Vydrýsek opět spatřil denní světlo až v městském bytě, daleko od řeky. Hned se pouští do prozkoumávání nového prostředí, které mu není vlastní. Hraje si s nočníkem, vleze do akvária, hraje si s umělými květy. Rybářova vnoučata si chtějí s Vydrýskem hrát, protože vypadá jako roztomilá plyšová hračka, kousne holčičku do prstu, chlapci prozkoumává školní tašku. Nakonec se rozvalí mezi polštáři a usíná, co bude dál, o tom Vydrýsek nepřemýšlí.