
anjoa
Jméno | — | |
Věk | — | |
Bydliště | — | |
— | ||
— | ||
— | ||
Poznámka | — |
Project Runway
Project Runway je rozhodně jednou z těch lepších reality shows. K výhře nepomůže propracovaná strategie, podrazy, pomluvy, ale naopak většinou jde o talent, výdrž a pracovitost. Která reality show tohle může nabídnout?
V každém dílu je zadán soutěžní úkol a jeden nebo dva návrháři s nejnižším hodnocením vypadnou. Jak se blíží finále, rozpočet na materiál je vyšší, čas na výrobu oblečení kratší a konkurence tvrdší. Finále spočívá v předvedení své kolekce na Fashion Week a podle toho se rozhodne o vítězi. Souběžně se soutěží návrhářů probíhá ještě soutěž modelek a modelka vítězného návrháře nafotí fotky do časopisu, tahle soutěž je ale v podstatě zbytečná a v pozdějších sériích je jí naštěstí věnován menší prostor.
Soutěž provází hláška Heidi Klum: "In fashion one day you are in, the next day you are out". A pak je tu Tim Gunn a jeho "Make it work" a "Carry on". Tyhle hlášky prostě dělají Project Runway jedinečným a zapamatovatelným. Hodně často Project Runway ovšem taky vypadá, že soutěž návrhářů je jenom vedlejší linka vedle reklam na Garnier, L'Oreal Paris, Moods, Marie Claire a jiných módních produktů, které se v Project Runway používají.
Každá série má alespoň jednu výraznou osobnost. Moji oblíbenci jsou Austin (ten by si mohl klidně z fleku střihnout roli nějakého upíra:-), Mondo a jeho úžasné kombinace barev a vzorů, Kenley a její pin-up šaty s nakreslenými květinami, Jeffrey a jeho novinové a zipové šaty, Uli a její šaty na titulku ELLE, Chris a jeho wrestlingový obleček, Daniel Vosovic a jeho květinové šaty, Jillian a její kabáty, Christian a Seth Aaron (od nich je naprosto nemožné vybrat jenom jeden model).
Nejraději mám úkoly, ve kterých musí návrháři vytvořit oblečení z neobvyklých materiálů – tedy z věcí koupených v obchodě pro zvířata, potravinách, železářství, květinářství, cukrárně nebo v obchodě s dárkovými předměty. Taky mě baví, když mají návrháři vytvářet oblečení pro někoho jiného než pro ty jejich hubený tintítka:-) – takže recyklují svatební šaty nebo šaty družiček, šijí šaty na maturák, oblečení pro malé děti nebo kostýmy pro drag queen.
Za nejlepší série považuju 1. (hodně večírků, shánění modelek na ulici, modelky půjčující si soutěžní modely na své večírky), 4. a 7. sérii (nejlepší finálové trojice), ve kterých se sešlo velké množství talentovaných návrhářů. S postupujícími sériemi se mi zdá, že těch hodně talentovaných lidí nějak ubývá a naopak přibývá drama. Chápu, že emoce musí být součástí těchto pořadů, ale tvůrčí proces výroby oblečení je zajímavější než bezobsažné kecání. Po kontroverzním vítězi 8. série jsem si myslela, že Project Runway už hlouběji klesnout nemůže. Ovšem 9. série mě vyvedla z omylu, je plná zbytečných emotivních scén typu mrtvá matka, mrtvý sourozenec, obtížný comming out, k tomu vítěz, který byl pravděpodobně vybrán už na castingu. Celá ta finálová skupina byla oproti předchozím řadám slabá. Z těch zelených elasťáků mám noční můru ještě teď:-)V 10. sérii drama naštěstí opět ubývá, závěrečné kolekce jsou vcelku vyrovnané a vítěz zasloužený. 11. série posílá Project Runway opět na samotné dno, protože série založená na týmových úkolech vůbec nefungovala tak jak nejspíš měla. Kreativita je zabita průměrností a do dalších kol postupují méně talentovaní soutěžící na úkor těch talentovanějších.
