anjoa
Jméno | — | |
Věk | — | |
Bydliště | — | |
— | ||
— | ||
— | ||
Poznámka | — |
Fashion Star
Představte si, že dostanete krásně zabalený balíček s velkou mašlí. Těšíte se, co asi tak bude uvnitř. S napětím trháte papír a balíček pomalu rozbalujete a rozbalujete a uvnitř…nic. Krabice je prázdná a přesně tak na mě působí Fashion Star.
Fashion Star je jedna velká show. Hlasitá hudba, tanečníci, blikající světýlka, zoomující kamera a někde v pozadí se krčí oblečení, o které by mělo v první řadě jít. V pořadu se toho děje strašně moc a čím zářivější, tím lepší, vždycky neplatí. Je to jak jedna velká reklama zabalená do balíčku soutěže designérů. Popravdě mi to přijde ještě horší než 24 Hour Catwalk, to si alespoň nehraje na něco, co není.
Nebyla vysvětlena žádná pravidla, takže si je člověk musí odvodit sám. Nápad s nákupčími od Macy's, H&M a Saks Fifth Avenue mi přišel zajímavý. Konečně uvidíme opravdové spojení obchodu s kreativitou, kde na prvním místě jde hlavně o peníze:-) Přiznávám, že jsem vůbec nepochopila, co že to nákupčí vlastně kupují. Určitý počet kusů oblečení, právo prodávat oblečení, těžko říct.
Už by mohli přestat cpát přesluhující modelky na moderátorské posty, protože to ve většině případů moc dobře nedopadá. Kromě Johna Varvatose ani jedna z mentorek není kvalifikovaná hodnotit oblečení. Nicole Richie je tedy alespoň drsná a nebojí se říct naplno svůj názor, ale vážně mě nezajímá odborný názor Jessicy Simpson. Oni celkově ti mentoři jsou tam k ničemu.
Po první epizodě jsem si říkala, kde ty béčkové designéry vyhrabali. A kde asi vyhrabali ty mužské modely? Na ulici před začátkem natáčení? Otrávenější pohledy už fakt házet nemůžou. Postupně, jak designéři vypadávají, se konečně trochu času věnuje pozornost i samotnému tvůrčímu procesu. Bohužel dost času vyplňují i lidi ze zákulisí – často jsou vidět nejrůznější technici, kameramani, osvětlovači a další nedůležití lidé.
Oblečení není až tak zajímavé, je jednoduše tvořeno s cílem prodat ho masám lidí v USA, kteří si vítězný look mohou zakoupit po odvysílání aktuálního dílu, což je jednoznačně hlavní úkol pořadu. Byla bych ochotná odpustit všechny ty zářivé rušivé blbosti, kdybych alespoň viděla nějaký wau kousek, ale většina z nich (ne všechny) byla prostě spíš blee už na modelce, co teprve na někom s větší velikostí.
Fashion Star je takový American Idol v oblasti módy – prázdný balíček v krásném obalu.
EDIT po druhé sérii: Zřejmě levnější produkce odstranila všechny rušivé blbosti a show se tak věnuje většinou jenom oblečení. Taky se víc zaměřuje na tvůrčí proces a na samotné designéry a mentoři mají větší roli a vypadá to, že snad i s designéry spolupracují. Oblečení opět nic moc. Nicméně o něco zvyšuji své hodnocení, protože se mi druhá série líbila víc.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Mr. Sunshine
Mr. Sunshine je příjemná a nenáročná oddechovka. Podle mého názoru ale příliš spoléhá na Matta Perryho, ostatní herci jsou tak trochu v pozadí.
Pokud od Matta Perryho čekáte nového Chandlera sršícího vtipem, tak na to zapomeňte, on kupodivu umí zahrát i něco jiného. Tady si v podstatě zopakoval svoji trochu vážnější roli ze seriálu Studio 60 on the Sunset strip. Samotný děj je taky podobný, zatímco ve Studiu 60 se jednalo zabezpečení chodu televizní show, v Mr. Sunshine o zabezpečení chodu multifunkční arény The Sunshine Center. Na rozdíl od Studia 60 tady ale postrádám trochu větší hloubku postav.
