Pajky
| Jméno | Pavel Lepič | |
| Věk | 36 let (Vodnář) | |
| Bydliště | UK | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
Disturbingly good
Asi začnu tím, že Severance je jeden z nejzajímavějších seriálů, které jsem za poslední dobu viděl. A rozhodně ho budu doporučovat, kudy chodím. Žánrově je to sci-fi a má to nápad, který si dovedu představit jako součást Black Mirror.
Má to výbornou atmosféru, která se naprosto skvěle postupně buduje a je jasné, že se chystá něco velkého. Hudba navodí pocit deprese, který dokreslují prázdné kanceláře, sníh a minimum postav. Rozdělení vnitřního a vnějšího světa je dokonalé a vážně chytré. Sledování pochybností, které se podstupně dostávají pod kůži Markovi S. (vnějšímu i vnitřnímu) funguje na výbornou. Každá postava má své kouzlo a jedinečnou osobnost a ty, které začnete nesnášet, ty nesnášíte naplno v každé scéně, kde se objeví. A každá scéna má co říct a něco znamená. Je to znepokojivé, ale závěr každého dílu vás prostě nutí k dalšímu sledování. A já se nemůžu dočkat, co dál se bude dít.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Peripheral
Od tvůrců Westworld dorazil na Amazon sci-fi seriál, od kterého jsem si docela dost sliboval a na sledování se těšil. Bohužel ho však utnula stávka scénáristů a přes původní prodloužení už se dalšího pokračování nedočká. A to je vážně škoda, protože i když to vypadá relativně ukončeně, tak by tomu pokračování nad míru slušelo.
Proplétání dvou realit/časových rovin mě bavilo. Navíc je to příjemně obsazeno a Chloe Grace Moretz v čele tomu sluší. Efektům a vizuální stránce není co vytknout, futuristický Londýn nabízí spoustu zajímavých prvků. Vlastně jsem si docela jistý tím, že bych s hodnocením šel o něco výš, kdybych měl šanci ve sledování pokračovat, takhle je to jako celek docela neuspokojivé. Bohužel se nedá dělat nic jiného než si počkat na jiné sci-fi.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Rock ’n’ Roll Dream
Knihu jsem nečetl, ale trailer mě zaujal a byl jsem zvědav na příběh téhle fiktivní skupiny ze sedmdesátek.
Jde o sondu do 70. let a hudebního průmyslu se vším, co k tomu patří. Drogy, nekonečné party, sex a samozřejmě ani hudba nesmí chybět. Je to udělané jako dokument, kdy starší verze postav vzpomínají na to, jak to bylo. Pomalu se to rozjíždí, sleduje to vzestup kapely a docela dlouho trvá než se Daisy ke kapele připojí. Tím samozřejmě přijde úplně jiná dynamika a hlavně drama mezi ústřední dvojicí. Asi to k nim patří, ale měl jsem problém s tím, že hlavní postavy mi nebyly moc sympatické a nemohl jsem si je oblíbil. Navíc Sam Claffin už vážně neprojde jako teenager zakládající kapelu, sice to vyváží, že jako otřískaný Billy, co si prošel léčebnou je perfektní. Čekal jsem, že pád kapely bude o něco drsnější a dramatičtější. Trošku mě zklamal úplný závěr, který jsem nečekal a který se tomu snaží dát pozitivní tečku.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Chemistry in Kitchen
Příběh Elizabeth, která by ráda uspěla na akademickém poli v oblasti chemie, jenže doba jí nepřeje. A i když jí život uděluje jednu lekci za druhou, tak se odmítá vzdát a svou nezdolností si nakonec vybojuje své místo na výsluní.
Knihu, na které je příběh založený, jsem nečetl, ale příběh mě bavil. Brie Larson znovu dokazuje, že je mnohem zajímavější herečka než z ní Marvel dělá. Líbí se mi retro atmosféra, a i když je příběh vlastně docela smutný, tak dokáže vyvolat příjemné pocity, hlavně když se uzavře.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Podruhé mě nepřekvapíš
Ještě pořád mám v živé paměti, jak jsem na začátku roku 2020 skočil na sledování Cizince (The Stranger) a jak mě seriál podle knihy od Harlana Cobena vtáhnul do děje. Chytilo mě to a až do konce to nepustilo, takže jsem tak nějak předpokládal, že i další seriál, který pro Netflix vznikl na základě jeho předlohy bude mít podobný účinek.
Jenže očekávání se nepodařilo úplně naplnit. A přitom tom začalo nadějně, napětí a tajemno tomu rozhodně nechybělo. Postupně jsem však častěji a častěji vrtěl nesouhlasně hlavou a říkal si, že tohle mi nesedí. Mnohá rozhodnutí byla prostě hloupá, ať už je dělala hlavní hrdinka nebo vyšetřovatelé a já se nad to nedokázal povznést. A to mi ani nijak nevadilo obsazení, teď už vím, že když vidím Richarda Armitage, tak mám očekávat zamotaný příběh a být podezřívaný a Michelle Keegan už předtím vojandu (Our Girl) zahrála, takže proč ne. Ale ani závěrečný zvrat mi nepřišel tak hrozně nečekaný a celkově jsem tak trochu zklamaný.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Jsou příběhy, které raději nevidíme...
Už je to nějakou dobu, ale tuhle knihu, která byla velmi oceňována, jsem si mohl vychutnat v plném rozsahu. A zanechala ve mně určitě pocity, které tahle minisérie nedokázala zopakovat.
Je to příběh slepé francouzky a německého syrotka a od začátku víte, že se jejich cesty protnou a navzájem si ovlivní životy. Nicméně tady začíná první problém, který se zpracováním mám. Kniha má totiž hlavní postavy skvěle vypracované a snadno si k nim budujete vztah a to tady v podstatě neexistuje. Pár flashbacků sice dá možnosti nahlédnout do toho, jak se jejich cesta formovala, ale to mi vážně nestačí. Obzvlášť Wernerova část je slabá.
Pak je tady problém zpracování jazyků. Prostě nedovedu pochopit proč v dnešní době není tohle zpracované autenticky (francouzština a němčina) a místo toho se používá jeden jazyk, kterým mluví úplně všechny postavy (angličtina) a ještě si u toho špitají, že poslouchat francoužštinu na rádiu je nelegální (i když divák slyší jen angličtinu). A navíc tomu nedokážu odpustit ani závěrečné vyznění. Kniha jde totiž dál a konec rozhodně není tak prosluněný jako osvobození Saint-Malo. A právě ten knižní závěr vyvolává velmi silné emoce a divák o ně přijde.
Takže ano, je to jistě zajímavá minisérie, která stojí za podívání. Přeci jen je vidět, že do toho Netflix nacpal hodně peněz a zlákal jména jako Ruffalo nebo Laurie, jenže pokud jste měli již co dočinění s knihou, tak vás to zklame. Stejně jako mě.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Take That, Robbie!
Zajímavě zpracované ohlednutí za kariérou Robbieho Williamse. Dostatečně pokrývá jeho začátky s Take That, vzestup mezi hudební celebrity nejvyšší třídy a jeho sólovou kariéru. Robbieho jsem vždy registroval, ale nikdy jsem se nepátral po jeho soukromí, do kterého tenhle dokument dává nahlédnout.
Přijde mi, že Robbie je vcelku dost otevřený, když popisuje, čím si během své kariéry procházel. Určitě tam mohlo být zmíněno i víc věcí, ale to by se formát musel natáhnout o několik dílů. Snad jediná věc, která mi vadila, byl fakt, že Robbie prostě nerad nosí kalhoty.
Jinak mě tyhle minisérie od Netflixu baví. Sice jsem si užil fotbalového Beckhama nebo Arnolda o něco víc, ale i hudební Robbie má co nabídnout a to rozhodně nejenom jeho fanouškům. Docela jsem zvědav na to, kdo přijde na řadu další.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Odložené případy po česku
Vždycky jednou za čas se dostanu k tomu, že mě zaujme český seriál a tentokrát padlo mé oko na Oktopus. Odložené případy mě baví a na českou verzi jsem byl docela zvědavý, navíc Miroslav Krobot je herec, který má charisma.
Líbí se mi netypické charaktery hlavních postav, které nemají potřebu se líbit za každou cenu. Kapitán Dítě je takovej divnej pavouk, co nemá potřeba si něco dokazovat, ale svou práci má vlastně docela rád a má motivaci ji dělat dobře. Navíc je jasné, že za roky u policie bude mít v šuplíku pár případů, které pro něj mají osobně větší význam než jiné. Ke spolupráci dostavá mladou policistku, která působí chladně a odměřeně. Zkrátka ideální pracovní pár.
A světe div se, ono jim to společně docela funguje. Některé případy jsou zajímavější než jiné, ale jako celek mi série vychází v dobrém. Nejvíc to samozřejmě táhne závěrečný případ, který je osobnější než ty ostatní. Vůbec by mi nevadilo, kdyby tomu ČT nadělila pokračování.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Dale Jennings and News at 6
Tady se mi australská produkce trefila do noty až nečekaně dobře. Mám rád retro seriály a tenhle nabízí náhled do zákulisí zpráv ještě z doby, kdy světu nevládnul internet, takže to má úplně jiný nádech než zpravodajství dnešní doby.
Přitáhla mě k tomu hlavně Anna Torv, kterou mám rád už od doby Fringe, ale obsazení mě celkově baví. Konec osmdesátých let nabízí spousta zajímavých příběhů a o kontroverze není nouze. Perfektní set, dobová výprava a zakomponování skutečných příběhů tomu dává velký šmrc, ty osmdesátky z toho prostě přímo sálají. Navíc to dokáže vtáhnout a chcete sledovat další epizodu, abyste věděli, co se bude dít dál. Vztahy mezi postavami se vyvíjejí a zbytečně se nepřešlapuje na místě.
Já jsem po dvou sériích velmi spokojený a těším se na to, až dorazí pokračování. Jsem rád, že to BBC zařadila do vysílání, jinak bych se k tomu nejspíš nikdy nedostal a to by byla docela škoda.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Katastrofa
Katastrofa je taková typická anglická záležitost, která se trochu řízla americkým pohledem na věc. A ještě aby ne, hlavní hrdinka je Sharon (původem Irka), kterou naprosto nečekaně zbouchne Američan Rob, během svého výletu do Londýna. Rob se k situaci rozhodne postavit čelem a vrhne se do katastrofálního vztahu po hlavě, což vede ke spoustě zajímavých situací.
Je vidět, že si Sharon Horgan a Rob Delaney psali ty postavy přímo pro sebe, protože to působí tak přirozeně jako málokterý seriál. Humor je ostřejšího řízu, což rozhodně nebude vyhovat každému, ale pokud vás zaujme, tak zůstanete až do konce a určitě si ho užijete. Přijde mi, že to ke konci už nešlapalo tak dobře, jako na začátku, ale pořád to byla slušná podívaná.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí