Zoufalé manželky

(Susan je u výslechu.)
policista: Sdělte mi své jméno a věk, prosím.
Susan: Můj věk? Co s tím má společného můj věk?
policista: Paní Delfinová...
Susan: Je mi 38. Jsem pod přísahou?
policista: Ne.
Susan: 38.

Lynette: (Chucka srazil někdo autem.) Ty si nemyslíš, že to byla nehoda, že jo?
Bree: Ne.
Lynette: Kdo by něco takového mohl udělat?
Bree: Musel to být někdo, kdo se nás snažil chránit.
Lynette: Ale to znamená, že by to musel být někdo, kdo ví, co jsme udělaly.
Bree: Kdo další to ví? Myslím, kdo další kromě nás čtyř a Carlose?
Lynette: No, Susan to řekla Mikeovi.
Bree: A já to řekla Benovi.
Lynette: A já Tomovi.
Bree: Tys to řekla Tomovi?
Lynette: No, ty jsi to řekla Benovi.
Bree: Dobře, tak Ben a Mike a Tom, ale to je vše, ne? Nikdo další to neví?
Lynette: Nikdo. Až na to, že Tom to řekl Bobovi.
Bree: Tohle si musíme napsat.

Renee: Bree, potřebuješ o tom mluvit. Potlačování pocitů není zdravé.
Bree: A od kdy jsi ty terapeut?
Renee: Aha, promiň. Mám za sebou úvod do psychologie a jednou jsem spala se svým cvokařem. Myslím, že to je má kvalifikace.

Lynette: Tome? Tome, mám velkou novinu! Neuvěříš, co se stalo... Bobe?
Bob: Co jsi to udělala? Ty jsi zahrabala mrtvolu v lese?
Tom: Ona pouze pomáhala kamarádce, nezapomeň na to.
Lynette: Ty jsi to řekl Bobovi?
Tom: Samozřejmě, pokud tě zatknou, budeš potřebovat advokáta.
Bob: Právě jsem si uvědomil, že všichni, které jsem pozval na mou poslední grilovačku, jsou zapleteni do vraždy. A tohle je voda.
Tom: Hned přinesu skotskou.
Lynette: To jsi neměl dělat, nepotřebujeme právníka.
Tom: Musíme se připravit na nejhorší, Lynette. Nenechám, aby tě děti navštěvovaly přes mříž o příštím Dnu matek.
Lynette: Ne, ne, ne, poslouchej mě. Chuck Vance zemřel včera v noci.
Tom: Cože?
Lynette: Srazilo ho auto.
Bob: Panebože, tohle jste taky byli vy?

Lynette: Já jsem pomáhala kamarádce.
Tom: Aha, pomáhala kamarádce. Ale když jsem tě požádal, abys odnesla moje tričko do čistírny, to byly vždycky velké dohady, ale zakopávání mrtvoly v lese...

Chuck: Mám u tebe ještě šanci?
Bree: Vůbec žádnou.
Chuck: Takže tohle už to nemůže zhoršit. (Zastaví u krajnice.) Nastup si, Violet.
Bree: Bože můj. Nemohl jsi mě vysadit, než sis stopnul šlapku?

Bree: Nemůžeš mě vinit za to, že jsem si tě lehce proklepla.
Chuck: To jistě ne. Jsem si jistý, že se chceš vyhnout další chybě, jako byl tvůj druhý manžel, řidič, který ujel z místa činu. Orson, že?
Bree: Cože?
Chuck: Řekni mi, kdo byl horší, on nebo ten lékárník, co se zabil, když jste spolu chodili?
Bree: Kde jsi to slyšel?
Chuck: Vytáhl jsem si tvůj policejní spis.
Bree: Já mám svůj spis? A ty jsi ho vytáhl. Jak se opovažuješ mě vyšetřovat před naší schůzkou!
Chuck: Zopakuj to a tentokrát se zkus zaposlouchat do té ironie.
Bree: Nejde srovnávat to, co jsem udělala já, s tebou. Mohl bys být nebezpečný! Musím se chránit.
Chuck: I ženy dokážou být nebezpečné. Obzvláště ty, co disponují 4 zbraněmi a loveckou puškou ráže 30-06.

Renee: Když nechceš jít, tak to prostě řekni. Nemusíš si vymýšlet výmluvy.
Bree: Ne! Doopravdy mám schůzku. Je tak těžké tomu uvěřit?
Renee: Trochu. Takže, kdo to je?
Bree: Je to detektiv. Jmenuje se Chuck. Chuck Vance.
Renee: Nepřestávej. Chci slyšet všechno.
Bree: Popravdě, nic víc nevím.
Renee: To je všechno? A to jsi souhlasila, že si s ním vyjdeš? Já nikdy s žádným mužem nejdu, dokud si ho pořádně neprověřím.
Bree: Možná bych si ho měla vygooglit.
Renee: Amatérko. Dej mi jeho jméno a zjistím ti všechno, co je třeba vědět. Manželství, čisté jmění, jeho poslední vyšetření u lékaře.

Lee: (na Gaby) Konečně! Příště, až mi dáš na pár hodin holky, můžeš se zmínit, že se vrátíš až ráno.
Bree: Cesty byly uzavřené. Uvízli jsme v lesích.
Lee: Mohlo to být horší. Jako například včera na večírku, kde jsem podával tiramisu, a někdo z něj slízal krém.
Gaby: Hele, Lee, omlouvám se, ano?
Lee: Mými hosty byl teplý pár, který uvažoval o adopci dítěte. Už neuvažují.

Carlos: Bree, Gaby, co tu děláte?
Bree: Není tady. Kde je Andrew?
Carlos: Leze tam na útesech.
Gaby: V dešti?
Carlos: Když odcházel, nepršelo. Proč jste přijely až sem?
Bree: Měly jsme o Andrewa strach.
Gaby: Protože si zapomněl prášky. Takže, kdy se vrátí z té túry?
Carlos: Brzo, doufám. Ty kameny pěkně kloužou, když je mokro.
Gaby: Bože můj! To je krev?
Carlos: Jo, řízl jsem se, když jsem sekal dřevo.
Bree: Co je to?
Carlos: Že by lopata?
Bree: S čerstvou hlínou! Proč je na ní čerstvá hlína?
Gaby: Zatraceně, Carlosi. Co jsi Andrewovi udělal?
Carlos: O čem to mluvíte?
Bree: Jen se nedělej!
Gaby: Víme, že ti řekl pravdu o tvé matce!
Carlos: O mé matce?
Bree: Byla to nehoda! Nechtěl ji přejet! Měl bys vinit mě! Já jsem mu pomohla zbavit se toho auta!
Andrew: Mami?
Bree: Andrew! Díky Bohu, že jsi v pořádku.
Andrew: Co se děje?
Carlos: Ty jsi zabil moji matku?
Andrew: Cože? Ne. Ne, kdo to řekl?
Bree: Myslely jsme, že jsi mu to řekl.
Andrew: V lesích, o samotě? Jsem snad blázen?

(Carlos pozval Andrewa na lov. A Bree si myslím, že Andrew chce Carlosovi říct, že přejel jeho matku.)
Bree: Andrew je s Carlosem v lesích? Se zbraní? Musím mu zavolat.
Gaby: Proč? Děje se něco?
Bree: Ano, něco se děje.
Gaby: To se Andrew zbláznil?
Bree: Snažila jsem se mu to vymluvit, ale bere anonymní alkoholiky hodně vážně.
Gaby: Dobrá, vidíš, tohle je problém se střízlivostí, ničí životy.
Bree: Zatraceně, pořád se s ním nemůžu spojit.
Gaby: Není tam žádný signál.
Bree: Začínám se bát.
Gaby: Ty se bojíš? Já budu vychovávat dvě děti a manžel bude ve vězení za vraždu. A Andrew je gay, takže je to diskriminační zločin. To je deset let navíc!
Bree: Nepanikařme. Ještě nemusí být pozdě to celé zarazit.
Gaby: Máš pravdu. Musíme tam vyrazit.
Gaby: Uvidím, jestli Lee pohlídá děvčata.
Bree: Já si musím vzít něco z ložnice.
Gaby: Bree, nebude tam už tak dost zbraní?
Bree: Až budu mít jednu v ruce já, pak jich tam bude dost.

Bree: Haló?
Karen: Tady Karen. Koukej sem naklusat. Mám něco, co ti patří. Malá nápověda, smrdí to jako hospoda a porodila jsi to!

(Bree pořádá sešlost sousedů, aby je mohla donutit se nechat testovat, zda by nebyli vhodnými dárci pro Susan.)
Karen: To je divné. Má něco za lubem.
Carlos: O čem to mluvíte? Je to jen pozdní snídaně.
Bree: Promiňte. Mohli byste mi věnovat chvilku na krátkou prezentaci.
Carlos: Bože, máte pravdu. Je to past.

(Gaby s Leem soutěží, kdo má talentovanější dítě.)
Lee: Takže kontroluješ Itzhaka Perlmana v provedení Fairview?
Gaby: Nevím, co to je, ale pokud je to německy "Škrtič koček", tak jo.
Lee: Takže takhle, jo? Takže, kdy tvoje dcera oddupe do Buffala?
Gaby: Je hned před Jenny. Takže by sis měl nechat sluneční brýle při ruce, protože Juanita bude zářit.

Renne: Chci dítě.
Lynette: (Nabízí ji Paige.) Na. Mám i další.
Renne: Své vlastní. Preferovala bych chlapce a snědého.
Lynette: Počkej. Myslíš to vážně? Kde jsi přišla na tuhle neuvěřitelně uspěchanou a ne moc dobře promyšlenou věc?

