Kri-kri
| Jméno | Samuel Varga | |
| Věk | 43 let | |
| Bydliště | Brno | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | Sociální sítě nepoužívám, kontaktovat mě můžete pod stejnou přezdívkou na ČSFD. |
Seznámení s dělnickými profesemi
Asi mi příliš nepřísluší hodnotit tento seriál, neboť jsem z něj shlédl pouze jeden díl "Maminka pošťacka", co je už nějakou dobu na Youtube. Bohužel, od kavárenské ČT09 nelze očekávat, že by někdy uvedla reprízu, dokonce bych se vsadil, že už to tihle rádoby "demokratičtí" cenzoři dávno smazali z archivu, ostatně jako postupně mnohé pořady natočené před listopadem. Ono vysílat v dnešní době naučný pořad pro děti, který by je seznamoval s běžnými povoláními zrovna moc nefrčí, dnes by jim přibližovali leda tak manažerské funkce a seznamovali je s řediteli velkých koncernů. Dělnické profese jsou v kapitalistickém režimu považovány za podřadné a není vhodné o nich točit filmy a seriály. Každopádně já tomuto seriálu uděluji alespoň průměrné hodnocení. Jednak proto, že seriálem provázela má oblíbená moderátorka dětských pořadů Štěpánka Haničincová a také že dnešní rozmazlení a zlenivělí amerikanističtí parchanti navyklí vysedávat u počítačových stříleček by těžko šli brigádničit na poštu či kamkoliv jinam.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Helena a jej chlapci v německé verzi
Seriál Alle lieben Julia vznikl ve spolupráci společnosti AB Productions s německou soukromou televizní stanicí RTL. Tvůrci si od toho zřejmě slibovali snazší export seriálu Helena a její chlapci do německy mluvících zemí. Celkem bylo roku 1994 natočeno a odvysíláno 26 epizod, poté bylo natáčení zastaveno. Obsahově se jedná o téměř přesný přepis scénáře z francouzského originálu. Úvodní znělka je též německou verzí původní písně "Pour l’amour d’un garçon" Osobně mě německá verze mého oblíbeného seriálu nijak nezaujala. Kluci jsou nevýrazní, ženské naopak nepřirozeně přehrávají a že už nejsou ve věku studentek je zjevné. Po shlédnutí jediného veřejně dostupného dílu dávám 30% (jednak za snahu a pak také proto, že oproti americké verzi "Helen and the Boys" to skopčáci nezabalili hned po jednom dílu, ale natočili jich alespoň těch 26).
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
15 pohádek z různých koutů SSSR
Pohádky námětem z východních zemí mě vždycky dokážou zaujmout a Slováci jich začátkem 80. let natočili hned 15 ze všech koutů Sovětského svazu, což považuji za chválihodný projekt v oblasti tehdejších studiovek. Pravda, některé pohádky jsou poněkud slabší (tak třeba "Bohatstvo rozumu nepridá" mě docela nudila, nejspíš tím, že v ní byli pouze tři aktéři) a jinde jsou zbytečně zdlouhavé scény (např. v pohádce "Juchanov klát" je divák celých osm minut nucen sledovat, jak lakotný majitel kovárny hledá skrýš pro své zlaťáky). Ale jiné (např. "Karimina skúška", "Asanov kalym" a "Berdiho koberec") naopak laťku kvality dokázaly výrazně zvýšit nádechem orientu i jim typickou moudrostí, kterou se pohádky z těchto zemí velmi často vyznačují. Takže jakožto celek to zprůměruji na slušných 60%. A možná jsem něco přehlédl, ale mezi těmi 15-ti pohádkami schází uzbecká.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Průměrný dětský seriál
Zpočátku na mě seriál působí poněkud nudně. Trochu se to zlepší v momentě, kdy chce Maroša adoptovat snobská rodina neskutečných sucharů. Adoptivnímu otci jde o to transformovat do Maroša své nesplněné ambice, dědek si ho prohlíží jak handlíř na koňském trhu a neustále kriticky připomíná jeho původ. Adoptivní matka je studená jak psí čumák a jen fňuká po jejich zemřelém synovi, z jehož pokojíku si vytvořili skanzen. V jednom komentáři na ČSFD jsem četl chválu na Pipa, mně je ale sympatičtější Maroš svoji bezprostředností. Seriál hodnotím průměrem 50%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Velmi nudné
Tento seriál je jedna velká nuda. Námět sice vypadá originálně, ale ta realizace! První dva díly by ještě ušly, ale pak se to strašně vleče. Půlku seriálu je divák nucen sledovat, jak se ten vynálezce snad dvacetkrát zeptá, jestli někdo neviděl jeho psa, přitom zloděj se s ním všude producíruje, zas tak velké to městečko není a jiné čokly jsem tam nezaregistroval, zkrátka zbytečně natahovaná vata. K tomu si divák musí opět alespoň dvacetkrát vyslechnout cosi o tajné řeči indiánského kmene s dvěma "a" na začátku. A aby to nebylo málo, stále tam někdo piští, ječí a huláká, nejčastěji ten nejmladší a nejprotivnější smrad Cico. Dva díly s jeho únosem a sledovačkou byly rovněž divácké utrpění. Celý 13-dílný seriál by šlo v pohodě stlačit na polovinu, tj. 7 dílů, aniž by bylo něco podstatného vypuštěno a možná by to v takové verzi bylo snesitelnější. Takhle to na víc jak 30% není.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Strašná hovadina
Toto je snad nejhorší normalizační seriál, jaký jsem kdy viděl. Československé rodinné seriály a filmy z 80. let mám rád, ale tohle bylo utrpění sledovat. Neřeknu, kdyby to byly děti v předškolním věku, ale tři skoro už puberťáci, kteří si hrají s plyšovými opicemi, mluví za ně protivným šišlavým hlasem a dělají kolem nich tyjátr, jako by byly živé, to mi skutečně hlava nebere. Nic infantilnějšího jsem v československé tvorbě ještě nezažil. Dávám 10%, i když ani nevím, za co vlastně, snad jen proto, že jsem s velkým sebezapřením shlédl všechny čtyři díly bez újmy na zdraví.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Hraný večerníček
Jedná se zřejmě o první polistopadový dětský slovenský seriál. Je to vlastně hraný Večerníček s poměrně jednoduchými zápletkami. Nejvíc mě zaujalo a potěšilo, že v 1. dílu v čase 4:10 - 4:30 se objevuje pohádková kniha Slovenské rozprávky III, kterou i já vlastním už od dětství. Shlédnuto šest z osmi veřejně dostupných dílů. Velmi slabý průměr 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Cestování napříč Čínou
Tento dokumentární seriál v roce 2002 odvysílala stanice Spektrum. Docela zajímavá minisérie, podrobně mapující Čínu od západní tibetské oblasti až po Šanghaj. Divák má možnost poznávat různorodé obyvatelstvo, které se v jednotlivých provinciích zásadně liší. Setká se tak s rodilými Tibeťany, Mongoly, Kazachy i dalšími národnostními menšinami, pozná jejich kulturu, tradice a životní styl. Součástí výkladu jsou i historické zajímavosti ohledně panování četných dynastií, jakož i výroba porcelánu a zpracování hedvábí. Celkový dojem je na 80%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Cestopisný seriál odvysílaný na Spektru
Tento dokumentární cestopisný seriál běžel roku 2001 na Spektru. Nevím už přesně, kolik dílů bylo celkem odvysíláno, já si jich tenkrát na VHS nahrál jen 5 a to pouze o zemích, které mě zaujaly, jmenovitě tyto: Omán, Japonsko, Libanon, Indie a Pákistán. Dozajista jich ale bylo o něco víc. Spolu s Řekou Jang-c'ťiang další povedený cestopisný cyklus ukazující život prostého lidu zajímavých orientálních destinací.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Velmi omezený výběr lokalit
Nápad na takto zpracovaný cestopisný dokument je sice zajímavý a originální, ovšem výsledné provedení mě velice zklamalo. Největším úskalím cyklu je, že se tvůrci zaměřili na asi jen 10 vybraných destinací (Mexiko, USA + latinskoamerické země, z Evropy se střídá Francie s Itálií, z Afriky Egypt a Maroko, z Asie Indie a Thajsko), zatímco mnohé jiné jsou odbyty buď pouze jednou nebo se na ně nedostalo vůbec. Zcela vynechány jsou veškeré země bývalého SSSR (přitom paláce a mešity v Samarkandu, Buchaře a Chivě by dozajista stály za zmínku) a vlastně i ostatní země Východního bloku, stejně tak i celá Skandinávie, střední Evropa a Balkán. Namísto toho se filmaři stále točí v kruhu několika málo zemí, které kdysi Francouzi kolonizovali. Tvůrci zapomněli i na slavný bhútánský klášter Taktsang (Tygří hnízdo) tyčící se vysoko ve skalách poblíž města Paro. Ale hlavně že si vyloženě do každého dílu protlačili nějaký zámek na Loiře a protekční Mexiko, jen toto by vystačilo na samostatný seriál. Od Francouzů, kteří obvykle mívají dobré cestopisy bych čekal větší preciznost. Takhle ale pro naprosto neprofesionální neobjektivitu a velmi omezený výběr lokalit nemohu dát lepší hodnocení než 40%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí