Seraphine313
| Jméno | Roman Lelek | |
| Věk | — | |
| Bydliště | Praha | |
| — | ||
| — | ||
| https://www.facebook.com/roman.lelek.3 | ||
| Poznámka | — |
Téměř stejně dobré jako Bratrstvo
V tomto názoru budu narozdíl od svých jiných stručnější.
Seriál má pomalejší rozjezd ale cca od třetí epizody se rozjede dost slušně. Epizody nejsou zase tak dlouhé, odečtěte si od každé deset minut na úvodní a závěrečné titulky.
Obsazení je perfektní. Ze začátku sice je trochu problém se mezi postavami vyznat (je jich opravdu hodně), ale časem se to poddá.
Co se týče příběhu, každá epizoda je v podstatě nový příběh, který až na výjimky nenavazuje na tu předchozí. Proto některé dějové linky se oprašují až o několik epizod později a některé... no některé zůstanou neuzavřené. Nejde o jeden kontinuální příběh jednoho člověka, spíš o kroniku příběhů ilustrující situaci, v jaké se nacházeli američtí bombardovací piloti. V tomto ohledu mě štvaly asi nejvíc dvě věci, zaprvé uvedení Red Tails až někdy v osmé epizodě, kdy už se téměř schyluje k vyvrcholení války, a zadruhé, tajemná postava Alessandry Wesgate, která byla špionka? Pracovala na Enigmě? Byla něco úplně jiného?
Zaměření se pouze na americké piloty a nezmiňování RAF je spíš ku prospěchu věci, už tak divák musí sledovat spoustu postav a témat a zapojení dalších by ho zmátlo.
Plus za zmínění zvyšování počtu misí - materiál, na kterém Joseph Heller vystavěl svou Hlavu XXII. Velké plus za zobrazení leteckých scén, interiérů letadel, protokolů atd. Nevím nakolik přesné to bylo, ale přišlo mi, že hodně.
Velké mínus za POW tábor. Takhle romanticky pojatou část války (konkrétně v tomhle táboře z 300 000 zajatců 120 000 zemřelo) jsem dlouho neviděl. Následný pochod smrti pak vypadal jako večerní procházka. Sorry, realita tady byla někde úplně jinde. Trochu mám otazník nad chováním vojáků v jednotkách... v podstatě celá základna fungovala bez menšího respektu k šarži, bez jakýchkoliv nástupů, postojů, ničeho. Skoro jako bych viděl Rangers v Černém jestřábovi a ne elitu amerického letectva za druhé světové války.
Celkově hodnotím seriál mnohem výš než The Pacific, ale o chlup níž než Band of Brothers.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Za zhlédnutí stojí pouze 1. a 3. řada
Po zhlédnutí páté řady musím říct, že Fargo sice je kvalitní seriál, ale absolutně nedostál hypu, který si nesl od první řady.
První řada je skvělá. Martin Freeman a Billy Bob Thornton ji celou táhnou až ke strhujícímu finále. Ve stejné době vyšla i první řada True Detectiva a i když se můžou oba dva seriály zdát podobné, Fargo je méně mysteriózní, lidštější a upřímně také lehce zábavnější. O první sezóně se nebudu dál rozepisovat, každý ví, jak je skvělá.
Druhá řada byla velmi očekávaná, ale očekávání nenaplnila ani trochu. Zvolený formát antologie sice omluvil prodloužení seriálu, ale zároveň přinesl i problém nového tématu a nového obsahu. Jenže ani jedné z těchto věcí jsem se nedočkal. Kirsten Dunst a Jesse Plemons postrádají jakékoliv charisma, jsou prkenní až běda, celou řadu zachraňují pouze Ted Danson a Cristin Millioti. Bohužel, sérii plní tolik postav a příběhových linek, že je pozornost diváka značně rozmělněna a velké finále je jedna obří střílečka a vyvražďovačka, do které se ještě zapojí mimozemšťané. Jediné, co omlouvá vznik této řady je propojení s postavami z první série, i když divákům už po konci první řady bylo jasné, že příběh je smyšlený a není podle skutečných událostí.
