ainny
| Jméno | ainny | |
| Věk | — | |
| Bydliště | Matička stověžatá | |
| @PavlaAinny | ||
| — | ||
| https://www.facebook.com/ainny.cz/ | ||
| Poznámka | — |
Kladní mizerové
Hodně zajímavý počin. Nájemní vrazi jako hlavní a kladní (!) hrdinové. K nim polda, který si nebere servítky. Fakt jsem byla zvědavá, co se z toho vyvrbí. A nelituju. Zajímavý vývoj postav, o napětí není nouze a k tomu všemu famózní kamera. Za mě naprostá spokojenost. Těším se na druhou řadu, i když je s někým úplně jiným. Jedna postava mi tam ale bude chybět. Park Woong-cheol (Ma Dong-suk), jeho hlášky nemají chybu. :^)
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Do Joseonu a zpátky
Bavilo mě to opravdu hodně. Neříkám, že je seriál dokonalý, ale nejednou rozesmál i rozbrečel a tak je to správné, tak to má být. Možná bych dala míň, ale Kim Nam-gil byl neskutečný. Bylo vidět, jak moc ho ta role baví, a jak si ji užívá. Jeho herecká partnerka nebyla úplně můj šálek čaje, ale ani mi nějak zvlášť nevadila. A konec pro mě osobně značka ideál.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Tak tohle se moc nepovedlo.
Kde začít? Jak hodnotit? Jsem zmatená a nevím. Co se Joon-giho týká, tak jsem silně nekritická, ale tady to nějak nefunguje. Tak nevyvážený seriál jsem už dlouho neviděla. Hodně mě bavil začátek a poslední dva díly. To mezi tím už mělo zmíněné výkyvy. Případy byly zajímavé, bavilo mě jejich zakončení, tedy akce, a nebavilo profilování, o které tu šlo v první řadě. To bylo hrozně školometské a herci (a to ani Joon-gi!) během něho nehráli, ale odříkávali svoje role bez zápalu pro věc. V podstatě by tyhle části zahrál každý. Stačilo nasadit ustaraný výraz a začít poučovat ostatní. Ano poučovat. Nikdo z nich na mě nepůsobil jako profesionál a snad nejhorší byl náčelník Kang. Čekala bych člověka, který má přirozenou autoritu, charisma, ale tohle byla postava, která se tím, co se stalo na začátku, zmítala ve svých depresích a rozhodně nepůsobila jako nejlepší profilovač v zemi. Spíš jako politování hodný muž, který je lehce mimo. Jeho podřízení pak byli žáčci, jejichž kostlivci ve skříni jenom vystrčili prstíčky, aby zase hezky zalezli a divák se o nich nic víc nedozvěděl. A ten konec. Proč seriál neskončil scénou s Dostojevského citátem? Bez toho korejsky patetického konce bych se opravdu obešla. Stejně jako jiné Joon-giho seriály ve mně i tenhle zanechal spoustu otázek. Bohužel se ale netýkají otevřeného konce, ale nedotaženého scénáře, který je tak amatérsky napsaný, že to až bolí. Pokud si to pustím znovu, pak svůj názor možná změním, ale teď prostě cítím hlavně pachuť a zklamání.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Nagase uzrál jako víno
Nezatížená korejskou předlohou, ale naopak natěšená na Nagaseho ve vážné roli, znamenalo, že sledování Omlouvám se, miluji tě nesnese odkladu. Přemýšlím, jak teď popsat svoje pocity a nevím. Seriál je neskutečně civilní a věrohodný. Ve finále tvůrci naservírovali místo srdceryvných scén dvě odhalení, která jsem nečekala. Posledních pár minut, v kterých jsem naopak čekala nápor emocí, se mi na duši usadil klid a mír. Jak to tvůrci u člověka, který bulí skoro při všem, dokázali, netuším, ale lepší finále si neumím představit. Obsazení bylo skvěle vybrané. Komediant Nagase ukázal svoji vážnější stránku, která byla neuvěřitelně přirozená, a která vás už jenom výrazem ve tváři donutí ho milovat. Jeho komické a ksichtící se já zůstalo doma a Ritsu je jednou z postav, na které nezapomenu. Ostatní herce jsem neznala, ale byli výborní. Všem jsem jejich charaktery věřila od začátku až do konce. Rinka byla roztomilá, Satoru mi chvilku seděl a chvilku jsem ho nesnášela. Matka mi lezla na nervy celou dobu a ze své cesty neuhnula ani o píď a její finále bylo na jedničku. A Wakana! Ikewaki Chizuru byla neskutečná. Její radostný úsměv a mňoukající pes dokázali zaplašit všechen smutek. Myslím, že tenhle seriál by se mohl líbit i těm, kteří japonskou tvorbu nesledují. Je prostý patosu a prostě "jenom" vypráví lehce uvěřitelný příběh. Jeho největší devizou je jednoduchost. Žádné zbytečné kličky, jenom přímý tah na bránu. Podívejte se.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Tak trochu jiná Korea
Štěstí je krásná věc, ale prachy, prachy za něj nekoupíš. A o ty tady jde především. Midas je korejsky nekorejský, a i když jsem v něm nacházela americké předlohy (Kmotr, Firma), nevadilo mi to. Naopak, rochňala jsem si. Už jenom to, že se soustředí na svět finančníků a z téhle linie necouvne, je počin na tamější poměry mimořádný. Většina jejich seriálů dřív nebo později sklouzne do romantiky a to by tady bylo rozhodně na škodu. Charaktery jednotlivých postav jsou skvěle propracované. Na Jang Hyukovi jasně vidíte, jak mu to v hlavě šrotuje a lítá mu tam cifra za cifrou. Ovšem herectví Kim Hee-ae mi vzalo dech. Její kamenná tvář a zastřený hlas dávaly scénám zlověstný nádech. A když nakonec vypluly na povrch emoce, tak dokázala, že In Hye by asi nikdo nezahrál líp. Pihou na kráse pro mě byla Lee Min-jung. Její postava byla v první polovině seriálu typicky korejsky trpící. Rozehrála se až ke konci, ale ani tak nemůžu říct, že bych z ní byla nějak odvařená. Ale nemá cenu vypisovat všechny, protože všichni si byli vědomi kvalit seriálu a podle toho i hráli. Muzika byla tradičně dobrá, do jednotlivých scén dokonale pasovala. A to nemluvím o scéně, kde No Min-woo zpíval u klavíru. To dostalo moje srdce tu správnou dávku emocí. ;^) Víc psát není potřeba. Pokud se chcete vydat po cestě vydlážděné penězi a plné nečekaných zatáček, pak nasedněte, nastartujte a plnou parou vpřed.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Bonbón, kterého se nikdo nenají
Kristova noho! Do čeho mě ten šílený chlap (Lee Joon-gi) ještě uvrtá?! Na Večerníčka jsem už docela velká a tenhle byl ještě ke všemu o ničem. Ale zase ti krásní chlapi, že jo... Bonbón, který se rozpustí v puse a chvilku po něm zůstane sladko.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Šéf Moon to ukradl pro sebe
Už pro šéfa Moona musím jít skoro do plnejch. Takhle skvostně napsaných postav se moc nevidí. A když si k tomu přidám excelentního Choi Min-sooa, tak prostě jinak nemůžu. Překvapivých zvratů tu bylo víc než dost. Odlehčení přicházelo v podobě druhého prokurátora a jeho vyšetřovatelky, kteří mě bavili. A hlavně - poslední díl tvůrci nevycpali žádnou vatou, takže mě bavil až do úplného finále. Určitě by se proti lecčemu daly vznést námitky, ale mě to bavilo, a pokud mě něco zarazilo, tak jsem to vzápětí zapomněla. Co mi ale zůstalo v hlavě je muzika, která dokonale dokreslovala jednotlivé scény a fakt, že i když seriálem prochází romantická linka, není jeho středobodem a absolutně neruší.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Trochu dlouhá romantika
Na to, že to bylo netradičně dlouhé, mě to i hodně dlouho bavilo. Zvrat přišel až po dvacátém díle a poslední čtyři byly hlavně o zvědavosti, jak to tvůrci rozpletou. Přesto toho času nelituji. Už pro Han Hyo-joo, které jsem po Iljimae nemohla dlouho přijít na jméno. Pro Seung-giho, na kterého se tradičně dobře koukalo. A proto že zase jednou nebylo o xy let později. :^)
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Není Wang So jako Wang So
Po Scarlet Heart se tohle hrozně špatně hodnotí. Je to jiný seriál, jiný příběh a stejně člověk musí srovnávat, protože tvůrci obou děl vycházeli ze stejných historických událostí. Nemá tu hloubku, Jang Hyukův Wang So není tak politováníhodný, ale... bylo to fajn. Bavilo mě na to koukat i překládat, takže jsem v podstatě spokojená, i když žádné kloudné hodnocení ze mě holt nevypadne. :^)
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Brečela jsem ještě ráno :^)
Po tolika letech už vím, že Korejci jsou mistry v hraní na city. Ale stejně mě čas od času dostanou. Jako zrovna teď. Kam Woo-sung je pro mě sázkou na jistotu. A jeho herectví mám ráda už od časů Krále a klauna. Svoje role si vybírá pečlivě a ani teď nedošlo k výjimce. Jeho Dong-ha byl neskutečně civilní. Všechny pocity měl vepsané ve tváři, takže mnohdy nebylo potřeba slov a mně se z něho zase tajil dech. Jeho protihráčka Choi Soo-young byla pro mě velkou neznámou a musím říct, že byla skvělá. Navzdory velkému a do očí bijícímu věkovému rozdílu, byla chemie mezi nimi nepřehlédnutelná. Seriál sám o sobě patří k těm, na které se nezapomíná. U dobře napsaného scénáře, výborných herců a krásného soundtracku to ani jinak nejde. No a protože ani po vyspání nemůžu konec dostat z hlavy a vím, že ho tam budu mít nejméně celý den, je jasné, že pro mě to je další ze srdečních záležitostí.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk