Corisan
| Jméno | Klára | |
| Věk | — | |
| Bydliště | Kopřivnice | |
| — | ||
| — | ||
| https://www.facebook.com/klara.hankova | ||
| Poznámka | — |
Už dlouho jsem nepotkala seriál, kde by mi tolik postav lezlo na nervy...
Ač nadpis zní dost negativně, mé celkové hodnocení seriálu je převážně pozitivní. Dodám však, že původním komiksem jsem nepolíbená (ač na mě již první kniha čeká na poličce).
Sandman je jeden z mála seriálů, u kterých lze říct, že se ničemu jinému nepodobají. Někdy je u těchto seriálů výsledek famózní, někdy trochu mimo mísu. Zde... se převážně sázka na originalitu zadařila. Ovšem nebudu lhát, během sledování jsem se zasekla někde u páté (?) epizody a trvalo dva týdny, než jsem se k tomu vrátila. A zbytek jsem sjela jedním dechem.
Součástí první série jsou dvě na sobě víceméně nezávislé zápletky, které rozděluje jeden samostatný díl. Ten se mi asi ze všech však líbil nejvíce :D Celá série je provázáná Sandmanovou cestou za vyrovnáním se s tím, co se mu stalo a následky, ať už na jeho psychice či na jeho říši. Což mě taktéž zajímalo mnohem více než třeba John Dee či Rose Walker, kteří byli v centru dění dvou již zmiňovaných uzavřených zápletek. Po první sérii však můžu říct, že mě seriál dosti zaujal a těším se na druhou sérii, která snad bude. A komiks, na který si taky, doufám, najdu čas a vhodnou náladu.
S čím však nejse úplně spokojená je obsazení. Trvalo mi tak půl série, než jsem si zvykla na představitele Morphea Toma Sturridge, u kterého jsem byla zpočátku překvapená, že tenhle tydýt má fakt být jako hlavní hrdina seriálu :D Ale než jsem stihla dojet první sérii, tak jsem si k němu cestu našla. To se však nedá řct o všech. Zejména Gwendoline Christie mi přišla úplně mimo mísu. V prvním momentu se mi vybavila Tilda Swinton coby Gabriel ve filmovém Constantinovi a trochu jsem si zajásala, že se snad objeví i tady, ovšem Gwendoline zde působí jako její nepovedená nemastná neslaná náhražka, která jiným seriálovým Luciferům nesahá ani po kotníky. Škoda. Další kdo mě štval byl Patton Oswald coby havran Matthew. Přísáhám, že kdekoliv kde se ten chlap objeví, tak má role co mi jdou totálně proti srsti a tady, přestože nejsme poctěni jeho tváří, to není o moc lepší. Jeho spíše komediální pojetí mi totálně nesedělo k celkové atmosféře a jeho hlas mě iritoval každou sekundu, co jsem ho slyšela. Se zbytkem jsem byla spokojená. Zejména se mi hodně líbila Death, John Dee byl správný zvrácený slizoun a Corinthian byl taky skvělý. Až mi ho na konci bylo i líto. Snad se nějakým způsobem ještě objeví.
Megapozitivum jsou sakra dobrý dechberoucí vizuály. Zde si tvůrci skutečně se seriálem vyhráli, ať už se jedná o snovou krajinu, interiéry z různých období či obyčejné anglické ulice. V tomto ohledu jsem se seriálu nemohla nabažit.
Když to vezmu kolem a kolem, Sandman je dle mě velmi vydařené a originálně pojaté dílko. Ovšem je to jeden z těch seriálů, které si (aspoň já osobně) nedokážu pustit kdykoliv, ale chce to mít to správné naladění. Pak si ho dokážu užít naplno. Co se jeho kvality coby adaptace týče nemohu posoudit, slýchám však smíšené názory, spíše převažují pozitivní. Ovšem horší jak Wheel of Time to snad být nemůže. :D
Po 1. sérii dávám slabších 80 %. A věřím, že do další série vychytají nedostatky a hodnocení půjde ještě nahoru.
11. díl, obsahující 2 "bonusové" příběhy, je naprosto skvělý!
33 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
Weep for Manetheren. And the writers‘ room
Hodnoceno po 1. sérii
O existenci knižní série jsem se poprvé dozvěděla když jsem viděla trailer na seriál. Ale podle traileru mě až tak nezaujal. Kniha podle názvu taky ne. Po prvních třech epizodách jsem měla smíšené pocity. Na jednu stranu si seriál vybudoval vlastní, jedinečnou (alespoň pro mě) atmosféru s krásnými scenériemi, na stranu druhou tempo bylo docela pomalé. Ale sledovala jsem dál. Další epizody jednak rozvíjely příběh, nabíraly na tempu, ale také přibývaly problémy, nejasnosti a nelogičnosti. Seriál mě přesto i více chytil, dost na to, abych se pustila do knižní předlohy a dojela finále seriálu.
Pokud bych měla seriál hodnotit sám o sobě, bez jakékoliv spojitosti s předlohou, jedná se o docela fajn fantasy. Má své klady, ale i (docela výrazné) zápory. Povedlo se obsazení, ačkoliv řada postav nedostala tolik prostoru, kolik by zasloužila. Pár postav spíše nudilo, nebo mi vesměs bylo ukradených, ale zde vidím chybu hlavně ve scénáři a jak jsou postavy napsané než v hercích. Ale nikdo nebyl vyloženě napřesdržku.
Kostýmy a scenérie jsou úchvatné. Zrovna oblečení postav není něco, čemu bych běžně věnovala pozornost, ale tady si s mnoha kostýmy vyhráli a nejednou jsem na nich oči mohla nechat. Seriál skvěle doplňuje hudba v čele se krásně se hodící znělkou (jejíž autor, Lorne Balfe již pracoval na hudebním doprovodu řady seriálů a her a zatím nezklamal).
Problémy, na druhou stranu, vidím hlavně v ději a různých zápletkách. Často jsem byla zmatená, třeba z toho který záporák je co zač. V některých částech by příběh potřeboval více rozvést, jiné scény jsou zase nuda a mohly být kratší (např. část děje se Stepinem). Celý svět působí trochu prázdně a nedomyšleně a ani krátké cold-open scény na začátcích epizod to nezachrání.
Nicméně i tak bych seriál hodnotila spíše kladně. Bavil mě dost na to, abych si každý týden pustila nový díl a určitě mám v plánu pokračovat v druhé sérii.
Po skončení seriálu jsem se pustila do první knihy a zhltala ji tak rychle jak to jen šlo. A pokud měla naopak seriál hodnotit coby adaptaci knižní předlohy, tak se jedná o katastrofu. Scénáristé změnili všechno co se dalo (a pak ještě trochu více). Chápu, že při převádění díla z knihy na televizní obrazovku je potřeba mnoho částí osekat či vynechat. Ale jakmile je seriál změněn k nepoznání a kompletně ignoruje hlavní body knižního děje, hlavní myšlenku a zásadní věci si přetváří k obrazu svému (podstatně horšímu oproti předloze), tak už je něco hodně špatně. Když jsem v průběhu sledování četla nespočet negativních reakcí fanoušků knih na internetu, docela mě to překvapilo, protože mi nepřišlo že by seriál byl bůhvíjak špatný. Ale teď s nimi nemůžu než nesouhlasit.
Nevím, nakolik můžu s čistým svědomím The Wheel of Time někomu doporučit, ale pokud byste rádi fantasy, spíš u TV vypínáte mozek a pokulhávající příběh pro vás není největší problém, tak do toho. Naopak pokud jste knihy četli (a jste fandové), seriálu se vyhněte velkým obloukem.
Nakonec ještě zmíním největší klad Wheel of Time: objevila jsem díky němu knižní sérii, která je neskonale lepší. A je moc velká škoda, že kvalitě první knihy seriál nesahá ani po kotníky…
PS: Doporučuji The Wheel of Time Origins. Jedná se o animované kraťasy nastiňující svět a hlavní události, a mnohokrát lepší než co nám Amazon naservíroval v první sérii. Kéž by takto zpracovali i zbytek.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
"That's right. Take it all in. Greetings, asshole. I'm future asshole."
Překvapuje mě, že jsem se k 12 opicím ještě nevyjádřila, vzhledem k tomu že se jedná o jeden z mých nejoblíbenějších seriálů vůbec. Proto taktéž očekávejte recenzi seriál značně opěvující :D
Jako první zmíním, že jsem film poprvé viděla až po seriálu. Možná právě z tohoto důvodu mi seriál přirostl k srdci více než film. Pokud byste si přečetli obsah obou děl, budou znít hodně podobně. Nicméně samotným zpracováním by se snad lišit více nemohly a osobně si myslím, že to je jeden z hlavních důvodů, proč mnoho lidí preferuje film. Za mě je však obojí na hodně vysoké úrovni, jen hodně odlišné.
Při prvním sledování mě chytla hned první série, nicméně při opakovaných shlédnutích (a není jich úplně málo) musím říct, že první série je v porovnání s ostatními nejslabší. Místy na mě působí, že se tvůrci teprve hledají a nejsou si jistí, nakolik se odklonit od předlohy a spíše se jí drží. Teprve však od druhé série seriál pořádně šlápne na plyn a než se člověk naděje, tak kouká na finále. (Které samotné je zvládnuto skvěle. A pobrečela jsem si.)
Pokud dobře pamatuju, tak byl seriál dost brzo prodloužen hned na několik sérií najednou. Tvůrci se tak nemuseli obávat předčasného zrušení a rozplánovat celý děj napříč sériemi a ta provázanost je na kvalitě poznat. Samozřejmě nám nenaservírují vše naráz, ale řada zápletek a záhad je rozehraná hned ze startu a řeší se třeba na samotném konci. A co je důležitější, vše do sebe zapadá a dává smysl (nakolik cestování v čase může dávat smysl). Samozřejmě se najdou mírné přešlapy sem a tam (koncentrované spíše v již zmíněné první sérii), ale jako celek seriál skvěle funguje. Aspekt cestování v čase je využit na maximum a nejednou mě nějaký zvrat či rozuzlení posadilo na zadek.
Kromě skvěle zvládnutého děje je potřeba vyzdvihnout i postavy a jejich vztahy. Samozřejmě jsem si hned ze startu oblíbila hlavní dvojici a hodně mě bavilo sledovat vývoj jejich vztahu. To samé se však dá říct o řadě vedlejších postav, kdy mnozí začínali jako nepřátelé, ovšem různé okolnosti z nich uvěřitelným způsobem udělaly spojence (či naopak). Postavy mezi sebou mají skvělou chemii, kolikrát i dvojice u kterých bych to vůbec nečekala. Mnoho z nich (i ti, které jsem zezačátku nesnášela) mi přirostli k srdci a jen těžko jsem se s nimi po finále loučila.
Obecně mívám radši seriály, které spíše táhnou postavy než zápletka jako taková, ovšem tady to v podstatě kvalitě táhnou jak postavy, tak i zápletka, tak je to pro mě jako takové menší Vánoce :D Atmosférou je seriál hodně různorodý, dokáže ladně střídat drama i komedii. V jedné chvíli se postavy popichují, zatímco v další už jde o život. Nepůsobí to křečovitě ani na sílu, což je další věc, kterou musím ocenit (a kterou nezvládá úplně každý seriál).
Když to uzavřu, asi nedokážu vypíchnout nějaký zásadní nedostatek, spíše jenom hromadu kladů. Každopádně seriál doporučuju všem, kteří rádi sci-fi, postavy co přirostou k srdci a skutečně nečekané zvraty. Dávám stovku a jdu si pustit další maraton.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
I work in VFX. It stands for Visual Effects.
(Hodnoceno po 1. sérii.)
Do Avenue 5 jsem šla s minimálními očekáváními. Ani trailer nijak zvlášť nezaujal. A čím dál více mi přijde, že jsou to právě takové seriály, které si nakonec oblíbím.
Jedna z věcí, která mě obecně na seriálech (a vlastně i filmech) štve, je když nějaké technické aspekty nedávají smysl a jako bonus na takových nesmyslech tvůrci postaví celou zápletku. Ale tady mi to kupodivu tolik nevadí. Protože o tom ten seriál není. Hned v první epizodě dojde k vychýlení z kurzu a říkala jsem si, že zbytek série postavy stráví řešením tohoto problému. Well, yes, but actually no. Protože ta loď je plná pitomců. A s každou další epizodou roste jak absurdita situace, tak i celková vtipnost. Kdyby se věci, které se udály za těch 9 dílů tady, staly v nějakém jiném seriálu, asi nad tím nevěřícně kroutím hlavou a seriál vypínám. Ale tady to, že nic nefunguje, vlastně funguje naprosto dokonale a s každým dalším dílem si říkám, co se asi stane. Většinou se netrefím. A zvrat ve finále je třešnička na pomyslném dortu.
S čím jsem měla možná větší problém jsou však postavy. Každá epizoda má 30 minut a hned v pilotu jsou nám předhozeny snad všechny postavy, které se v seriálu objeví, a já v nich měla totální guláš. Kdo je kdo, kdo se zná s kým atd. Přehled o postavách a vztazích se naštěstí v průběhu série vyjasnil. Ale k postavám samotným. Mnoho z nich jsem v prvních pár dílech chtěla zabít. Především Judda (ve kterém pokaždé, když si nasadí tmavé brýle, vidím Jacka Blacka :D) a Karen, u které je to však součástí její osobnosti. V průběhu naštěstí úroveň otravnosti u mnoha postav výrazně klesne (ano, i u Hermana) a dokonce si je oblíbím. Mnoho postav, jak se brzy ukáže, nemá absolutní ponětí, jak se vypořádat s nastalou situací (a kolikrát je zřejmá i absence selského rozumu) a pokud jim budete fandit, ať všechno úspěšně zvládnou, asi vás seriál mnohdy bude frustrovat. Pokud se však smíříte s tím, že jejich šance na návrat v rozumné době jsou nízké (a kolikrát si za to oni můžou sami), tak se budete královsky bavit.
Seriál má dost specifický humor, který nesedne každému. U některých scén (spíše ze začátku) i hraničil s trapností, kde jsem spíše protáčela oči. Ovšem je zde hned několik scén, kde seriál z humoru přeskočí do drsné reality lidí v podstatě uvězněných na lodi uprostřed vesmíru a diváka skoro mrazí v zádech. Konkrétně tady mě napadá část s přechodovou komoru (anglicky airlock), kde si člověk říká, že pasažéři reagují naprosto nesmyslně a absurdně, ale v porovnání s různými reakcemi na momentální situaci je celá scéna až mrazivě realistická.
Nejspíš chápu, proč jsou na Avenue 5 tak různorodé názory. Já mám asi to štěstí, že se mi seriál svým humorem trefil do vkusu a celou dobu jsem se bavila. Pokud jste však viděli první díl a stále jste na vážkách, doporučuju zkusit ještě další dva či tři. Za mě jsou hlavním plusem postavy a jejich interakce a ty potřebují trochu času se pořádně rozjet.
PS. Ve skutečnosti nedělám ve VFX. To znamená Visual Effects mimochodem.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
The World is Unraveling
V rámci čekání na třetí sérii jsem si dala maraton a i na druhé zhlédnutí musím říct, že jsem v seriálu nenašla žádnou výraznou slabinu. Ba sledování najednou bylo ještě lepší, než když jsem týden co týden čekala na nový díl.
Lucifer má hned více výrazných kladů, díky kterým jsem si ho oblíbila. Jedním (a snad tím nejhlavnějším) jsou postavy. Tom Ellis v hlavní roli je naprosto uchvacující. Partnerka Chloe se ale rozhodně nenechává zastínit a po čase se na ni dá i zvyknout, i když to spíš vychází z mé obecné nelibosti k ženským postavám. Asi nejvíce otravného v rámci série jsem shledávala Chloeina ex Dana, obzvláště když se ukázalo, že měl prsty v případu Palmetto. Amenadiel mi byl v první sérii trošku proti srsti, ale v druhé si prošel parádním charakterovým vývojem a jako Luciho brácha byl naprosto skvělý. Mohla bych zmínit i další postavy, ale to by byla už "jen" chvála za chválou, počínaje věrnou, leč poněkud sadistickou Mazikeen až po sympatickou Dr. Lindu. V rámci postav si tady určitě přijde každý na své.
Což mě přivádí k dalšímu bodu, a to je vývoj postav. Ať už jde o vývoj vztahů nebo samostatných postav, je radost se na to dívat. Ať už se jedná o postupné "polidšťování" andělů, démonů a dalších nadpřirozených bytostí či vztah Lucifera a Chloe, prostě lahůdka. A mám slabost pro odhalování nadpřirozených tajemství hlavních hrdinů, takže i za to má u mě Lucifer obří plus. I když to nejlepší nás teprve čeká :)
I tempo seriálu je ideální. Lucifer má kratší série, díky čemuž musí hlavní dějová linka rychleji odsýpat a je zde méně času na "vyplňování" epizodními zločiny. V čem vidím snad jedinou slabší stránku seriálu - případy jsou občas nudné, přestože u většiny z nich si Lucifer najde svoji vlastní krizi, která má většinou před zločinem přednost a je kolikrát několikanásobně zábavnější na sledování. Lucifer se naštěstí nedostává do spektra super nudných epizod se super nudnými případy, kde je hlavní zápletka kompletně ignorovaná, a tak jsem neměla potřebu i druhé sledování někde v půlce série dropnout (jako je tomu bohužel u jiných kriminálek). Kromě hlavní zápletky a řešení zločinů dostávají dost prostoru i samotné postavy a jejich problémy, díky čemuž si mě Lucifer ještě více získal. (Jestli to jde :D)
První série se vesměs točí okolo případu Palmetto a Amenadielovy žádosti. Ačkoli mě část s Palmettem příliš nelákala, finále, ve které seriál vyústil, bylo skvělé. Ovšem druhá série ho o několik příček překonala - a to už ve svém zimním finále (myslím že bylo v zimě :D) - cca 13. epizoda. Říkala jsem si, že konec série je už nepřekoná, ale opak byl pravdou. Posledních pět dílů to vzalo hopem a pro EPICKÉ finále druhé série nemám slov. Už aby byl podzim :)
Bonusové body dostává Lucifer i za hudbu. Ať už jde o Tomova sóla doprovázena pianem (pro hlavní hrdiny, co hrají na jakýkoliv hudební nástroj, mám slabost :3), nebo o skladby různých umělců. Nelíbila se mi každá jedna skladba, ale i tak Lucifer obohatil můj playlist o dalších několik umělců.
Shrnuto podtrženo: Stovka, kterou si Lucifer právem zaslouží za skvělou práci jak s postavami, tak příběhem. Rozhodně stojí za to zhlédnout.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
Chybí mi Simon...
Misfits jsou jedním z těch seriálů, na který určitě hodně dlouho nezapomenu. Ať už jde o originální premisu, nebo aspoň o originální pojetí celého superhrdinství, které je po tunách MCU a DCU filmů a seriálů osvěžující, nebo třeba o jedinečný... slovník postav. :)
Poprvé jsem seriál viděla před několika lety, tuším že ani nebyly odvysílané všechny série, a zabalila jsem to po druhé sezóně s tím, že bez Nathana to nebude ono. Nyní na podruhé jsem shlédla komplet seriál (hlavně teda kvůli Gilgunovi, kterého jsem v roli upíra Cassidyho v Preacherovi naprosto zbožňovala :D).
Co můžu jednoznačně říct je, že první tři série jsou perfektní. Originální postavy, dobrý děj, sci-fi, to je můj šálek čaje. Hodně velkým plus je, že i samotné schopnosti postav nejsou nějak náhodně rozdávané, ale jejich podstata vychází z mentality jejich uživatelů, čímž nám dává nahlédnout hluboko do duše a postavy dostávají nový rozměr.
Jak už jsem psala, nestává se z toho automaticky superhrdinský seriál plný zachraňování měst/států/světů, ale Misfits se stále drží v komunitním centru a děj se točí okolo hlavních hrdinů a dalších lidí, kteří vstupují do jejich životů. Zní to jako nuda? Nicméně právě díky všelijakým až nepředstavitelným superschopnostem se z toho stává parádní podívaná.
Postavy jsou to, na čem celý seriál stojí. A v našem případě na hlavní pětici, která skoro celá vydržela do konce třetí série. Nejvýraznější byl asi Nathan, kterému jsem sice měla chuť pokaždé když otevřel tlamu jednu vrazit, ale stejně si nešlo ho neoblíbit. Další skvělou postavou je Simon. A hlavně to, jak se za celou dobu změnil. Za to tvůrcům tleskám (a představiteli Iwanu Rheonovi taky, tady jsem se do něj zamilovala tak, jak jsem ho jako Ramseyho v GoT nesnášela :D).
Misfits jsou povětšinou komedie, kolikrát mě od smíchu bolela bránice, ale taky umí zvážnět. Obzvláště při zabíjení postav. A to hlavně hlavních. Finále třetí série pro mě bylo jedno z těch nejdepresivnějších, které v seriálech znám. Celá třetí série byla laděná trošku depresivněji, hlavně ze strany Alishy a Simona a jejich vztahu. (Není nic horšího, když víte, že to skončí špatně, ale stejně koukáte dál...)
Pak přišla čtvrtá série a hromada nových postav. Po původních Misfits zbyl Curtis, později ani ten ne, a místo toho dostáváme novou bandu zmetků, nového probačního a nové schopnosti. Bohužel už se nedaří udržet tu skvělou atmosféru jakou měly první tři série, postavy mezi sebou nemají žádnou chemii a později si uvědomuju, že už koukám jen abych to celé dojela. A doufám, že Misfits neklesnou ještě níž.
Na druhou stranu pátá série začínala docela slibně. Tady konkrétně se mi líbilo postupné rozdělení dějových linek a nápad podpůrné skupiny pro lidi se schopnostmi a říkala jsem si, že seriál neskončí úplně hrozně... Ale finále to zazdilo. Ať už to měl na starosti kdokoliv, totálně projel možnost kvalitního zakončení seriálu. Atmosféra tatam, míso originálního přístupu k postavám a situacím zbyl akorát tak trapný děj, trapné všechno, slabý závěr, prostě takové nic, na co chcete co nejrychleji zapomenout. Achjo.
Shrnuto podtrženo, první tři série určitě povinnost (pokud jste ochotni skousnout mluvu a nestydatost postav), ve čtvrté a páté sérii by měli pokračovat jen ti, kterým se seriál líbí sám o sobě a ne jen kvůli postavám, a pokud budete pokračovat, možná úplně přeskočte finále páté série.
Nakonec ale dávám 80%, i když za to finále bych nejradši někoho nakopala do zadku, a asi si znova sjedu první tři řady pro napravení nálady...
PS. Úvodní znělka je úžasná :)
75 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Two Sane Guys Doing Normal Things
Seriál jsem si pustila s očekáváním, že půjde o nějakou tuctovou kriminálku řízlou pravděpodobně se sci-fi, přičemž mi zprvu ani název smysl nedával... Což by sedělo tak na třetinu seriálu. Zbytek je totiž naprosto, naprosto skvěle zvládnuté, vygradované... něco. Snažit se tento seriál někomu popsat, asi se hodně rychle zamotám, což ale nemění nic na faktu, že ho můžu jedině doporučit.
Je to jeden z těch seriálů, kdy po prvním (druhém, třetím, čtvrtém...) díle máte více otázek než odpovědí, pak se všechno ještě více zamotá, přijde několik nečekaných zvratů a než se nadějete je konec. Naštěstí krásně vysvětlený konec - pokud ovšem nepočítám napínavý cliffhanger napovídající, o co půjde v další sérii. Celý seriál (celých osm dílů :D) má jednu dějovou linii, která se každou další minutou stává napínavější a napínavější. A nejen to.
Dirk Gently má skvělou atmosféru. V jedné chvíli se smějete absurditě situace, v další napětím zatajujete dech. V tom je Dirk Gently jedinečný, nebojí se ze situace vymáčknout úplně vše, co se dá. Tvůrci mají všechno promyšlené do posledního detailu, děj má spád. U mnoha scén se pořádně zasmějete, ale i tak seriál umí hodně rychle přejít do chvil, kdy hrdinové odhalují své slabiny či nejtemnější tajemství. A když už jsme u těch postav - Dirk je zlatíčko. Nemusel se ani moc mihnout na obrazovce a hned jsem si ho oblíbila. A ani Todd není moc pozadu. Každá z postav je zajímavá svým vlastním způsobem, ať už detektiv, který nehledá žádná vodítka, asistent, který nemá ponětí, jak se do všeho zamotal, vražedkyně, která má zabít všechny, které zabije(ano, to začne dávat smysl) a ke všemu zmatená FBI a ještě zmatenější policie.
Co je ještě potřeba vyzdvihnout je hudba - krátká úvodní znělka, která se svou netypičností skvěle hodí k seriálu, sem tam přihozená písnička a hlavně soundtracky. Ty totiž v mnoha případech dokáží naprosto skvěle podtrhnout jedinečnou atmosféru.
K tomu navíc samotná "holistika", jak už název napovídá - znamená v podstatě, že jeden nic dělat nemusí, protože to všechno za něj udělá vesmír. A všude, kde má být, ho taky vesmír zavede. Což asi musí znít naprosto na hlavu postavené (a je, co si budeme nalhávat), ale se zbytkem seriálu to dává naprosto funkční celek.
Takže za mě určitě nutnost vidět - alespoň pro ty, co mají rádi sci-fi. A nebo vlastně pro všechny, kterým sci-fi nevadí. Dirk Gently vás totiž chytne, stáhne k sobě a nepustí. (A možná skončíte jako já a po osmé epizodě budete brečet, že nejsou další díly :D)
EDIT: Viděno napodruhé. A užila jsem si to ještě lépe. Všimla jsem si všech detailů, které mi prve unikly (a že jich bylo!) a mohla jsem si znova vychutnat všechny oblíbené chvíle. Hádám, že než vyjde další série, uvidím tu první ještě tak desetkrát... :D
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
A Solitary Hero
Ještě než bylo oznámeno anime jsem četla mangu One-Punch Man, (která je skvělá, mimochodem), takže mé očekávání ohledně anime byla poměrně vysoká. A po shlédnutí prvního dílu jsem byla mírně zklamaná, trochu se to vleklo, anime mě zkrátka moc nezaujalo a říkala jsem si, že zůstanu u mangy. Nakonec jsem se ale rozhodla ho dokoukat... (Jen protože jsem neměla nic jiného na sledování :D ) A ztráta času to rozhodně nebyla!
Už když jsem o OPM původně četla, říkala jsem si, že hlavní hrdina, který každého sejme jednou ranou, to přece musí být nuda. Hned je jasné, kdo nakonec zvítězí, boje tak nejsou vůbec napínavé, když nemáte strach, že by se protagonistovi něco stalo a vůbec mi to přišlo jako špatný nápad (taky kvůli tomu, že přílišná síla postavám v jiných anime nesvědčila a kvalita díla naopak klesala). Ale jak se ukázalo, ne vždy jde o to, jak boj skončí, ale jak se k tomu konci spíše postavy dopracují. (A občas i o množství mrtvol. Zdejší infrastruktura byla během 12 epizod zničená stejně jako Manhattan po natáčení Man of Steel. Několikrát.)
OPM je anime o superhrdinech, takže se dočkáme hlavně akce, ale je tu i mnoho vtipných scén. Mezi hlavní zdroj zábavy bych určitě zařadila Saitamův přístup k věci - ať už samotné zápasy s monstry nebo "lekce", které učí svého žáka Genose... Je hrdinou čistě ze zábavy a o slávu mu nejde, opakem jsou pak další hrdinové, kteří chtějí hlavně slávu (a občas to dochází do takových extrému, že bych nějaké postavě nejradši zakroutila krkem, za to, co dělá). Ale jak už jsem zmínila, seriál je hlavně akční. Každou epizodu se najde nová příšera (a občas vydrží i epizod více) a divák se baví tím, jak si s ní hrdinové poradí. Ze začátku. V průběhu děje totiž půjde víc a víc do tuhého a u některých scén jsem skutečně zatajovala dech a čekala, co přijde dál. A to i přes fakt, že jsem věděla, že záporák vždy dostane na frak.
Za zmínku stojí i hudba - soundtrack dobře doplňuje situace, a hlavně bych chtěla vyzdvihnout opening - ze začátku mě moc nezaujal, ale postupně, jak už jsem ho slyšela po páté, po desáté, se té melodie nezbavím (a ty anglické části si i prozpěvuju :D ).
One-Punch Man rozhodně stojí za podívání. Ať už jste otaku, nebo ne. Jak jsem zmínila, začátek se trošku pomaleji rozbíhá, ale stojí za to to přežít, už kvůli konci a závěrečné bitvě mezi Saitamou a vesmírným pirátem, ze které mi chvílemi běžel mráz po zádech, a která mě nakonec donutila dát Saitamovi stovku.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
I can't count the reasons I should stay~
Ačkoliv komedie moc nesleduju, během Vánoc jsem dostala chuť si něco pustit a rozhodla jsem se pro Community v očekávání, že mě to kdovíjak nechytne a po pár epizodách se na to vykašlu. Nicméně Community patří do skupinky těch seriálů, kteří se tak sice netváří, ale chytnou vás hned od začátku a už nepustí. Takže jsem nakonec za 2 týdny shlédla všechny série a ničeho nelituji!
Seriál začíná zcela nevině, když se bývalý "právník" snaží sbalit pěknou blondýnu a nakonec začne studijní skupinu Španělštiny. Sejdou se naprosto odlišní lidé, jak věkem tak povahou a jeden by řekl, že to snad nemůže klapnout. Ale světe div se, všichni se stanou přáteli a začíná skvělá podívaná.
Co se tedy postav týče, seriál je na vysoké úrovni. Každý zde má svoji motivaci, každý je něčím originální. Ať už Jeff, který lhal o svém bakalářském titulu a vykopli ho z právnické firmy, nebo Annie, studentka, která se kvůli své snaze na střední zdrogovala a teď se snaží navázat zpět, a nebo Abed (osobně moje nejoblíbenější postava), který má problém pochopit lidi, má svůj vlastní, originální přístup k životu a chce se stát filmařem. Dále jsou tady i postavy mimo skupinu, například děkan Pelton, na jehož extravagantní převleky se budu snažit zapomenout ještě dlouho nebo učitel-student-bezdomovec-dalších pár věcí (spoiler) Chang, který mi spíše lezl na nervy. Postavy se taky průběžně vyvíjejí, dospívají (a někteří - v případě Pierce pouze jenom stárnou a z homofobního rasisty se stane pouze trochu méně homofobní rasista), ale u ostatních je jakýsi pozitivní vývoj znatelnější.
Seriál má skvělou atmosféru, většina dílů má epizodní zápletku a vesměs se drží "reálných" situací. Pak jsou tady různé sváteční speciály (Vánoce, Halloween), kdy jsem skutečně zírala, co všechno jsou tvůrci schopni pustit do televize (v dobrém), protože v takovýchto dílech už Community vůbec nevypadá jako ta "obyčejná, tuctová komedie, kterých jsou v televizi mraky" a o to více se stává mou srdcovkou (jmenovitě třeba zombie nákaza, Vánoční epizoda dělaná stop motion animací a další). Nezapomenutelné jsou i paintballové hry, kdy se školní pozemek promění v bojiště a z komedie se stává akční trhák.
Mezi mé nejoblíbenější série patří prostředek, dá se říct. Od páté série začali odcházet původní herci a v 6 už byli nahrazovaní novými tvářemi. Nové postavy mi až tak nevadily, ale už to prostě nebylo ono. Samotná 6 série už i kvalitativně upadala a u pár epizod jsem měla chuť to v samém vzteku vypnout, jak špatně byly napsané. I přesto mi při finálové epizodě bylo líto, že Community končí...
Takže za sebe určitě seriál doporučuju, s tím, že druhá polovina 6. série je jen pro silnější povahy. ;)
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk