Římanka
Jméno | Romana | |
Věk | 28 let — narozeniny slaví za 11 měsíců (Štír) | |
Bydliště | Praha | |
— | ||
@noelleomi | ||
— | ||
Poznámka | — |
Čéče, já zpívám blues.
Seriál, u kterého jsem se válela smíchy navzdory tomu rodinnému dramatu, kolem které se vše točí. Z tohoto by si měl vzít Full House příklad.
Některé postavy dokázaly být mnohdy otravné, stejně jako příjemné. Carol jsem sice nesnášela, když vyšilovala, ale když měla mateřské chvilky, tak byla prostě kouzelná a měla jsem jí ráda.
Spojení dvou naprosto protikladných rodin a sledovat jejich střety byla zpočátku priorita seriálu, stejně tak, jak se učili spolu vzájemně žít. Jako takový spojovací článek mi tam přišel spíše Cody, než Carol a Frank.
Cody měl za každou cenu pozitivní myšlení, lehce natvrdlý, ale podle všeho geniální. Abych pravdu řekla, po jeho odchodu odešla část mého zájmu o ten seriál, protože jsem si ho hodně oblíbila, on byl ze všech nejvtipnější a podle mě i nejpropracovanější postavou(Sasho, musel si manželku mlátit?)
Nicméně je to seriál plný pěkných střetů dvou skupin, kdy přijdou chvíle soupeření nebo naopak spojenectví. Pro tento seriál platí zlaté rčení "Co se škádlívá, to se rádo mívá".
Měla jsem stejně ráda všechny postavy, ale nejvíce asi Codyho, Franka a Al(která krásou i chytrostí překonala jak Karen, tak Danu). Alin vývoj se mi líbil asi nejvíce, protože jsme sledovali vývoj holky s mužskou výchovou a klukovským oblečením v krásnou, mladou ženu.
Nicméně bylo hezké vidět, jak všichni se seriálem dospívají. Jediná postava do počtu byl podle mě Brandon, u které jsem ani nezaznamela, že odešel.
Krom vtipných hlášek, situací a zajímavých nápadů, je tu ta vážnější část a to povětšinou poslední minuty dílu, kde si někdo sype popel na hlavu nebo se nějak poučuje z chyb. Vždycky mě to dokázalo dojmout a zahřát u srdce.
Co mi moc nesedlo bylo to, že děti moc nepocítili stesk po svých pravých rodičích. Carol ovdověla, ale nikdy se tam ani samotné děti nezmínili o tom, jak jim jejich skutečný otec chybí, či že by se Frankovým dětem stýskalo po jejich matce.
Tohle celkové odříznutí, jakoby jejich rodiče nikdy neexistovali a nebyla o nich v podstatě ani zmínka, to mi moc nesedlo.
Pokaždé, když si na tento seriál vzpomenu, tak si vzpomenu na šílené záchvaty smíchu, slzy dojetí a pěkný pocit po zhlédnutí epizody.
Pokud bude nějaký reunion, určitě se tomu nebudu bránit.
PS: Já vám nevím, ale podle mě se Richie k Daně nehodil a štvalo mě, že jí odbyli zrovna jím. Cody k ní patřil.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Zoran Zahálka
Hodně povedený námět, skvělá herečka do hlavní role a na českou scénu dobrý potenciál.
Já myslím, že se na to relativně dobře koukalo, Ivana Chýlková výborně zvládala obě role, díky svému hrubém hlasu si u mě vysloužila plus, protože výkon, který odvedla si uznání určitě zaslouží.
Ovšem místo toho, aby to bylo spíše lehká komedie, tak se tam dokola točila drama a vtipných momentů tam bylo opravdu málo. Něco jiného by bylo udělat z toho sitcom.
Martin Stropnický mi zkrátka nesedl nikdy a nesedí mi doposud. Nedá se koukat ani na jeho hraní, ani na jeho ksicht, takže on pro mě byl velké mínus v celém seriálu.
Nicméně jsem to přes všechny předsudky dokoukala kvůli Zině/Zoranovi. A příběh ač byl předvídatelný, tak byl v něčem i sympatický. Není to zdlouhavé, jede to jednorázově bez zatáček, takže jako jednohubka je to prostě ideální.
Upřímně tento seriálový kousek považuji za jeden z těch lepších v českém seriálovém světě, nicméně potenciál byl mnohem větší.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Seriál nekonečný jako vesmír sám.
Pamatuji si časy, kdy jsem tento seriál sledovala s Lindou Rybovou. A ono mě to celkem bavilo? Já vám nevím, ale přišlo mi to celkem fajn, rodinný, nenáročný, prostě taková zabijačka času na všední večer. Jako, že by to tehdy bylo veledílo, to určitě né, že by mě chytla nějaká posedlost to pravidelně sledovat, to určitě také říci nemohu, ale podle mě se na to kdysi v těch počátcích dalo dívat. Možná to bylo mým věkem, nebo já nevím co, ale prostě ty první díly, kde byla hlavní hrdinkou postava Lindy Rybové, tak to podle mě šlo. Ovšem tato éra jaksi skončila a nakonec se to přejmenovalo na OvRZ 2, jakoby to mělo nějaký vliv.
Bohužel, jakmile se hlavní téma, pro které seriál vznikl vyřešilo, tak započala ta dobrými skutky dlážděná cesta do seriálového pekla, veškerá zbytková kvalita letěla střemhlav do popelnice.
- už vlastně ani neroznáváme, kdo je hlavní postavou a kdo je vedlejší, ani to sluníčkové intro v tom moc nepomáhá, protože se to tám pořád točí. Vše tak pomotalo, když herci přicházeli a odcházeli. Co vím, tak si Nova po skončení VKV aka Velmi křehké vztahy aka Rodinné pouta aka "další s-ačka, co se stejně jmenuje, ale dělají jsou tam úplně ty samé zvraty, postavy, prostředí", ukradla z Primmy Danu Morávkovou. Je mi jí celkem líto.
- Já vám nevím, ale ti herci jsou čím dál více prkenější, nevěrohodnější a falešný jak vietnamský Hikia telefony. Nečekám nějakou USAckou úroven ale to přehrávání je hrozné. Ti starší to dávají, ale ti mladší, to je prostě děs a navíc. Oni tam nehrají, oni prostě jen lžou. I naši politici to umí teda lépe.
- Zvukaři a kameramani to taky těžce nevybírají. Nepotřebujeme slyšet, jak si někdo v povzdálí pro sebe funí, jak někdy šustí papír, jak někdo zalévá hrnek s kafem, jak si někdo obléká šustákovou bundu, tohle mě vyloženě dráždí. Třeba v takové Ošklivce Katce od Primmy to nebylo.
Stejně tak kameraman, který si bez umělého osvícení nejspíš nezachytí vůbec nic.
- O příbězích nějak nemohu více psát, protože tento seriál vidím už jen čistě náhodou a vůbec už nemám přehled o tom, co se tam děje. Nicméně za tu dobu, co jsem to sledovala mi přišlo, že už se tam řeší blbosti a to samé dokola a když sem tam něco vidím, tak se tam někdo někoho snaží podvést, vydírání, nevěra, hádky, doktorské kolapsy(Bůh s náma, pokud jsou takový doktoři doopravdy). A je to tak pomalu v každém díle, co jsem viděla, jen si tam předávají štafety.
Menší plus.
Scénaristi se opravdu nenadřou.
Zpočátku celkem sympatičtí herci a příběh. Později už se neví, co je cílem celého seriálu(asi proto, že tento seriál nikdy neskončí, tak ani nemá cíl).
Petr Rychlý, Ladislav Potměšil, těchto cápků si velice važím pro jejich komediální nadání, ale to je asi tam vše, co bych napsala k pozitivům.
Když nad tím přemýšlím, tak to je asi všechno. Neberu nikomu, pokud to s radostí a chutí sleduje, každý ma jiný vkus, ale toto je prostě můj názor.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Mladí policisté.
Je pravda, že už si pomalu ani nepamatuji všechno, co se v seriálu událo, ale zase si moc dobře pamatuji, že jsem s nadšením sledovala každý díl. Já prostě miluju americké devadesátky a toto se mi trefilo do noty. Ty účesy, oblečení, make-up, retro znělka, no prostě hotová lahůdka pro mé oči.
Johnny Depp jako mladík Tom Hanson, no panejo. Už tehdy měl velké nadání, ale i když se v této roli nemohl vyřádit jako později v jiných, tak jsem ho měla z celého seriálu nejradši a upřímně díly bez něj už jsem sledovala jen namátkou, vůbec mě to bez něj nebavilo. Ač tam bylo více hlavních hrdinů, tak se to většinou soustředilo na něj. Navíc Johnny odešel v momentě, kdy seriál začal celkem klesat v kvalitě, takže ztráta jednoho pilíře nějak potvrdila to, že už bude jen další série kvůli syndikaci.
Případy mi přišly zajímavé stejně jako osud hlavních hrdinů a následky jejich práce, třeba Tomovo vypořádávání s tím, když zastřelil svého prvního zločince, těhotenství Judy a tak dále.
Hvězdí hosté ještě jako herecká poupata(třeba Christina Applegate)jsou takové příjemné zpestření.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Ugh, takže bez zábran.
To je celkem výstižný český překlad navzdory tomu, že originál je jenom The Talk.
Co tu máme. Bandu emancipovaných cholerických slepic, co radí, kritizují v drtivé většině případů absolutní krávoviny, že jsem se musela chytat za hlavu, co je baví. Někdy se sem tam povede nějaká hláška, ale jinak.
Jenom Sara Gilbert tam působila rozumně, bez zbytečných záchvatů a s smysluplnými názory.
Musím uznat, že se Sharon byla občas prd-l, ale jinak mi přijde, že jaksi názory hodné jejího věku, když to řeknu hezky.
Humor v této show je nejlepší jen pro ženský, ale i já jako feministka jsem absolutně nechápala, co jim přijde tak extra na řešení valentýnských dárků, plky, že nemají rády, když její děti kontrolují před vstupem do letadla, že nosí spodní prádlo i pod pyžamem, pač se bojí, že do nich vlezou nějací broučci(ti do nich už vlezli, ale nejspíš uchem a vyšlápli si to přímo do mozku). No prostě škeblotiny(vynalezla jsem pro to nové slovo, ha).
Jako neříkám, že se na to nedá koukat, ale přijde mi, že působí až zbytečně neinteligentně a chovají se přesně tak, jak se o ženských posměšně mluví, takže asi tak, navzdory tomu, že se tam snaží o opak.
Ale na oddych to vlastně celkem jde, občas potěší hvězdní hosté(Bůh je ochraňuj) a nějaké babské řeči, kterých jsem schopná se i já chytnout.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Jen pozitivní myšlení.
Jakmile se někde objeví atraktivní, vysokoškolské prostředí a banda tancujících holek, tak jsem na vážkách, zda sledovat nebo ne. Jindy se to povede, jindy né. Tohle se ale podle mě povedlo, škoda že stejný názor neměli i američtí diváci.
Hlavní hrdinka mi hned padla do oka pro tu svojí údernost a ambice, ale zrušené stipendium jí udělá velkou čáru přes rozpočet. Nemá zrovna na růžích ustláno a proto jsem se v průběhu sledování stále chytala za hlavu. Jak to ta holka zvládá? Učit se práva a mít skvělé známky(jinak papá nové stipendium), trávit minimálně 20 hodin týdně v tělocvičně, mít nervy jak z vystoupení, tak testů a ještě stihne mít čas na přátele, kluky, zábavu a řešení nějakých zločinů okolo její vejšky + další rodinné záležitosti. Nevím kolik do sebe nalije litrů kofeinu, ale asi je to dost.
Nicméně mi byla sympatická, hodně jsem se s ní dokázala sžít a chápat, co právě prožívá a proč se zrovna v tento moment rozhoduje tak, jak se rozhoduje. Ze všech postav mi tam přišla taková reálná, zbytek byl hrozně šablonovitý.
Ostatní postavy mi nepřišly nic extra až na malou mršku Alice, která mi už od začátku byla něčím velice sympatická, ač byla tehdy potvorou. Nicméně ta její nezlomná hrdost a nezastavitelnost před tím, co chce, to se mi velice líbilo. Ashley Tisdale dostala řádně na prdel. Její za každou cenu miloučká Savannah byla hrozně nevěrohodná. S takovými outfity a výrazy jí nikdo neuvěří nějakou panenskou nevinnost a stydlivost. Ashley má určitě skvělý styl oblékání, fotky a zpívá úžasně, ale herecky je slabá. Navíc mě štve, že každý v týmu at udělá cokoliv, musí si to vyžrat, hlavně Marti, ale jakmile udělá něco Savanah, tak je to v pořádku a všichni za ní položí hlavu na špalek, protože je to přeci ta svatá holšiška.
Děj byl zpočátku jednoduchý, ale zajímavý. Bavilo mě sledovat, jak Marti pomalu začíná zapadat do týmu, navazuje nové přátelské i nepřátelské kontakty, prokazuje ambice i ve světě roztleskávaček a lidi, které předtím odsuzovala jí začali přirůstat k srdci. Líbilo se mi, jak se Marti snaží ukočírovat svůj nový životní styl s tim starým dohromady, jak tam ostatní předvádějí úžasná taneční čísla s přemety, skoky do několikametrové výšky. Nesmí chybět stylové, tématické večírky, co by nejednoho člověka přivedly k bankrotu, ale pro ně to byl jen páteční večer. Všichni vždy vyšňoření tak, jakoby za chvilku měli naběhnout na přehlídkové molo, obyčejné focení kalendáře bylo jako focení pro Victoria Secret, zkrátka sranda, kterou CW nikdy nešetřila.
Někteří dokonce ztráceli čas i s tím vnést do roztleskávání filozofické zaměření a dělat z toho ultra prestiž, protože to celé není přeci jen o tom, aby holky v sukýnkách mávaly třásněmi, že ne? Ale svým způsobem se mi to líbilo, že se v tomto okruhu vrtají tvůrci hloub. Ale aby to celé nebylo jen o Marti, tak každá hlavních postav dostala prostor pro svůj příběh o tom, jak se k roztleskávání dostali, co si předtím prožili a jak jim to změnilo život.
Vedlejší lehce kriminální linka(žádné jumpscary, ale docela natahující atmosféra při zhasnutém světle) a následné rozuzlení bylo fajn, ovšem tomu se zas tolik prostoru nedali a přitom bych nějaké milostné dramata klidně oželela.
Co později dostalo více prostoru byl milostný trojúhelník Marti&Dan&Savannah. Já vám nevím, ale mezi Danem a Savannou nebyla chemie větší než zrnko máku. Mezi Marti a Danem vždy byla taková ta magnetová přitažlivost, hodně se mi líbila ta jejich minulost. Navíc spolu byli i pořádně sexy, tam prostě byla chemie a né zrovna v malém množství.(OTP)
Hlavní hrdinka vůbec netroškařila a začali si prvně s kolegou v týmu, pak s nejlepším kamarádem a nakonec i s učitelem. A všechny ty vztahy měly prostě jiskru.
Ke konci se ty milostné vztahy urovnaly a začala se více řešit ta detektivní linka a Martiné rodinné záležitosti, kde se konečně nějak využila i vedlejší postava mámy Marti, které mi na pár okamžiku přišla celkem nevyužitá. Zrovna, když už to nabralo ten správný spád, tak byl konec série s cliffhangerem jako bonus na závěr, což mě dodnes celkem štve.
Nejlepší seriál to nebyl, ale bavil mě. Byl jednoduchý, poutavý, stylový a prostě takový ideální pro nudné odpoledne a určitě jsem byla zklamaná, když jsem zjistila, že další série není.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Legenda sitcomů.
Upřímně, pokud nemáte rádi cynismus, sarkasmus, černý humor, zadupávání všech klišé a naprosto nestandartní postavy, tak raději potom, co na toto narazíte hned přepněte a nekažte hodnocení. Né kec, hodnotit může kdo chce, jak chce, ale já vás varovala.
Seriál by se dal shrnout jako satira, parodie a sociální "drama" v jednom, která plive na všechny rodinné klišé typu Full House, Step by step, Roseanne, Fresh Prince, Cosby show a tak dále.
Vše tu nekončí sladce, humor se s nikým a s ničím nepáře. Moderní americká produkce si neustále klade za cíl spojit sitcom s nějakým dramatem jako jsou milostné vztahy, což tady vůbec nenajdete a to je jeden z dalších důvodů, proč je tento sitcom jedinečný. Časy, kdy si tvůrci uvědomovali, že u sitcomu se má člověk smát, ne být dojat.
Bundovi jsou přímí ekvivalent rodinky, které jsou vyobrazovány s klasických rodinných sitcomech a radikální vygradace typické americké rodiny. Takže v podstatě dysfunkcionální vztahy pod jednou střechou.
Má bránice při sledování toho seriálu dostala docela slušně zabrat, vlastně jsem pak už ani nemusela dělat sklapovačky. Na odreagování neznám nic lepšího, než tento vskutku netradiční a originální sitcom.
Na Foxu kdysi velký hit a postava Ala Bundy se stala legendou.
Rodina-nerodina. V této rodině není žádná láska, která by je pojila, každý její člen je neuvěřitelně sobecký a rád se pobaví na neštěstí druhého. Přijde ovšem na situaci, kdy všichni drží pospolu.
Zní to docela tvrdě, ale nebojte, je to jenom sitcom a má jistou dávku odlehčenosti a glancu. Ovšem ten, kdo nemá nadhled tu docela jistě ztroskotá.
Já osobně ho považuji za nejlepší sitcom, co kdy vznikl a i když jsem viděla novější sitcomy, které by mu mohly konkurovat, tak ho v mých očích nikdy nic nepřekonalo a myslím, že ani nepřekoná. Ženatý se závazky patří k mému dětství i dospívání a nasmála jsem se u něj, jako nikdy u žádného sitcomu předtím, ani potom, takže pro mě je to nějak takto.
Co se na seriálu krom scénáře povedlo jsou postavy a výkony herců v těchto rolích. Každý mě svým hraním okouzlil. Přehrávání se tehdy tak moc nenosilo a nebylo nějak vtipné, takže další plus.
Al Bunda hlavní postava celé show, který sype z rukávu jednu sarkastickou či cynickou hlášku za druhou, ani se u toho nezapotí. Sexista s pravěkými názory a mizerným životem, kterému se lepí smůla na paty. Neustále se vyhřívá v úspěchů minulosti. Herecký výkon Eda O'Neilla byl přímo geniální. Vždy je tu záruka toho(jako i u ostatních členů rodiny), že si vždycky vybere to, co je nejlepší pro něj a snaží se každou příležitosti vyvléknout z tohoto rodinného života, ale ve většině případů selže. Neúspěchy jsou každodenní náplní jeho života.
Peggy je manželka, kterou by si žádný muž nepřál, ale je pravda, že né každý by si od ní nechal líbit to, co Al a to mi na této postavě moc nesedí. Nicméně Katey Segal jakoby se pro tuto roli narodila, její Peggy byla přímo ikonická, jak jejím stylem, smíchem, tak chůzí, houpání nohou.
Je ale pěkné si všimnout, jak si s touto postavou tvůrci pohráli. V prvních dílech jsme viděli Peggy vařit, uklízet, prát(né moc efektivně, ale dělala to) a v pozdějších sériích se v podstatě nezvedla z gauče, kuchyn pro ní byla nepřátelské prostředí stejně jako pro Ala manželská postel. Většinou je to ona, kdo stojí za Alovou smůlou.
Kelly, na té se vývoj ukázal nejvýrazněji, než tvůrci dospěli k tomu, jakou tu postavu chtějí. Stručně řečeno s jejími modely se zkracovalo i její IQ. Zpočátku rebelovitá mrcha, která ač nebyla génius, tak rozhodně nebyla tak vymaštěná, aby si nezapamatovala základní věci. Slabá byla jen v učení ve škole. Později její charakter přeměnili na ukázkový příklad tupé blondýny, která žila jaksi ve svém vlastní světě a její IQ se snižovalo k bodu mrazu.
Bud, ten zpočátku měl svojí rodinu docela rád, později se za ně styděl. Jako nejmladší člen rodiny svojí rodinu inteligenčně překonal, ale za to mu (podle názorů v seriálu) geny nedaly krásu. Přesto jeho vysoké sebevědomí bylo čím dál vyšší, pro sex by udělal cokoliv. Přijde mi, jakoby se na něm inspiroval Chuck Lorre, když tvořil Howarda Wolowitze.
Marcy zpočátku lehce otravná, ale za to optimistická, naivní a laskavá sousedka, než se pod Alovým vlivem proměnila v mužatku se silnými feministickými kořeny. V podstatě asi největší Alův protivník. Nebála se být mrcha, převzít iniciativu, kterou by jindy měl mít muž. Amandu Bearse jsem ale začala více obdivovat jako režisérku a producentku, protože s jejím vlivem začala show přímo skvétat.
TAKŽE MI TU PROSÍM PĚKNĚ NETVRĎTE, ŽE POSTAVY NEMAJÍ VÝVOJ.
Steve a Jefferson
Jak moc mě mrzelo, že David Garrison(Steve) ze show odešel a pak ho nahradil ještě úžasnější Ted McGinley(Jefferson), který mě naprosto okouzlil tím svým kenovským narcismem. Ovšem byla bych ráda, kdyby tam byl i Steve, protože jeho humor (ač nebyl tak výrazný) jsem tam postrádala, ale aspoň se občas ukázal jako SGS, takže i za to jsem ráda.
Vezmu-li tu stručně, tak u každé postavy převládají negativní vlastnosti, pro které si je naprosto zamilujete.
Seriál dokázal ze celého tématu vytřískat to nejlepší, naplno využil veškerý potenciál jak postav, tak všemožných zápletek.
Je škoda, že ho ukončili bez nějakého velkolepějšího finále, ale i tak jsem celkem spokojená s tím, jak to skončilo, protože seriál otevřenější vždycky a cliffhangerem to neskončilo, jen se prostě nepokračovalo dál.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Hey apple, hey apple, hey apple...
Od první vteřiny naprostá srdcovka, která na co šáhne, to zparoduje.
Skvělý nápad dát ovoci(a všemu možnému) tvář, hlášky a český dabing se povedl dokonale.
Sice po pár částech je nějak jasné, jak to nejspíše skončí, nicméně Orange a jeho hlášky vůbec nestereotypní.
Líbí se mi, jak má každý druh ovoce či čehokoliv jiného naprosto odlišný charaktér od ostatních.
Kolikrát si říkám, proč pomeranč nikdy není obětí nože.
Docela se mi líbí, jak tvůrci jsou schopní zapojit úplně vše, i plechovku s chilly.
Vždycky mě to mile pobaví.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Magnificent Hurrem.
Nepopřu, že telenovelový prvek tam je, ale není to základ celého seriálu.
Bůh ví, že nějak nemusím celkově tento národ, ale jejich kultura je velice bohatá a jejich historie celkem výživná, aby to dalo dohromady seriál.
Uznávám, že to není šálek čaje pro každého, styl a provedení seriálu někomu nemusí sednout a já to akceptuji, ale i tak.
Docela mě zarazilo(čti velice mile překvapilo), že i když hlavní postavou je sultán, tak největší hvězdou je Hurrem, která odstartovala sultanát žen.
Hodně mě bavily intriky, které v harému planuly. Ponižování, kladení pastí, umění toho druhého srazit na kolena, ušít na někoho bič, nebo dokonce nechat, aby si ho na sebe ušil sám. Musím uznat, že někteří jedinci byli minimálně geniální, ale byli tam samozřejmě i slabší odvary, co se drželi jen díky postavení.
Co mě se velice líbilo byly kostýmy a interiér. Komnaty, které měly přesný design jako komnaty těch historických postav, ve kterých kdysi dávno žily a dobové kostýmy, které stárly s společně s nimi. Šlo si snadno všimnout, že ženy měly zpočátku hodně obepnuté, někdy odhalující šaty v sytých, světlých i tmavých barvách. Jak stárly, tak se začaly více zahalovat a nosit spíše tmavší nevýrazné barvy. A taky se herečkám odebíral make-up, aby vypadaly starší.
Hezké zpestření bylo i prezentování tehdejších zvyků se vším všudy.
Scénář tu občas vázne. Někdy posloucháme opravdu silná slova a chápeme moudrost některých myšlenek, ale někdy je to scénaristické vakuum, kde slovo působí hrozně prázdně.
Nejlepší citáty.
"Moc je jako ohnivá košile. Chrání tě před nepřáteli, ale jakmile jí podlehneš, spálí tě na popel"
"Každý chce mít moc, ale jen málokdo si jí zaslouží"
" Za silným mužem musí stát ještě silnější žena"
" Důvěra je jako palác ze skla."
Herci.
Každý z nich se do své role přesně hodil. Halit Ergenc jako sultán Suleyman mě naprosto dostal. Kam se hrabe nějaký Jonathan Meyers a jeho Jindra. Suleymanův vývoj je jedna z nejpovedenějších věcí. Zvládl dokonale tu jeho rozporuplnou osobnost, kdy nemáte tušení, co v příštích minutách udělá, nikdy se nedalo přesně odhadnout, jak na něco zareaguje, ani né tak zpočátku jako v postarším věku, kdy byl jedna velká neznámá.. Suleyman byl jeden z nejvýznamnějších panovníku a Halit perfektně odrážel tu jeho moudrost, psychické rozpolcení, dopad jeho činů na jeho mysl, někdy i jako sultán byl vyloženě bezmocný a fakt jsem mu to žrala.
Třešínka na dortu pro mě byla Meryem Uzerli(později Vahide Gordum) jako Hurrem Sultan. Krom skvělého výkonu herečky, která ve všech hysterických scénách nikdy nepřehrávala, tak sama o sobě mi byla dost sympatická i postava, kterou hrála. Bylo docela očividné, z jakých důvodů byla takovou mrchou a kdyby jí nebyla, tak by nejspíš nepřežila ani měsíc. Skoro vše bylo proti ní, ale ona si i přesto ušla dost trnitou cestu k moci a ona by se jako jediná dala nazvat pravou sultánkou, protože si ten titul vybojovala nejen přes sultánovu postel, ale i přes likvidaci nepřátel, kteří jí vyhlásili válku.
Co se týče ostatních, i eunuch Sumbul a plno dalších postav se mi líbily a byly mi sympatické.
Pak se tu ovšem našli i ti, co zas tolik sympatický nebyli(většina Hurreminých nepřátel až na Ibrahima) a já jim přála tu nejkrutější smrt.
V obojích případech to svědčí o tom, že herci byli přinejmenším uvěřitelní.
Další plus je pro mě dynamická znělka.
Co se mi nelíbilo.
Samozřejmě i toto muselo přijít. Začnu efekty. Vzhledem k tomu, že všechny peníze z kasičky šly na kulisy, interiéry, kostýmy, rekvizity a ty vražené peníze jsou tam znát, tak na kvalitní efekty už holt nezbylo. Docela mě ale rozesmály bitvy. Většinou jen herec na koni, kolem něj běželo plátno s erby, digitálními vojáky, herec se ani nehnul. Co to jako mělo být? Mohli se aspon pokusit našetřit na nějakou pořádnou bitvu.
Nejvíce mě jsem se chytala za břicho u protahování scén zpomalením. Jako, někdy to efekt má, ale jakmile pomalu dvě minuty koukáte na nějaký dramatický moment a oni se furt v tom zpomaleném záběru rozebíhají, tak máte chut říct "Hele běžíš moc zpomaleně".
Dále je tu zbytečná délka, jak jednoho dílu, tak jedné série.
Pak opakovaní písní, skladeb. Samozřejmě, že do každého dílu nebudou vymýšlet nové skladby, ale aspon do nových sérií by to fakt neuškodilo. Nebylo vůbec těžký odhadnout, jaká písen v dané situaci zazní.
Historické nepřesnosti, ale ty jsou v každém historickém filmu nebo seriálu.
Telenovelový nádech mi osobně taky vadil. Sice ty citáty a monology patří k těm postavám ze skutečné historie, ale jakmile to nabylo toho přeslazeného úhlu, tak to působilo spíše uměle a trošku to bortilo vážnost seriálu. Nicméně je to z velké části i o lásce Hurrem a Suleymana, která narušila hodně věcí, tak dejme tomu, že to jinak podat neuměli, aby to neztrácelo na tom, jak velký měla význam. S tím jsem se docela i smířila, ale když si na to stěžují ostatní, tak proč né já?:D
Víc se mi líbily monology jednotlivých postav, nejlepší určitě "Jsem Alexandra LaRosa, jsem Hurrem"
Nicméně tento seriál mě donutil se zajímat více o dějiny, které mě momentálně naprosto pohlcují, což je taky jeden z plusů, které u mě seriál má.
Takže ve výsledku. Mám ten seriál ráda, někdy jsou slabší, někdy silnější díly. Není to nejkvalitnější seriál na světě, ale mě se vždycky bavil a baví mě, i když se na něj náhodou podívám v televizi. Turecké seriály nejsou zrovna moje parketa, ale zrovna Velkolepé století má v sobě něco, co mě prostě chytlo.
Chápu, proč se někomu nelíbí, jak jsem řekla, není to pro každého, kdo má plno výhrad a koncept mu zrovna nesedí, ale já se nejspíš řadím mezi ty důchodkyně(a to mi ještě nebylo ani 20). Takže asi tak.
83 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
James Bond v sukni.
Špionážní téma snad nikdy nedokáže omrzet a o tom mě přesvědčil i CA s Piper Parebo v hlavní roli.
Zatímco Chuck sází hlavně humor a akci, tak tady je to především o dramatu a akci.
Líbí se mi hlavní hrdinka, která ač je chytrá, není génius a neví všechno. Umí se prát, ale není to ten typ ženský, co s vystrčenými cecky a jehlovými podpatky válcuje stokilové chlapi. I ona dostane hodněkrát na budku. Líbí se mi, že ten její bojový styl není nějaké vyskakování a manévry lepší na předváděčku, než v souboji, ale že se fakt pere a vypadá to reálně. Co mi vadí je to, že se považuje za nepostradatelnou a vůbec mi přijde, že jenom ona dostává od vedení nějaké úkoly, protože někoho dalšího na akci s ní vidím málokdy a ona dostává většinou ty nejsložitější a nejnebezpečnější úkoly hodné profíků, přitom ona ještě ani nedostudovala.
Co se týče postav, tak krom Annie se celkem povedl i Auggie. Nikdy mi moc nesedla Annina starší, vlezlá a otravná sestra(stejně jako mi nesedla Ellie z Chucka).
Nesmí chybět cestování po světě, cizí jazyky, tajné složky, supermoderní vybavení, nečekaní spojenci, u který neví, zda jim má věřit nebo ne. Na každou akci má hl.hrdinka patřičný kostým, at společenské šaty(megalomani se furt vyžívají ve večírcích) tak černý outfit, když jde krást. Na drátě jí samozřejmě nesmí chybět její kamarád Auggie, který je nejen geniální, ale i když je slepý, tak jakoby viděl vše a vyzná se v každém jejím pocitu.
Pak přijde domu, kde čeká její blonďatější sestra s připravenou večeří a ptá se jí na práci a milostný život, ale vůbec se nediví tomu, kde nějaký 2 dny Annie byla. Okey, někdy se diví :D
Ale seriál se mi líbí. První série mě bavili nejvíc, sledovat jak se Annie snaží ukočírovat svůj pracovní i osobní život, semtam si zahrála na kurýra a trošku se proletěla po světě, poprala se a jela dál.
Pak už se to celé začalo vyvíjet stylem, že Annie má v rukou osud celého světa a to mě už pak moc nebavilo. Ale aspon se později více rozvinul její vztah s Auggiem, na což jsem čekala docela dlouho(OTP).
Pravidelně jsem to nikdy nesledovala, ale že by to nebyl zajímavý seriál, to né. Líbilo se mi prostředí, líbily se mi zvraty, líbilo se mi skoro všechno, ale je to prostě téma, které už tu bylo, tudíž to pro mě nebylo tolik zlomové, abych jím byla posedlá(jako třeba seriálem Chuck).
Takže asi tak. Na víkendové odpoledne se tenhle seriál přesně hodí a já se nebráním tomu ho kdykoliv vidět znovu.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé