Zoufalé manželky

Edie: Mám pro tebe dárek.
Carlos: Golfový míčky... Wow!
Edie: Jsou na nich iniciály.
Carlos: Ale to jsou tvoje iniciály...
Edie: Ano. Až budeš hrát, tak chci, aby každý věděl, komu patří tvoje koule!

Susan: Ale já mám nádherný hlas!
Lee: Kdokoli vám to řekl... nebyl váš přítel.

Lynette: Přestaň se chovat tak hrdinsky! Jsem prostě rakovinná děvka!

(Susan přišla pro Julii na párty, oblečená jen ve velmi těsném obleku. Kluci si myslí, že je striptérka.)
kluk: Měl jsem vědět, že nejste striptérka... na to jste moc krásná.
Susan: Jestli myslíš, že tě tahle lež zachrání před telefonátem rodičům... tak máš pravdu. Skvěle provedeno!

(Katherine upekla lepší dort než Bree.)
Bree: Jsem tu už hodiny a snažím se její dort zkopírovat. Nic se k tomu ani trochu nepřiblížilo!
Orson: Nebuď na sebe tak tvrdá, třeba tenhle chutná skvěle!
Bree: Ale to je ten její!
Orson: Oh, promiň...

Edie: Dej jí nějaký zbytečný dárek. Třeba mixér.
Susan: Ale mixér jsem přece dala i tobě k vánocům!
Edie: Ano, používám ho každý den. Teď, ehm, už musím jít.

syn Edie: Mami, máš problémy se spaním?
Edie: Ne. Proč se ptáš?
syn Edie: Protože jsem slyšel, jak Carlos říká, že jsi hrozná v posteli.
Edie: Cože?
syn Edie: Proč by to říkal? Máš špatné sny?
Edie: Dobře, zlatíčko, potřebuju, aby ses soustředil. Co přesně Carlos řekl a komu to řekl?
syn Edie: Šel jsem si k němu na zahradu pro míč. S někým telefonoval. Tak co znamená "hrozná v posteli"?
Edie: No, to znamená, že nejsi dobrý při... stlaní postele. A maminka nemá ráda, když lidi říkají, že neumí stlát postel, protože... věř mi... nikdo nestele postele tak dobře, jako tvoje maminka.
syn Edie: Jestli chceš, můžu lidem říct, že jsi v posteli dobrá.
Edie: Ne. Ne, ne. To je dobrý.

Rex: Jmenuji se Rex Van De Kamp. Když jsem byl naživu, vždycky jsem nesnášel hřbitovy. Teď, když jsem mrtvý, je mám rád ještě méně.

(Susan měla trapas na pohřbu a schovává se mezi mrtvolami.)
Ian: Susan! Hledal jsem tě všude! Nenapadlo mě začít v, ehm, balzamovací místnosti.
Susan: Ano... budu mít noční můry... což si úplně zasloužím.

Erika: No, svou nejlepší kamarádku na smrtelné posteli bych asi pomlouvat neměla, ale na druhou stranu, na drbech byl založený celý náš vztah, tak jdeme na to...

(Ztracená Orsonova žena klepe na dveře.)
Alma: Bree Hodge? Já jsem Alma Hodge. Věřím, že máme něco společného...

Gloria Hodge: Kam mě posíláte?
Bree: No, našli jsme krásný byt v komunitě důchodců. To je náš vánoční dárek pro vás.
Gloria Hodge: Takže mě vyháníte? Odtrháváte od mých nových vnoučat!
Bree: To je náš dárek pro ně...

Edie: Myslím, že bychom si měli dát pauzu. Však víš... Každý budeme chodit s novými lidmi.
Mike: A to mi říkáš v den, kdy vě zavřeli do mužské věznice?

Bree: Nemůžeš svou matku nechat bydlet v téhle čtvrti! Vždyť je plná feťáků a šlapek!
Orson: Já vím. Všem jim budeme dlužit omluvu...

(Gabrielle má učit malé dívky, jak být krásné.)
Gabrielle: Co mám dělat s tou zoologickou?
organizátor: Ne každý vyhraje loterii genů jako ty. Tyhle dívky potřebují pomoc s hledáním země zaslíbené krásy a stylu. Prosím, Gabrielle, buď jejich Mojžíš...
Gabrielle: Dobré přirovnání. Protože to bude chtít zázrak, abych přeměnila tyhle voříšky na výstavní psy.

Susan: Musíme si promluvit, Edie Britt!
Edie: Oh, bože, tenhle týden mě drželi jako rukojmí... To jsem už netrpěla dost?

Susan: Julie, ten kluk pije, krade a teď ho tu najdu, jak tě tu klátí na mé pohovce? Tak dost. Zakazuji ti se s ním vídat!
Julie: To nemůžeš. Já si volím, s kým chodím.
Susan: Jo? No, já volím domácí vězení. Dva týdny, zlato.
Julie: Fajn, uvidím se s ním ve škole.
Susan: No, tak nebudeš chodit do školy. Budu tě učit doma.
Julie: Fakt? Budeš mě učit matiku? Ani si nedokážeš spočítat účty!
Susan: Ano... a budeš špatně vzdělaná a nedostaneš se na universitu a budeš makat za minimální mzdu po zbytek života, jen kvůli tomu klukovi! Doufám, že jsi teď šťastná!

Tom: Otevřu pizzerii! Tos nečekala, co?
Lynette: To fakt ne... Je to jako dostat fresbeem do hlavy...

Nora: Byla bys ráda, kdybych se zabila, že jo?
Lynette: To neříkám! Kdyby se to ale stalo, asi bych našla zbůsob, jak to překonat...

Lynette: Já nesnáším svůj život!
Gabrielle: Já vím... však bych s tebou neměnila ani za nic!

Xiao-Mei: Ty být nejlakomější člověk na světě.
Gabriel: Ty JSI nejlakomější člověk na světě. Pro Krista, žiješ tu už rok, nauč se mluvit!

(Po narození Penny.)
Lynette: Někdy, když jsem byla doma úplně sama se třemi dětmi, jsem nebyla tak úplně šťastná. A teď budu sama se čtyřmi... Ano, každé z nich je požehnání, ale nevím, jestli bych ještě snesla nějaké... ehm... další požehnání. Víc požehnání by mě vlastně mohlo připravit o rozum.

Lynette: (na porodním sále) Chtěl jsi čtyři děti... Já chtěla jedno. A tak nějak jsme se dohodli na čtyřech. Teď je vážně na čase skončit.

Lynette: ...a tak vznikne dítě.
Parker: Nevěřím ti!
Lynette: Parkere, já jsem tvoje matka! Matky svým dětem nelžou! A teď si jdi umýt ruce, nebo ti Santa nepřinese nic k Vánocům!

Noah: Znáš mě jen dvě minuty a už mě vydíráš... Nemůžu být pyšnější.