Kri-kri
| Jméno | Samuel Varga | |
| Věk | 43 let | |
| Bydliště | Brno | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | Sociální sítě nepoužívám, kontaktovat mě můžete pod stejnou přezdívkou na ČSFD. |
Vydejme se opět do země nočních můr
Takřka neznámý animovaný seriál, roku 1997 běžel na Primě, ale zakoupen byl ještě tehdejší Premiérou. V době vysílání jsem ho neznal a teprve až v roce 2009 jsem měl možnost shlédnout několik dílů. Po patnácti letech od digitalizace jsem je znovu shlédl, abych mohl napsat trochu smysluplný komentář. Samotný kámen snů zde má pramalý význam, v každém dílu je zobrazen sotva na pár vteřin a alespoň v dílech, které vlastním není ukázáno, proč je tak cenný, že se ho Zordrak snaží zmocnit. Kladné postavy Snílků - Rufus, Amberley a pán snů dostávají poměrně málo prostoru, většinu dílu zaberou eskapády Flekounů. I když je tu několik poměrně originálních nápadů, jako třeba létání na listech, nicméně mě tento fantasy animák nijak zvlášť neoslovil. Velmi slabý průměr 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
"Uvolněte cestu Donu Kojotovi!"
Tento málo známý animovaný seriál (pravděpodobně jen prvních 13 dílů) v roce 1994 poměrně v tichosti odvysílala ČT v rámci pořadu Magion. Stylem humoru bych ho přirovnal k Pirátu Divokému Jackovi z FoxKids. Zde ovšem nehýří trefnými poznámkami nejen pobočník hlavního hrdiny, ale i jejich ořové a mnohdy i epizodní postavy. Některé hlášky mě skutečně pobavily, jako třeba: "Dejte nevěstě politikův mozek." "To myslíte vážně? Chceme aby byla tupá, ale ne nepoctivá.":) Jinak ale spíš průměr. 50%
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Slabý seriál Hanna-Barbery
Tento animák o zazobaném parchantovi běžel roku 1996 na Premiéře, vždy v sobotu odpoledne v bloku seriálů Hanna-Barbery. Nesledoval jsem to pravidelně, spíš jsem pár dílů letmo zahlédl, neboť už tehdy mi to přišlo jako strašná hovadina. Jediné, co si z toho matně pamatuji, že děj jednoho dílu se odehrával v pralese a mám dojem, že Richieho Riche dabovala Jaroslava Brousková. Jeden z mála seriálů bývalé Premiéry, u něhož mi likvidace českého dabingu nikterak nevadí.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Tradice, krevní msta a heroin
Další z tureckých dramat na téma lpění na tradicích, rodu a krevní mstě, v mnohých ohledech připomínající seriály Sila a Spútaný motýľ. Zpočátku jsem váhal, zda to mám vůbec sledovat, první dva díly mají velmi špatný obraz bez barev a kamera se strašně hýbe, nicméně po pár dílech se kvalita obrazu trochu ustálila. Děj je vcelku poutavý, neboť kromě krevní msty a tradic se tu řeší i organizovaný obchod s heroinem v astronomických rozměrech. Celkově mi přijde, že první půlka seriálu měla svižnější tempo, ve druhé se vše vleče. Mnohé zdlouhavé scény, zejména hudební, vzlykající a patetické tokání Savase s Yasemin jsem musel přetáčet. Některé postavy mě neskutečně iritují, především Sevgi a Savasova sestra Nazan, jak jsou velmi hloupé a opakovaně naivně důvěřují tomu vypočítavému kurevníku Borovi, co z nich jen tahá prachy. Hakan a jeho dcera Lara mě nudili, podle mě zbytečné postavy, to už radši tvůrci měli nechat Nadju a Cema. Intrikující autoritativní matka Sahnur mi velmi připomíná babu Azize ze Spútaného motýľa, štvala mě, jak neustále zahlazovala Mustafovy činy a vlastně tak i svým vlastním přičiněním ho dostala do kriminálu. Pár dílů před koncem si tvůrci mohli odpustit nevěru strýce Pala vůči Fidan s tou štětkou Ceydou a rovněž mi přišlo nesmyslné tři díly před koncem vyrukovat s levobočkem Baldarových Hasipem. I když Savasův boj s Yavuzem se těsně v závěru vyřešil, diváci byli ochuzeni o svatbu a usmíření rodů ve Vanu, namísto toho byla natočena zbytečná scéna se Savasem, Yasemin a jejich dětmi o 10 let později. Co v tomto dramatu postrádám je střet sociálních rozdílů, jenž by mé hodnocení mohl navýšit. Takhle je to slabý průměr 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Drama s prvky krimi
Před časem jsem tento dramatický seriál s četnými prvky krimi poprvé zaregistroval a shlédl jsem z něj prvních pět dílů. Nijak zvlášť mě nezaujal, tak jsem si ho odložil na později a nedávno se k němu vrátil. Tentokrát jsem jej dokoukal do konce, ale možná jsem spíš neměl. Sühan nejenže není kdovíjak krásná, ale navíc je nesympatická a hlavně neskutečně blbá. Svému otci odpustí úplně všechno, od pokusu o vraždu přes zabití, zastrašování, únos, smyšlenou smrtelnou chorobu a plno dalších špinavostí, zato na Cesura si věčně otvírá hubu, že má být ten, kdo nad vším mávne rukou a zapomene na letitou pomstu, jinak od něj odejde. Neustále od něj vyžaduje, aby před ní nic netajil, přitom ona mu docela dlouho zatajuje těhotenství. Fakt nechápu, co na ní Cesur viděl, já měl nutkání ji skoro v každém dílu lísknout na probrání. Další stupidita je, jak v tak malém městě, skoro vesnici, není policejní sbor schopen polapit jednoho vyšinutého magora Rizu, který jim nesčetněkrát pláchne před nosem. Ve výsledku v první polovině seriálu sledujeme organizovanou mafiánskou síť zahlazující letité stopy zločinů po despotickém majiteli celého města Tahsinu Korludagovi a ve druhé totální neschopnost policie, přestože původní prokurátor, Tahsinův poskok, byl nahrazen novým, nezkorumpovatelným a vcelku i snaživým. Je obtížné najít nějakou sympatickou postavu, napadají mě snad jedině Tahsinův syn Korhan a paní Mihriban. Občas bylo zajímavé sledovat intrikářské trio Bulent, Cahide a Hülya, jak se spiknou, vzájemně se kryjí a vzápětí jeden druhého podrazí. Netvrdím, že se v seriálu nenacházejí zajímavé a originální pasáže, nicméně těch iritujících je daleko více, navíc vražda Cesurova otce nebyla úplně objasněna a dořešena, proto hodnotím podprůměrně 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Průměrné drama s několika zvláštnostmi
Během čtrnácti dnů jsem shlédl toto rozsáhlé 301-dílné turecké drama. Velikým záporem je neskutečné množství zpívaných pasáží a též zdlouhavé, zcela zbytečné a pro vývoj děje nepodstatné plkací scény záporáka Adema s psycholožkou Idil (naštěstí jsem měl možnost všechny tyto zbytečnosti přeskakovat). Jinak má ale děj poměrně svižné tempo a stále se tam něco děje, často dochází k různým konfrontacím. Výjimkou tohoto seriálu oproti většině tureckých dramat je, že žádná z postav nebyla zavražděna, pouze pár postav postupně zemře na různé choroby či stáří. Další zvláštností je, že pár epizod se dokonce odehrává v Praze. Ojedinělým unikátem mezi dramaty je též fakt, že zde nefiguruje žádná dlouhodobá intrikánka, která by se snažila rozvrátit vztah ústřední dvojice Faruka a Süreyy. Přestože zprvu to vypadá, že jim bude klacky pod nohy házet Ipek, která se původně měla provdat za Faruka a nakonec ji provdali za Fikreta, časem se i z rozmazlené a panovačné Ipek stane kladná postava. Ani Emirovu matku Begum nelze považovat za vychcanou intrikánku a Süreyinu konkurentku. Milá je po čtyřiceti letech znovu propuknutá láska mezi Esmou a Garipem. Moje oblíbená postava je Süreyina teta Senem, ta ženská má neskutečnou energii a vyřídilku. Scény s ní přinášejí do dramatického seriálu notnou dávku humoru, zvlášť poté, co se dá dohromady s Akifem, jejich skříňové schovávačky nemají chybu, stejně jako porodní poplach v zaseknutém výtahu. A to nemluvím o Seneminých organizačních schopnostech při různých oslavách a rozlučkách se svobodou, které vždy skončí fiaskem a návštěvou policie. Proto i když je děj velice rozvláčný a vycpaný zbytečnostmi, za výše jmenovaná pozitiva a zvlášť Seneminy hlášky a eskapády musím udělit alespoň průměrné hodnocení 50%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Zapomenutý seriál o zlatokopech
Historický seriál odehrávající se roku 1954, tudíž v období počátku osídlování Austrálie (zde konkrétně malé osady Jericho) a hledání štěstí ve zlatokopectví. Seriál je ze stejné dílny jako o trochu známější Strašidelná škola a tak si nelze nevšimnout mnohých shodných aspektů včetně podobnosti znělek. Je zde poměrně dost různorodých postav - od osadníků z Anglie přes domorodce, Číňana, francouzské cirkusáky, židovské lichváře až po bandity. Co mi trochu vadí, že v závěru se vůbec nedořešila spolupráce úskočného Lovejoye s bandity, vše mu zcela beztrestně prošlo a ani neschopný policista Danks nebyl suspendován či alespoň pokárán svým nadřízeným. Nesmím opomenout ani kvalitní český dabing (Růžek, Bruder, Pelzer, z dětských dabérů Václav Kubr). Přestože roku 1991, kdy byl seriál na ČST ovysílán unikl mé pozornosti a do hodnocení proto nemohu započítat nostalgii, uděluji nadprůměrné hodnocení 70%, jelikož takové jednoduché, nekomerční a přitom poutavé dobrodružné seriály, které se objedou bez počítačových triků a efektů se už dnes netočí. A neodpustím si Marcelův revoluční výrok: "Je čas shodit ze sebe jho imperialismu!":)
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Podprůměrný animák
Poprvé se u nás tento animovaný seriál pod názvem Mrkáček Bill objevil v polovině 90. let na ČT a poměrně v tichosti byl odvysílán v Magionu. Asi o 10 let později jej zakoupil SuperMax a opatřil k němu nový dabing. Z obou vysílání jsem shlédl jen pár dílů a z každé dabingové verze mám po jednom dílu. Nijak zvlášť mě tento seriál neoslovil, abych jej vyloženě vyhledával, nicméně pokud už jsem na něj natrefil, epizodu jsem bez problémů zvládl dokoukat. Poměrně jednoduchý děj o zvířátkách žijících v australské buši, slabý průměr 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Překombinované a nepřehledné
Půjdu proti proudu, mě tento seriál nijak zvlášť nenadchl. V žádném případě netvrdím, že divák by měl hned od počátku znát všechny souvislosti případu, jenže zde je ta překombinovanost až příliš nepřehledná a první tři díly jsem se v tom docela ztrácel. Dokonce mi připadalo, že se zde vyšetřují dva zcela samostatné případy, až v průběhu 4. dílu se začaly pomalu propojovat. Komisařka na mě působila silně nesympaticky, nehledě na to, že často konala zcela neprofesionálně (např. vyzrazovala civilním osobám postupy ve vyšetřování a zcela odflákla prohledání místa vraždy). Víc jak slabý průměr 40% tomu zkrátka dát nemohu.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Velmi slabý seriál s nesympatickými postavami
Tento seriál dle popisu vypadal vcelku zajímavě a originálně, ovšem ve výsledku mi vůbec nesedl. Jednak v porovnání s jinými tureckými dramaty je velmi slabý a zápletky předvídatelné, ale především mě znechutil tvůrčím záměrem. Autoři divákům předhazují hlavní hrdinku Elif, která rozvrátí mnohaleté fungující manželství jako chudinku a kladnou postavu, kdežto zákonitou manželku Defne bránící si své teritorium před zlatokopkou vykreslují jako zápornou bestii. Kharaman na mě vůbec nepůsobí charismaticky, spíš jako pokrytec, zejm. v první polovině seriálu vůči synovci Keremovi, o němž dobře věděl, že je do Elif zabouchnutý a přitom se stále motal kolem ní. A ještě horší je jeho matka Kiymet, která vlastně všechno zavinila a už od začátku v jednom kuse intrikuje, nakonec z toho všeho vyjde zcela bez úhony a s odpuštěním, dokonce i poté, co se v závěru provalí její temná minulost ohledně pochybně osvojeného (spíš ukradeného) syna Yakupa a jeho biologické matky Saadet. Zkrátka v tomto seriálu je všechno úplně špatně, navíc mnohé zápletky, zejm kolem těch mladých (Selim, Melek, Canan) mě vůbec nezaujaly a přeskakoval jsem je. Víc jak 20% tomu udělit nemohu.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí