Kri-kri
| Jméno | Samuel Varga | |
| Věk | 43 let | |
| Bydliště | Brno | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | Sociální sítě nepoužívám, kontaktovat mě můžete pod stejnou přezdívkou na ČSFD. |
Škoda filmového pásu
Tak konečně po delší době švédský seriál, řekl jsem si a mrkl na první dva díly. To jsem ovšem neměl dělat, dokonale mi to do budoucna zkazilo touhu shlédnout cokoliv švédského natočené po roce 2010. Česká televize opět pokračuje v postupné degeneraci polistopadové mládeže koupí této infantilní hovadiny, jejíž scénář museli evidentně psát žáci 1. stupně ZŠ. Tak triviální, ploché a bezduché dialogy se hned tak neslyší. K tomu příšerně vybledlý obraz a nesmyslně rozkouskovaná stopáž po 12-ti minutách (i v celku by to vyšlo na hodně mizerný béčkový celovečerák). Už z popisku je jasné, že seriál je primárně určen velice jednoduchým jedincům. Tuhle nicneříkající stupiditu si kavárenská ČT klidně koupí, ale aby pokračovali v kvalitních a osvědčených seriálech a filmech na motivy knih Astrid Lindgrenové (a že toho ještě dost chybí, např. Emil z Lönnebergy, Nils Karlsson Pyssling nebo Chytrá malá Lota), to je ani nenapadne, radši budou kupovat tyhle zhovadilosti pro mentály. Proč taky ne, když je to tak levné a z výpalného od diváků zbude víc na další antikomunistické agitky.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Znesvěcení původní klasiky
I když ani původní Včelka Mája ze 70. let nikdy nepatřila vyloženě k mým nejoblíbenějším seriálům a udělil jsem jí pouhých 60%, přesto ji považuji za vcelku povedený a kvalitní seriál, na který se jednou za 10 let rád podívám. Což se o tomto novém provedení rozhodně říct nedá. Tady už vůbec nic nefunguje, chybí především scénář Marty Murphyové, hudba Karla Svobody, pěkná ruční animace a především skvělý dabing Aťky Janouškové a dalších dabérů tehdejší doby. Nové příběhy jsou nudné, dialogy šroubované a dabing jakbysmet, nevýrazná hudba a navrch hnusná plastelínová animace. Tato verze mě absolutně nezaujala a nic než šopnou do odpadu si nezaslouží. Nepřipíšu ji k dobru ani fakt, že se na scénáři podílela herečka Karine Lollichon.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Pro milovníky králíků
Jelikož knižní podobu si jen velmi matně vybavuji z dětství (v létě 1991 nám ji vedoucí četli na táboře), nemohu porovnávat, do jaké míry se seriál podobá knižní předloze. Z knihy si pouze pamatuji jména králíků jako Lískáč, Pětík, Hlavoun, Důlek, Pampeliška, Rezekvítek, Řešetlák, Ostružník a Cesmína, v seriálu se všichni jmenují úplně jinak, což dost mate. Dále mám pocit, že v knize se nevyskytovala myš. Seriálu se nadá upřít poutavost, povedená animace i vydařený český dabing, určitě stojí za shlédnutí. Dávám lepší průměr 60%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Filmy či seriál, nezaujalo mě ani jedno
Vzhledem k tomu, že ani filmy Nekonečného příběhu mě příliš neoslovily, nemám potřebu se vztekat nad údajným znesvěcením původní předlohy. Zas až takový odpad to není, znám stovky daleko horších vymýváren mozků s mnohem vyššími hodnoceními. Tenhle seriál, když už nic jiného, alespoň působil celkem neškodně, i když je fakt, že to neustálé skákání z reálného světa do fiktivního mě neskutečně iritovalo (nesnesu to v žádných filmech / seriálech). Dal bych 20%, ovšem jedna z vedlejších postav posledních dílů se dost podobala Lídě M. ze Strání, mé dávné školní lásce, už jen za to musím 10% přidat.:-)
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Německý pokus o komedii
Asi před dvaceti lety tento komediální seriál o chlapovi, jenž se převlékal za ženu, aby si udržel místo podnikové sekretářky běžel na Primě. Od té doby to nejspíš nereprízovali. Na německou sucharskou tvorbu to kupodivu bylo docela vtipné, tedy alespoň prvních pár dílů. Humor se ale velmi brzo vyčerpal a poslední díly už byly o poznání nudnější a vyčpělejší. Celkově slabý průměr 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Feminismus a pánbíčkářství na divokém Západě
Americké seriály většinou nesleduji a westernům se obloukem vyhýbám, nicméně jsem se rozhodl tento přece jen shlédnout. Nalijme si čistého vína. Hlavní hrdinka je nesnesitelná feministka a neustále moralizující kráva, která si myslí, že má patent na rozum, všemi okolo manipuluje a organizuje jim život. Její mužský ekvivalent se lví hřívou je totéž v bleděmodrém a navíc je nejspíš křížencem Supermana, Tarzana a Viléma Tella. Jejich milostné rozhovory, zejména ve druhé půli seriálu působí strašně pateticky, jak z argentinské telenovely. No a tihle dva strůjci morálky a všehomíru dohlížejí na chod zdánlivě poklidného městečka, až na detail, že ti mírumilovní maloměstští balíci mají zhruba každou třetí epizodu nutkavou potřebu někoho věšet, což jim přemoudřelá doktorka na poslední chvíli sice rozmluví a promluví jim do duše, ovšem o pár dílů později to tu máme nanovo. Zkrátka je to jako házet perly sviním. Na druhou stranu musím uznat, že jsem to vydržel dokoukat až do konce a leccos mě na tom seriálu zaujalo. Už proto, že prezentuje sebekritiku Američanů v oblasti násilného obsazování a zabírání země, která jim nepatřila (ostatně, v tom Američané úspěšně pokračují dodnes, akorát už i na jiných kontinentech). Ústřední dvojice je nesnesitelná jak z červené knihovny, ale najde se tu i několik zajímavých postav, na nichž se mi líbí, že nejsou vykresleny úplně černobíle. Z partnerské dvojice mě zaujali Horace a Myra. Vtipný je též majitel bordelu Hank, i když je pruďas, není pokrytec a nebojí se lidem říkat, co si myslí. Postava Briana mi naopak přijde příliš zidealizovaná - čestný, přírodu a Indiány milující, jeden z mála obyvatel města neštítící se člověka se znetvořeným obličejem, ženy trpící leprou ani dalších, kteří se něčím liší. Reverenda postihl trest oslepnutí za to, že se jako středověký inkvizitor zúčastnil pálení knih. Našlo by se pár velmi smutných dílů, např. masakr Indiánů nebo smrt některých postav, např. epizoda o úmrtí Ingrid na vzteklinu je působivá a ani Becky nemuseli nechat zemřít. Zkrátka ke konci seriálu už tvůrci neměli nápady, tak nechali postupně umírat vedlejší postavy. Do toho se děj strašně vleče, celou první půlku 6. řady zabere jeden roztáhlý příběh. Nesnesitelný je pánbičkářský fanatismus prezentovaný v některých dílech a taky se mi nelíbí přeobsazení představitelky Colleen, ta z prvních 60-ti dílů měla větší šmrnc. Silnou averzi mám vůči dílům skládající se ze sestřihů předešlých epizod (líní scénáristé sesmolili krátký dialog na 5 minut a zbytek nechali na střihačích). Na druhou stranu je ale kvalitní český dabing, hlasy na postavy výborně pasují. Mé hodnocení je objektivně na 45%, což zde ale udělit nelze, takže mírně nadhodnotím a zaokrouhlím na 50%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Jediný trochu slušný německý krimi-seriál
Dle mého jediný koukatelný skopčácký krimi-seriál. Jedním z pozitiv je, že diváku není hned na začátku prozrazeno, kdo je vrahem a tak může většinu času dedukovat a spekulovat (na rozdíl např. od Komisaře Rexe, kde je vrah, způsob provedení i motiv prozrazen hned v úvodu, čímž detektivka pozbývá smysl). Dalším pozitivem je určitá dávka humoru, který je obsažen zejm. ve škádlivých dialozích mezi Benem a Sabrinou (díly bez Sabriny už tolik vtipné nejsou). Příjemný na poslech je i povedený brněnský dabing, kterému vévodí trio Junák, Hegerová, Talpová. Poněkud neobvyklým specifikem je nekompromisně vyobrazen skrz na skrz prohnilý charakter především té vlivné části německého obyvatelstva. Takřka v každém dílu je mimo vyšetřování vraždy nastíněna nějaká ta aféra, např. korupce radních a krajských politiků (tajemník von Gluck), podvody a různé nekalé šolichy velkopodnikatelů (Tony Rambold), hamižnost církve (prelát Hinter), neschopných a hloupých policistů (Pfeiffer), ale i vychcanost drobných podnikatelů v podobě Benovy matky Resi, která se při každé příležitosti snaží něco ulít bokem. Naplno a bez servítek je nám nastíněna dnešní německá společnost snažící se po pádu železné opony nějak přežít v té kapitalistické džungli. Takto kriticky nastavit zrcadlo i stinným stránkám kapitalistického systému v současných českých filmech a seriálech je zcela nemyslitelné, přes tvrdou cenzuru pravdoláskařů a kavárníků něco takového nikdy neprojde. Kvalita všech epizod se pohybuje víceméně v průměru v rozmezí 45 - 65%, díly bez Sabriny jsou u té spodní hranice.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
O dost slabší než Big Ben
Co naplat, tohle už není Big Ben, pouze jeho velmi slabý odvar, který se dá shlédnout pouze pokud se nudíte a nemáte nač lepšího koukat. Přestože hlavní postavou je farář a důležité postavy jsou další dva kněží, hospodyně a ministrant, celé mi to připadá málo vtipné a utahování si z církve tu taky zrovna moc neprobíhá (pokud se tedy divák nemá smát tomu, jak se Braun věčně sází s biskupem o citáty z Bible a jak mu v každém dílu odpřisáhne, že už nebude řešit případy, následně slib poruší, načež je přeložen na jiné působiště a takhle stále dokola). Případy jsou vesměs nudné, Braun si tu hraje na Poirota, neboť v několika dílech svolá všechny podezřelé a vyloží jim jejich motivy. Oproti Benovi slabota, i když potěší občasné zmínky o Češích. Slabý průměr 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Legendární krimiseriál
Docela napínavý, za ty roky skoro až legendární krimiseriál, jehož jednotlivé části mají ale kolísavou kvalitu. Za nejzajímavější epizody považuji ty o sériových vrazích (Paříž 18, Sériový vrah, Profil zabijáka), neboť pachatel je diváku dlouho utajen. Naopak velmi nezáživný a dokonce bych řekl absolutně nekoukatelný je pro mě díl Smrt policejního důstojníka, neboť je na můj vkus až přespříliš akční ve stylu amerických béčkových stříleček. Pak jsou tu díly, které sice dokážou svým tématem zaujmout, ale jejich průběh je natolik depresivní, že se mi příčí shlédnout je znovu (viz díl Zakázané město a jemu podobné). Nápaditým oživením seriálu byl příchod Moulinovy dcery Marie. Škoda že téměř všechny díly z prvních dvou řad neschopná Česká televize kamsi zašantročila a diváci nemají možnost se k nim dostat. Český dabing je na vysoké úrovni, zejm. Moravec v roli Moulina, Bruder jako Guyomard a Fišer coby Moulinův šéf. Celkově to vychází na slušný průměr 55%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Slabší odnož Moulina
Prvních asi 60 dílů celkem ujde a jsou důstojným konkurentem ke Komisaři Moulinovi. Pak ale náhle takřka v jednu chvíli odejde hned několik důležitých dlouhodobých postav (tři kriminalisté, ex-manžel i mladší dcera) a na komisařství se čím dál víc střídají noví detektivové bez špetky charismatu. A největším úpadkem seriálu je přemístění Lescautové do Paříže, tam nejenže její tým má obdíl jiné složení, ale celkově to na mě působí strašně chladně a neosobně. Případy jsou nudné a ti pařížští kriminalisté jsou jaksi robotičtí, jen práce a nic víc, bez toho, že by do děje bylo zakomponováno i něco z jejich soukromého života. Celé to pak působí jako kdyby se tvůrci snažili co nejvíc přiblížit béčkovým americkým kriminálkám. Za první polovinu seriálu bych dal i 60%, ale druhá půle kvalitu silně degraduje, proto mé celkové hodnocení vychází na pouhých 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí