Vydrýsek

Letní slunce se koupe na hladině rybníka, kolem pluje rodinka labutí, všude vládne klid. Z dutého dubu na hrázi vystrkuje zobák mladý dudek a čeká na sousto od rodičů. Do pískovny přilétají vzácní hosté, pestře zbarvené vlhy. Živo je i na velkém čapím hnízdě, paní čápová přináší dětem plné volátko úlovku. V rákosí se Vydrýsek setkává s hnízdem pochopů rákosních, tři mláďata se na něho čertovsky dívají, zjistil, že není hrdina a raději plave do bezpečí rákosu. S racky to bylo bezpečnější, těch se tolik nebojí. Najednou Vydrýsek slyší zašumění křídel, do proudu potoka usedá mořský orel, opravdový král ptáků v krajině rybníků. Vydrýsek se raději pro jistotu schovává pod kamenitý břeh a čeká na bezpečí tak dlouho, až z toho usíná.