Orson: Prosím. Musíš mi odpustit. Bree: Orsone, každá manželka pochopí, když její manžel udělá pár chyb - zapomene na výročí, občas řekne něco hrubého, ale my všichni máme nějakou mez... a ta má je pokus o vraždu manžela mé nejlepší přítelkyně.
(Orson je náměsíčný) Susan: Víš, nic mi do toho není, ale vzhledem k tomu, že jsem tě tenhle týden viděla dvakrát nahého, myslím, že se můžu zeptat - trápí tě něco?
Gabrielle: Mohla bych s vámi mluvit? kněz: Samozřejmě. Vlastně jsem čekal, že se zastavíte. Gabrielle: Vážně? Jak to? kněz: No, myslel jsem, že budete chtít utěšit po smrti vašeho manžela. Gabrielle: A tak! Jo, byla jsem z toho trochu skleslá...
Gabrielle: Nevědí, že jsme to byli my. Carlos: Je to jen otázka času. Myslím tím, udělej si seznam lidí, co chtěli Viktora zabít... Číslo jedna - ty, číslo dva - ty, číslo tři - možná já, ale pravděpodobně pořád ty...
Susan: Víš, co má ještě propíchnutého? Jestli ano, tak máš zaracha... Julie: Dobře mami. Derek se zajímá o piercing, ale nebylas to ty, kdo říkal "Nesuď knihu podle obalu"? Susan: Když má ta kniha v obalu díry, tak dobrá není!
Mary Alice: Podvod... Najdete ho i v těch nejlepších domovech. Rodiče se na něj spoléhají, když smlouvají se svými zvídavými dětmi... Ženy ho používají, aby jim pomohl udržet jejich tajemství. Malá i velká... Milenci ho potřebují, aby zakryli své nečekané nehody... Proč ho lidé používají? Protože je to nástroj, který nám pomáhá dostat přesně to, co hledáme...
(Na obřízce dítěte Breeiny známé) Bree: Mám pro vás opravdu zvláštní prosbu. Rabín: Nebojte. Nebude taková, jakou bych ještě neslyšel. Bree: Myslíte, že když už jste tady, mohl byste udělat obřízku i mému dítěti? Rabín: OK, tak to slyším prvně.
Phylis: A jak to vysvětlíš svým přátelům? Bree: Řeknu jim, že jsi na dně, a že potřebuješ peníze. Phylis: Nemůžeš jim prostě říct, že jsme se usmířily? Bree: Potřebuju něco, čemu budou věřit.
Andrew: Znáš ji tak dlouho a pořád ti nedošlo, jak ten gumový tenisák, kterému říká mozek, funguje? Orson: Nemusíš svou sestru hned urážet! Bree: Nech ho mluvit... Andrew: Dobře. Danielle se stará jen o tři věci. O Danielle, o zábavu a... počkat, spletl jsem se, jsou jen dvě.
Lynnet: Jde o stromový domek mých dětí. Potřebují ho. Susan: A já potřebuju spát. Lynnet: Proč si nepořídíš klapky na uši? Susan: Proč si nepořídíš klapky na stromové domky? Lynnet: Co? To přece nedává smysl.
Lynnetina matka: Drbna. Hrála jsi drbnu na střeše. Lynnet: Ty jsi to pamatuješ? Lynetina matka: Ano. Některá představení jsou tak strašná, že je nevymaže ani alkohol.
Mary Alice: Jak se uchráníme před jedovatým žihadlem takových falešných drbů? kluk: Vy jste ta ženská, co má muže v mrazáku? Mary Alice: Nejlepší způsob je prostě říct pravdu... Mrs. McCluskey: Jo, to jsem já. Jsem děsivá, co? Mary Alice: A počkat, až lidé začnou mluvit o někom jiném.