(Trixie, Cynthia a Jenny sedí večer v kuchyni a povídají si, na dveře zaklepe údržbář Fred.) Fred: Jste oblečené? Trixie: V tom nejlepším, ten pohled Vás okouzlí. (Fred vejde dovnitř.) Tohle je Fred, náš údržbář. Nebudeš moci odolat jeho šarmu. Měl jsi včera dobrý den? Fred: Už byl lepší. Máte ráda jablka v karamelu? Jenny:(překvapeně) Moc ne. Fred: Přemýšlím, že začnu podnikat s jablky v karamelu. Trixie: Fred má spoustu bokovek, některé jsou dokonce legální. Fred: Vy jsi nechte svoje poznámky pro sebe, mladá dámo! Trixie: Já si nestěžuji! Vaše alkoholické zázvorové pivo bylo skvělé! Cynthia: Jen je smůla, že jste ho prodal těm dětem. Fred: Nerozebírejte to, vy tomu nemůžete rozumět. Vaření piva je věda. Chyba byla v množství.
Evangelina: Každý měsíc se v Poplar narodí osmdesát až sto dětí. Jakmile jedno opustí kočárek, hned ho zaplní další! A tak to vždy bylo a bude do doby, než se vynalezne kouzelný nápoj, který to zastaví.
(Sestra Evangelina obviňuje ze snězení dortu sestru Monicu Joan.) Evangelina: Byl kokosový, to je ingredience, která zanechává skvrny na tváři jedlíka! Monica Joan: Mluvíte na mě? Musíte se uklidnit drahá. Začínáte trochu rudnout! Naše nově příchozí byla hladová. Julienne: Sestro Franklinová, běžte do kuchyně. Možná najdete něco jiného k jídlu. Vzpomínám si, že je tam balíček sušenek. Trixie: Doufejme, že paní B dala zámek na plechovku! Evangelina:(rozzlobeně) Vsadím se, že naše nově příchozí měla jeden kousek a vy jste snědla ten zbytek! Monica Joan: I kdybych byla pes, ona by nebyla spokojená, dokud bych se neodplížila pod stůl s ocasem mezi nohama.