Pilot mě svou svěží formou téměř až zaskočil. Dějem, humorem, hereckou renesancí Eda Westwicka. Tomu jdou oni namyšlení frajírci, kteří až příliš pozdě dohlédnou za svoje činy, přímo dokonale. Jenže zatímco v kůži Chucka Basse jsem ho v dobách Gossip Girl měl tuze rád, protože se jeho špatné stránky daly pochopit, tady je jeho Vincent Swan vážně jen k naštvání. On totiž oním sebejistým blbem být chce, všechno dělá špatně a cítí se (byť pořád v rámci komedie) uražen, že po něm někdo chce daně, věrnost nebo běžnou práci. Všechno jsem to dokázal alespoň trochu odpustit, dokud nebylo opisování od Vlka z Wall Street až příliš. To pak najednou člověk dokáže přesně předvídat, co se stane na začátku i konci příští epizody a v kombinaci s přitroublostí obou Swanových kolegů není z těchto oken Zlato bílé ani žádné jiné.