Ženská spravedlnost

Případ vraždy licitátora.

V dražební místnosti je nalezen zavražděný licitátor Christian Pavois. Vražednou zbraní byla soška Marie Antoinetty. Do budovy se někdo vloupal oknem.

Christian Pavois byl rozvedený, jeho první žena je spolumajitelkou aukční síně. Měli spolu spor, Pavois chtěl společnicí udělat svou nevlastní dceru z druhého manželství Chloé. Kvůli tomu se také večer před vraždou pohádali, bývalá žena ale tvrdí, že ho nezabila.

Poručík Emilie s Theem sledují i druhou stopu - najdou zloděje, Frederika Dupuyho, v jehož domě objeví hotové skladiště obrazů, které už léta kradl. Dupuy se přizná, že u Pavoise skutečně kradl - vzal porcelánovou skřínku z 18. století, ale bylo to o tři dny dřív, Skřínku ukradl na objednávku. Zavražděný ji před nedávnem koupil v dražbě za 3 tisíce eur v konkurenční aukční síni Barona-Ponteta - cena je označena za značně přemrštěnou. Když ji ale Christian koupil, byl v ní nějaký dopis: a nyní byla skřínka prázdná: k nesmírné nelibosti objednavatele krádeže -Barona-Ponteta.

Klíčem k záhadě je, jak se ukáže, 200 let starý milostný příběh. Dopis ve skřínce napsala svému milenci Axelu von Fersenovi Marie Antoinetta - a má samozřejmě obrovskou cenu. Pavois, odborník na Marii Antoinettu, podle písma okamžitě poznal, o jakou vzácnost jde. Dělal pro Barona-Ponteta posudek skřínky, a samozřejmě mu tuto skutečnost zamlčel Skřínku pak koupil sám. Baron-Pontet zjistil, jak byl napálen, a chtěl skřínku za každou cenu zpátky. Když zjistil, že je už prázdná, došel si za Pavoisem, ten mu ale řekl, že dopis už nemá, dal jej ženě, kterou miluje. Baron-Pontet se ale zapřísahá, že Pavoise nezabil, a mluví pravdu. Zabila ho jeho vlastní dcera Annie, která ho navštívila posléze: té otec řekl, kdo je žena, kterou miluje: Chloé Salan, jeho nevlastní dcera, kterou vychovával, a když dospěla, zamiloval se do ní. Annie otce v návalu vzteku zabila, a její matka jí pak pomohla odstranit stopy...