Show me the fever, Into the fire, Taking it higher and higher
Upřímně film jsem neznal, alespoň ne do té doby než se o tenhle projekt začal zajímat Netflix. Pravdou je, že pokud se vám nelíbil film, tak je zbytečné se do seriálu pouštět. A to i navzdory skvělému obsazení. Na hercích je vidět, že je to natáčení bavilo a skvěle si ho užili a na nás, divácích je, abychom přijali jejich styl a humor. Protože ten je rozhodně originální a řekl bych i nenapodobitelný. Absurdita, ujetost, přehnanost a trapnost nezná hranic. Byla zajímavé sledovat, jak se postavy dostanou tam, kde jsou ve filmu, protože ten se dějově odehrává až po seriálu. Přesto všechno zapadne a dává smysl. Já jsem se bavil a rád se do kempu Firewood ještě znovu podívám, ale věřím, že tenhle humor nesedne každému. Tomu množství hvězd se podařilo vytvořit něco jedinečně zábavného. Navíc má seriál skvělý soundtrack, písničky jako Higher & Higher nebo "úvodní" Jane rozhodně obohatí můj playlist.
"And you can rejuvenate this place with a new energy. So much so that by the end of August, everyone will feel like they're 15 years younger."
Druhá série aneb setkání po deseti letech bohužel nefunguje tak dobře, jako se to povedlo minule. Pořád se dá s klidným svědomím prohlásit, že absurdita, ujetost, přehnanost a trapnost nezná mezí, ale tentokrát už to prostě tolik nefunguje. Bylo skvělé vidět, že se skoro všichni do kempu vrátí a překvapilo mě, že pouze jeden herec se kvůli nabitému diáři nezúčastnil. Kdy na to našel čas třeba Paul Rudd? Upřímně mě nejvíc bavila plechovka zeleniny s hlasem Archera, k té bych přidal postavy Genea a Erica a dal jim vlastní seriál. Ten by mě nejspíš bavil mnohem víc než podivná trojka nebo přemíra prezidentů. Jsem přesvědčen, že tímhle to pro kemp Firewood končí, i když tam padnul návrh na setkání po dvaceti letech.
First Day of Camp - 70% - Nestačím zírat, jak pozitivně očividně celé osazenstvo vzpomíná na natáčení původní filmu, protože si jinak nedokážu vysvětlit, že se plných 14 let po jeho premiéře komplet vrátilo na plac Camp Firewood. Ještě větší respekt si pak zaslouží i ti, kteří při natáčení původního filmu byli neznámými přihrávači a teď jsou nefalšovanými hollywoodskými hvězdami. Navíc se nejedná o žádný čestný štěk, ale v případě Elizabeth Banks a Bradleyho Coopera o plnohodnotné role a v případě Paula Rudda snad i part nejhlavnější. Zlodějem scén zůstává i nadále Chris Meloni, na jehož postavě je nejvíc znát, v čem tkví největší síla Prvního dne tábora. Jde o ty nenápadné pointy, které skrz nejnemožnější situace musí posunout děj až tam, kde si ho pamatujeme z původního filmu. Činí tak někdy už za hranou parodie nebo přijatelného vkusu, ale za ty nostalgické chvíle s parádním soundtrackem to stojí od začátku do konce. Film byl o něco silnější i sevřenější a třeba Lake Bell nebo Jon Hamm mi sem vůbec nepasují, ale za ono klukovské nadšení, které z každého praštěného dialogu sálá, si i seriál nadprůměrné hodnocení rozhodně zaslouží.
10 Years Later - 50% - Kouzlo nového nebo znovuobjeveného je pryč. Vrací se sice slušná řádka starých známých a vzhledem k jejich napěchovaným diářům nechápu, jak se Paul Rudd nebo Elizabeth Banks utrhli k tomu si zase trochu zablbnout, ale jsem za ně hrozně rád. Na spokojenost to ale ani přesto nestačí, jelikož ty nejvděčnější postavičky (pro mě Gene a Eric, protože Meloni a Pine se pro podobné nesmysly odříkávané s kamennou tváří narodili) mají prostoru zbytečně málo a děj se zaměřuje na to horší. Přednost proto nesmyslně dostávají třeba Donna a Yaron, kteří mě k smrti unavovali už minule, překvapivě dobře dopointovaná, ale přespříliš natažená linka s chůvou a zejména pak ústřední prezidentská maškaráda. Showalter a Black si svoje dvojrole užívají každou vteřinou, ale ona nutnost věšet tábornické gagy na nějaký prapodivný dlouhodobý dějový cedník se tentokrát míjí účinkem. Dojmy tak zbytečně hořknou a na rozdíl od prequelu tak tentokrát nemám pocit, že bych se do Firewoodu ještě někdy potřeboval vrátit. Tady je už totiž vyčerpáno.