Nejvtipnějším momentem všech řad je pak Austin předvádějící pošťáckou uniformu pro Jaye, kterému nepřišla modelka, a Christian vysvětlující péči o své vlasy v reunion.
Nikdy bych si nemyslela, že mě může Project Runway až tak bavit, už jenom kvůli tomu, že je to reality show a ty já zrovna moc nemusím, ale tady to pro mě prostě nějakým záhadným způsobem funguje.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Upstairs Downstairs
Upstairs Downstairs se spíše než vztahům mezi panstvem a služebnictvem věnuje politické situaci v polovině 30. let (abdikace krále, vzestup Německa). Autoři se tak moc soustředí na to, aby seriál byl historicky správně, že zapomínají na to, že by si divák měl oblíbit alespoň jednu postavu.
Seriál postrádá hlavně zajímavé postavy a nějaký milostný příběh, protože manželé Hollandovi (vůbec nechápu, jak mohl Hallam skončit zrovna s Agnes) a ani Persie s Harrym romantiku prostě nezachrání. Protože má první série jenom tři epizody, je to strašně uspěchané. Zároveň tu ale není téměř žádný vývoj postav nebo ucelenější příběh táhnoucí se všemi díly, protože postavy přicházejí a odcházejí prostě příliš rychle. Když se konečně ve druhém díle začne mezi dvěma sluhy rozvíjet přátelství a začne to vypadat slibně, tak to samozřejmě tvůrci musí hned v tom samém díle utnout. Osobně se mi nezdá ani rebelující a emancipované služebnictvo v předválečném Londýně, kdy si zřejmě každý mohl dělat, co chtěl.
Pak je tu hudba, což je kapitola sama pro sebe. Většinou si hudby v seriálu téměř nevšimnu, ale tady snad není ani jeden okamžik, který by nebyl podkreslen rádoby dramatickou hudbou. Stačí si na vteřinu myslet, že ten "hluk" skončil, a je tu znova. Ta hudba je prostě příšerná.
Bohužel pro seriál také není dobrou vizitkou, aby dekorace a kostýmy zastínily samotný příběh. Samotný seriál jinak není špatný, má několik pěkných okamžiků a krásnou výpravu, ale nemůžu říct, že by mě víc zaujal.
Pokud máte rádi podobné seriály o vztahu mezi panstvem a služebnictvem, pak bych spíš než Upstairs Downstairs doporučila Downton Abbey.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
The League of gentlemen
The League of gentlemen je nepříliš známý seriál nabytý černočerným britským humorem. První série je pro mě naprostá kultovka plná vtipných scének bez nějakého souvislého příběhu. Druhá série už má ucelenější příběh a je laděna více hororově. Zabývá se záhadnou epidemií, vtipů je zde méně, ale stále ji považuji za nadprůměrnou. Navíc je doplněna naprosto nevánoční vánoční epizodou. Třetí série řeší autonehodu z pohledu snad všech obyvatel městečka. Podle mě je ze všech tří sérií, co se vtipů týká, nejslabší.
Vítejte v Royson Vasey, nejbláznivějším městečku v Anglii. Z nádraží jeďte s transsexuálním taxikářem Barbarou ke svému strýci, kde se určitě budete cítit jako doma. Raději se obloukem vyhněte místnímu obchodu pro místní lidi, který vedou Edward a Tubbs. Určitě si nedávejte místní specialitu řezníka. Pokud chcete zůstat natrvalo, určitě narazíte na Pauline, pracovnici místního úřadu práce, na nejhoršího veterináře na světě Chinneryho nebo na farářku Bernice, která nevěří v Boha. Nikdy neotvírejte cizím lidem, za dveřmi by mohl být obávaný kouzelník Papa Lazarou. Pokud máte syna na střední škole, nikdy u sebe nenechávejte přespat vedoucího výměnných pobytů z Německa Herr Lippa. Určitě se zúčastněte divadelního představení od "Legz Akimbo", které Bernice charakterizuje: "Some people call this Theatre in Education, I call it AIDS in a van."
Muži hrající ženské role, drsné vtipy, chytlavé hlášky, neuvěřitelně komické postavičky. Hlášky "Are you local?" nebo "Hello, Dave" jsou naprosto nezapomenutelné. Protože jsou pánové milovníky hororu, seriál je plný odkazů na známé hororové filmy. Tvůrci taky mají odvahu zbavit se v průběhu seriálu nejoblíbenějších postaviček, jejichž potenciál už je vyčerpaný, a nahradit je jinými.
Taky se mi hodně líbí ty inzeráty: v první sérii na ztracené věci (zoo, páteř, babička), ve druhé nabízející práci všeho druhu (vykrádání hrobů, lov veverek).
Vybrat z té bandy jednu nejoblíbenější postavu, je skoro nad lidské síly. Každá je svým způsobem naprosto úžasná. U mě tak vítězí Pauline, undercover Ross, Edward a Tubbs, veterinář Chinnery.
The League of gentlemen je seriál, který se určitě nebude líbit každému, ale já prostě tyhle divné seriály miluju.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Bag of bones
Kdybych neznala knižní předlohu, byla bych asi nadšená, ale takhle bohužel. Seriál Bag of bones je hodně osekaný výcuc knihy, který se navíc i od té knihy docela odchyluje. Zaměnit syna za dceru nebo změnit charakter důležitých postav to by ještě šlo, ale vůbec nezmínit souvislosti s písmenem "K", značně okleštit závěrečnou část a vůbec se nezmínit o Smějící se Sáře, tak to teda ne. Těšila jsem se na Mattie vycházející z jezera a oni ji nechají vylézt z vany, boj mezi Jo a Sárou a oni na sebe jenom zakřičí.
Bag of bones je víc zaměřený na hororovou stránku než na rozvíjení vztahů Mikea s obyvateli městečka, které je klíčové pro jeho pochopení věcí dějících se kolem jezera. Ty hororové scény fungují tak, jak mají – kde se má divák leknout, tam se lekne, ale žádný pocit hrůzy nebo nebezpečí z toho prostě cítit není. Protože jsme opět v puritánské Americe, scéna toho, co se stane Sáře po jejím vystoupení, nevyzní tak děsivě a odpudivě, jak by měla.
Max a Rogette vypadají jako učebnicoví komixoví padouchové a Mattie jako sexy koketa. Popravdě se mi nelíbil ani Pierce Brosnan, přišel mi prostě na Mikea Noonana moc starý. Zajímavý výběr hudby pro jogging:-). Dokoupit si písmenka na ledničku, to taky zrovna nevyžaduje mozek Sheldona Coopera. Mikeova závěrečná scéna s Rogette, aneb nůžky vždy zachrání situaci, působí fakt směšně. Na druhou stranu bez něj by Bag of bones bylo asi ještě horší.
Logické nesmyslu typu, že podle seriálu mají být Mike a Kyra z jedné generace, už mě vážně nerozhodí. Ale ten konec, ten to vážně zabil:-) Mrtvoly všude okolo, ale jít se projet na kánoi je vážně geniální nápad.
Co se povedlo přenést, je kouzlo Sáry Tidwellové. Anika Noni Rose má vážně pěkný hlas a její zpívající scény z minulosti se mi líbily z celého seriálu nejvíc.
Kingova propracovanost jednotlivých postav, jeho navození atmosféry, pomalé objevování záhady, to je to, co Bag of bones postrádá nejvíc. Pro mě je to další důkaz toho, že Stephen King je lepší na papíru než na plátně.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Extreme Makeover: Home Edition
Extreme Makeover: Home Edition je jeden z pořadů, které zrovna moc nemusím. Máte nějaké dědičné onemocnění? Pořiďte si co nejvíc dětí, které ho budou mít taky. Nemáte dědičné onemocnění? Nevadí, pořiďte si stejně co nejvíc dětí, je jedno, jestli biologických nebo adoptovaných. Stačí, když nebudete mít peníze na jejich výchovu, nebo jejich otec bude ve vězení. Vrátili jste se z Iráku nebo Afghánistánu? Pak vám jako správní američtí patrioti postavíme nový dům. Tornádo vám zničilo papundeklový dům? Nevadí, pořídíme vám nový, lepší, na tom samém místě.
Vážně mě fascinuje, když zničí zachovalý dům, který potřebuje jenom menší opravu, a na jeho místě za sedm dní vytvoří papundeklovou monstrózní hrůzu. Do každého pokoje musí přijít milion lapačů prachu a takový lunaparkový pokoj nebo nahrávací studio je naprostou samozřejmostí, protože všichni v rodince jsou strašně nadaní. Taky zřejmě nikdo nemyslí na to, kolik zelených dolárků bude stát provoz toho domu do budoucna. Na druhou stranu se mi zdá, že v pozdějších sériích se tvůrci trochu mírní a přidávají i užitečné věci – třeba solární panely. Docela ráda bych ale viděla, jak po nějaké době vypadá ten dům.
Většinu času zabírá kecání, jak se mají všichni hrozně rádi, jak všichni milují basketbal a hudbu, jak se denně modlí k bohu, aby jim pomohl. Všichni v celém sousedství vybranou rodinu mají neuvěřitelně rádi, všichni jim ochotně chtějí pomoc, až by se nad nimi srdce ustrnulo. A k tomu ty emoce – rodinka brečí, sousedi brečí, dělníci brečí, dokonce i designéři brečí.
Nejsem zase takový cynik, jak by se mohlo zdát:-) Uznávám, že některé rodiny z pořadu si možná i nový dům zaslouží, ale stavět dům lidem jenom proto, že mají hodně dětí, nebo proto, že je pro ně jejich současný dům malý, nebo že jsou nemocní, tak to teda ne. Celkově to přece popírá jejich vizi amerického snu.
Takže kolem a kolem, na tomhle pořadu se mi nejvíc líbí britský přízvuk Eda Sanderse:-)
33 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 9 lidí
Cape Wrath
Vítejte v Meadowlands, nejbezpečnějším městečku na světě! Meadowlands je takový hotel California, kde se i ráj na zemi snadno změní v noční můru.
Danny, Evelyn a jejich děti Mark a Zoe jsou do Meadowlands přesunuti v rámci programu ochrany svědků. Brzy zjišťují, že jejich nový domov není až tak zářivý, jak se na první pohled může zdát. Seriál navozuje atmosféru ve stylu Velký bratr tě vidí s motivačním plakátem Josepha Goebbelse na zdi jednoho z obyvatel Meadowlands. Roztáčí se tak kolotoč paranoi, vydírání, pronásledování a podezřelým je úplně každý.
Je to jeden z těch seriálů, které mají být samy o sobě divné. V hlavě vám hned naskakuje spojitost s Twin Peaks a Prisoner. Cape Wrath chce být jedinečný, znepokojující, temný a tajemný, jenže se snaží až moc. První dvě epizody vypadaly slibně, ale pak celkově seriál klesá, až dospěje k celkem nezajímavému vyvrcholení. Hlavní dějová linie kolem Dannyho se často ztrácí v dějových liniích ostatních členů rodiny. Bohužel žádná z hlavních postav mi nebyla moc sympatická, takže mi bylo v podstatě jedno, co se s nimi stane.
Přišlo mi, že tvůrci vytvořili víc záhad, než by sami chtěli. Objevují se stále nové a nové otázky, ale odpovědi téměř žádné. Nedozvíme se, proč se vůbec rodina dostala do programu, kdo přesně je Samantha, co se stalo s Ormondem, kde se Meadowlands nachází a co je vůbec program Cape Wrath.
Konec Cape Wrath byl hodně uspěchaný a pro mě po osmi dílech docela neuspokojivý.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Emma
Seriál je jednou z nejlepších adaptací Emmy, kterou znám. Tak jako v ostatních dílech Jane Austen se v podstatě nic neděje. Seriál se striktně nedrží knižní předlohy, což v tomto případě nevadí, protože to není na úkor děje. Klade se větší důraz na vztah Emmy a jejího otce či na její lásku k cestování.
Seriál se stejně jako všechny adaptace britské literární klasiky na BBC může chlubit vynikající výpravou, kostýmy, hudbou, dlouhými záběry anglického venkova – to všechno dohromady vytváří tu správnou starosvětskou atmosféru.
Emma je z austenovských hrdinek moje nejméně oblíbená, protože i když je ve svém dohazování vedena těmi nejlepšími úmysly, působí prostě jako povrchní, rozmazlená, znuděná husa.
Romola Garai je pro role v historických filmech a seriálech jako stvořená a její Emma pro mě překonává i Emmu Gwyneth Paltrow z roku 1996. Emma je v některých momentech seriálu příliš rozjařená a emotivní, že to ve srovnání s ostatními rezervovanými postavami extra vyniká. Jonny Lee Miller asi bude můj nejoblíbenější Knightley. Tohle je taky první adaptace, kde mám ráda i postavu Jane, protože tady konečně není jenom bezduché stvoření stojící někde v koutě, ale živá bytost. Překvapila mě i chemie mezi Frankem Churchillem a Emmou. Menší problém mám s Tamsin Greig - vždycky v ní budu vidět Fran z Black books.
Seriál má pro mě celou řadu nezapomenutelných momentů spojených především s interakcí mezi Emmou a Knightleym (hádka o Harriet, tanec na plese, piknik). Tvůrci nezapomněli ani na humornou stránku, kterou představuje hlavně Knighleyho bratr, který se za všech okolností tváří stejně nabručeně, a pan Elton.
I když to samozřejmě dopadlo tak, jak to dopadnout mělo, závěr se mi moc nelíbil. Zdál se mi takový uspěchaný. Nicméně pokud máte rádi příběhy Jane Austen, tak se vám tahle adaptace Emmy bude určitě líbit.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Kidnap and Ransom
Kidnap and Ransom je seriál z prostředí vyjednávačů s únosci. Zní to jako zajímavý seriál, že? Jenže zas tak zajímavý není. Akčních scén s uskutečňováním výměny je tu žalostně málo. Vlastně se pořád jenom telefonuje (v kanceláři, v hotelu, v autě, doma, v domě oběti), nastupuje a vystupuje z auta a přendavají se potraviny z nákupních tašek do ledničky.
Hlavnímu hrdinovi Dominicu Kingovi se poslední případ nepovede podle jeho představ a nový není o nic lepší, když se jednoduchá výměna v Jihoafrické republice zvrtne v něco víc. Paradoxně víc než hlavní hrdina zaujme John Hannah jako hlavní únosce. Jo, ty záporáci mu fakt jdou. Ale závěrečná scéna, ve které syčí, je dost úsměvná.
Docela mě mrzí, že Helen Baxendale je tady tak nevyužitá. Její postava se většinou objeví jen, když má hlavnímu hrdinovi vynadat. Ostatní postavy na tom nejsou o moc lépe. Přijde mi, že jsou tam jen proto, aby Trevor Eve nebyl na obrazovce celou dobu. Kdo by tomu věřil, když seriál produkovala jeho společnost?
V seriálu mě hodně rušily neustálé flashbacky, asi aby divák opravdu, ale opravdu poznal, že hlavní hrdina je vnitřně rozervaný:-) Problémy v práci střídají problémy doma. U vývoje postavy jeho dcery, jsem si říkala, co to ksakru je. Prostě žádné vysvětlení, proč postavy jednají, tak jak jednají.
Nemůžu říct, že bych se u Kidnap and Ransom nudila, ale ani jsem se moc nebavila. Pro mě je to těsně nad průměrem.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Black Mirror
Black Mirror je zajímavý britský počin od tvůrců Dead Set. Všechny příběhy jsou temné, kontroverzní, svým způsobem hodně zvrácené a zanechají vám v ústech nepříjemnou pachuť. Je to jakási satira na zvětšující se význam technologií, na všemožné talentové soutěže a na sílu veřejného mínění.
Každý příběh je jiný, odehrává se v jiné době, s jinými herci a epizody tak na sebe nenavazují. Co podle mě mají společného, je originální myšlenka u každého z nich – určitá neschopnost změnit osud, snaha vědět příliš mnoho. Na celý první příběh, ačkoliv byl tak trochu prvoplánově šokující, jsem se dívala s pusou dokořán, zbylé naštěstí (nebo možná bohužel) už takový efekt neměly. To neznamená, že jsou špatné, jen jsou prostě od prvního dílu hodně odlišné. První díl konfrontuje diváka s tím, na co všechno je schopen se dívat, zda dokáže překročit hranice toho, co je považováno za mravní normy. Druhý díl se zabývá snahou změnit nastolený systém reprezentovaný talentovou soutěží Hot Shot. Mimochodem se mi moc líbí ty skákající animáci v hledišti:-). Třetí díl pracuje s možností trvalého uchování vzpomínek. A teď si to jdu přehrát znova:-)
Jak je u Britů zvykem, Black Mirror má výborné herecké obsazení. V první epizodě září Rory Kinnear, ve druhé Daniel Kaluuya a ve třetí Toby Kebbell.
Seriál nepoučuje, neříká, co je dobré a co špatné, pouze naznačuje a nechává na divákovi, aby si svůj názor vytvořil sám. Black Mirror se jednoduše nedá popsat, to se musí vidět.
80 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 15 lidí
Terra Nova
Terra Nova je po všech stránkách průměrný seriál – ničím nepřekvapí, ničím neohromí, ale úplný propadák to není. Docela tragické je ale to, že stačí vidět úvodní a závěrečný dvojdíl, aby byl člověk v obraze.
Čekáte boj o přežití uprostřed nehostinné džungle? Nájezdy masožravých dinosaurů na nebohé osadníky? Nějaké mrtvé lidi? Tak to jste si spletli seriál. Terra Nova se místo boje o přežití uprostřed světa dinosaurů soustředí na příhody jednotlivých členů rodiny Shannonových. Takže sledujeme besídku nejmladší dcerky, randění starší dcery s neuvěřitelně otravně zdvořilým vojákem a aby toho nebylo málo, tak se kolem synka taky točí krásná obyvatelka Terra Novy, která je navíc adoptivní dcerou velitele.
Už v prvním díle je jasné, že Terra Nova je spíš rodinné drama uprostřed prehistorického prostředí než sci-fi. Seriál je totiž plný srdcervoucích scén o jedné velké šťastné rodině. Když se konečně vyřeší problém mezi jedním otcem a jeho synem, hned nám tvůrci naservírují problém mezi dalším otcem a jeho synem. Kam se na hlavní hrdiny hrabou latinskoamerické telenovely. Postupem času jsem se přistihla, že si přeju, aby té doktorce a nejmladší dcerce už konečně někdo zakroutil krkem:-).
Terra Nova většinu času nemá žádný spád ani napětí. Místo pořádné akce se pořád řeší nějaké hovadiny a všichni trochu moc spoléhají na to, že jim další výprava přinese technologie a veškerý materiál, který potřebují. Hlavní záporáci jsou v podstatě k smíchu, protože to zase jsou chudáci s nevyřešenými rodinnými problémy. Sympatické mi byly paradoxně pouze dvě vedlejší postavy, které nedostávají tolik prostoru jak ostatní - Wash a Malcolm.
V posledních pěti minutách se konečně objeví nějaká větší záhada a vážnější problém. Škoda, že taková nebyla celá sezóna.
55 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 22 lidí