ainny
| Jméno | ainny | |
| Věk | — | |
| Bydliště | Matička stověžatá | |
| @PavlaAinny | ||
| — | ||
| https://www.facebook.com/ainny.cz/ | ||
| Poznámka | — |
Válka je vůl
Tak otřepané a tak pravdivé. Korejci mě naučili dívat se na spoustu věcí. Mezi ně patří i válečná tématika. Ne, pro válku jako takovou. Ale proto jak dokonale dokážou podat absurditu té své dosud trvající.
Nevím, jak přesné jsou vojenské reálie, ale psychologie postav je napsaná skvěle a vám se zadřou pod kůži Korejci z obou táborů.
Jednou si seriál určitě zopakuju, ale pro ty kleště, co mi na konci sevřely srdce, jsem zatím na reprízu nenašla odvahu.
25 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
První a nezapomenutelná
Moje první Korea, o které se mi bude asi zdát i v pekle nad mariášem. Pohádka ze současnosti s tou nejlepší devítiocasou liškou, jaká jenom může být. Vypráví příběh rozmazleného fracka, kterému dědeček zablokuje kartu a na krk se pověsí sice krásná, ale po jeho játrech bažící pohádková bytost. Děj do sebe vtáhne snad úplně každého. Seriál je plný komických situací, které se střídají s těmi dojemnými. V postavě režiséra Bana a jeho objektu touhy se dá najít krásná parodie na herce úplně jiné. A ten soundtrack! Jeden z nejlepších a děj dotvářejících, jaké znám. Tak nevím, jestli těmi svými nej nebudu smazána, ale prostě pro tenhle kousek se obyčejná slova nehodí.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Jedničkou napořád?
Když jsem 31. března 2012 nad ránem TBDAW dokoukala, byla jsem slušně rozebraná. Nikdy před tím ani potom se mi nestalo, že bych koukala na devět dílů nějakého seriálu v jednom zátahu. Já chtěla přestat koukat a jít spát. Čestný pionýrský, ale to nešlo. Pohltilo mě naprosto všechno, hrdinové (Kay a Mao měli neskutečně složitý vztah, který vyvrcholil tak, jak asi vyvrcholit měl), děj (který mě nenechal ani na chvilku vydechnout), soundtrack (který si dodnes často pouštím) a prostě všechno. Sedlo mi to tak, že jsem seriál vnutila i manželovi, který Koreu zrovna nevyhledává a i on se těšil na každý další díl. A ještě jedno plus tohle dílo má. Stala jsem se závislou na Lee Joon-giovi a začala překládat jeho věci, které ještě česky nebyly. Nepřešlo mě to ani po dvou a půl letech. :^)
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé