Na tenhle seriál jsem narazila v podstatě náhodou, protože publicity se mu ze strany BBC zrovna moc nedostalo. Jsem vážně ráda, že mě WPC 56 neminulo.
Nová doba si žádá změny, proto policie začíná do svých řad nabírat ženy a Gina je tak první policistkou ve městě. Jenže policejní stanice v roce 1956 je takovým pánským klubem, kde ženy sekretářky mohou akorát vařit čaj a nosit koblihy. Takže co s ní? Šup s ní do kumbálu na košťata a může vařit čaj. Já se za ty chlapy chvílemi až styděla, obzvlášť ve scéně s razítkem. To bylo tak ponižující pro všechny zúčastněné. Ani doma není situace lepší, její matka ji nutí do svatby s mužem, který pro Ginu na první pohled není ten pravý, její otec raději neprotestuje. Gina ale postupně okolí dokazuje, že má empatii, která jejím kolegům chybí nebo že má stejně dobrou intuici jako oni, prostě že má na víc než jen vařit čaj.
Je jasné, že v seriálu musí být nějaká romance, ale způsob, jakým k ní tady přistoupili, se mi strašně líbí. Není to žádný středobod seriálu, ale spíš jedna z mnoha částí, která tak nějak plynule zapadá do příběhu vyšetřování. To, jak Gina říká, že se kvůli němu nevzdá práce, že se jí nevzdá kvůli nikomu, to se v seriálových romancích jen tak nevidí. Gina tak na první místo konečně nestaví někoho jiného, ale jenom sama sebe.
I když jsou tam momenty, kdy se nic zajímavého neděje, tak mi seriál jako celek nepřijde nijak nudný nebo zdlouhavý. Pátrání po vrahovi dvou malých chlapců a úchylovi z parku je zajímavé hlavně tím, jak policie musela fungovat bez jakékoliv moderní techniky. Takže pro nějaký brutálnější výslech se nejde daleko. K tomu ještě nekonečné prohledávání archivů nebo všudypřítomná oblaka cigaretového kouře. A kdo by nefandil Eddiemu v získání Cathy nebo seržantu Prattovi ve sblížení se synem?
WPC 56 vůbec není špatný seriál, možná jen v některých ohledech snad příliš naivní stejně jako hlavní hrdinka.