(Jerome se chce vloupat do kanceláře pana Sweeta.) Jerome: Ráno jsem sledoval Sweetyho. Víš, že z kanceláře odchází v průměru třikrát za hodinu? Alfie: To jsem nevěděl. Jerome: A pryč bývá čtyři minuty a čtyřicet dva vteřin. A nejspíš taky nevíš to, že kancelář nechává odemčenou zhruba... vůbec nikdy. Alfie: Na čísla jsi vážně dobrej! Jerome: Hele, co by se stalo, kdyby nechal kancl odemknutej čtyři minuty? Alfie: Že tam vleze někdo jako my?
(Jerome a Alfie hledají v knihovně zbroj.) Alfie: Žádná zbroj. Nepřemístili ji? Není vypůjčená? Jerome: Proč by si někdo půjčoval zbroj? Alfie: Třeba na maškarní ples. Nebo do války. Jerome: To všechno jsou slabý důvody. Alfie: Jak je velká? Jerome: Jako člověk, Alfie. Alfie: To jsme ji nemohli přehlédnout, co?
(Parta lidí musí prolézt úzkým tunelem plným brouků a červů.) Alfie: Tak dobře. Jsem klaustrofobik. Amber: A já jsem zase broukofobik. Fabian: Já... Říkám to nerad, ale to já nesnáším červy. Nemám fobii, jen je nesnáším. Amber: Jako by to ten tunel věděl! Nina: To znamená, že jsou v něm i lebky. Patricia: A nohy.