Zoufalé manželky

(Policista se snaží přemluvit Susan ke schůzce.)
Susan: Ou... vy vypadáte moc příjemně a máte zajímavou práci, ale já... nejsem volná.
policista: Aha, aha, máte přítele?
Susan: Jo, tak trochu.
policista: Trochu?
Susan: To je složité. Dokonce i pro mě.
hlas z vysílačky: 023 máme 907a na rohu Stone a Maple, ozvěte se.
policista: Rozumím, jedu tam. Už musím, zdá se, že máme únos.
Susan: Ó...
policista: Vážně mi dáte košem? Nevím, jestli to má hrdost unese.
Susan: Promiňte?
policista: Ne, jenom moje schopnost pomoci těm rukojmím bude oslabena. Přesto ale, vaše vina to nebuce.
Susan: Jak moje vina?
policista: Je těžké někoho zachraňovat, když se necítíte dobře. (Odfrkne si.) Nejspíš stejně zemřou.
Susan: Tak jo, fajn. Dáme si schůzku.
policista: Bezva. Zavolám.
Susan: A teď, když jste dosáhl svého, co opravdu znamená 907a?
policista: Někdo má moc nahlas televizi.
Susan: Děkujme Bohu za naši policii.

Bree: Rexi, o to tu nejde. Necítím se bezpečně, a tak jsem chtěla abys tu přespal.
Rex: Jsi v domobraně. Máš čtyři bouchačky. Kdyby něco, tak čekám, že ubráníš ty mě.

(Lynette a Tom mluví s ředitelem Lentzem o svých dvojčatech.)
Lynette: Ano, jednovaječná. Jsou stejná jak čistý papír.
ředitel Lentz: Na Barcliffu usilujeme o rozmanitost a taková dvojčata by byla zajímavým přínosem.
Lynette: Chlapci jsou úžasní. Mají dokonce svůj tajný jazyk. Viď Tome.
Tom: Ano, ano, až mě děsí.
Lynette: No, není děsivý spíše rozvinutý.
Tom: Ano, ano, oni vrčí a štěkají na sebe...

Juanita Solis: V rodině se vždycky objímáme a nezáleží na tom, co si o sobě myslíme.

Bree: Ale na Barcliffské škole si mě váží, a pak už mi nikdo nebude věřit.
Lynette: Jo, ale až na to příjdou, my tam už budeme.

Lynette: To jsi hodná. Ale když už tak mluvíme, ráda bych tě požádala ještě o něco. Vaše děti chodili na Barcliffskou školu, že?
Bree: Ano.
Lynette: Mohla bys tam doporučit Portera a Prestona? Nechtějí nás vzít ani na pohovor.
Bree: Ty chceš, abych doporučila tvoje dvojčata?
Lynette: Ano. A řekneš jim, že jsou to skvěle vychovaní chlapci.
Bree: A to jim mám lhát?
Lynette: Ano. To je snad jasný.