ainny
| Jméno | ainny | |
| Věk | — | |
| Bydliště | Matička stověžatá | |
| @PavlaAinny | ||
| — | ||
| https://www.facebook.com/ainny.cz/ | ||
| Poznámka | — |
Kdo je tu anděl a kdo ďábel?
Došla mi slova a já jenom zírala s hubou dokořán. Miluju "věci", které mě nutí přemýšlet ještě dlouho po vypnutí televize. A to je přesně tenhle případ. I když se mi to hrozně líbilo, nebyla jsem schopná dát najednou víc než jeden díl. Nejdřív jsem ho musela pořádně vstřebat, rozdýchat nečekané a až po tom mohla jít dál. Seriál je dokonalý mix minulosti, přítomnosti, nadpřirozených schopností a vývoje postav. Jsou černobílé a tak je to správné. Tak to má být... Dokoukala jsem totálně rozhozená a vzpamatovávala se budu hodně dlouho. Ďábla si určitě ještě někdy pustím.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Game over
Trochu jsem se té záměny mužské orientace bála, protože ne vždycky se to povede bez trapnosti. Tady se to povedlo. A víc než dobře. Komické situace vyplývají z děje naprosto nenuceně, o to víc jsou přirozenější a my se doma smějeme co to dá. Obsah seriálu je tu trochu zavádějící, protože Jeon Jin Ho se nařčení, že je gay snaží dlouho bránit, ale okolnosti mu nějak nepřejí. Navíc Park Gae In by si to asi ani nenechala vymluvit (opak se prostě musí dokázat ;^))) ) a právě ona ho svojí upřímností přivádí do - pro něho - nepříjemných situací. Dobře napsaný a ještě líp rozehraný příběh, který rámuje lehce zapamatovatelné OST se mi zadřel pod kůži. Tím spíš, že v něm padne snad nejúžasnější polibek od dob Rhetta a Scarlett. Game over v tomhle případě rozhodně nehrozí.
25 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Jako nebe a dudy
1. série: Je na pytel, když o něčem slyšíte/čtete superlativy. Pak čekáte něco mimořádnýho. Tak u mě dopadl tenhle seriál. První polovina tomu nasvědčovala. Děj odsejpal, napětí střídaly zvraty a... dost. Po desátém dílu najednou začali černí být černí a bílí byli prostě bílí. Až na jednu výjimku - a tou byl Sa Woo - muž, který přešel na temnou stranu síly. :^) Ten mě bavil. Pořád se to v něm pralo, aby si nakonec vybral, tak jak si vybral. No a ten konec... jeho napovídání textem písničky si mohli odpustit.
A ještě jedna věc, docela mi ze začátku vadilo, jak moc se základní osa podobala svému předchůdci. Tedy Time Between Dog and Wolf. Chtělo to něco trochu originálnějšího. (80%)
2. série: Vážení přátelé, ne. Asi byla chyba se na dvojku IRIS tolik těšit. Ze začátku se to rozjelo docela dobře. Prvních deset dílů nasadilo laťku docela vysoko, ovšem druhá půlka ji snižovala a snižovala, až už skoro nebyla vidět. Od cca patnáctého dílu mě to přestávalo bavit a nezachránil to ani Jang Hyuk. A ten konec, ten mě tedy dožral. Taky nechápu, proč po skvělém začátku udělali z Lee Da-hae uslzenou agentku, která se nezmůže vůbec na nic. Natož pak na akci a veškerý její skvělý výkon jde do kopru stejně jako celý seriál. Tohle se Korejcům tedy moc nepovedlo a repríza u mě rozhodně nehrozí. (50%)
33 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Dokoukáno po dvou letech
Jak já se na tohle těšila. Scénáristky Hong, skvělé obsazení, duchové... Začátek pohoda, ale nějak mi postupem času hlavní hrdinka přišla jak lehce retardovaná. Ale pořád jsem to zvládala. Až přišel šestý díl s vojákem a jeho psem. A ten mě zničil. Přes to, co se tam stalo, jsem se nedokázala přenést a nevím, jestli to ještě někdy dokoukám. Můj první a zatím jediný nedokoukaný korejský seriál. EDIT po více než dvou letech. Teprve teď jsem se k seriálu vrátila a začala tam, kde jsem skončila. Nebyl dokonalý, ale koukatelný rozhodně. A navíc se mi už dlouho nestalo, abych se celý poslední díl culila jako pako
33 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Není bratr jako bratr
Co k tomu říct? Další ze seriálů, které si nejenom vypálím, ale budou mít napořád místo na mém "japonském" externím disku. Miluju seriály, které ukazují Zemi vycházejícího slunce takovou jaká je. A to je přesně tenhle případ. Když si k tomu přidám ještě oranžové moře a neskutečně nádherný podzim, tak musím jít na maximum.
Příběh vypráví o dvou sourozeneckých párech, které jsou tak rozdílné... V obou figuruje starší bratr a mladší sestra. Zatímco jeden z bratrů by se pro tu svoji (no vlastně nejenom tu svoji) rozkrájel. Ten druhý si představuje, že jeho mladší sestřička je na světě proto, aby on měl pohodlný život.
Všechny postavy jsou zahrané skvěle, ale jedna trčí. Ta kterou hraje Goro Inagaki, ten chlap je tak odporný, že až na něho jednou narazím jako na kladného hrdinu, tak budu mít velký problém mu uvěřit.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
2. + 3. série
Sezóna třetí
Tak pro mě je Romance naprosto výjimečná záležitost. Co se týká vztahů se vším, co k nim patří, tak to bylo snad to nejotevřenější, co jsem zatím v korejských seriálech viděla. To bylo tak krásně dospělé, že jsem se musela sem tam štípnout, jestli se mi to jenom nezdá. Kolem pátého dílu jsem, pravda, měla docela krizi, protože mi Wan připadal spíš jako stalker, než zamilovaný kluk. Neuměla jsem si představit, co se tam ještě může v dalších jedenácti dílech dít a bála se nudy. Ale pochybnosti naštěstí trvaly jenom malou chvilku a já si pak tenhle netradiční seriál užívala plnými doušky. Ze začátku jsem byla zvědavá, jak to bude klapat Kim So-yeon a Sung-joonovi a musím říct, že byli skvělí. Prostě TO tam bylo. To, co So-yeon předváděla bylo neskutečné. Od naprosté pipky k chladné obchodnici a zase zpátky k zamilované holce, z které naivita stříká snad všemi póry... Já si budu muset pustit kousek IRIS, abych se ujistila, že to vážně byla jedna a ta samá osoba. No a Sung-joon, to je kapitola sama pro sebe. To, že umí hrát pouhým výrazem tváře, dokázal už v Gu Family Book a tady to potvrdil. Nemusel mluvit, stačilo se na něho jenom podívat. Když si k tomu přidáte tři další páry, spoustu krásných myšlenek a dialogů, tak nutně musíte mít pocit, že je ten seriál o prostě o vás.
-----
Sezóna druhá
Tři sezóny INR jedu pozpátku. Začala jsem překladem trojky a teď jsem zkoukla dvojku (série mají stejný motiv, ale úplně jiné příběhy). Nevím, která z těch dvou se mi líbila víc. A ono je to jedno. Dvojku jsme si pouštěly s kamarádkou v rámci bruntálského maratónu. A neměly jsme absolutně žádný problém dávat naráz klidně i tři a víc dílů. Žádná hluchá místa. Spousta romantiky a ještě víc humoru. Smály jsme se nahlas a byly chvíle, kdy už jsme se ani smát nemohly (devátý díl, opilá kamarádka a kuřata umírající v Peru jsou nezapomenutelné). Diváka, který zná korejskou tvorbu, překvapí jak dospělé a otevřené tyhle série jsou. Sledující má pocit, že by se k hrdinkám mohl klidně hned přidat, jak mu jejich hovory o partnerech a sexu přijdou důvěrně známé. Určitě by se tu dalo leccos vytknout, ale já už si nic takového nepamatuju. Každá vzpomínka na tenhle seriál mi vykouzlí na tváři úsměv a votomtoje.
33 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Gumiho v bleděmodrém a na druhou
První dva díly to byla prostě fantazie. Ale nezklamal mě v podstatě žádný. Akorát té mystiky tam bylo čím dál tím míň. Vystřídala ji realita, příprava na japonsko-korejské války na sklonku šestnáctého století. Většina lidí je okouzlena tátou gumiho, já taky, ale daleko důležitější byl pro mě Gon. Jeho postava toho moc nenamluví a přitom mu vidíte až do hlavy. Dokonalá práce s mimikou tváře. Lee Seung-gi je prostě megastar. No a Suzy... viděla jsem ji poprvé a líbila se mi moc. Žádná porcelánová panenka. Prostě normální holka a při tom půvabná i bez tun mejkapu. Jinak dokonalá hudba, výprava a práce kamery (a ajťáků) v té mystické části. Až na ty rychlé přesuny obou lišáků, to jsem měla co dělat, abych se nezačala smát...
33 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Splněný sen
Zase jednou došlo na moje slova. :^) Hned jak jsem četla základní obsazení, tak jsem si připadala jako ve snu. I když jsem se trochu bála zklamání. Znáte to, čím víc se na něco těšíte, tím větší to bývá prů*er. Naštěstí se moje obavy nepotvrdily ani v nejmenším a to skoro půlroční čekání tenkrát stálo za to. Po dvou letech se na obrazovky vrátila Shin Min-a a "voják v záloze" Lee Joon-gi. Tihle dva jsou prostě zárukou určité kvality. Ale v žádném případě to celé nestálo jenom na hlavních hrdinech. Těch postav, které mě zajímaly tu bylo podstatně víc. Vlastně v podstatě všichni. Od Ju Wala, přes Anděla Smrti až po Vládce Nebes i Podsvětí. Seriál jsem sledovala od prvních minut s napětím a opravdu nemám, co vytknout. Krásný příběh, horor říznutý romantikou a komedií. Klasicky korejsky doplněný nádhernou hudbou. Ve chvíli, kdy se začala odhalovat CELÁ pravda, se mi po těle usadila husí kůže, otevřela pusa a oči se rozhodly opustit moje oční důlky. Nemůžu jinak než hodnotit bez ztráty kytičky. P.S. Pokud se vám tenhle komentář zdá značně nekritický, pak se nemýlíte. Jsou věci, u kterých prostě ztrácím soudnost. A tohle je jedna z nich.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Bože, dej jim víc času, prosím
Já nevím, co se mnou ti Asiati provedli. Zásadně jsem se vyhýbala smutným věcem. Od té doby, co sleduji hlavně tenhle konec světa, jsem se naučila na ně koukat a dobrovolně se psychicky týrám.
Do téhle kategorie patří i víc než dobře obsazená Kamisama. Takeshi s Kyôko byla víc než dobrá volba. Kouzelný a naprosto uvěřitelný byl i příběh. Naděje i beznaděj se tu střídají stejně jako v životě. Chvilkami jsem se konce bála, chvilkami jsem zadoufala. I když jsem z něho měla vítr, tak byl prostě nádherný. Sem tam bych ho pouštěla Korejcům, aby viděli, že k pláči nejsou potřeba dlouhé pohledy a několika minutové ždímání emocí. Tady byl poslední díl namíchán bez patosu, s citem a stejně mě vzal za srdce a skoro jsem na titulky neviděla. To všechno rámovala příjemná hudba s kouzelným ústředním motivem a třešničkou na dortu byla ústřední I for You od kapely Luna Sea.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Rock Will Never Die
Další věc, která mě činí nekritickou... Miluju rock a miluju Koreu. Tahle její "nedokonalá" tvář mě chytla natolik, že jsem k ní prostě musela udělat i titulky. Pokud někdo bude čekat prkenného No Min-wooa, ten bude asi hodně překvapený. Stejně jako byl samotný Kim Tae-won, kterého představuje. Svoji rebelskou minulost tu herec ukázal dokonale a jeho rocker byl pro mě kromě děje obrovským překvapením. Už je to čtvrt roku, co jsem práci na minisérii dokončila a nadšená jsem pořád stejně. Navíc tu kromě skladeb samotného Buhwalu zazní i klasické rockové pecky včetně mojí milované Love Hurts. Díky sérii jsem objevila i zpěváka Lee Seung-chula, jehož nádherný hlas mě nepřestává fascinovat. No, jak jsem psala na začátku. Kritika se nekoná, tohle je čistá srdeční záležitost.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé