ten_pavel

Tak stejný a přitom tak jiný!

Kiefer (Tom Kirkman) nebo Jin-Hee (Park Mu-Jin)? První otázka kterou jsem si kladl po shlédnutí prvního dílu verze z Korey a po shlédnutí všech tří řad původního seriálu. Ovšem přesto jak moc jsou si oba seriály podobné, stejná zápletka, vesměs stejné postavy (ve smyslu vztahů jeden k druhému, pohlaví apod.) tak jsou zase zcela odlišné v mnoha drobných detailech ale i jednom zcela podstatném rozdílu, kterým je Korea jako taková. Korea jako taková, která má dům Modrý místo Bílého, trochu odlišnou ústavu, odlišnou kulturu, odlišné probémy od USA a ve které se nevolá ničím jiným než nejnovějším Samsungem, nejezdí ničím jiným než nejnovějším Hyundaiem, a nepije nic jiného než Ediya Coffee. Právě product placement (navzdory horečnému přelepování značek např. na monitorech) je záležitostí která mě nedá spát a která silně kazí dojem ze seriálu. Nicméně pokud od této záležitosti odhlédnu, máme zde vynikající seriál na motivy původního Designated Survivor který mu směle v mnoha ohledech konkuruje a který na sebe strhává pozornost a láká ke shlédnutí právě díky své exotičnosti ale přesto se s ním celkem snadno dokáže i středoevropský divák ztotožnit protože jak Čech tak Korejec řeší stejné stereotypy jako jsou národnostní, rasové nebo i sexuální předsudky a problémy. Popravdě říci, že se mi o něco více líbí korejská verze určeného přeživšího i přes její chvílemi utahaný děj, možná až přílišnou opatrnost a ze začátku uťápnutost prezidenta Park Mu-Jina a někdy příliš dlouhou stopáž která nezřídka přesahuje jednu hodinu (jeden díl americké verze má 45-50 minut). (Recenze psána po shlédnutí všech 16 dílů přes Netflix.)