Litocha
| Jméno | Helena | |
| Věk | 44 let (Kozoroh) | |
| Bydliště | Liberec | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
Austenové by se to (doufám) líbilo
Jeden ze seriálů, kdy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Se sledováním jsem čekala opravdu dlouho, než vyvane dojem z posledního filmového zpracování. Nic pak nebránilo tomu, abych byla seriálem nadšená. Bravuru Firthova Darcyho ani nemusím zdůrazňovat, jeho škrobenost a vnitřní boj jsou dokonalé. Představitelka Elizabeth mi na první pohled moc nepadla do oka, připadala mi příliš stará a tak nějak nepřirozená (možná to bylo těmi načesanými vlasy), ale brzy si mě získala její živost, sebedůvěra, inteligence a jiskra v očích.
I většina ostatního obsazení se povedla, ať už jde o nadutou šlechtu, nesnesitelnou paní Bennetovou nebo uštěpačného pana Benneta. Jen představitelky mladších sester Bennetových byly na své role přece jen příliš zralé (to se ve filmu povedlo mnohem lépe).
Další věcí, která se mi více líbila ve filmu, byl domov Bennetových, sídlo ze seriálu moc neodpovídá mým představám o spíše skromných podmínkách.
Protože scénář věrně vychází z knižní předlohy, není ani tady důvod ke stížnostem. I tady jsem dostala, co jsem si přála. Pro mě je tohle ideální seriál k tomu, abych se usadila do křesla s čajem a sušenkami a vychutnávala si jiskřivou konverzaci, ironii a trampoty hrdinů.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Čiré potěšení
Tohle je moje srdcová záležitost. Mimořádně uvěřitelně zahraná Alicia - matka lvice, která navzdory vykonávanému povolání i životním zkouškám nezcyničtěla (a má skvělý šatník). Dynamika a posuny ve vztazích mezi postavami (přestože těch stěžejních není zas tak moc, nepůsobí seriál jako saop opera). Výborně napsané postavy - s jejich dilematy, zaváháními, zvláštnostmi. Neobvyklé a naštěstí neodosobněné soudní případy, často s přesahem, často s nečekaným vyústěním (ty mi ke konci, kdy Alicia zdaleka tolik nebyla v soudní síni, trošku chyběly). Ukázka toho, jak se právo proplétá s politikou a v čem všem mohou mít politici prsty. Pro mě prostě dokonalé.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
"Tati, já chci pfa."
Vtipný, do značné míry dospělácký večerníček, který se líbí i dětem. Když k tomu připočtu chytrého zajíce a skvěle zvolenou hudbu (tu melodii jen tak nezapomenete), co více si přát.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
To jsou oni
Na tenhle seriál jsem se namotala hned prvním dílem. Líbí se mi, jak se jednotlivé osudy prolínají a propojují, jak události z minulosti ovlivňují současnost. Líbí se mi i mozaika osudů, že život postav není líčen chronologicky (a přesto to není nepřehledné), takže jednotlivé postupně odkrývané střípky víc a víc odhalují osobnost a osudy aktérů.
Líbí se mi postavy. To, jak jsou napsané, jak jsou zahrané. Každá má svoje slabiny, svá sporná nebo přímo špatná rozhodnutí, a možná právě tím je lidská a sympatická. I ten Kevin, kterého byste někdy nejraději propleskli (ať už jako teenagera, nebo dospělého) má silné okamžiky, takže i jemu držíte palce.
Moc se mi líbí vztahy mezi postavami, manželství Randalla a Beth, Jackův boj s démony a jeho neutuchající láska, vnitřní síla Bec, Tobyho schopnost poskytnout oporu...
A nadšená jsem z toho, že seriál je dojemný, ale ne (pro mě) sentimentální, a že toho tvůrci dosáhnou pomocí celkem běžných situací a nemusí sahat k bombastičnosti, nereálnosti nebo intrikaření.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Červík Pepík
Jednoduché výtvarné zpracování a absence mluveného slova cílí na nejmladší děti - a našemu prťouskovi se skutečně líbí. Pro mě jsou ale jednotlivé díly nevyrovnané.
Kuře je někdy prezentováno jako největší zloduch pod sluncem, jindy je mi ho až líto.
Nejvíce mi ale vadí pořád stejná šablona, ze které se vymyká jen minimum příběhů: Pepík se ocitne v úzkých, a když požádá jiný hmyz o pomoc, je odpálkován. Poté se z pasti vlastní šikovností dostane. Sám pak rád pomůže dotyčnému hmyzu, když má trable zase on. Zachráněný hmyz se pak Pepíkovi odvděčí. I proto se mi nejvíce líbil roháč, který z této šablony vybočuje.
Jen tak na okraj, nepochopila jsem, proč některé postavy mají jména (např. housenka Bonifác, moucha Libuše), ale jiné ne. Navíc se tam nemluví, takže jméno je použito jen v úvodních titulcích.
Červík je ale šikula a koumák v duchu Ferdy Mravence, takže mnohé jeho nápady jsou vtipné a neotřelé. Použitý situační humor je mnohdy pro dospělejšího diváka trochu jednoduchý, ale vzhledem k cílové skupině pochopitelný.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Skřítek neposeda, zvědavý jako opička
Moc se mi líbí vizuální stránka, Zdeněk Smetana je koneckonců můj oblíbený ilustrátor. Neméně se povedla úvodní sekvence, která v nezaměnitelném provedení Jiřiny Bohdalové krásně navozuje atmosféru.
Bohužel už se mi ale tolik nezamlouvají samotné příběhy a především povaha titulní postavičky - Rákosníček si většinou tak trochu tahá triko, a přestože kaštany z ohně za něj většinou musí tahat někdo jiný, na konci se nezapomene pochválit a přivlastnit si všechny zásluhy. Už proto u mě v oblibě vedou v mnohém podobní Křemílek a Vochomůrka.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Vítejte na Jihu
Hned pilotní epizoda mě zaujala a s potěšením jsem se ponořila do atmosféry jižanského městečka (podpořené výborně vybranou hudbou) i s jeho rázovitými obyvateli a mnohdy obskurními slavnostmi a tradicemi.
Horkokrevná Zoe v Bluebellu působí jako orchidej přesazená na louku. Tenhle kontrast je vděčný, proto se zpočátku epizody zaměřují právě na něj - o různé přešlapy tak není nouze (naštěstí natočené tak, že z toho divákovi nebývá trapně).
Poté, co si Zoe vydobude své místo v Bluebellu, můžeme se soustředit na vývoj vztahů mezi jednotlivými postavami (a i zprvu celkem důležité lékařské případy ustupují do pozadí). Líbí se mi, že se s postupujícím časem a poodkrytím více ze života jednotlivých postav vyvíjel i můj vztah k nim (i původně neoblíbené jsem většinou začala mít ráda).
Taky mě potěšilo, že byl seriál hezky ukončený (a tím nemám na mysli jen happy end, ale hlavně to, že to byl konec nenásilný a v duchu vyznění seriálu). Užívala jsem si, že se tady neřeší žádná světoborná témata, že je to prostě jen seriál o hledání si cesty životem (s mnohými věcmi nalakovanými na růžovo nebo na hraně parodie, ale sem to prostě patří). Sledování pro mě bylo, jako když se s předoucí kočkou stulíte do křesla, zatímco venku je listopadově nevlídno.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Nesmrtelní žáci 3. B
Jeden z nejpovedenějších večerníčků, který se vydařil po výtvarné (Bornovo nepodbízivé, ale o to zajímavější zpracování), ale i zvukové (Nárožného ztvárnění k večerníčku dokonale sedí) stránce. Když se k tomu přidá námět - dostatečně ze života, ale zároveň plný hravosti a fantazie - okořeněný typickým Macourkovým humorem a výborně odkoukanou realitou, nezbývá než konstatovat, že tenhle večerníček mohou bez újmy sledovat děti i dospělí a že právem patří do zlatého fondu.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Vzhůru na Broadway
Z první série jsem byla nadšená. Upoutalo mě atraktivní prostředí, fascinující proces vzniku představení, citlivé zakomponování písniček (často autorských, z nichž mnohé jsem si rychle oblíbila), vztahy mezi postavami a vyváženost jejich příběhů, choreografie, pěvecké výkony (Katherine McPhee vážně umí).
Druhá série pro mě něco lesku ztratila. Snad to je postavou Jimmyho, který se mnohdy choval jako vzteklý tříletý capart, snad tam na mě bylo trochu moc hádek a zvratů, možná mi vadilo, že dříve jedna produkce se najednou stala konkurenty - komu pak má nebohý divák fandit? Taky do absurdity dovedená linka s Nebezpečnými známostmi mě spíše rozčilovala. Do jisté míry to pro mě naštěstí vyvažoval charismatický Jack Davenport, některé nové postavy a výborné písničky z Hit Listu. Taky pro mě bylo zajímavé porovnat, jak jednu postavu v jednom představení mohou dvě různé představitelky podat odlišně.
I přes zmíněné menší vady na kráse mi je ale moc líto, že se seriál dočkal jen dvou sezón.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Nic pro slabé žaludky
Půjdu proti proudu, ale tenhle seriál mi prostě nesedl, přestože je chytrý, skvěle napsaný, natočený a zahraný (a moc se mi líbí záběry na město ve znělce). Nebo možná právě proto. Je na mě zkrátka moc. Moc temný, moc cynický, s prakticky žádnou sympatickou postavou.
Koukala jsem na něj rozjitřená po porodu a výsledkem bylo, že jsem se nedodívala ani do konce první série. Když už si najdu čas na sledování, čekám od seriálu něco jiného než znepokojení, tísnivé pocity a lehký pocit nevolnosti.
25 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé