Netty
| Jméno | Netty | |
| Věk | 32 let | |
| Bydliště | Liverpool,Merseyside,VB | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | https://instagram.com/nettyvanity/
http://ask.fm/nettyvanity |
Odraz naší "selfie" generace
Už dlouho mě nějaký pilot takhle nedostal. Selfie je stručně a jasně odraz naší selfie posedlé generace a funguje to, opravdu jsem se smála nahlas jako už dlouho ne. A Karel Gillan je nejen krásná, ale opravdu sympatická.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Pletichy a romantika
Příjemný výlet do prosluněného anglického venkova, ve kterém často znějí svatební zvony a středem všeho bývají pletichy. Muset někomu popsat příběh, pak nastane problém, protože hlavní zápletku to tak úplně nemá. Od začátku jsem měla podezření (knihu jsem nečetla), že něco bude mezi Emmou a panem Knightley, ale většinou jsem mezi nimi nezaznamenala příliš emocí nebo chemie, snad až na dvě hádky. Proto mi jejich láska nepřipadá úplně pravá, ale spíše vynucená okolnostmi. Nicméně Romola Garai jako Emma zářila, snad jen ve chvilkách vypjatých emocí se mohla mírnit. Ke komu nemám výtky, je Michael Gambon, tak roztomilého staříka jsem snad ještě neviděla. I přes mé pozitivní hodnocení mne trochu mrzí, že téměř celou dobu se jen řeší dohady "kdo s kým" a tuším, že o jeden díl méně by příběh také snesl; na druhou stranu poslední díl vše vynahradil. Snad až na ne příliš přesvědčivou postavu Harriet, která byla každou chvíli zamilovaná do někoho jiného a tak působila jako nerozhodná jednoduchá husička.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Brilantní!
Vypadá to, že se seriály o policistech, kteří bojují se svými vnitřními démony, se v Británii roztrhl pytel. A přestože hlavní ženská hrdinka je vcelku vítaným zpestřením, Good Cop a Luther ji stále kvalitativně převyšují. První epizodou si mě toto pochmurně krásné údolí, příliš nezískalo. Postavy působily nesympaticky a karty jsou rozdané příliš brzy. V dalším díle však již děj pomalu vrcholí a nabere spád; napínavé zvraty skvěle fungují až do čtvrtého dílu, kdy se však znenadání hlavní zápletka (skoro) vyřeší. Poslední dvě epizody tedy nejsou tak odzbrojující jako 2.-4., ale i tak se po finále dostaví pocit zadostiučinění. Pohled na zdeptanou hlavní hrdinku byl sice trochu otravný, ale zřejmě se jedná o nutné zlo. Příběh částečně i díky tomu působí lidsky a opravdově. Po delším zvážení musím pochválit i herce - každému z nich padla role jako ulitá, snad jen Sarah Lancashire působila až nevěřícně starší, než její manžel a chvílemi jsem jim nevěřila. Charismatický Ashley byl vykreslený skvěle a zřejmě jako s jediným záporákem se s ním dalo trochu sympatizovat. Naopak Pembertona budu mít zřejmě napořád zaškatulkovaného jako "toho podělanýho sraba z Happy Valley". Nakonec si mě tedy Happy Valley, ve kterém všechny útrapy řeší šálkem čaje, omotalo kolem prstu. Nad pěti hvězdičkami však stále váhám, protože.. no, protože Luther a Good Cop :) Každopádně mi nedá poznamenat, že ten malý rozcáplý harant Ryan je jako každé druhé dítě v Anglii, neskutečně otravné.
40 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
If we can't live together, we'll die alone.
Obsahuje SPOILERY! Se ztroskotanci z letu Oceanic 815 jsem řešila záhady ostrova, pochovala spoustu milovaných, prožívala s nimi jejich srdceboly a vydávala se s nimi do minulosti, budoucnosti i posmrtného života - a to zhruba během osmi let. Zpočátku jsem tomuto originálnímu seriálu propadla na TV Nova, o něco později jsem jej začala sledovat v původním znění. První tři řady byly jednoduše bez chybičky, avšak ve čtvrté sérii přišla krize, kdy jsem se nemohla "hnout z místa" a u dějové linie se záchrannou (?) lodí uložila seriál na nějakou dobu k ledu. Zkrátka jsem byla opravdu ztracená ve všech příbězích. O pár let později jsem se rozhodla navázat tam, kde jsem skončila - a jsem za to opravdu ráda! Děj se po poněkud nudné a zmatené lince s lodí Charlese Widmora zase svižně rozběhne a již brzy se dostavuje zase ta stará, dobrá závislost. Pátá série je podle mého až na pár karambolů perfektní - pravdou je, že v poslední sérii to zase začne trochu drhnout a ztrácet dech. Ale přesto se jedná o nadprůměrný seriál s unikátním námětem, jaký tu dosud nebyl. A rozhodně bych jej neodsoudila jako to spousta lidí udělalo, protože si to zkrátka nezaslouží. Tolik zmatení, nepochopení a záhad zkrátka nikde jinde nenajdete. A na Jacka, Kate, Shannon, Charlieho a v určitých momentech i Julie a Sawyera nikdy nezapomenu. To, že jsou postavy nepromyšlené a bez vývoje je mimochodem nebetyčná hloupost i vzhledem k tomu, že jejich příběhy vymysleli psychologové. A navíc, nikde jsem neviděla tak promyšleného záporáka, jakým je Benjamin Linus..
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Charismatický detektiv drží seriál nad vodou
Detektivní seriál v hlavní roli se soukromým vyšetřovatelem, který má za sebou bolestivou ztrátu a vypořádává se s osobními problémy zahrnující například bývalou ženu. Jak jinak. BBC má na svědomí spoustu originálních a nadprůměrných počinů, ale tahle ohraná deska už začíná vcelku nudit. Nicméně i s takovým námětem by se dalo pracovat, jenže tady dedukce a "štěstí" hlavního hrdiny už hraničí se science fiction nebo minimálně připomíná Jessicu Fletcherovou. Jackson Brodie se pokaždé náhodou ocitne na místě činu, objeví mrtvolu, stane se svědkem nehody, apod. Pachatelé se mu úplně běžně svěří, protože je to tak sympatický a empatický chlápek, přeci. Veškeré dění je důsledkem toho, že má hlavní hrdina štěstí. Třešničkou na dortu je doprovodná hudba, která by se hodila spíše do Kriminálky Anděl. Trochu to každopádně vyzdvihuje prostředí nádherného Edinburghu. Důvod, kvůli kterému dám 70% je Jason Isaacs. Ten chlap má zkrátka neskutečné charisma, díky kterému bych na něj dokázala koukat ještě další dvě série. I s tak nudnými případy jako dosud.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
První řada dokonalá
Přátelské městečko, v němž největším prohřeškem bývá drobná krádež, rozvrátí brutální smrt malého chlapce...Pravděpodobně zcela tuctový námět, ale v naprosto neobyčejném a nevšedním hábitu. Zpočátku jsem nebyla příliš přesvědčená - pilot si mne nedokázal stoprocentně získat. V další epizodě si mě ale Broadchurch rychle omotal kolem prstu; s rodiči jsem prožívala hluboký žal, s Tennantem a Colman jsem napjatě odhalovala třinácté komnaty všech obyvatel městečka a zároveň se těšila z překrásné britské krajiny a dokonalé hudby, která perfektně dokreslovala atmosféru. Tak vydařený a přesto deprimující soundtrack jsem neslyšela již věky. Přes zdánlivě ohraný příběh se jedná opravdu o nevšední podívanou s výborně vykreslenými charaktery a neskutečně depresivním nádechem.U každého dílu mi ukápla nějaká ta slza. Originalitu projektu dokazuje i druhá série, ve které se neřeší nová vražda, ale navazuje se tam, kde příběh "skončil". Fanoušci nechtěli z Broadchurch druhý Midsomer, což chápu, na druhou stranu Broadchurch ztratil svoji napínavou a unikátní atmosféru a nahradilo jej typické soudní drama. Nejsem fanouškem soudních sporů, tudíž se pravděpodobně od toho odvíjí mé zklamání. Z další řady jsem skeptická, ale nechám se překvapit.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
"I don't wanna wait..." "Yep. That's the song."
Podle mě mrcha z bytu 23 snadno strčila do kapsy dvě holky s dortíkama, u nichž se jen recyklují staré fóry a tleská se vnadům Jennifer Coolidge. Krysten Ritter je taková sympatická potvora, že jí tahle role sedne jako šitá na míru. A hrozila jsem se účasti Jamese "Dawsona" van der Beeka, ale jeho scény bývají v závěru nejlepší; je úžasné, jak si ze sebe umí udělat srandu. Chvílemi to trochu skřípe kvůli "hlavní" hrdince, jejíž hysterie je docela pain in the ass. Uvidíme, jak se to vyvine.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Z námětu šlo vyždímat víc
Malé městečko, tragédie týkající se malého chlapce a odhalování tajemství zdejších obyvatel během vyšetřování... To, co fungovalo pro Broadchurch ale u The Missing bohužel nevyšlo. Po všech těch superlativech na čsfd jsem čekala něco zcela mimořádného, ale pravdou je, že seriál drží na hladině závěrečné cliffhangery a pár vypjatých scén. Když se více, než na samotný díl, těšíte na znělku, tak je něco špatně. Zkrátka příběh a jednotlivé linky nedržely úplně pohromadě, je tam dost hluchých a zbytečných míst. Bez nich mohla mít 1.řada 4 epizody, což by bohatě stačilo. Chvílemi jsem se vážně nudila a sledovat trpitelské výrazy nesympatických hlavních hrdinů stále dokola, to člověka jednoduše nebaví. Co se právě představitelů týče, tvůrci dali do kupy nejnesympatičtější ksichty Británie, nemůžu si pomoci - až na postaršího detektiva, všichni působí nesnesitelně. K závěrečné epizodě jsem se dokopala jen proto, abych viděla, co se s chlapcem opravdu stalo. Finále bylo působivé do poslední minuty (přestože jsem úplně nepochopila, proč pachatel prostě neutekl z místa činu), kdy tvůrci raději vsadili na konec "tak a teď si domyslete co chcete", což se mi tam opravdu nehodilo. Stručně a jasně tedy převládají rozpačité dojmy, Britové to umí zkrátka lépe.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Hra na kočku a myš
Pomaličku rozehraný hon na sériový vraha, který je se svým charismatem, rodinným zázemím, snad i chvilkovými sympatiemi a sex-appealem (co si budeme...) zdatnou konkurencí Dexterovi. The Fall začíná pozvolna, proto chvíli trvá, než si omotá diváka kolem prstu. Čím více však atraktivní Gillian Anderson utahuje pomyslnou smyčku nad Jamiem Dornanem, tím oddanější seriálu jsem. Psychologické hrátky na kočku a na myš v miliontém podání s tak výraznými a zajímavými herci tedy nenudí. Hutnou atmosférou lehce připomíná Hannibala, přičemž The Fall má naštěstí vyvážený poměr dialogů a akce a ví, kdy psychologické řečičky utnout. Druhá série se vyvrbila skvěle, přestože zamrzí absence dalších Specterových útoků. Na druhou stranu je nahradilo pouto mezi šestnáctiletou Katie a Specterem, podobně zvláštní vztah a unikátní nápad jsem dosud nikde neviděla. A konfrontace a konečné setkání tváří v tvář s agentkou Gibsonovou bylo zkrátka třešničkou na dortu, za které si The Fall jednoznačně zaslouží plný počet.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Britská Ordinace
Mám dojem, že nadprůměrné hodnocení pramení z velké obliby Davida Tennanta. Mně se od první minuty chtělo smát, a to se mělo jednat spíše o drama. Tak uměle zahraný smutek jsem ještě nikde neviděla. A to, jak z Tennanta během úmrtí své ženy - přestože byl na druhém konci města - vypadlo "Miluji tě" byla asi nejabsurdnější a nejdebilnější scéna, jakou jsem kdy viděla. Kromě toho, zpracování je tak okatě televizní, že připomíná Ulici nebo Ordinaci v růžové zahradě. Pokaždé, když začala hrát hudba, měla jsem chuť to ihned vypnout. Při dalším sledování bych si zřejmě musela vytrhat všechny vlasy a dát 0. Na britský seriál obrovské zklamání.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé