Koocourka

Tak trochu Merlinovské...

Když jsem šla před dříve nespecifikovanou dobou v blíže nespecifikované části blíže nespecifikované Prahy kolem páskou uzavřené části, slyšíce podivný řev a výkřiky v angličtině, neodolala jsem a jako správný turista, jež do naší matičky zavítá jen několikrát do roka, okamžitě jsem musela vidět, co se to děje. Co jsem viděla, mi přišlo dost vtipné na to, abych se pokoušela hledat dál, takže po návratu do laptop-wifi civilizace jsem googlila a šmejdila a vyzvídala od pražských kamarádů jako o závod. Tři Mušketýři v Praze. No konec. Nevím proč, ale ta představa se mi líbila.
Když později vyšla zpráva o Capaldiho jmenování na Doktora, ve které mluvil o natáčení v Praze, seplo mi a řekla jsem si, že to si rozhodně nenechám ujít. (Zvlášť proto, že čekání na Doktora, potažmo na Sherlocka, je snad ještě horší než čekání na samotného Godota.)
Po shlédnutí prvního dílu, jsem byla poněkud zmatená, ale nikoliv ve špatném slova smyslu. Děj nic moc, ale zasmála jsem se. Prostě jsem asi potřebovala vidět druhý díl, aby mi došlo, že tohle bude něco úplně jiného. Trochu na způsob Merlina, kdo viděl, ví o čem mluvím.
V podstatě je to geniální myšlenka. Zasadit známé postavy do neznámých příběhů. Uvidíme, jak se to dál vyvine, ale pokud se autoři budou držet tohoto konceptu, myslím, že to bude dobrý seriál.
Jasně že nebude pro všechny. Viz moje sestra, která zná mušketýry nazpaměť, a je schopna vyčíst tvůrcům každý jinak barevný šátek, než je v předloze. Ale kupodivu ani jí tihle Mušketýři nevadí. Prohlásila sice, že režisér nejspíš viděl Dumasův román, když jel kolem knihkupectví v rychlíku, ale smála se se mnou.

Jen na okraj, abych nespoilerovala, byla jsem překvapená, jak moc je Capaldi dobrý. Není ho tam sice moc, ale jak se objeví, září.