kareen
| Jméno | Ivana | |
| Věk | — | |
| Bydliště | — | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
QI
Vyrozuměla jsem, že existuje ještě jakási česká mutace, kterou jsem neviděla a ani to nemá v plánu měnit, ale tohle je dobrá hlína. Znáte to, když se sejdete s přáteli, nahodíte nějaké téma k hovoru, někdo k tomu prohodí nějakou vtipnou poznámku, druhý si přihodí, pak další a další a než se nadějete, všichni se od srdce bavíte, ačkoliv to má od původního tématu na světelné vzdálenosti daleko a pokud by šel kolem nějaký nezasvěcený člověk, bude si nejspíš t'ukat na čelo, zatím co vy se válíte smíchy. Tak takhle nějak to chodí v tomto zábavném pořadu, rozdíl je jen v tom, že tady se takto vyblbnou velmi zajímavé osobnosti britské kulturní scény, celé jim to moderuje skvělý Stephen Fry a ještě se sem tam i dozvím něco užitečného.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Happy Valley
Už je mi to pomalu blbý, vychvalovat každou druhou britskou krimi minisérii do nebes, ale co se dá dělat, zkrátka kdo umí, ten umí a na tomto televizním poli, se až na výjimky nic tak srovnatelně kvalitního nerodí. A přitom Britové jedou vždy podle stejné rovnice - dobré herecké obsazení, psychologicky velmi precizně propracované charaktery, uvěřitelný scénář, který bere v úvahu mimo jiné inteligenci diváka a když k tomu přihodí ještě nějaké to malebné městečko a zajímavou atmosféru, nemá to chybu. Tentokrát jsem ještě více než jindy sympatizovala s hlavní hrdinkou Catherine, chápala její frustraci, když jí pořád před nosem unikala příležitost vypořádat se s tím neřádem Tommym, kterému jsem já osobně přála velmi pomalou a bolestivou smrt a měla jsem pocit, jako bych se sama stala obyvatelkou malého města a sžila se s místními postavičkami. Mimochodem, zdá se, že Angličani opravdu mají neodolatelné nutkání řešit všechny problémy šálkem čaje, alespoň tady, kam jen se Catherine vrtla, tam jí ho všichni okamžitě nabízeli.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Welcome to Sweden
Tak tohle mě nenadchlo ani omylem. To, co by mělo být největším kladem seriálu, to jest humorné situace, které plynou z kulturních rozdílů mezi Amerikou a Švédskem, tu z mého pohledu vůbec nefungují. Jediná odlišnost je vlastně jen ve výšce a typicky severském blonďatém vzhledu té švédské rodinky, jinak jde o humor veskrze americký, navíc dost založený na sexu a tělesných funkcích, což mě zrovna dvakrát nebere. A postavy mi taky dvakrát neučarovaly, Bruceova milá a její matka jsou studené jak psí čumák, ta bratrova variace na přestárlého, ujetého puberťáka má být asi vtipná (ale není) a snad jen otec z toho trochu vybočuje svou celkem roztomilou mimózností. Což je všechno dost škoda, protože samotný hlavní hrdina, Američan Bruce, je neuvěřitelně sympatická postava, která by si zasloužila o moc kvalitnější seriál, než je tento
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Takin' Over the Asylum
Seriál se zpočátku tváří jako průměrný,ale jak jsem se postupně dostávala do děje, kde se mísí zábavnější chvíle s těmi vážnějšími a občas dokonce tragickými, tím víc mě osobní příběhy lidí kolem malé nemocniční rádiové stanice zajímaly a občas také dojímaly. Ať už to byl hlavní hrdina Eddie nespokojený s prací podomního obchodníka oken a toužící po vysněné práci rádiového Dje nebo samotní pacienti psychiatrické léčebny, všichni byli ve svých rolích výborní a velmi uvěřitelní. Mimo jiné také můj oblíbený David Tennant, který už tehdy hrál skvěle hyperaktivního maniodepresivního mladíčka a to jsem si myslela, že víc energický než pozdější Doctor už být ani nemůže, ale tady ho v tomto směru naprosto překonává.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Alphas
Kdybych měla soudit jen podle pilotu, bylo by mé hodnocení tak o dva stupně slabší, protože tak neoriginální a šablonovitý úvodní díl k seriálu se jen tak nevidí. Naštěstí mají Alphas s každou další epizodou vzestupnou kvalitu, zpočátku nezajímavé postavy (kromě autisty Garyho, toho jsem si stejně jako ostatní oblíbila hned) se začínají v rámci příběhu vyvíjet a výhodou jsou také docela nápadité a inovativní schopnosti výjimečných jedinců. V čem má ale seriál pro mě velkou výhodu nad podobnými v rámci žánru je naprosto vtahující napětí a výborné akční scény, které mě v podstatě každý díl přiměly k zaujatému sledování. A tou akcí nemyslím ani tak superhrdinské eskapády, vůbec schopnosti hlavních hrdinů jsou sympaticky využívány jen minimálně a vsází se spíš na starou dobrou, poctivou akci a taky potěší ne zcela jednoznačný pohled na dobro a zlo, které občas nutí přemýšlet,zda je vždy pravda na straně těch "dobrých", kteří si navíc také občas neštítí ušpinit si ruce. Jako napínavá oddechovka rozhodně vyhovující, jen škoda toho předčasného ukončení ve druhé sérii, pár dílů bych ještě klidně snesla.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Jam
Mám strašně ráda nekorektní černý britský humor, miluju Monty Pythony, ale tohle je něco, co mě na míle minulo. Když jsem četla názvy jednotlivých scének, přišlo mi to opravdu vtipné a těšila jsem se, samotné sledování už bohužel mé očekávání nenaplnilo. Nejde ani tak o nápady nebo o míru toho, co už je za hranicí dobrého vkusu, s tím nemám nejmenší problém. Jde o ten způsob experimentálního zpracování, který mi ani v nejmenším nesedí a navíc já zkrátka potřebuji nějaké výborné komiky, kteří by humoru dali potřebnou šťávu, ten polodokumentární styl mi nevyhovuje. A v důsledku toho všeho mi to nepřišlo ani trochu vtipné. To však neznamená, že by si to někdo nemohl naopak oblíbit, smysl pro humor je něco tak specifického, že si každý může najít ten svůj na kterém ulítává a třeba právě Jam svou kontroverzností patří k těm, které si silně zamilujete nebo ho striktně zavrhnete, nic mezi tím.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Dharma a Greg
Sice tady nepadají smrtící hlášky jako třeba v TBBT, ale čím déle na to koukám, tím víc se mi to líbí, zvlášť když o vtipné situace, které ve mě vyvolávají srdečný smích rozhodně není nouze. Dharma je správné třeštidlo, Greg sympaťák a jejich vztah je tááák krásně romantický. Ale tím hlavním tahounem, co dodává sitcomu to pravé koření jsou rodiče obou z nich. Právě ty neustálé střety nekonformního hippísáckého světa na jedné straně a snobských boháčů na druhé, jsou pro mě neustálým zdrojem zábavy. Zejména Dharmin otec Larry a jeho paranoidní konspirační teorie nemají chybu.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Top of the Lake
Ten kontrast mezi omračující krásou okolní přírody a vším tím neštěstím, špínou i zločinnými skutky lidského společenství v ní žijícího, které se největšího příkoří dopouštělo na těch, které mělo především chránit, totiž na dětech, mi připadal až neskutečně přízračný. A jen angličtina a občasná zmínka o Novém Zélandu mě upamatovávala, že se nenacházím někde ve Skandinávii, protože ať už se jednalo o velký výskyt blonďatých herců nebo i celkovou atmosféru, silně mi to připomínalo severské filmy. Top of the Lake sice není stoprocentní detektivka, někdy má navrch drama, jindy třeba i trocha romantiky, ale to neznamená, že by to bylo nudné, to ani na minutu a chvílemi je to dokonce i velmi napínavé. A celé je to pak herecky, dějově i vizuálně výborné, emotivní a neprvoplánové, což u mě znamená velkou spokojenost a jasných 100%.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Smrt a koláče
Po celou dobu sledování jsem měla pocit, jako by mě někdo hodil do burtonovského universa, avšak ne toho temného, ale naopak toho vizuálně i jinak hýřícího barvami, hemžícího se spoustou bizarních figurek a naplněného stejnou měrou jak černým, tak vlastně i laskavým humorem. Detektivní případy nejsou nijak ohromující, ale komu na tom záleží, když je to celé tak absurdně nápadité, Anna Friel roztomilá, Lee Pace sympaťák až na půdu, vedlejší postava černocha narušuje obvyklý stereotyp už jen tím, že ve volném čase plete svetry, tety mořské panny nemají chybu a i ty mrtvoly berou svoje vraždy tak nějak sportovně. A navíc je to provoněné všemi druhy koláčů, co jich jen v místní koláčovně napečou...no, neberte to!
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Existencionální detektivka
Na tento HBO počin jsem se těšila dlouho dopředu, to není vždy ideální, protože o to větší bývá mé zklamání, ale True Detective jsem si zamilovala hned v prvním dílu a těšila se každý týden nedočkavě na pokračování, což se mi u novinky nestalo už hodně dlouho. Hltala jsem všechny roviny seriálu - rodinné i existencionální drama, výtečnou detektivku, nezměrnou zvrácenost, ale i smutek lidské duše, temnotu i skrytý jemný humor a často mi bylo těžko u srdce, to proto, že tady nejsou oběti jen neosobním prostředkem k vzrušujícímu vyšetřování zločinu, tady je jasné, že jsou to lidé, kteří většinou žili bezútěšný život spodiny společnosti a potom se jim staly opravdu hnusné věci. Akceptovala jsem také to vražedně pomalé tempo vyprávění, protože je to daň té jedinečné atmosféře s velkým A, obdivovala herecké výkony Woodyho i Matthewa, jejichž požitkářský, dobrácký Marty i inteligentní nihilista Rusty se mi zavrtali pořádně hluboko pod kůži a litovala, že už nejsou k mání pro případnou druhou sérii i když vím, že se to dalo čekat. Přesto si jí nenechám ujít a budu jen doufat, že to bude stejná lahůdka, jakou je pro mě úvodní řada.
85 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 13 lidí