avatar uživatele

kareen

off
JménoIvana
Věk
Bydliště
Twitter
Instagram
Facebook
Poznámka
Názory uživatelky kareen
plakát
Hranice nemožného
21. února 2014
další názory k seriálu

Paralelní Fringe

I když mám tento seriál velmi ráda, musím souhlasit, že první sezona tak trochu ve stylu Akt X byla opravdu slabší a nebýt přesvědčování zdejších nadšenců o pozdější vzestupné kvalitě, asi bych to někdy v polovině vzdala. Ne,že by epizodní díly, ve kterých sympatická agentka Olivia vyšetřuje podivné nevysvětlitelné jevy, ze kterých se většinou vyklubou vědecké experimenty byly vysloveně špatné, ale jejich koncept je tak trochu stereotypní a tak mě to začalo brzy nudit.
Ale vydržela jsem a s nástupem druhé série jsem za svou trpělivost byla bohatě odměněna výborným příběhem se všemi atributy scifi, které mám ráda - cestování časem, paralelní reality a mnoho dalších.
Větší prostor tu dostávají Joshua Jackson a John Noble jako chytrý, ironický Peter a jeho geniální a poněkud excentrický otec Walter. Nejen,že je mezi nimi výborná chemie, která baví, ale i dějová linka kolem nich je celkově zajímavější.
Kapitolou samou o sobě jsou Pozorovatelé, kteří jsou velmi originální a později se stanou pro seriál velmi zásadní, at' už v tom kladném či záporném smyslu. Dobrým nápadem bylo také střídání děje ve dvou realitách, kdy v jednom dílu sledujeme jednání postav z našeho vesmíru a v dalším zase z toho paralelního.
Poslední pátá řada se už odehrává kompletně v budoucnosti a tentokrát se pro změnu ocitáme v totalitní společnosti, kde se naši hrdinové s plánem na záchranu světa musí skrývat a kde jim jde o život více než kdy jindy. Finále se naštěstí uzavřelo bez nevyřešených otázek jinak tak typických pro J.J.Abramse a já si i přes rozpačitý začátek přidala seriál mezi své nejoblíbenější, kam zcela zaslouženě patří

67 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
100 %
plakát
Lovci duchů
21. února 2014
další názory k seriálu

Ďábelsky i andělsky povedená žánrová všehochuť

Pokud jsem kdy poznala seriál, který by víc klamal tělem, nebo přesněji řečeno první sérií, pak je to právě Supernatural. Počáteční sezona si jede v lehce hororovém duchu a i když je to celkem příjemná oddechovka, chybí tomu jakýkoliv punc originality.Lepší průměr, u kterého mě udržely hlavní dvě postavy. Ne, že by Jared nebo Jensen byli bůhví jak úžasní herci (i když Jensenovo charisma by porazilo vola), ale jsou to obrovští sympaťáci a díky jejich dokonale fungující přátelské chemii bez problémů uvěříte, že jsou bratry. Navíc mezi vším tím epizodním lovením duchů a jiných potvor už začínají nesměle vystrkovat růžky ( toto přirovnání je myslím vzhledem k novým protivníkům na místě ) první náznaky budoucí ucelenější dějové linky. S objevením se prvních démonů odpadá pouze rutinní ničení jakýchsi odosobnělých přízraků, noví příchozí jsou samostatně myslící, přinejmenším rovnocenní soupeři s vlastní škálou motivací a jednání. To a také rostoucí nápaditost jednotlivých dílů už dělají z druhé série o poznání lepší záležitost.
Atmosférické Crossroad blues s muzikou Jacka Johnsona, paranoidní epizoda s croatonským virusem, výborné akční Night shifter, emotivní Heart a hlavně závěrečný dvoudíl, to už mě dokázalo připoutat k obrazovce.
Ještě lepší třetí série a s ní také krásná mezinárodní zlodějka Bella nebo sarkastická démonka Ruby, na paty pak sourozencům šlapou odhodlaný agent FBI Hendriksen a maniakální lovec upírů Gordon. Poprvé dostávají větší prostor nadsázka a humor, díly jako Bad day at black či Mystery spot s časovou smyčkou mě skutečně pobavily, ale zároveň se začíná i přitvrzovat a takové Fresh blood, mé oblíbené Just in Bello nebo opět finální dvojepizoda už z daleka nejsou žádná selanka. Moje nadšení nadále stoupá a to mám to nejlepší teprve před sebou.
Ve čtvrté řadě nastupují andělé a pokud se vám teď vybavily pomáhající laskavé bytosti, tak na to rychle zapomeňte. V drtivé většině jsou to bezcitní parchanti, kteří si nijak nezadají s démony a lidská cháska je jim ukradená. Pravda, někteří z nich mají i poněkud zvrácený smysl pro humor. Pro Winchestery to znamená jen další nepříjemnosti a ne, že by toho měli zrovna málo. Jejich bratrský vztah už zdaleka není tak idylický jak býval, Sam se stále více propadá na temnou stranu, což jen posiluje vzájemnou nedůvěru. Epizody bez výjimky výborné ( potěšilo mě cestování v čase ), se strhujícím závěrem, který nás nasměroval do nepřekonatelné páté série, kde nejde o nic menšího než o záchranu světa.
Tam už je apokalypsa v plném proudu, čtyři temní jezdci táhnou celou zemí a bratři ke své nelibosti zjišťují, že v ní hrají klíčovou roli, což je staví do nezáviděníhodné pozice chutného sousta, ze kterého si jak andělé, tak démoni chtějí urvat co největší díl pro své záměry. A tak rodinné dvojce nezbývá nic jiného než zapomenout na své rozbroje a vytvořit si vlastní pravidla hry, ve které by nakopala zadky oběma stranám.
Postavy jako démon Crowley, Lucifer, andělé Castiel a Gabriel, mentor Bobby, fantastický Smrťák,prorok Chuck,šerifka Jody Mills a další, mi velmi přirostly k srdci, stejně jako Chevrolet Impala 67, parádní rocková muzika nebo popkulturní hlášky všech zúčastněných, proto původní znění nutností. A pokud jsem v první sérii psala cosi o nedostatku originality, tak způsob, jakým si tvůrci později vyhráli s celou křesťanskou mytologií je nevídaný a velmi, velmi zábavný. Další řady už jedou jen tak ze setrvačnosti a i když se i poté najde dost povedených dílů, zlatou éru už má seriál za sebou.
Ještě bych mohla zmínit věci jako třeba absenci nějaké výrazné lovestory nebo zajímavý fakt, že ačkoliv se Dean navenek projevuje jako rebel, tak povahově je vlastně dost konzervativní a u Sama je tomu přesně naopak, ale už jsem se rozepsala až příliš, což jen dokazuje, jak moc jsem si Supernatural oblíbila.

92 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
85 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 13 lidí
100 %
plakát
Pán času
21. února 2014
další názory k seriálu

Úžasná britská cesta vesmírem i emocemi

Nejdřív jsem tento britský seriál dlouho přehlížela, vůbec jsem nevěděla co si pod ním mám představit, něco o nějakém chlápkovi co lítá vesmírem či co. Ale mám hodně ráda talk show Craiga Fergusona a ten o něm každou chvilku mluvil, tak jsem si řekla,že to omrknu, abych byla v obraze. No, musím říct, že to byla láska na první pohled. Z toho chlápka se vyklubala naprosto úžasná postava a já si zamilovala nejen jeho, ale i jeho společnici Rose, její matku, Mickiho, kapitána Jacka a taky TARDIS a sonický šroubovák. Když přišel první Dalek, tak mi prvních pět minut přišel trochu legrační, ale skončilo to tak, že z toho byl jeden z nejlepších dílů první série. To se mi na seriálu líbí nejvíc, že tam sice jsou plechoví roboti, tu více či méně dobře udělané triky, ale nakonec stejně to nejlepší jsou postavy a vztahy mezi nimi. Některé díly byly scénáristicky trochu slabší, ale ono jen dívat se na Doctora je velmi příjemné. Je to velký nadšenec s mnoha nápady, plný energie, velmi zábavný, občas tak trochu šašek. Ale přijde nějaká vážná situace a najednou se ukáže jeho další stránka přes 900 let starého zkušeného a trochu vším tím děním unaveného Pána času, který vládne obrovskou autoritou. Musím říci, že Eccleston to hrál parádně a já se velmi obávala, že s jeho výměnou půjde seriál kvalitou dolů. Ale opak byl pravdou. Davida Tennanta jsem si samozřejmě zamilovala a ted' je můj oblíbený Doctor. A epizody byly čím dál lepší. Pak přišel konec druhé série a s odchodem Rose jeden z nejdojemnějších dílů vůbec. Nahradila ji trochu chladnější Martha a po ní zas přišla velmi svérázná Donna. No a pak několik vánočních speciálů a odchod mého Doctora. Matt Smith je zas trochu jiný, ale po pár dílech jsem si na něj zvykla a rozhodně je boží , což se dá říci i o jeho dvou nových společnících a taky o River. Od páté série to vzal celé scénáristicky do rukou Steven Moffat a koncepce seriálu se trochu změnila, díly jsou více provázané a také si to více pohrává s časovými paradoxy, což je jedna z věcí co mě na seriálu baví. A také to, že když máte stroj času, nikdy nevíte, kde (nebo spíše kdy) skončíte příště a jaká dobrodružství zažijete, takže se z toho nestane stereotyp. Takže pokud jste jako já dlouho seriál přehlíželi a máte rádi zábavu, dobrodružství, humor, ale i vypjaté dramatické situace a chcete třeba potkat Agátu Christie, Shakespeara nebo se podívat na konec vesmíru, zkuste Doctora Who, možná budete velmi příjemně překvapeni.

67 % lidí si myslí, že se jedná o kvalitní názor
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
100 %