Zapomenutý svět komunismu

Propaganda jak vyšitá

Viděl jsem pouze první a třetí díl. Druhému, kde se vyskytuje čechoportugalský pravdoláskař a ochránkyně zaběhlých čoklů (jestlipak se taky postarala o z hranu vyhozenou Ďulu?) jsem se vyhnul obloukem, jinak bych musel pozvracet a pak rozflákat monitor. Celé je to jednostranně a neobjektivně vypracovaná propaganda kapitalismu a démonizování všeho socialistického. Největší sranda je, jak všichni, kteří v NDR údajně trpěli a živořili mají vždycky po ruce hromadu fotek a videodokumentací, čili zas až takoví ubožáci to být nemohli, když už v 60. letech měli foťák a kameru. A nebo že by šlo o podvrh? A co to jako mělo být s tou mužatkou? Copak v kapitalistických zemích se ženy nenechávají přeoperovávat na muže a naopak nebo co tím chtěli filmaři vlastně říci? Armáda popravčích v Bukurešti byli pěkně vychcaní zbabělci, kam vítr, tam plášť. Do poslední chvíle Ceaușescuovým věrně sloužili a až když nebylo zbytí, dali se k revolucionářům, aby alespoň své krky zachránili. Tam nešlo o žádný soud, ale obyčejný kalkul. Vojáci si zkrátka spočítali, že když dají lidu hned a neodkladně mrtvolu hlavy státu a jeho manželky, emoce se uklidní a ani ti nejvyšší členové vlády a armády k žádné odpovědnosti hnáni nebudou. Euforií rozvášněný dav jim to pochopitelně sežral. A vůbec, v čem tam teď mají ten lepší a šťastnější život? Polovina Rumunů živoří ve své vlasti s ještě větší mizérií, než před pádem komunismu, neboť svobody se nenasytí a ta druhá polovina se rozprchla do světa a žebrá na nádražích středoevropských a západoevropských velkoměst. To si tedy vybojovali nádhernou budoucnost...