Pobavil mě Nick Jonas jako důležitá rockstar, která Bena neustále komanduje, dvojité rande Romana, Bena, Heather a její sestry, dále Benova snaha naučit se jména zaměstnanců, Crystalin strach z klaunů nebo Crystal na přehlídce psů. Celkově Crystal je postava, která je snad neustále mimo realitu, ale scény s ní jsou jedny z nejzábavnějších z celého seriálu.
Seriál bohužel skončil dřív, než se skutečně stačil pořádně rozjet. Není to ten typ seriálu, kdy se divák smíchy popadá za břicho od začátku do konce, je to spíš ten typ seriálu, kdy se divák usmívá a prostě se jen dobře baví. Nemůžu říct, že by mě překvapilo, že byl seriál po pouhých devíti dílech ukončen, přesto bych ho jenom kvůli tomu nezatracovala.
Co se mi asi vrylo do paměti už natrvalo a zároveň se mi na seriálu nejvíc líbí, je ta znělka se sluníčkem.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Farmář hledá ženu
Sedláci jsou out. Teď jsou v módě farmáři. V kovbojském klobouku.
Objektivně je Farmář hledá ženu děs běs, ale subjektivně je to neskutečně zábavné, zvlášť když se pořad sleduje ve dvou a více lidech. České reality show šly většinou mimo mě, ale ve Farmářovi jsem nečekaně našla zálibu. Dost často mě to rozesměje víc než jakákoliv komedie, i když je to spíš tragické. U některých hlášek ale slzím smíchy. Je to prostě český televizní skvost:-) Aby bylo jasno, ti lidi mají způsobilost k právním úkonům, i když je to někdy s podivem:-), šli do toho dobrovolně, takže mi nepřijde špatné pobavit se na jejich účet.
Ovšem kam se česká verze hrabe na slovenskou. To je teprve ten správný masakr. U nás mi chybí vtipné komentáře Michala Hudáka. Lehkost a vtip se tak českému Farmáři vyhnuly.
Vkrádá se otázka, kde ty farmáře a jejich ženy vyhrabali. Optimisticky věřím, že v české populaci takových exemplářů moc nebude:-), ale realita bude zřejmě jiná. Už jen čtení dopisů těch obdivovatelek stojí za to. Farma pak většinou vypadá jako neobyvatelná chatrč. Laďka Něrgešová v džínových šortkách a kostkované košili se navíc musí tvářit strašně zúčastněně, i když je na ní vidět, že by nejradši utekla. A k tomu ta přehlídka farmářů v dosavadních řadách: slizoun největší, náboženské pako, někdo zpočátku relativně normální, hledač levné pracovní síly a nenápadný jeliman. Nápadnice rozhodně nezůstávají pozadu: senior Barbie, osoby, které sekají děti jak Baťa cvičky, sestry v Kristu, kočka Šklíba, manipulátorky se svatozáří a další případy. Normální lidi by tam jednoduše tvůrci nevybrali.
Ženy bojují o farmáře, který většinou nepobral moc rozumu ani sexappealu, všemi dostupnými prostředky. Každá chce bojovat, vyhrát a získat srdce svého farmáře. Navaří, uklidí, vybílí, i jiné služby poskytnou, co víc by si zpomalený farmář mohl přát. Za několik týdnů se všechno vrátí do normálu, jen farmář na tom pěkně vydělal.
Třetí série navíc slibuje i farmářky hledající muže. V tom případě hlasuju pro neodolatelného nadsamce Jirku Pomejeho jako moderátora v džínových kraťasech a kovbojských botách, aby i farmářky měly nad kým slintat:-).
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Prostřeno
Krásná ukázka lidské závisti a nepřejícnosti. Lidi se cpou, až se jim dělají boule za ušima a pak dají 4 body. Prostě jim nechutná už s předstihem:-) Docela dost lidí taky zaměňuje drzost a hulvátství za upřímnost. Vůbec nechápu, kde se v těch lidech bere to sebevědomí přihlásit se do pořadu o vaření, když vařit zjevně neumí. A když někdo náhodou vysekne něco ze zahraniční kuchyně, tak ho prostý český lid pěkně zkritizuje, protože se nad ně přece nebude povyšovat.
S vařením to nemá téměř nic společného. Je to pořád to samé dokola a dokola – vývar z jakéhokoliv zvířete s nudlemi, maso zapečené se sýrem, brambory zalité smetanou, piškot s krémem. Ovšem názvy těch jídel, které jsou soutěžící schopni vymyslet, jsou k popukání. Za vznosným názvem se pak obvykle skrývá pořádně odfláklé jídlo.
Vrcholem pořadu je šmejdění. Hrabat se někomu ve skříních a šuplíkách je dost mimo mísu. Taky mi vadí rádoby zábavná zábava, která mnohdy kazí dojem z celého večera. V poslední době mají taky tvůrci ve zvyku dát k sobě naprosto nesourodou pětici lidských charakterů, asi aby ty intriky a pomluvy udělaly pořad zábavnější. Komentáře Vydry a Bouškové mi nevadí.
Jednou za čas se tam naštěstí vyskytne člověk, který vařit opravdu umí a vypadá, že ho vaření i dost baví. Kdyby šlo jenom o vaření, rozdílné názory na jídlo, nějaké krajové speciality, koukala bych častěji, ale naprosto mě odrazuje ten zbytek pořadu.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Project Runway All Stars
Project Runway All Stars se snaží napravit největší křivdu v historii Project Runway. Vrací se tak mimozemšťan Austin, pin up girl Kenley, král vzorů a barev Mondo, geometrická Mila, nenáviděný Michael Costello a další. Jako pravidelná divačka Project Runway sice nechápu, jak se někteří návrháři mohli dostat mezi nejlepší z nejlepších (Elisa Jimenez, Sweet P, Kara Janx, Jerell). Taky mi někteří vynikající návrháři z minulých řad chyběli (Daniel Vosovic, Santino). Potěšila mě i opětovná bromance Monda a Michaela z 8. série.
Je mi záhadou, proč vyměnili moderátorku i porotce. Angela Lindvall je jen hezká tvářička, která v porovnání s Heidi Klum neobstojí. Jako moderátorka zabíjí veškeré napětí při vyřazování soutěžících a některé věty, které vypouští z úst, vůbec nedávají smysl:-) Kde je Tim Gunn? Joanna jako mentorka určitě mluví víc než Tim Gunn, ale prostě Timova mimika, kritika a nadhled tomu chybí. Porotci nakonec vůbec nejsou špatní, jak jsem ze začátku čekala. Sice nehýří vtipem, ale připadají mi jako větší odborníci než Nina Garcia a Michael Kors, a navíc mají často trefné připomínky, jenom by mohli být trochu kritičtější.
V některých dílech mi bohužel celá soutěž přijde dost zmanipulovaná. Nechat do bottom four spadnout čtyři nejlepší návrháře a jednoho z nich vyhodit, přičemž v soutěži zůstanou méně talentovaní, ale kontroverznější návrháři, nemusí být vždy vůči divákům chytrý tah. Tak jak jsem si některé z nich oblíbila v předchozích řadách, tak přesně tak jsem některé z nich začala postupně nesnášet – taková Kenley nebo Austin jsou primadony k nesnesení:-)
Samotný proces vytváření šatů není o nic horší než v obyčejném Project Runway, ale pořad má kratší časovou stopáž, takže si to divák tak nevychutná. Nejméně mě zaujalo zadání vytvořit šaty pro Miss Piggy, nejvíce zadání Nanette Lepore o spojení kreativity a obchodu a zadání se světýlky. Ano, blikající věci, to je moje:-)
Závěr: největší křivda v historii Project Runway konečně napravena!
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Fabulous Cakes
Fabulous cakes je zase jeden z mála pořadů, kde účinkující ve skutečnosti něco umí. Tady se podle názvu jedná o dorty, které se tak v rukou cukrářů mění téměř v umělecká díla. Cukráři ve Fabulous cakes dokážou splnit snad všechna přání zákazníků. Baví mě dívat se na to vytváření detailů, jako jsou okýnka hradu, tašky na střechách domů, vzorky pneumatik. Naopak jaké je moje zklamání, když obalí polystyrenovou kouli barevným fondánem a vydávají ji za součást dortu:-( To pak musí být zážitek kousnout do něčeho takového:-) Taky by mě docela zajímalo, jak se ty dorty přes všechny ty podpěry krájí, to snad nikdy neukázali.
Kdyby se někomu zdálo, že je to kýč, tak ano, je. Nehorázný, nevkusný, moc barevný a přeslazený, ale je zábavné sledovat samotný proces výroby takového kýče. Jojo, jako cukrářský maniak mám ještě co dohánět:-)
Český překlad používaných surovin mi tedy občas trhá uši, ale to dokážu překousnout. Ovšem zálibu Američanů v používání máslového krému po tunách asi nepochopím nikdy. No, ochutnávat ty dorty bych nechtěla.
Fabulous cakes mě baví mnohem víc než podobná show Cupcake wars, ve které se někteří účastníci Fabulous cakes také objevili.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
I hate my teenage daughter
I hate my teenage daughter je hodně nudná trapárna. To, že se tohle moc nepovedlo, jsem si myslela už po traileru, ale i tak jsem I hate my teenage daughter dala šanci. Obsah seriálu bohužel neodpovídá svému názvu. Vztahy mezi samotnými rodiči mi totiž v seriálu přijdou mnohem zajímavější než vztahy matek a dcer.
Ani jedna postava mi nebyla sympatická. Matky, které se rozumově zasekly na střední škole, se bojí svých čtrnáctiletých dcer. Jejich zoufalá snaha potěšit svoje dcery z nich dělá trapné blbky. A právě dcery jsou ty, kdo mají v jejich vztahu naprosto navrch, ale zároveň v seriálu mají strašně málo místa. Dcery jsou typické mean girls, ale tady se je tvůrci snaží ukázat i jako sympatické osoby, kterým naprosto nikdo nerozumí. Tohle ale vůbec nefunguje, vždycky se tu navíc objeví nějaká sentimentální scéna, která ukáže, že se v hloubi duše všichni navzájem strašně moc milují.
Velmi nevtipné vtipy, příliš hlasitý umělý smích v pozadí, slabý scénář, přehrávající herci, špatně napsané postavy, to všechno seriál potápí. Na druhou stranu od pilotu se to trochu zlepšilo, ale pořád nic moc.
Matky tak z tohohle seriálu nakonec vycházejí jako neschopné, o pozornost žadonící osoby, které si nechají od svých dcer všechno líbit. Tohle mi prostě nepřijde vtipné, ale trapné.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Alcatraz
Alcatraz je podle mě promarněná šance. Hlavní příběh, který mě zaujal, je bohužel strašně upozaděn a rozplétá se tak pomalu, až to bolí. Je to taková natahovaná nuda, která se snaží tvářit záhadně, a přitom z toho leze podprůměrná kriminálka s nesympatickými postavami. Rozhodně jsem předpokládala větší zapojení prvního vězně, tedy Jacka Sylvana.
Po traileru jsem čekala hlavní nosný příběh, ne příběhy epizodní. Každý díl je jak přes kopírák – objeví se nový vězeň, celý díl se ho snaží chytit pobíháním z místa na místo, občas přihodí nějakou strašně cool hlášku, blondýna zapózuje s pistolí a nakonec vězně buď zabijou, nebo skončí v krásné nové bílé cele. Nikdo s nikým nemluví, nikdo se ničemu nediví.
Super vyšetřovací tým z hlediska sympatií není až tak super. Celá hlavní dvojice je neskutečně komická. Jasně, mít za parťáka hroudu sádla, která pomalu nesleze ani ze schodů, je geniální nápad. Nějak se nám vytratil Santiago Cabrera, zřejmě aby hlavní hrdinka působila jako pořádná trvďačka. Madsenová je prostě drsná, drsnější a nejdrsnější. Taky Sam Neill má po celou dobu jeden výraz.
Pro mě byl velkým tahákem Sam Neill jako Emerson Hauser, ale nakonec mě víc zaujal Jonny Coyne jako ředitel věznice. Scény s ním jsem si užívala nejvíc a má velkou zásluhu na tom, že jsem Alcatraz dokoukala. Mnohem zajímavější než příběh ze současnosti, je příběh poskládaný z flashbacků vězňů. Víc než výkony super vyšetřovacího týmu mě zaujali někteří vězni – Jack Sylvane, Ernest Cobb, Webb Porter, Garrett Stillman. Tommy Madsen by si zasloužil cenu dědečka roku.
Alcatraz mě nijak extra nezaujal, ale stejně jsem byla zvědavá, s jakým koncem se tvůrci vytasí. Pokud bude druhá série, tak se podívám, pokud nebude, tak mi to nijak extra vadit nebude.
70 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 10 lidí
Strike back
První série je šestidílná britská akční chuťovka skládající se ze tří příběhů. Dějová linie spojující všechny díly je dostatečně silná, aby udržela divákovu pozornost. Ústřední dvojice herců je vybrána velmi dobře. Armitage a Lincoln si skvěle sednou.
Předvídatelný? Naivní? Plný klišé? Jistě, ale všechna negativa naprosto přebíjí charisma Richarda Armitage. Jeho John Porter je takový armádní James Bond křížený s MacGyverem. Postava Portera se mi líbila, jeho příběh, jeho spravedlivý, místy až naivní pohled na politiku jeho nadřízených. Místy je to vážně trochu naivní:-) Porter se totiž často z problémů dostává jen díky náhodě. První série je podle mě čistější, efektivnější, vážnější, je v ní mnohem méně zbytečných scén a zábavných momentů.
Druhá série je tak odlišná od první, že to až vypadá na dva rozdílné seriály. Vadilo mi, že mezi sériemi není žádná návaznost, žádné vysvětlení, kam se poděly hlavní postavy, kde se tam vzaly nové. Rozdíl mezi britskou a americkou sérií je krásně vidět v záchraně rukojmí zpracované jak v první, tak v druhé sérii. Holt není amputace jako amputace a záchrana jako záchrana.
Líbí se mi i dějová linie táhnoucí se celou druhou sérii, ale jednotlivé příběhy jsou horší. Je tady hodně patrný takový ten hollywoodský nádech, což já zrovna moc nemusím. Přibylo akce a nereálných situací. Koncepce dílů vypadá asi takhle: zabití/únos, sex, výbuch auta, zajetí, výbuch domu, sex. První série nepotřebovala nahotu a sex, aby rozptýlily divákovu pozornost od děr v příběhu. Ty nahé scény působí naprosto nepřirozeně. Takhle to může vypadat, že Scott i Stonebridge častěji sundavají svoje kalhoty než svoje protivníky.
Možná naivně si představuju velitelské ústředí spíš jako to v první sérii, tedy lidi v oblecích a kravatách ve svých vyhřátých kancelářích, než jako vojenské stanoviště s lidmi v maskáčích. Taky mi dělalo problém zvyknout si na novou ústřední dvojici, která mi ani po deseti dílech nepřišla sympatická.
Strike back je celkově zábavný, když člověk moc neřeší logiku věci a nepřetěžuje svůj mozek přírodními zákony nebo inteligencí hlavních hrdinů:-)
U mě na plné čáře vyhrává první série (70 %). Druhá série značně snižuje moje hodnocení (30 %). Strike back je pro mě prostě jenom John Porter.
60 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
The Biggest Loser
Přiznávám, že kdyby nebylo zkouškové období, tak se na tenhle pořad dobrovolně nedívám. Ale v té době jsem chtěla něco naprosto oddechového, něco, u čeho se nemusí namáhat mozek, a přesně to jsem dostala. Takže v tomhle ohledu jsem naprosto spokojená:-) První, co mě u The Biggest Loser napadlo, bylo, že je to strašně ponižující. Ta váha, na kterou si musí soutěžící stoupnout, je jak pro slony. Takže nejdřív bych to hodnotila jako naprostý odpad, jenže ve srovnání s australskou 7. sérií vykreslující tlusté singles jako chudáky toužící po svatbě a rodině, je americká verze poklad.
Pokud máte slabší žaludek, tak u prvních dílů každé série radši nejezte:-) Lidi zvrací, kde se dá, sotva se hýbou, pot z nich stříká, špeky při cvičení lítají ze strany na stranu. Na konci každého dílu je vážení, kdy jsou všichni bez triček a v elasťákách, aby jejich špeky extra vynikly. Asi tak od poloviny série nosí na vážení tílka, aby pro změnu nebyla vidět teď už visící kůže. Skoro všichni soutěžící si tu morbidní obezitu způsobili sami, prostě se na ty kila vyžrali. Pak se diví, kolik váží. Super jsou i ty záběry na rodinné příslušníky soutěžících, až z toho jeden může mít pocit, že snad v USA nejsou žádní hubení lidé.
Bob Harper je sympaťák, když je mimo tělocvičnu. Miluju ty jeho vtipné komentáře. Jejich soupeření s Jillian mělo tu správnou vraždící atmosféru. Jillian je v mnoha ohledech drsnější než Bob. S Jillian za zadkem totiž musí zhubnout úplně každý:-) Po jejím odchodu se dokázal prosadit jenom Dolvett. Brett a Cara byli tragičtí, Kim byla málo přísná a Anna Kournikova umí být fakt podlá. Hrozně se mi líbí to, jak se většinu sérií snaží oblékat trenéry do barev jejich týmů – takže Jillian má na sobě vždycky něco černého, Bob modrého a ostatní trenéři červeného. Takové blbosti si všimnu:-) Jestli jsou ale všichni trenéři v posilovnách jako v The Biggest Loser, tak mě tam nikdy nikdo neuvidí. Doktor Huizenga podle mě vypadá jako z teleshoppingu. Alison Sweeney, která moderátorský post přebrala po Caroline Rhea, je na soutěžící milá a snaží se je podpořit, i když nic nezhubnou, nebo naopak ještě přiberou. Občas mi na ní ale vadí to, že je až moc přeslazená.
Co mi vadí, je strategické čachrování soutěžících. Takže takové ztloustnutí za účelem vyhození jiného soutěžícího bohužel není ničím výjimečným. Čím novější série, tím více se v The Biggest Loser objevuje dramatických scén na úkor těch hubnoucích pouček Boba a Jillian. Taky mi vadí ty amatérské psychoanalýzy trenérů. Je to prostě dělaný na to, aby se tlusťoch rozbrečel a vyprávěl o svém zpackaném životě, o tom, co nemůže dělat, protože je tlustý. Všichni chtějí svůj život zpět. No, není to dojemné? A pak ty malé nenápadné reklamy na naprosto nezbytné věci jako vakuovací dózy a sáčky, lahve na pití, dietní jogurty, polotovary, které vypadají, jako by je už někdo jednou snědl.
Taky si úplně nejsem jistá, jestli je to rychlé hubnutí až tak zdravé, jak pořád prezentují. Po šesti měsících je vyhlášen vítěz, tedy ten, kdo zhubne procentuelně nejvíc, ale zároveň vidíme i, jak si vedli ostatní soutěžící po svém vyřazení. Ten rozdíl je fakt markantní, to uznávám. Otázkou je, jestli si tu váhu dokážou udržet i pak, protože nevěřím, že se nevrátí ke svému pohodlnému fastfoodovému životu.
Na rozdíl od ragelly mě The Biggest Loser neinspiroval k dietě a cvičení, ale k tomu, že jsem se konečně naučila péct cheesecake a cupcakes s barevnou polevou:-)
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé