Without You
(Without You)
Pastva pro oči i duši
Without you je pouze kratičkou minisérii(přesně třídílnou) z britské produkce. Už to , alespoň pro mě, v podstatě slibuje slibnou podívanou.
Na oko klasický vyšetřovací příběh - manžel zemře a začíná hon na vraha, kde z toho nejpravděpodobněji na vraha vypadá manželka. Zápletka je však tak postupně odkrývaná a tak pečlivě propracovaná, že do poslední chvíle netušíte, kdo vlastně je a není vrah, komu věřit a komu ne.
Když k tomu přidám ještě naprosto fascinující výkon Anny Friel, dostanu opravdovou pastvu pro oči. Hlavní hrdinka tu skvěle předvádí reakce na ztrátu svého milovaného - otupělost, bolest, šílenství. Stejně tak i křivdu z obvinění, že vražedkyní je ona a stejně tak reakce na okolí, které si myslí, že se naprosto zbláznila.
Všem, kteří mají rádi inteligentní detektivky ve velmi netradičním zpracování, tohle vřele doporučuju.
Without you
Without you je třídílné britské drama, které se zabývá otázkou důvěry ve vztahu. Jak dobře znáte svého partnera? Je lepší znát pravdu nebo žít v blahé nevědomosti? Má pravdu hlavní hrdinka nebo všichni ostatní? Může tu být nějaké nevinné vysvětlení? Všudypřítomný pocit, že něco není v pořádku, otázky přibývají, paranoia roste.
Ellie se snaží za každou cenu zjistit pravdu, ale ve svém pátrání nepostupuje moc rychle, zároveň se ale stále víc propadá do šílenství. Čím víc se snaží udržet si zdravý rozum, tím víc si okolí myslí, že se zbláznila.
Výběr Marca Warrena do role Grega byla trefa do černého. Se svým vzhledem nikdy nebude působit nevinně. Je na něm prostě něco podezřelého na to, aby byl jenom milující manžel, který pracuje jako účetní. Seriál je jednoznačně hereckým koncertem Anny Friel. Anna Friel podává skvělý výkon jako žena, které se v jednom okamžiku převrátil život vzhůru nohama. Její posun od smutku přes hněv až ke stavu téměř mimo realitu je hodně emocionální.
Rozhovory Ellie a Grega jsou sice trochu klišé, ale pro Ellie představují způsob, jak se alespoň trochu vyrovnat s realitou, a zároveň posouvají příběh pomalu dopředu. Seriál má i hluchá místa, hlavně ve 2. dílu. Chvílemi totiž celé pátrání působí přinejmenším zvláštně. I přesto mě bavilo sledovat, co se vlastně stalo. Ten závěrečný zvrat mě překvapil. Tak nějak jsem očekávala, že to skončí trochu depresivněji.
Poznámka na konec: Takovou noční košili vážně někdo nosí?