Pak přišla třetí řada a já byl schopný tvůrcům tu druhou odpustit. Ewan McGregor je ve své dvojroli naprosto skvělý a vůbec se nedivím, že za roli získal Zlatý globus a nominaci na Emmy. Tvůrci stáhli počet postav a obsadili ďábelského Davida Thewlise. Dohromady vytvořili velice slušnou podívanou, která sice už nemá s první řadou společného nic, ale kdyby vznikla pouze první a třetí řada, hodnotil bych Fargo mnohem, mnohem výš.
No a pak jsme si počkali dva roky (s obligátním "až budeme mít dobré téma, tak ho natočíme") a přišla řada čtvrtá... s Chrisem Rockem v hlavní roli. Fajn, další známý herec v roli, ve které ho běžně nevídáme. Osobně ale o této řadě můžu říct pouze to, že Chris Rock je zde jediné pozitivum. Montekokapuletovská zápletka s výměnou dětí zní neuvěřitelně a upřímně začne nudit už po první epizodě. Zápletka s vraždící nemocniční sestrou je polovinu sezóny mnohem zajímavější a propracovanější než hlavní zápletka, která místy působí až hloupě. Čas od času na sebe strhne pozornost Ben Whishaw, ale to je upřímně všechno. Sezóna je zakončena, jak jinak, vyvražďovačkou, která víceméně začala už někde v páté epizodě.
Aktuálně sleduji pátou řadu a nemůžu se zbavit dojmu, že pokud je zde moc postav a už v průběhu se snaží tyto postavy pozabíjet, nedopadne ta řada dobře. A taky že ne. Po pěti epizodách v podstatě stojíme na místě, Lorraine Lyon je perfektní, ale tím to končí. Dorothy Lyon má nějaký supervojenský výcvik, šerif Roy Tillman je magor a policie v podstatě jen jako komparz. Ač mám Juno Temple i Richo Moorjani jako herečky celkem rád, myslím, že tady sáhli tvůrci vedle. Na tuhle řadu jsem čekal tři roky a bohužel ji dokoukám jen z povinnosti. V celkovém hodnocení bych ji dal za první a třetí řadu, ale ne proto, že by byla skvělá.
Dohromady Fargo za pět sezón nenašlo jedinou myšlenku, která by spojovala jednotlivé sezóny této antologie. Seriál se v podstatě rozpadl a namísto toho, aby se snažil sezóny propojit za cenu méně krvavých příběhů, rozhodl se jít cestou martinovských vyvražďovaček jako nějakého spásného deus ex machina, který tak nějak popírá samotné motto seriálu. Jednotlivé řady trpí na příliš mnoho myšlenek, které chtějí tvůrci seriálem předat, mnoho postav, mezi kterými se diváci ztrácejí a jakmile si je zapamatují, jsou hned tyto postavy zabity. I kvalita hereckých výkonů je kolísavá a bohužel koreluje s kvalitou každé sezóny.
Hodnocení jednotlivých řad:
Sezóna 1 - 100 %
Sezóna 2 - 30 %
Sezóna 3 - 90 %
Sezóna 4 - 50 %
Sezóna 5 - 55 % (zatím)
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Sorry, ale ne...
Ani hvězdné obsazení jako je tady nezachraňuje seriál od naprosté příběhové prázdnoty, která se od druhé do osmé epizody nepohne o moc víc než dálnice před Splitem. Nejen, že hlavní náplní seriálu je řešit rodinné pitomosti, které byly tisíckrát omlety jinde, a to, co by měla být nosná linka seriálu, je tak upozaděno, že za chvíli zapomenete, že by se něco takového mělo vlastně řešit.
Animace, u které si ze začátku říkáte "cool, zajímavý, že to zkusili" začne během několika minut vadit, hlavně kvůli nízkému frameratu, který skoro připomíná animáky z šedesátých let. Nikdy více.
Seriál předkládá zajímavé téma, zajímavou formou. Jenže tak možná první epizodu. Pak se pustí do naprosto zbytečného, nezajímavého a unylého rodinného dramatu (které nudí, i když seriál zrychlíte na 150 %, protože prostě neodsýpá dost rychle). Amazon už poněkolikáté dokázal, že u něj vítězí forma nad obsahem, takže tenhle seriál oficiálně házím do seriálového koše a už ho nikdy nechci vidět.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Nedotažená myšlenka
Bohužel, tento pokus o amazoňácké Black Mirror nevyšel. Na jedné straně je poměrně zajímavá myšlenka futuristické one (wo)man show, ale ta opravdu nestačí.
Aby se každá epizoda povedla, musel by za ní stát jak skvělý příběh,
tak skvělý herec nebo herečka, což se prostě ne vždy povede. On už samotný formát zavání problémy, protože všechno, co se týče příběhu, musí odvyprávět hlavní postava, na jednom místě, často bez nějakých vizuálních pomůcek.
Skoro jako by se jednalo o návrat k rozhlasovým hrám.
Jenže díky tomu je 20-30minutová stopáž téměř vždy přepálená. Ze všech epizod vychází nejlépe hned ta první, která v sobě naklonovala hlavní postavu hned dvakrát, takže se dočkáme zajímavého dialogu i zápletky. Obdobně dobrá je i epizoda s Anthony Mackiem, kde v náznacích pochopíte, o co se jedná. Naopak epizody s Helen Mirren a Constance Wu jsou v podstatě jen vyprávění. Morgan Freeman je skvělý, ale jeho epizoda je utopena v deseti minutách patetického brekotu.
Celkově si myslím, že tento seriál zůstal někde na půli cesty - ohromné množství peněz investované do myšlenky, která si zasloužila zůstat na papíře o něco déle.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Room 2806
Poměrně dobře natočený dokument, filmařsky a dramaturgicky zvládnutý, který ale od začátku naráží na nedostatek materiálu. Co také říct o případu, ve kterém se jedna strana odmítla vyjádřit, a druhá se zdiskreditovala sama před policií?
Z celého dokumentu mám pocit, že tvůrci neměli přístup téměř k ničemu a až příliš se spolehli na výpovědi ostatních zainteresovaných osob. Z vyšetřování se nedozvíme vůbec nic. Ze soudního procesu pouze první slyšení a rozsudek. Nedozvíme se důvod nesrovnalostí ve výpovědi oběti, nedozvíme se pohnutky žalobce, který měl důkazy, jež by obhajobu roznesly, nedozvíme se nic o závěrečné dohodě. Druhá polovina posledního dílu pak vyznívá spíš jen jako nahánění stopáže, než jako relevantní materiál.
Bohužel, tady nemůžu hodnotit vysoko, protože z tak high-profile případu se dalo dostat mnohem více.
PS. Až se bude někdo vychloubat, jaký je profesionál, ukažte mu Johna Sheehana z tohoto seriálu...
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Jak nedělat dokument
Toto je přesně případ, jak nedělat dokument. Čtyři díly se vlečou jako asfalt v prosinci. Všechno zajímavé se bohužel řekne v první polovině prvního dílu a ve čtvrtém dílu, zbytek je brečení po tom, že při startu zemřela Christa McAuliffe... je velice zajímavé, že tvůrci upozadili vyšetřování Rogersovy komise, předchozí mise Challengeru, předchozí závady raketoplánu (a když už, tak to zpracovali tak dramaticky nezajímavě, až to bolí), a namísto toho se zaměřili na program Teacher in Space, který ale bohužel ve své době téměř nikoho nezajímal, stejně jako rutinní start Challengeru.
Na celém dokumentu je bohužel nejlepší znělka. Jinak na něj zapomenete pět minut po dosledování. Na Netflixu jsou lepší dokumenty.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Trust
Trust jsem si vybral hlavně kvůli Donaldu Sutherlandovi. Příběh mě až tak nezaujal, i když životopisné a obecně dobové seriály mám rád, jediné, co mi přišlo na příběhu zajímavé, byla tvrdohlavost nejstaršího Gettyho.
A upřímně, u toho taky zůstalo. Seriál je velice dobře zpracovaný. Sutherland září, kamera je skvělá, Danny Boyle odvedl velice poctivý kus práce. Jen ten příběh občas trochu pokulhává. Není až tolik o únosu samotném, jako o členech rodiny. Chápu, že když není dost zdrojového materiálu, musí se sahat všude, kde se dá, ale tady... je očividné, že příběh únosu samotného prostě nestačil.
Vidíte to sami - pilot je skvělý, skvěle seznamuje s prostředím, místem, časem, postavami. Ve všem se orientujete, na konci pilotu... tak nějak proběhne to, co čekáte. A pořád nevíte, kdo za tuhle událost může. Být to polovina filmu, je to skvělé. V druhém dílu se pokračuje v nastoleném tempu i atmosféře, na scénu přichází Brendan Fraser (bože, jak ten chlap od Mumie přibral a zestárl!) a vnáší do seriálu tolik nové energie, že se těšíte na každou jeho scénu.
Jenže pak to začne jít hrozně rychle z kopce a je strašně moc vidět, jak dlouhá stopáž jednotlivých epizod a obecně počet deseti epizod seriálu škodí. Z třetího dílu nepotřebujete vidět jedinou scénu, protože se tam nic nestane. Ze čtvrtého možná jednu. Kdyby se třetí až pátý díl sestříhaly dohromady, vůbec nic by se nestalo. To samé se sedmým a osmým dílem. Osobně si myslím, že kdyby se seriál točil jako třídílná minisérie nebo jako televizní film, materiál i diváci by to ocenili.
Neříkám, že je seriál špatný. Naopak, je výborný. Jen je trochu delší, než by bylo pro tohle téma dobré.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Joey
Joey sám o sobě mi v Přátelích nepřišel jako kdovíjak zajímavá postava, je ale vidět, že jakmile mu jeho tvůrci namíchají trochu víc rozumu, dá se na něj koukat. Je vtipný, v pravých chvílích romantický, a (spíš v druhé řadě) mu sekundují vedlejší postavy, které jsou zajímavější než on sám.
Seriál bohužel sráží pár věcí. Za prvé, příšerně levné prostředí. Chvílemi jsem si říkal, jestli se náhodou nenatáčelo v nějakém reklamním kuchyňském studiu. Dojmu kulis jsem se nezbavil za celé dvě řady. Za druhé, moc nemusím Dreu de Matteo (ale to je spíš tím, že jsem ji prvně viděl v Sons of Anarchy, kde hrála trochu svini...). Třetí věc jsou vedlejší postavy typu Bobbie nebo Howard, které jedou svojí podivností hodně přes čáru. Ale třeba takový Zach nebo Jimmy se povedli.
Celkově Joey je asi o jedno procento lepší než Přátelé. Je vtipnější, ale na druhou stranu je natočený za velice levný peníz a je to na něm vidět. Já se u seriálu bavil víc než u Přátel a docela mě mrzelo, že byl zrušený už po dvou řadách. Na druhou stranu, chybět mi nebude. Je to oddychovka, která se vám ale nepříliš vryje do paměti.
ps.: Simon Helberg se těch rolí vědá-tchořů prostě nezbaví.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Bez Jaggera by to nebylo ono
Vinyl... co k němu říct. Na to, jak rychle byl obnoven si troufám říct, že ne úplně zaslouženě. Neberte mě za slovo, Vinyl je skvělý seriál. Pár věcí mu ale schází.
V první řadě tu jsou herci. Bobby Canavale nevystupuje a netáhne děj tak, jak byste čekali. Navíc má kolem sebe skvadru vousatých bezejmenných nicek (hej, vždyť tamten chlap namluvil Mannyho v Době ledové!), takže se ze začátku zdá, že se utopíte ve stejných kníratých tvářích. Naštěstí nejsou v ději jediní - brzy nastoupí James Jagger a i když herecky zrovna nezáří, jeho dějová linka je to nejzajímavější, co první řada nabízí. Podobně jako ta Lestera Grimese.
Kolem se totiž všichni chovají jako idioti. Nebýt Richieho Finestry, absolutně bych nechápal, jak American Century mohla vzniknout. I když nebýt Richieho Finestry, mohla být ještě výš.
Seriál trpí hlavně na dva neduhy. První je vyhýbání se historickým reáliím a tváření se, že hele, my si jedeme svůj byznys, ostatní zpěváky a hudebníky budeme jen zmiňovat, abyste měli pocit, že existují, ale jinak tu nikdo nebude. Jasně, HBO nemá peníze na licenci a Vinyl sám o sobě se nesnaží ani tvářit jako historický seriál (narozdíl od první řady ACS), ale to by je zabilo, kdyby v portfoliu American Century byli aspoň jeden dva známí zpěváci? Sice se tady objevil aspoň Elvis, AC/DC, Hannibal a David Bowie (a díky za to, i když v Bowieho případě jsme se dočkali jen díky jeho smrti), ale štve mě to. Takových náznakových seriálů se v posledních letech objevila spousta - namátkou Manhattan, Halt and Catch Fire, Empire, The Knick. Ale OK, proč ne. Jen to pro děj znamená, že se label nikdy nedostane na vrchol. Protože to už by spoustě lidí přišlo divný.
Druhá věc, která seriál lehce sráží, je přemíra dějových linek. Nemusíme přece sledovat všechny a všude. Dějová linka Devon je naprosto nejnudnější věc, co jsem za poslední dobu v televizi viděl. Vůbec by tam nemusela být (a ty dva záběry na ni - vy všichni víte jaký - mě opravdu neobměkčí). Stejně tak dějová linka Jamie a její domácí hádky s matkou a tetou jsou něco, co jen zabíralo čas a na skutečné věci související s hudbou a studiem tak došlo až v závěrečném dílu. Nebýt těchto dvou věcí, možná by bylo o epizodu míň. A vůbec by to nechybělo.
Co na závěr? Vinyl splnil očekávání. Ale vystavoval své chyby natolik před divákovy oči, že si jich všimne každý a to zkazí jinak slušný zážitek.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Cestovatel v čase amatér
K této minisérii lze snad říct jen tolik, že je kvalitně natočená, děj graduje a i když finále přichází o trochu dřív, než by člověk čekal, stojí za zhlédnutí.
Problém totiž není ani tak se samotným seriálem, jako spíš se dvěma věcmi, které ho určují - se myšlenkou a závěrem. Myšlenka, ať už vyznívá jakkoli, se totiž zakládá na něčem, co je lidem znalým cestování v čase (a těm neznalým, co jsou aspoň průměrně inteligentní taky) známo, a totiž to, že nikdo nemůže předvídat následky cestování v čase a jen šílenec by mohl doufat, že by svým působením v minulosti něco zlepšil. A jen ultimátní šílenec by doufal, že by tím zároveň nevymazal sebe nebo někoho, koho zná.
Jenže Stephen King na tohle kašle, a tak letíme do minulosti. Peripetie nebudu popisovat, i když chápu utopický sen hlavního hrdiny konat chvilkové dobro bez ohledu na následky (a že při tom dělá chyby), skočím rovnou na konec. Ten je totiž ze dvou čtvrtin předvídatelný (a díky tomu tak trochu zklame), ze dvou čtvrtin nepředvídatelný.
Kdo čekal nějaký twist v tom, že Kennedyho zabije Marina, Bill, Stacie nebo třeba Jake (v nějakém prozření ohledně neměnnosti historie - a že k tomu měl spoustu vodítek), bude zklamán. Kdo nebude čekat happy-end, nu... dočká se. Ale to záleží na každém, jak to uvidí. Pro mě happy-end nebyl. Na konci totiž přišlo jakés takés prozření a... no chudák Stacie. Nechci moc spoilerovat.
Co ale řeknu, je, že mě seriál (knižní předlohu jsem nečetl a po seriálu snad ani nemám chuť) docela zklamal. Koncept cestování v čase je zde nasazen jen jako berlička pro příběh a není vysvětlen, není dokonce ani osvětlen. Proč za tu dobu neprošel nikdo jiný portálem? Proč se minulost nebrání víc a víc změnám událostí (např. ohýbáním reality, změnou času pro toho, kdo ji chce změnit atd.)? Na celém ději je totiž vidět, jak si často autor neví rady, a jednak odbočuje, jednak nasazuje před hrdiny až nereálné náhody - deus ex machina v podobě telefonátu od jisté osoby v posledním díle je tak směšný, až se vám chce plakat.
Teď to vypadá, že seriál jen haním, ale není to tak. Jeho sledování jsem si užíval, bylo to něco nového, krátkého, jednolitého. Až postupem času při sledování člověka napadnou věci, které zbourají celý koncept seriálu nebo které by ten daný problém řešily daleko jednodušeji, ale když je přehlédne, dostane se mu skvělé zábavy. Herci, zvlášť James Franco, jsou perfektní. Lokace, kostýmy, auta (ta auta!) jakbysmet. Úvodní znělka je perfektní, nominaci na SZ Award si určitě zaslouží. Snad jen je trochu zvláštní, že v malém městě se v šedesátých letech po ulici prohání tolik aut jako dnes a v rušném Dallasu se lidé procházejí po tříproudové silnici, protože tudy nic nejede... ale to už je maličkost. 70 % si seriál zaslouží.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí