Kri-kri
| Jméno | Samuel Varga | |
| Věk | 43 let | |
| Bydliště | Brno | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | Sociální sítě nepoužívám, kontaktovat mě můžete pod stejnou přezdívkou na ČSFD. |
Velmi těžkopádné drama
Nejprve jsem shlédl seriál Moja malá princezná a teprve pak jsem se skrze hlavní dětskou představitelku obou seriálů Beren Gökyıldız pustil i do tohoto tureckého dramatu. Musím přiznat, že se mi na Matky a dcéry nekoukalo zrovna nejlépe. Nemluvím teď o kvalitách seriálu, nýbrž o tíživé atmosféře, která onen seriál po celou dobu provází. Z toho, jakými hrůzami týrání si od toho zmetka Cengize, ale i vlastní matky Şule musela malá Melek projít mi bylo neskutečně teskno a stále jsem doufal ve šťastný konec, který ne a ne přijít. Bodejť by přišel, když ten houf ženských Güneşových byl totálně neschopný k nějakému radikálnějšímu činu. Ani ten reportér s policajtem nebyli schopni si Cengize někde za rohem a beze svědků podat, naopak neustále všichni jen skákali, jak Cengiz a Şule pískají, věčně do nich pro nic za nic cpali prachy a později dokonce i nemovitosti. Snad jen biologická matka Zeynep díky tomu, že půlku života strávila v kriminále oproti ostatním ke konci zbytečně netlachala, ale konala. Seriál je to vskutku těžkopádný, své kvality a jak chytit za srdce má, nicméně kvůli iracionálnímu jednání většiny postav víc jak průměrných 50% udělit nemohu.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Ach, ty prokleté hrušky!
Další z těch co do počtu epizod rozsáhlejších tureckých seriálů, jenž zavítal na slovenské obrazovky. Vzhledem k tomu, že se nejedná o klasickou telenovelu, spíše rodinné drama je i přes jednoznačnou přemíru feminizace a ženské emancipace vcelku koukatelný. Bohužel ani zde se nedá vyhnout zbytečně rozvláčným scénám a totálně nelogickému konání většiny postav. Například mě vytáčelo, jak té svini Şirin vždy všechno beztrestně prošlo, nikdo nebyl schopen jí dát pořádně přes držku a její matka Hatice ji vše promíjela. Dále mi nejde do hlavy, jak v době internetu mohl Sarp tak snadno uvěřit báchorce o smrti manželky a dětí, aniž by si to ověřil a během krátkého období se vrhl do dalšího manželství. I tak jsem ale doufal v jeho šťastný návrat k původní rodině a z toho důvodu jsem příliš nefandil vznikající lásce mezi Bahar a Arifem. Proto mě docela zklamal vývoj děje na začátku 3. řady, kterou TV Doma nebyla schopna zakoupit a já ji jen zběžně prolétl na Youtube, abych se dozvěděl, jak vlastně seriál skončil. Rovněž zbytečnou smrt sympaticky průbojné Yeliz si scénáristé mohli odpustit. Co říci závěrem a jakých rad se diváku dostane? Nikdy se nezaplést s poťapanou intrikánkou a nekupovat své milé hrušky, nosí to smůlu. Podprůměrných 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Začátek ušel, zbytek katastrofa
Tohle že má být komedie? Snad prvních pět dílů, o tom by se ještě dalo uvažovat, ale ve zbytku seriálu by divák vtipné momenty našel jen stěží. Začátek sice vypadá celkem svižně a roztržitá, hubatá a přespříliš žárlivá Pelin připomíná role Natalie Oreiro z argentinských telenovel, jenže velmi brzy původně svěží děj sklouzne do typicky kýčovitého patosu a množství vycpávkových scén. Kdyby se scénáristé drželi toho, že Pelin pracuje v restauraci, což by vyvolávalo komické situace, mohl z toho být vcelku koukatelný seriál. Jenomže nejenže Pelin restauraci velmi brzy opustí, ale na scénu přijde ne jedna, jak to v podobných seriálech bývá, ale rovnou dvě žárlivé psychopatky, což už je přece jen trochu moc. Ke všemu hlavní mužský hrdina Sinan je totální debil neschopný cokoliv objasnit nebo se v patřičnou chvíli řádně obhájit, což předvádí zejména v poslední třetině seriálu poté, co uteče ze své vlastní svatby, rok o sobě nedá vědět a pak nedokáže Pelin, rodině ani přátelům logicky vysvětlit důvod svoji nepřítomnosti a pouze vyvolává žárlivé scény a napětí. Škoda, začátek nevypadal zle, ale po pár dílech a hlavně poslední třetina seriálu je totální utrpění, proto víc jak 20% nedám.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Střet kultur
Tato turecká telenovela není pouze o tom, že on miluje ji a ona jeho. Je to především o kontrastu života ve středověkých podmínkách a tradicích proti modernímu, západem ovlivněnému životu v Istanbulu. Obyvatelé Mardinu sice žijí stále v domech středověké architektury a dodržují staleté zvyky, zároveň ale používají moderní vymoženosti jako luxusní auta, televizory a dokonce i mobily. Dost často se v tomto seriálu vraždí, většinu nekalostí má na svědomí Boranův bratranec Cihan. Jedna z jeho největších sviňáren je vražda Azada. Zpočátku je děj docela svižný, ovšem ke konci už jsou epizody uměle nastavovány vzpomínkovými scénami z předešlých dílů. Valná část původně negativních postav (Boranovi rodiče, strýc i druhý bratranec Dilaver) se v průběhu děje změní k lepšímu, ovšem i po smrti Cihana se vynořují další protivníci. Na jedno shlédnutí, když není na co lepšího koukat to docela ušlo. Hodnotím slabým podprůměrem 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Základní linka celý seriál zazdila
Vzhledem k tomu, že všechny naše TV jsou doslova zahlceny americkou a skopčáckou tvorbou jsem se z touhy po jiné kultuře rozhodl shlédnout tento turecký seriál. Hlavní hrdinka je neskutečně nesympatická feministická kráva, ke všemu studenější, než čumák sibiřského husky. Že se jednou se svým šéfem vyspala za prachy řeší po celou dobu seriálu s důležitostí přinejmenším třetí světové války. Hlavní linie je tudíž zcela nesledovatelná. Proč tedy uděluji 30% a nikoliv nulu? Za některé vedlejší dějové linie, jež jsou v porovnání s tou hlavní alespoň trochu koukatelné a napínavé. Zajímalo mě, jak to dopadne s Füsun, jež prošla velikou charakterovou proměnou. Z majetnické a panovačné ženy se postupně stala obětavou, skromnou a rozumnou matkou i manželkou a když byla obžalována z vraždy v sebeobraně, bylo mi jí i líto. Sympatická mi byla Mihriban, jež z nepochopitelných důvodů na začátku 3. řady zmizela ze seriálu. Sympaťačka byla i znovuobjevená sestra toho druhého majitele společnosti. Nebýt té příšerné základní dějové linky, která nějaké ty náznaky kvality seriálu totálně zazdila, hodnocení bych zvýšil na 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Velmi depresivní seriál
Historické seriály z období středověku mám rád a jelikož jsem nikdy předtím žádný turecký neviděl a tento se válí komplet na Youtube, necelé dva týdny jsem s ním ztratil čas. Koukat se na to kupodivu dalo, ale vyšší hodnocení než průměr udělit nemohu. Nepopírám, že tento rozsáhlý seriál jisté kvality má, ale více zkrátka nedám, neboť se jedná o nejnegativističtější seriál, co jsem kdy viděl a možná i co byl kdy natočen. Doslova z něj proudem srší neskutečná tíseň, zármutek, utrpění a nespravedlnost, zejména v poslední 4. řadě skrze vraždu Mustafy a Bayezida. A o čem to vlastně je? O jednom úplně blbém sultánovi, který se sice neustále chvástá, jak vládne na třech kontinentech, ale co za intriky a vraždy se dějí v jeho paláci nemá ani potuchy. On sám je doslova ovládán a manipulován ambiciózní sviní Hürrem, která v průběhu seriálu jak sama, tak i s pomocí svých poskoků vraždí jak na běžícím páse nevinné lidi (převážně dívky z harému) a zároveň má pokrytecky plnou hubu lásky a dobročinnosti. Sultán je prvotřídní kretén a ta jeho protěžovaná konkubína sériová vražedkyně, turecká obdoba Alžběty Báthoryové, co se nezastaví před ničím. V průběhu sledování jsem doufal, že se někomu podaří se jí konečně zbavit, jenže se tak bohužel nestalo. Moje chyba, měl jsem si před shlédnutím seriálu přečíst historická fakta, alespoň bych ke konci nebyl tolik zklamán a sklíčen. Všechny kladné nebo neutrální postavy jedna po druhé umíraly a intrikáři a zrádci si dál vedli dlouhý a spokojený život bez potrestání a nakonec ta čarodějnice (jak byla mnohými nazývána) svými podlými lstmi dohnala sultána až k vraždě nejlepšího přítele a dokonce i tří synů včetně jejich potomků. A ta, co to všechno způsobila nebyla za své činy nikdy potrestána, naopak v klidu a péči svých blízkých pomalu umírala na jakousi chorobu, aniž by její skutky byly prozrazeny a i po smrti byla všemi opěvována. První sultánova zákonitá manželka Mahidevran přišla o jediného syna i vnuka a stáří prožila v bídě, přitom její hříchy byly stonásobně menší, než hříchy té blonďaté (později zrzavé) bestie. Přestože má děj seriálu docela blízko k historickým reáliím, faktem je, že je plný nespravedlnosti, bolesti, utrpění nevinných a nepotrestání viníků. Líto mi bylo Hatice, Mahidevran, Mustafy, Bayezida, dokonce i Ibrahima (mimo toho, že mu stoupla moc do hlavy a podváděl svoji manželku se proti sultánovi ničím neprovinil a nikdy ho nezradil). Sympatické mi byly dobračky Gülfem a Daye. Nigar sice byla prospěchářka a mnohdy kam vítr, tam plášť ale v jádru nebyla zlá a její konec je smutný. Doslova jsem nenáviděl zejména strůjkyni všeho zla Hürrem, jejího poskoka Rüstema, blbou krávu Gülşah, Nurbanu a namyšlenou Mihrimah, neboť i ona se nepřímo podílela na smrti Mustafy. Nevím zda je to jen můj pocit, ale v poslední 4. řadě mi komnaty paláce připadaly mnohem tmavší a ponurejší. Že by změna interiéru? Český dabing hlavních postav je na slušné úrovni. Kdyby tu chorobně žárlivou bestii odkráglovali alespoň v půlce seriálu, nejspíš bych přimhouřil oči a dal vyšší hodnocení, jenže ten sultánský zmetek polovině jejím prohřeškům nevěřil a polovinu jí vždy odpustil, proto víc jak 50% nedám.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Telenovela plná trhlých postav
Tato telenovela má několik kladů, ale i mnoho výrazných záporů. Pravdou je, že je velice vtipná, ovšem v mnoha ohledech přespříliš trhlá, skoro bych řekl až parodická. Ve druhé polovině seriálu už je vidět, že scénáristům začaly docházet nápady, snažili se tam nacpat absolutně vše možné i nemožné a velmi rychle se uchýlili k trapným absurditám dvojčat Falucha a Quiqueho, dvojníků Martína a Monity a podobných volovin. Snadno proveditelné a opakované jsou útěky z psychiatrie či vězení, zpronevěry a pokusy o vraždu nebývají vyšetřovány, natož aby byli viníci potrestáni. Absolutně vše se pokaždé zamete pod koberec, takže trojice záporáků Miguel, Falucho a Constanza mohou beztrestně spřádat jednu sviňárnu za druhou, což po čase už začne poněkud nudit. Vadí mi, že v posledních deseti dílech je několik epizod složených ze sestřihů dřívějších událostí, čímž je to uměle natahované. Moje oblíbená postava je Debi. Líbí se mi na ní, jak je naivně hloupoučká, přesto ale na rozdíl od jejího bratra čestná. Ty její originální myšlenkové pochody nemají chybu a jak pokaždé, když vyslechne nějaký podraz, ihned ho běží vyslepičit, načež ti padouši ji pak nahánějí po celém Buenos Aires se mi na ní líbí, tím mě v celém seriálu rozesmívá nejvíc právě ona. Dále mě pobavil vztah Alfreda s Mercedes, u ní její výřečnost (skvěle nadabováno Sylvou Talpovou) a u něj to jak když se rozčílí dělá ksichty jako při mrtvici. Naopak strašně mi leze na nervy nesympatický machistický hulvát José a promiskuitní Quiqueho sestra Pochi. Některé scény byly vyloženě okopírovány z Divokého anděla, zejména ta v níž Barbara unesla Martína, což je jasná předělávka únosu Iva bláznivou Pilar. Závěrečný díl se společným porodem byl hotový nesmysl vzhledem k tomu, že "mumie" byla dozajista naprcaná mnohem dřív než Monita. Docela by mě zajímalo, jestli nějaký ostražitý divák dokázal spočítat, kolikrát se Quique zeptal Martína, jestli mu může tykat. Pozorní diváci si možná všimli, že pokaždé, když je v domě Quesadových puštěna televize se v ní objeví nějaká reklama. Rozhodoval jsem se mezi 50 a 60 procenty. Faktem je, že za ty nesmysly a trapnosti ve druhé polovině seriálu bych měl dát spíš 50%, ale přece jen je tato telenovela velice vtipná, často jsem se pořádně zasmál, takže se přece jen přikloním ke slabým 60-ti.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Černý šnek
Z tohoto krimi seriálu jsem před třiceti lety na tehdejší ČST shlédl pouze jeden díl, v němž sériový vrah systematicky vraždil ženy a u každé zanechal šneka s černou ulitou. Celé ty roky jsem marně pátral, co že jsem to vlastně viděl a až nedávno jsem se to konečně dozvěděl a dokonce jsem měl možnost onu kriminálku shlédnout alespoň v původním znění na Youtube. Už z nostalgie a že jsem si film celá léta udržel v paměti dávám 50%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Nejslabší z trilogie Smolíkových
Je mi jasné, že opět jdu proti davu, nicméně mně se tento seriál ze Smolíkovské trilogie líbí nejméně. Je to dáno především tím, že zde rodina nepůsobí pospolitě, hlavními postavami jsou pouze Ládínek a mluvící Zoro, zatímco ostatní členové rodiny včetně souseda Halíře se v každém dílu mihnou jen na chvíli. Nedomyšlený od tvůrců je též fakt, že Ládínek jako jediný z rodiny o několik let zestárne (zřejmě aby byly jeho výlety do kosmu věrohodnější). Celkově mi k rodinnému seriálu, jakým Smolíkovi mají být žánr sci-fi nějak nesedí a zážitky z jednotlivých planet často působí ztřeštěně a fantasmagoricky. Proto dávám pouze vyšší průměr 60%.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Animák s válečnou tématikou
Po delší době celkem zajímavý a inteligentně podaný seriál odehrávající se v době, kdy byla Francie okupována nacistickým Německem. Na animák velmi odvážné a těžkopádné téma, ale je vidět, že i s tím si Francouzi dokážou poradit a že stále umí točit seriály, co mají hlavu a patu. Ovšem na rozdíl od ostatních hodnotících budu přece jen trochu kritický a plný počet ode mě nečekejte. Co se mi zde nelíbí je animace. Připadá mi velmi jednoduchá a fádní, postavy vypadají jako z nějakého podprůměrného animáku z Fox Kids ve stylu Co je Andy, což zbytečně celkový dojem a požitek ze seriálu sráží. Nelíbí se mi ani ty miniaturní oči (či spíš jen malé černé tečky místo očí, asi už jsem moc ovlivněn velkýma očima u Anime). Počet epizod je nezvykle malý, slušelo by se zarovnat je alespoň na klasických 13 dílů, čímž by se některé dějové linky mohly trochu více rozvinout a řádně ukončit. Dávám tedy mírný nadprůměr 60%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí