Kri-kri
| Jméno | Samuel Varga | |
| Věk | 43 let | |
| Bydliště | Brno | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | Sociální sítě nepoužívám, kontaktovat mě můžete pod stejnou přezdívkou na ČSFD. |
Nezajímavý animák s nevšedním dabingem
Tento animovaný seriál mě v době jeho premiéry na ČT jaksi minul, takže tentokrát nostalgie zafungovat nemůže. Dějově je to na mě až příliš infantilní a nebo já už jsem na podobné seriály příliš starý. 10% dávám za docela chytlavou českou úvodní znělku, dalších 10% pak za nevšední český dabing v poněkud nezvyklém obsazení. Přece jen slyšet v dabingu Štěpánku Haničincovou je vyloženě unikát a potěší i Kopecký, Císler nebo dětští dabéři Bürger a Křemenová. 30%
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Zřejmě nejhorší normalizační seriál
Toto je neskutečná infantilnost, jaká snad nemá obdoby. Už v oněch 80. letech museli být cílovou diváckou skupinou pacienti psychiatrických léčeben. Nějak si nedovedu představit, že by na toto koukali uvědomělí Pionýři, tomu se bezpochyby museli chlámat i děti v Jiskrách. Polistopadoví parchanti vyrůstající na akčních komerčácích by to nepobrali ani jako parodii. Když dvě ženské v menopauze začnou tancovat a prozpěvovat si: "Tralala, tralala, kočička se vdávala", v dalším dílu nějaký pajdulák žvaní cosi o kvasinkách a objeví se i mluvící plyšový čokl, začal jsem mít podezření, že autorka tehdy musela frčet na toluenu. Zkrátka totální fantasmagorie. Soucitných 10% tomuto prapodivnému útvaru uděluji jen proto, že nerad zodpadňuji normalizační tvorbu.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Začátek ujde, zbytek katastrofa
Zpočátku není tento seriál zas až tak úplně špatný, poukazuje na rozličné sociální zázemí a rozdíly, v nichž každé z vyměněných děvčat prvních 15 let vyrůstalo. Samozřejmě velmi brzy začne divákům lézt na nervy protivná, zákeřná a především chorobně prolhaná Hazal, která je schopna všeho, jen aby neztratila pohodlí nově nabytého života v přepychu a pozornost biologických rodičů, kteří jsou vůči jejím činům až neskutečně benevolentní, přitom pár po čuňi by ji jistě velmi rychle srovnalo do latě. Prvních pár dílů mi vadila i teta Keriman snažící se za každou cenu ze všeho vytřískat peníze (někdy i vydíráním), později jsem na ni ale změnil názor a tuto postavu jsem si oblíbil, neboť jsem se často bavil na jejích ironických hláškach, ta ženská má vyřídilku jak kulomet a je jediná, kdo do seriálu vnáší alespoň trochu humoru. Kdo mi vadit nepřestal je věčně uječený hulvát Ozan - druhé by poučoval a přitom se sám co chvíli vlastní blbostí dostal do maléru a stáhl sebou i druhé. Po většinu dílů pro mě byla snad jednou sympatickou postavou Cansu, ovšem i její charakter scénáristé zkazili a po ztrátě dítěte z ní udělali labilně vyšinutou trosku kradoucí cizí děti. Dost mě zklamala nenadálá smrt Gülseren, po jejím odchodu už příběh nabral zcela jiný směr, veškerou pozornost na sebe strhl nesympatický slizoun Harun se svoji pomstou Cihanovi a lásce k Dilaře, což už mě totálně nudilo. Alespoň že Özkan prošel v průběhu děje výraznou charakterovou změnou k lepšímu a z nevyzpytatelného nerváka a kriminálníka se stal celkem rozumný a zodpovědný otec. Těsně ke konci se napravil i zákeřný intrikán Rahmi, když vzal na sebe vinu za vraždu Damira spáchanou Dilarou. Závěr seriálu mi přišel poněkud nedořešený a s mnoha otazníky, jakoby splácaný narychlo. Přestože prvních pár dílů skýtalo vidinu lepšího hodnocení, postupně se děj už jen zhoršoval a ve výsledku víc jak 30% udělit nemohu.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Nedokončený seriál
Devět dnů a nocí, téměř bez spánku jsem jedním tahem shlédl celý seriál (všech 80 dílů) a jsem zas bohatší o další kulturní zážitek ze země půlměsíce. Není to úplná ztráta času, i když scénáristé a producenti se zejména ke konci postarali o to, aby to ve výsledku jako ztráta času na diváky zapůsobilo. První dvě řady jsou celkem vydařené a se svižným dějem, třebaže nesympatická, načuřená a věčně prolhaná totální kráva Feriha se svými přehnanými ambicemi a studem za sociální zázemí, ze kterého pochází mi neustále lezla na nervy. Zato její máma Zehra, to je jiná liga, tu jsem si docela oblíbil a proto mě zklamalo, když po 35. dílech ze seriálu zmizí a už nikdy se nevrátí. Zaujal mě její příběh, kdy ji po víc jak 30 letech vyhledal její někdejší mládenec s jeho dcerou Sophie Zehrou, mohla se tato zápletka více rozvinout. Zajímavá je i Hande - v první půli seriálu strašná mrcha a manipulátorka vymýšlející neskutečné intriky, ve druhé opět intrikuje, ovšem tentokrát už v prospěch dobrých skutků a proto jsem jí přál, aby jí to s Korayem vyšlo. Nejvíc jsem si ale oblíbil Laru, dceru módní návrhářky. Vyloženě nejkladnější postava celého seriálu - milá, sympatická, jediná ze všech absolutně nestranná (má přátele jak mezi smetánkou, tak i chudou domovnickou rodinou), neintrikuje, nelže a je upřímná, když se jí něco nelíbí, komukoliv vmete pravdu do očí, zkrátka jediná čistá duše. Navíc její představitelka Feyza Civelek je dle mého mínění nejkrásnější žena, která se v seriálu objevila. Zato jsem nesnášel zlatokopku Sanem, prospěchářku Seher a Emirem posedlou a psychicky narušenou Cansu (i když scény z cvokhauzu s dalším magorem Halilem jsou vyloženě psychodelické). Zpočátku jsem měl rád i Ferihinu sestřenici Gülsüm, ovšem jen do chvíle, než z ní scénáristé udělali další psychicky narušenou. Z mužských postav jsou nejcharakternější a tudíž i mně nejsympatičtější Koray a Levent, zato Mehmeta jsem moc nemusel, v jednom kuse měl potřebu někomu dávat přes držku kvůli cti své sestry, zatímco jeho žena z něj opakovaně dělala totálního vola. Každopádně první dvě řady byly vcelku koukatelné, třetí už je vyloženě fiasko. Nejenže v posledních vteřinách 2. řady tvůrci nechali zcela nesmyslně zastřelit hlavní hrdinku Ferihu i její matku Zehru (ukončení smlouvy s představitelkou Ferihy mohli producenti vyřešit jinou herečkou, nebylo nutné hned zabíjet hlavní postavu, po níž je pojmenován seriál), ale celá třetí řada se pak nesla v úplně jiném duchu. Prvních 5 dílů bylo vyloženě jen truchlení za Ferihou a vzápětí se vývoj děje obrátil o 180° - zmizela téměř celá domovnická rodina, Emir si našel novou lásku Gunesh a na Ferihu si už nikdo ani nevzpomněl. Naprosto zbytečnou postavou byla Zulal, holka z vesnice, která se na pár dílů nastěhovala do domovnického bytu, snažila se po vzoru Ferihy sbalit Emira, jenž ji přehlížel jak placatý šutr a nakonec ji rodina odlifrovala zpátky na venkov. Navíc poslední díl po sobě zanechal mnoho otevřených dějových linek (Gülsüm nadrogovávající Kaanovu pěstounku Pinar svými léky a nebo zda Emirova matka Aysun v klenotnictví tu mrchu Sanem zabila), zkrátka mnoho nezodpovězených otazníků. Tohle si diváci po mnoha hodinách sledování nezasloužili. První dvě řady jsou na 45%, zmrvená třetí sotva na 30%, tudíž celý seriál zprůměruji na 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Anime z Premiéry
Mně tento seriál přijde vcelku povrchní, přesto na druhou stranu příliš ekologicky zaměřený a nechápu, co tak závratného na něm všichni vidí. Celé je to víceméně o tom, jak se skupina amerických zbohatlíků bezstarostně plaví po moři, občas hledají nějaký poklad nebo světélkující velrybu a to je asi tak všechno. Navíc hlavní hrdina seriálu je přerostlá ryba, což považuji za prvoplánové citové vyděračství. Mám mnohem raději seriály řešící vztahy mezi lidmi, než vztahy lidí ke zvířatům. Rovněž je nesmysl, jak mohla Nanami vydržet několik minut pod vodou bez nadechnutí. Že by inspirace z filmu Člověk obojživelník? Mluvící velryba v posledním dílu je vrchol stupidity. Autoři nebyli schopni se rozhodnout, zda má být seriál realistický nebo fantasy a tou kombinací obojího to ke konci spíš zazdili. Nicméně v porovnání a těmi bezduchými akčními Anime hrůzami Pokémony počínaje, které začaly vznikat od druhé poloviny 90. let po současnost a houfně zaplevelovat naše TV stanice se na tento seriál ještě dá koukat a občas jsou v něm zajímavé osudy a poselství, proto Ticovi uděluji vyšší průměr 60%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Takřka neznámé Anime z Premiéry
Další z absolutně zapomenutých anime seriálů 80. let odvysílaný v roce 1996 na programu Premiéra TV a navazující na předchozí seriál Příběhy z Javorového městečka. Oba seriály v době, kdy na našich obrazovkách běžely ušly mé pozornosti, z tohoto se mi poměrně nedávno dostaly do rukou alespoň tři dochované díly (11-13) s českým dabingem. Z tak malého počtu epizod je velmi obtížné objektivně posoudit a ohodnotit kvalitu. Sledovatelné to bezpochyby je, příběhy nejsou úplně hloupé, postavičky vcelku roztomilé, takže uděluji průměrných 60%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
O něco lepší než Dobrodružství
Nejprve jsem od Blytonové shlédl pětici filmů Dobrodružství, které mi přišly velmi slabé a předvídatelné, místy trapné až kýčovité. Proto jsem dlouho otálel se shlédnutím Tajemných míst, které jsou kupodivu o třídu lepší. Filmy jsou celkem originální, napínavé, dobrodružné, přitom nikterak přehnané nebo fantasmagorijní. I dětští hrdinové jsou tentokrát poměrně sympatičtí, zvlášť ten s cvičeným papouškem, což by měl být u rodinných filmů základ. Jediné, co mi trochu vadí, že finální rozuzlení filmů je splácáno strašně narychlo, vždy v posledních dvou minutách. Dávám mírný nadprůměr 60%. K o rok později natočenému Dobrodružství jsem už méně shovívavý.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
5 dobrodružných (i když spíš nudných) filmů
Nemůžu si pomoct, mně ty filmy připadají nezajímavé. Únos prince za účelem královy abdikace, šílení vědci a jejich chemické pokusy, kněžka ovládající bandu divochů, to vše je už velmi ohrané klišé mnohých jiných dobrodružných filmů. Chybí tomu originalita a pořádná zápletka s dějovými zvraty a momenty překvapení. Navíc ústřední dvojice, cestovatel a reportérka, mě dost iritují tím jejich trapným laškováním a vrkáním jak z červené knihovny, do dětských dobrodružných filmů bych to vůbec netahal. Shlédnout se to jakž takž dá, ale odvázaný z toho nejsem. Oproti Tajemným místům rovněž od Blytonové je tato pětice filmů znatelně horší. Dávám velmi slabý průměr 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Vrazi napříč dějinami
Je pravda, že se tento dokumentární seriál do jisté míry vyznačuje prvky zjednodušené senzachtivosti, aby vyhovoval masám navyklým komerci, nicméně provedení je lepší, než mívají americké dokumenty podobného typu. Alespoň tu není každých deset minut rekapitulováno, co bylo vyřčeno o chvíli dříve. Je dobře, že tvůrci se věnují i těm málo známým případům z historie, jako je poprava vikingského vůdce Ragnara Lodbroka hadím uštknutím, francouzský sériový vrah dětí Gilles de Rais nebo proces s rodinou hrobníků, která měla na začátku 17. století v Polsku za pomocí vyrábění léčiv z mrtvol šířit mor. Otázkou však zůstává, do jaké míry jsou tyto události pravdivé a zda vůbec některé nejsou zcela vykonstruované. Samozřejmě jsou tu reportáže i o mediálně profláknutých osobnostech krvavé historie, jako byli Vlad Țepeș nebo Alžběta Báthoryová. Mírně nadprůměrných 60%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Večerníček i Ilustrovaný sešit
Z tohoto velmi dlouho nevysílaného Večerníčku si mnoho nepamatuji, pouze díl nazvaný Jak pomohli Zuzance se mi matně vybavuje. Nic světoborného to zřejmě nebylo, tuctový Večerníček jako stovky jiných. Mám ale tištěnou podobu, na začátku 90. let vyšla ve formě 132. čísla Ilustrovaných sešitů, tak si to třeba někdy připomenu a možná pak zvýším hodnocení z dosavadního průměru.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí