Zoufalé manželky

(Susan oběvila vělký nápis "děvka" na svých dveřích. Kolem jede Edie a pobavěně kouká na nápis.)
Susan: Ahoj, Edie, máš snad něco na srdci, co bys chtěla říct?
Edie: Kdepak. Vše důležité už bylo řečeno...

Ramon: Kdybych vás chtěl zabít, nepoužil bych balónek. To by trvalo moc dlouho...

Susan: Co bys udělala, kdyby se to stalo tobě?
Julie: Ne, mě by se to nestalo. Takovéhle věci se dějí jenom tobě.

Andrew: Ty mě vydíráš kvůli večeři?
Bree: Ani nevíš, jak daleko jsem schopná zajít, kvůli symetrickému rozmístění u stolu.

Susan: Jak víš, že nemám talent?
Edie: Taková předtucha...

Susan: Chci, abys byl šťastný. Svým způsobem chci, aby byla šťastná i Eddie... Hlavně chci být ale šťastná já...

(Susan omylem přejela Edie.)
Susan: Bože, tak mě to mrzí! Poslala jsem růže... dostala je?
Karl: Ano. Popíchala se o trny.
Susan: Ó můj bože!

(Carlos je vydírán spoluvězněm.)
Gabrielle: Myslím, že je to chyba. Jastli přistoupíme na jeho vydírání, bude se jen vracet pro další peníze!
Carlos: A co mi zbývá?
Gabrielle: Jsi silnej chlap! Na univerzitu ses dostal díky sportovnímu stipendiu, pro Kristovy rány!
Carlos: Jo, ale to bylo za golf!

Julie: Neříkala jsi, že mám ctít soukromí jiných?
Susan: To se nikdy netýkalo sexuálního života tvého otce! A ty to dobře víš!

Carlos: Nejsme zrovna nejlepší páreček.
Gabrielle: To ne...
Carlos: Vždycky jsem si myslel, že budeme šťastní.
Gabrielle: Já taky...
(chvíle ticha)
Gabrielle: Podívej se na to z té lepší stránky... Jsme pořád bohatí.
Carlos: Díky Bohu za to.

Bree: Budu tak nekřesťanská, až se vám z toho zatočí hlava.

Andrew: Vypadá to, že táta byl na velký prsa...
Rexova matka: Ano. Proto jsem se divila, když se oženil s tvojí matkou.

Mary Alice: Je zvláštní dívat se zpět na svět a pozorovat ty, které jsem tam zanechala. Každá je svým způsobem tak statečná, tak rozhodná a tak zoufalá. Zoufale se snažící všechno riskovat, a přitom je v obavách o co přijde, když se do toho vrhne. Zoufale toužící dostat všechno, co chce, i když ani přesně neví, co to vlastně je. Zoufale se snažící, aby byl život zase dokonalý, i když si uvědomuje, že vlastně nikdy dokonalý nebyl. Zoufale toužící po lepší budoucnosti, když se jí podaří najít způsob jak uniknout minulosti. Já je nejen sleduji, ale povzbuzuji je. Tyhle úžasné ženy. A strašně doufám, že naleznou co hledají. Ale vím, že ne všem se to podaří. Bohužel... takhle to v životě nechodí. Ne každému se dostane šťastného konce.

(Gabrielle bude svědčit pro Carlose u soudu.)
Gabrielle: Budu matkou tvého dítěte, což znamená spoustu zodpovědnosti a málo času na sebe. Takže, když tě z tohohle průšvihu dostanu, budeš se mi muset revanšovat.
Carlos: Dobře...
Gabrielle: Když bude dítě uprostřed noci plakat, ty budeš vstávat... a beze slova. Schůzky u lékaře - jezdíš tam ty. Do svého Maserati dětskou sedačku nedám.
Carlos: Dobře...
Gabrielle: budeš mít taky službu u flaštičky. To znamená umývání, sterilizování a plnění. Takhle mi to bude aspoň připadat jako život. Pak tě možná nebudu tak nenávidět. Tak jo, hotovo. Takže si rozumíme? Uvidíme se u soudu.
Carlos: Hej, Gabby... My nebudeme kojit?
Gabrielle: Zlato, jetli zvládneš i tohle, tak to pak klobouk dolů.

Danielle: (vběhne do místnosti) Táta říká, že má infarkt!
Bree: (v klidu stele postele) Já vím. Vezu ho do nemocnice.
Danielle: A kdy?
Bree: Až dostelu. Víš, že nikdy neopustím dům, aniž bych upravila postel.

Rex: Pokusila ses mě zabít!
Bree: (ironicky) Ano. Cítím se kvůli tomu hrozně.

(Susan načapala cizí pár v autě, když hledala Mika.)
cizí žena: To je tvoje žena?
cizí muž: Kdyby byla tohle moje žena, myslíš, že bych tu teď byl s tebou?

Mike: Máte nějaký důvod, proč jste je neukázala policii?
Felicie Tilman: Jste zastánce trestu smrti?
Mike: Ano.
Felicie Tilman: Já také. Měli jsme ho v Utahu. V tomhle státě ho ale nemají. Ostuda... Souhlasíte?
Mike: Ano, souhlasím.
Felicie Tilman: Moc se mi líbíte, pane Delfino.

Martha Huber: Mary Alice unesla dítě?
Felicie Tilman: Nekoukej tak šokovaně, Martho, tvůj obličej pak vypadá tlustší!

Gabrielle: Budeme mít velkou grilovačku. Chci, aby ho každý viděl.
prodavačka: To zní úžasně. A k jaké příležitosti?
Gabrielle: Pořádám večírek před odjezdem svého muže.
prodavačka: Opravdu? A kam jede?
Gabrielle: Něco jako vládou sponzorované volno.
prodavačka: Jak dlouho bude pryč?
Gabrielle: Osm měsíců. Šest, s dobrým chováním.

(Mike jde k Susaninu domu. Ta si představuje, co všechno se může stát.)
Mike: (smutně) Tohle je šílené, Susan!
Susan: Já vím! (Začne ho líbat.)
(Nová verze.)
Mike: (vášnivě) Ano, Susan, všechno, co ti řekli, je pravda. Zabil jsem člověka. Co ti ale neřekli, je, že jsem zabil pro tebe!
Susan: Oh! (Začne ho líbat.)
(Nová verze.)
Mike: (míří na Susan pistolí) Když tě nemůžu mít já, nemůže tě mít nikdo!
Susan: Sklapni! (Začne ho líbat.)

Mary Alice: Ano, každý miluje skandály. Je jedno, jak velké nebo malé. Nakonec, co může být zábavnějšího, než pád bohatých a mocných? Co může být zábavnějšího než veřejné odhalení pokryteckých hříšníků? Ano, každý miluje skandály. A když se vám z nějakého důvodu nelíbil ten poslední, hned za rohem číhá další...

Susan: Podívej, Miku, smiřme se s tím... slepá víra není můj kamarád!
Mike: Chtěl jsem ti to říct... Jen nebyla ta správná chvíle!
Susan: Vidíš? Tohle je taky lež, protože byla spousta správných chvil!
Mike: Susan...
Susan: Pokaždé, když jsme šli na pizzu, jsi mohl říct: "Jó a mimochodem, jednou jsem zabil člověka." Nebo když jsi říkal: "Pojďme si zaběhat." Mohl jsi říct: "No a mimochodem, jednou jsem zabil člověka." Pokaždé, když jsme šli do kina a hlavní hrdina zastřelil zloducha, ses mohl ke mně obrátit a říct: "Jó a mimochodem, taky jsem to jednou udělal." Ale tys to neudělal!

Susan: Edie, věříš ve zlo?
Edie Britt: Samozřejmě, že ano. Pracuju v realitách.

Susan: A pak jsme zjistily to o Daně...
Edie Britt: Dana. Kdo je Dana?
Susan: Paul a Mary Alice měli dítě, co zemřelo.
Edie Britt: To si děláš srandu!
Susan: Zach ji zabil.
Edie Britt: Svatá prostoto. Kdo ti to řekl?
Susan: Paul. Řekl, že to byla nehoda, ale já ti řeknu, myslím, že kvůli tomu vydírali Mary Alice.
Edie Britt: Mary Alice vydírali?
Susan: Jo... S holkama jsme mezi jejími věcmi objevily výhrůžný dopis.
Edie Britt: V jaké ulici to sakra žijeme?