Karen McCluskey: Vracím ti je. Jsou vadní.
Lynette: Viděla jsem, co se vám stalo před domem. Kluci, jak jste mohli?
Karen McCluskey: To nic není, měla bys vidět, jak to vypadá uvnitř. Rozbili tři panáky z mojí sbírky. Chybělo mi tolik, abych měla jednoho z každého státu. Myslíte si, že se chci vrátit do Wyomingu?
Lynette: Co na to paní McCluskeyové řeknete?
Porter: Můžeme dostat zpátky zálohu?

(Lynette se nelíbí, že se kluci místo do vlastního bytu nastěhovali k paní McCluckeyové, která jim vaří a pere. Tak vymyslí plán, jak zajistit, aby je Karen vyhodila.)
Lynette: Ahoj, přinesla jsem vám malý dárek na zabydlení.
Preston: Tiká to?
Lynette: Hele, vím, že jsem na vás byla tvrdá, ale postavili jste se na vlastní nohy a tímhle chci říct, "Užijte si to." Zasloužíte si to.
Porter: Děláš si srandu.
Preston: Celej soudek? To sami nevypijeme.
Lynette: Možná byste měli uspořádat párty. Jo. Je to šance ukázat všem váš nový podnájem. Všem.

Renee: Susan, používat svoji nemoc k manipulaci a podvádění lidí? Nikdy jsem k tobě neměla blíž.

Tom: Našli jste si vlastní byt. Všechno jste zařídili úplně sami.
Lynette: Kdy to tam uvidíme?
Porter: Dejte nám pár dní. Než to tam dáme celé do pořádku.
Preston: Měli bychom jet.
Lynette: Počkejte, počkejte! Tohle je velká chvíle. Naši kluci vyrostli. Jen jednu fotku. Páni, téhle vzpomínky si budu vždycky vážit. Mám vás ráda. Jeďte opatrně.
Tom: Zavolejte, až dorazíte.
Lynette: Vím, že je to pro ně dobré, ale musím ti říct, že už teď mi chybí.
(Jejich auto zastaví u protějšího domu.)
Tom: Co to sakra?
Karen McCluskey: Royi, pojď ven. Jsou tu naši noví nájemníci.
Tom: Co to děláš?
Lynette: (o foťáku) Mažu paměť.

Zach: Nepotřebuju odvykačku.
Paul: To řekni zvratkám na mých botách. Díky, Bohu, že se toho matka nedožila.

Gaby: Miluju terapii.
Carlos: Vážně?
Gaby: Jo, je to jako talk show, kde jsem host a jediné téma jsem já.

(Renee a Lee si prohlíží Susanino album.)
Renee: Bývala jsi kočka. Co se ti stalo?

Lynettina matka: Nemůžu uvěřit, že je mrtvý. Z ničeho nic.
Lynette: Já vím, já vím.
Lynettina matka: Co děláš?
Lynette: Volám na policii, aby sem poslali koronera.
Lynettina matka: Počkej, ještě jim to nemůžeš říct.
Lynette: Proč ne?
Lynettina matka: Ta nová závěť, o které jsem ti říkala ta, ve které mi všechno odkazuje? Nabude právní moci až zítra.
Lynette: To ne. Ne, ne. Chceš, abych ho tu nechala? Takhle? Celou noc?
Lynettina matka: Když teď zavoláme koronera, nedostanu nic. Pokud zavoláme až ráno, milióny.
Lynette: Nechtěla jsem Franka ve svém domě, když byl naživu. Teď chceš, abych trávila čas s jeho mrtvolou?
Lynettina matka: Dobře, tak přes něj hoď prostěradlo a vystříkej to tu osvěžovačem. Ani si toho nevšimneš. Frank chtěl, abych ty peníze dostala.
Lynette: Ne! Je to moc divné!
Lynettina matka: Už by ses o mě nemusela nikdy starat. Vlastně, já bych se mohla postarat o tebe. Školné na vysokou? Rovnátka? Cítila bych se tak dobře, kdybych pro změnu mohla pomoct já tobě.

Lynette: (o Frankovi) Nemá tep. Žádný tep. Je stoprocentně mrtvý.
Penny: Bude jeho duch uvězněný v našem domě? Bude nás strašit?
Tom: Ne, zlato. Jistěže ne, (Otočí se na Lynette) že jo?
Parker: Skvělý. Mrtvola na gauči.
Preston: Za mnou přijdou kámoši. Jak dlouho bude trvat, než začne smrdět?
Lynette: Děti, běžte nahoru, tady není nic k vidění.
Porter: Počkej, o čem to mluvíš? Vždyť je tady mrtvola. To je něco k vidění.

(Paul chtěl zabít svou manželku Beth na chatě v lesích a právě zjistil, že ona ho nepostřelila.)
Paul Young: Tak chata se ruší.
Beth Young: Cože? A proč?
Paul Young: No... volali mi, že tam mají nějaké problémy.
Beth Young: Tak to mě mrzí. Pojedeme příště.
Paul Young: Buď ráda, žes nikam nejela.