Litocha
| Jméno | Helena | |
| Věk | 45 let (Kozoroh) | |
| Bydliště | Liberec | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
Hurá na Mars?
Já tak nějak nevím. Na jedné straně oceňuji civilnost a uvěřitelnost osob i jejich rodinného zázemí a osudů, navíc i hodnověrně zahranou. Rozuměla jsem motivacím postav, ať už se jednalo o Laziny ambice, Denisino místy až otravné (ale naprosto hodnověrné) potácení se v kruhu, Sadiino lpění na zbytku naděje nebo Kaylinu urputnou touhu. Řekla bych, že seriál je hlavně o posedlosti, která sice může být hnacím motorem k překročení hranic, ale zároveň má dopad na vztahy kolem nás a ve své zaslepenosti může zraňovat.
Na druhé straně mě ale někdy drtilo rozvláčné tempo. První série sice pokrývá období dvou let, ale jeden díl se vždy odehrává v průběhu jednoho, dvou dnů a chvílemi se táhne jako žvýkačka. Je tady plno (pseudo)uměleckých záběrů, které snad mají zvyšovat napětí a zaujetí, ale ne vždy se jim to daří (některé jsou ale opravdu působivé). Tvůrci se zjevně snažili o přesah a někdy jsou i úspěšní, ale zdaleka ne pokaždé.
Vadilo mi, že spousta událostí, motivů, u kterých jsem předpokládala, že povedou k něčemu dalšímu, vyšumělo do ztracena. Nepochybně za to může skok v čase mezi jednotlivými díly, ale mně prostě chybí větší návaznost. Něco se rozehrálo, ale v dalším díle (až na výjimky a Denisin boj se závislostí, který se jako červená nit táhl celou sérií) jako by to nikdy nebylo.
Dalším kamenem úrazu je pro mě to, že nejvíce pozornosti bylo věnováno Tomovi a jeho rodině, ale ani on, ani Denise nebo Diane mi k srdci nepřirostli (Diane byla taky snad jediná postava, již jsem nechápala). Mnohem více by mě zajímali všichni ostatní členové posádky a jejich rodiny - o to víc mě mrzelo, že dostávali tak málo prostoru.
Mrzelo mě, jak málo se seriál věnoval fascinující oblasti výcviku astronautů, simulacím. (Těmhle věcem fakt nerozumím, ale nečekala bych takový poměr mužů a žen v posádce - ale tak dobře, je to sci-fi z budoucnosti - a hlavně pochybuji, že by do vesmíru pustili astronautku s brýlemi.)
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Countryové od desíti k pěti
Zpočátku to byla návyková podívaná s výbornou hudbou, výraznými charaktery, intrikami, atraktivním prostředím velkých koncertů a pozlátkem showbusinessu. Postavy byly psány natolik chytře, že jste během několika prvních sérií klidně i dvakrát nebo třikrát změnili názor a sympatie se přelévaly od jednoho pólu k druhému - a přesto to nepůsobilo nějak vykonstruovaně.
Z postav jsem si zamilovala zvláště neochvějně loajální, citlivou, talentovanou Scarlett a Raynu, matku lvici s pevnou páteří. V Juliette jsem zpočátku viděla tu blonďatou roztleskávačku, které vlastně stačí pěkná tvářička, ale Hayden Panettiere mě hodně brzy přesvědčila, že svou práci umí, a potvoru, která zdaleka není černobílá, vystřihla na jedničku.
Hudba je opravdu dobře volená, mnohé z písniček si pořád pouštím. Oceňuji nasazení herců, zpívalo jim to opravdu dobře.
Zatímco první série měly švih, postupně seriál upadal a s převzetím jinou stanicí a odchodem stěžejní postavy mu docházel dech úplně. Ukončení tak bylo vlastně vysvobozením. Některé původní postavy (Gunnar, Maddie, Will) mi začaly dost lézt na nervy, nové většinou moc nezaujaly, většina dějových linek byla naprosto nezajímavá, co udělali s Juliette, za to by měli trestat. Postupně ubývalo velkých koncertů (rozpočet je rozpočet) i pohled na fungování vydavatelství a spíše se jen melodramaticky řečnilo (tak si říkám, z čeho všichni vlastně žili, když se tam většinu času jen tak poflakovali), postavy ztratily plastičnost. Škoda, měli to zabalit o dost dřív. Těch několik prvních sérií ale za podívání určitě stálo.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Až moc teen
První díl se mi líbil hodně - gymnastické prvky mě více než zaujaly a i postavy se jevily celkem zajímavě. V dalších dvou dílech ale ubývá toho nejlepšího - gymnastiky - a přibývá řešení co, kde, kdo, s kým a proč, občas okořeněné nějakým patetickým výstupem. A to mě už tolik nebaví. Zvlášť když je to tady nabité samými klišé - namátkou outsiderka z chudých poměrů, která všem vyrazí dech, matka méně dospělá než její dítě, zhýčkaná, bohatá a intrikující fiflena, zakázaný vztah, ambiciózní rodiče... Z postav mě vlastně nejvíce zaujali Peysonini rodiče a celkem i její mladší sestra a Emilyin brácha.
Zkrátka je to na mě až moc teen. Už mě moc nedojímá dilema hrdinek, jestli jít na pařbu, jak na sebe upoutat pozornost idola a jak utajit kluka před rodiči. Kvůli té gymnastice tomu ale možná dám šanci ještě pár dílů, jestli zrovna nebude nic zajímavějšího ke koukání.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Povedený kousek
Ani se nedivím, že má tenhle seriál úspěch - mě z letošních novinek, které jsem viděla, zaujal nejvíce.
Základem jsou zajímavé a sympatické postavy s více či méně nečekanými osudy, o kterých se postupně dozvídáme víc. Nejzajímavější postavy? U mě je to Bobby a Abby, ale palce držím i ostatním.
Herecké obsazení se povedlo. Těší mě, že se v seriálu objevila Connie Britton, i ostatním hercům jejich postavy bez problémů věřím. Snad jen představitel Bucka mi vizuálně moc nesedí, ale i on svou postavu ztvárnil dobře.
Tvůrcům se daří přicházet s originálními a pestrými případy, které zajišťují akční složku (aby se pořád jen neřečnilo a neřešilo, i když právě stálé postavy, jejich osudy a vývoj jsou tady to hlavní). Naštěstí se tady nevyskytuje moc vlastenectví a patosu.
Líbí se mi zapojení různých záchranných složek a spolupráce mezi nimi, které poskytuje komplexnější pohled. Zatímco policie a v poslední době i hasičů je všude plno, operátorka tísňové linky je osvěžující nový prvek. Nikdy jsem nepřemýšlela na tím, co tahle práce obnáší, a jsem ráda, že jsem mohla alespoň nakouknout.
Plus mají u mě tvůrci za to, že finále první řady neobsahuje laciné cliffhangery a mohlo by být i uspokojivým koncem, kdyby nedošlo k prodloužení. Naštěstí k němu ale došlo a já už se těším na další sérii.
83 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
St. Bonaventure Hospital
Lékařské seriály mám ráda, a tak není divu, že jsem sáhla i po tomhle. Seriál provázely ódy na herecký výkon Freddieho Highmorea - musím uznat, že oprávněný. Nemám s autisty osobní zkušenost, ale Shaun je pro mě napsaný a zahraný nanejvýš uvěřitelně - všechna ta gesta, vyhýbání se očnímu i fyzickému kontaktu, potřeba řádu a stereotypu, neschopnost lhát a rozeznat ironii nebo neorientování se v sociálních vztazích a s tím související brutální upřímnost dělají ze Shauna dost netypickou hlavní postavu, které povětšinou dokážu fandit. Líbí se mi i znázornění toho, jak funguje Shaunova mysl.
Oceňuji i to, že každý z chirurgů má v seriálu své hvězdné momenty, každý naopak někdy selže a že řešení nějakého problému je většinou týmová práce. Uvítala jsem, že časem se dozvídáme více i o osobnostech a problémech dalších postav, že se vše netočí jen kolem Shauna.
Další plus má u mě seriál za práci s flashbacky. Na začátku to byl osvěžující prvek, který umožňoval Shauna pochopit. Naštěstí ale v momentě, kdy začaly působit stereotypně, od nich tvůrci ustoupili.
Zarazilo mě ale, že by jeden špičkový chirurg exceloval při operacích mozku, srdce, kostí i ve všeobecné chirurgii. Na to snad mají specializace, ne? Taky dost neobvyklé procento šťastných konců (na to, že dělají skoro samé unikátní operace nebo se potkávají s neskutečným množstvím nečekaných potíží a pooperačních komplikací) a zároveň neschopnost vzbudit u mě (až na výjimky) nějaký větší zájem o jednotlivé pacienty a jejich případy seriál trochu sráží.
Ruší mě taky nedotaženost nebo nedodržování nastavených pravidel (namátkou: Pokud měla Claire v pacientce svědkyni, proč řešila situaci s dr. Coylem tak krkolomně? Když byl Jared dost drsně potrestán za přestupek, proč nebyl Shaun za obdobné provinění potrestán stejně?). A některá řešení působí až příliš jako sci-fi nebo jako z pohádky.
Mám celkem problém s postavami, většina z nich mi vlastně není až tak sympatická. Chvílemi se sice podaří u mě vzbudit soucit a pochopení, ale většinou u mě žádný zvláštní zájem nevzbuzují. Postavy, které se objevily v druhé části série, jsem si zatím taky moc neoblíbila, ale i tak jsem ráda, že se The Good Doctor dočkal prodloužení.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Jednohubka
Série příhod z prvního dne nových stážistů v Sloan-Grey Memorial. Epizody působí jako vystřižené scény z běžného dílu, s čímž souvisí jejich výhody i slabiny.
Fanoušci GA dostanou přesně to, co očekávají - známé prostředí, několik známých postav, stejnou náladu, několik vtipných situací a hlášek a příležitost zavzpomínat, jak na tom kdysi byli původní stážisté.
Problém je, že seriál neobstojí sám o sobě. Není čas tady něco vysvětlovat, uvádět diváka do obrazu, takže kdo nezná GA, bude asi jen zmatený a zážitek bude sotva poloviční. (Pravda, moc takových diváků asi seriál mít nebude.)
Souhlasím s tím, že nové postavy dostaly málo prostoru (co taky chcete stihnout za tři minuty i s titulky), že je vlastně ani po těchhle šesti dílech neznáme líp než před nimi. Nějaké náznaky ale byly a asi dvě až tři postavy by mě na základě toho, co jsem viděla, zajímaly více.
Je to prostě taková jednohubka pro fanoušky, která má do plnohodnotného pokrmu daleko.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Vyjednavači
Zajímavý námět, sympatické obsazení (hlavně představitel Erica je charismatický), originální případy. Líbí se mi, že si nehrají jen na vlastním písečku, ale díky koprodukci řeší případy i v Evropě. Mohu se tak dotknout i některých obecnějších problémů. Přesto bych našla několik vad na kráse.
Mám raději serializovanější děj. Těch několik útržků sem tam je pro mě málo, o postavách toho vlastně moc nevíme. Seriál působí tak nějak neosobně. Často se všechno vyřeší raz dva bez nějakého většího vtáhnutí diváka.
Ericova genialita seriálu trošku podkopává nohy. Neustále se zdůrazňuje, jak je jeho vyjednávání vždycky úspěšné a touhle téměř stoprocentní jistotou dobrého konce se ztrácí část napětí. Občas mě zaráží přílišné zkratky nebo nelogičnosti, někdy je děj dost předvídatelný.
Některé epizody jsou ale skvělé, ocenit musím i různorodost a neotřelost případů - i když postup vyjednávání je dost podobný, nedá se říci, že by se jelo podle jedné šablony, není vždycky všechno tak, jak se na začátku jeví (a některé epizodní postavy jsou vyloženě zajímavé).
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Milovaný dětský hrdina
Některé Krtkovy příběhy - zvlášť ty starší - jsou bezesporu kouzelné. Příběhy jsou přehledné, veselé, hravé, nápadité, často i nenásilně výchovné a výborně vypointované. Myslím, že děti mají bezelstného Krtka rády, protože se na svět kouká podobně jako ony, je akční, do každého dobrodružství se pouští s radostí a je dobrý kamarád. Emoce jsou snadno rozpoznatelné, situační humor pochopitelný, to pak nejsou potřeba ani žádné velké řeči.
Milerovo zpracování je úžasné - dostatečně výrazné, aby upoutalo, ale nepodbízivé, jednoduché, ale ne stereotypní. (Jenom těch různých rostlin, co dokáže do večerníčku zakomponovat!)
Škoda jen, že některé (zvláště pozdější) příběhy neudržely nasazenou laťku. Příběhy, kde bylo moc z moderního světa, už pro mě neměly to kouzlo, někdy jsou si navíc příhody dost podobné. Krtek topící si uhlím a jezdící s autem naloženým krámy k vodě není nic pro mě. A z Krtka porodníka chytám osypky :-)
Moc ráda mám naopak třeba Krtka v ZOO nebo Krtka a muziku, z nových Krtka a sněhuláka.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
(Ne)obyčejná noční směna
Kvalit mých milovaných Chirurgů sice Noční směna nedosahuje, ale špatné pokoukání to není. Od jiných lékařských seriálů se liší zapojením armádního aspektu (velká část doktorů i pacientů jsou nebo byli vojáci) a častými scénami z terénu, kam lékaři z pohotovosti vyjíždějí zachraňovat. Ocenila jsem, že seriál poukazoval na problematičnost návratu z boje do civilu i na pocity těch, kteří mají někoho blízkého ve válečné zóně.
Líbilo se mi, jak byla celá směna semknutá, neustálé špičkování a vtípky. Toho ale bohužel postupně ubývalo a v posledních sériích se o rodině sice hodně mluvilo, ale ten pospolitý duch už z toho tak úplně cítit nebyl.
Dalším záporem bylo, že ze seriálu postupně odešlo docela dost postav (a často to byly mé oblíbené, zatímco ti nesympatičtější zůstali a nově příchozí si mě ne vždycky dokázali získat) a jejich zmizení nebylo několikrát ani nijak vysvětleno.
Nejsem z oboru, ale některé věci připadaly i mým laickým očím jako hlouposti. Některé zákroky na mě navíc působily dost macgyverovsky. Taky mě moc nebavily scény z válečných oblastí.
Postavy, zejména trojlístek T.C., Topher a Jordan, mě zaujaly, líbila se mi dynamika mezi nimi. Zajímal mě i Drewův příběh a vývoj (některých) postav.
Celkově je seriál hodně akční, v každém díle se řeší paralelně několik případů a většinou scénáristé přijdou s nějakým hromadným neštěstím - všechny výbuchy, požáry, hromadné bouračky, nepokoje a střílení se odehrávají výhradně v noci. Ale koukat na pospávající doktory by asi nikoho moc nebavilo.
Je škoda, že si seriál neudržel náboj po celou dobu, ve třetí sérii mě zaujala vlastně jen dějová linka s Briannou a čtvrtá byla na mě už docela dost vojenská a taky se mi nelíbil směr, kterým se některé postavy ubíraly. Naštěstí to zachránil jakž takž uspokojivý konec (i když několik dějových linek bylo hodně nedotaženo a něco bylo zase zbytečně zrychlené).
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Dobrý boj
Protože Dobrá manželka je moje srdcovka, byla jen otázka času, kdy se podívám i na její spin-off. Kvalit své starší sestry pro mě sice nedosahuje, ale i tak se jedná o zábavnou podívanou.
Všechny známé postavy více než těší (seriál táhnou hlavně Lucca a Marissa, ale i Diane si zastane svoje) a některé nové jim docela dobře sekundují (i když taková Barbara nedostává tolik prostoru, kolik by si vzhledem ke svému postavení zasloužila). Největší radost mi ale udělalo objevení se mé oblíbené Elsbeth Tascioni (i když třeba i starý známý Colin Sweeney nebo Neil Gross potěšili).
Průběžná dějová linka mě tolik neupoutala (snad proto, že představitelka Maii mi moc nesedí, v jejím podání mi z ní vychází větší puťka, než musí), řešené případy jsou ale zajímavé a oceňuji, že seriál reflektuje i současnou politickou situaci. (Náhled do soudních a politických kruhů v Dobré manželce mě ale zaujal více.)
Mám za sebou první sérii a chystám se na další, která mě, doufám, bude bavit stejně jako ta první.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk