Při menším útěku za školu se bandě náhle zjeví jako blesk z čistého nebe bečka (sud)... Vlnu euforie střídá starost o to, kde supermegaakci uspořádat...
Eric: Táta mě zabije. Donna: To říkáš vždycky. Eric: Ano, ale tentokrát mě opravdu zabije. Nejdřív jsem byl za školou, vlezl jsem bez povolení na cizí pozemek, měl sud, a nakonec jsem sklouzl do bazénu plného policajtů na stříkací hadici s tátovou pípou.
(Red s Bobem se snaží zjistit, kde mají Eric a spol. párty se sudem.) kluk: Víte, mohl jsem zaslechnout něco o nějaké akci. Ale nemohu si vzpomenout. Možná Andrew Jackson by mi pomohl. Bob: Andrew Jackson? Není doma. Ale je tu Abe Lincol poflakující se s dvojčaty Washingtonovými. Věděli by aspoň oni o nějakých oslavách?
Hyde: Formane, musíš okamžitě přinést pípu tvého táty. Eric: Můj táta nemá pípu. Hyde: Red má dvěstěleté míchačky na koktejly. Má falešné citrónky s opravdovým džusem. Jeho párátka mají tvar mečů. Red Forman je koktejlový taťka. A koktejloví taťkové mají pípy.
Kitty: Kdo si dá něco k pití? Bob: Dáme si mojito. Kitty: Nevím, jestli na něj budu mít dost ledu. Eric si ho vzal celý lavor. Red: On si odnesl lavor plný ledu? Kitty: Děti dělají sopku. Midge: Ano, proto si Donna vzala tolik plastikových kelímků. Red: Plastikové kelímky? Midge: Ano, plastikové sopkové kelímky. Bob: Kdybych o tom tolik nevěděl, myslel bych si, že mají sud... Ach bože.