anjoa
| Jméno | — | |
| Věk | — | |
| Bydliště | — | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
Lost in Austen
Seriál Lost in Austen má zajímavý námět, který v sobě skrývá hodně potenciálu – dívka z 21. století se ocitne ve světě Jane Austenové. To samo skýtá velké množství komediálních situací. Bohužel tvůrcům se nepodařilo tento potenciál plně rozvinout. Scénář je chabý, jedna absurdní situace střídá druhou, konec působí až moc prvoplánově. Postavy jsou nesympatické a celkově je to takové nedotažené. V celém seriálu mě pobavily pouze 2 scény – Amanda zpívající u Bingleyho Downtown od Petuly Clark a Missák mokrá košile Darcy koupající se v rybníku.
Na mě je toto moderní pojetí Pýchy a předsudku až příliš inovativní. Hlavním důvodem mojí nespokojenosti je nesympatická hlavní hrdinka Amanda, do které se postupně zamiluje celé mužské osazenstvo seriálu. Je to nepříliš inteligentní dívka žijící v Londýně, která objeví u sebe v koupelně kouzelná dvířka vedoucí přímo do Longbournu. Je spíše obdivovatelkou kultu Colina Firtha hrajícího Darcyho v minisérii z roku 1995 než samotného románu Pýcha a předsudek. Celou dobu pobíhá sem a tam a říká románovým postavám, co kdo má zrovna teď dělat a kdo si koho má vzít, protože to tak přece četla v knize. Je naprosto jasné, že celou situaci ještě mnohem víc zamotá.
U ostatních postav dochází ke značnému pozměnění charakterových vlastností oproti knize. Pan Darcy z této adaptace vychází jako prvotřídní blb a totéž by se dalo říci i o Bingleym. Jedinou skutečně zábavnou postavou tak zůstává Wickham, jehož představitel Tom Riley si pro sebe ukradl každou scénu, kdy se na obrazovce objevil. Také Gemma Arterton je v roli Elizabeth, která projde oněmi dvířky v koupelně do současnosti, okouzlující. Nicméně Elizabeth v této verzi ztratila svoji osobitost a kouzlo, které ji dělalo tak výjimečnou. Tuto výjimečnost má zřejmě představovat Amanda, která ale působí spíše výstředně a vulgárně.
"Slyšíš ten zvuk, Georgi? Zzzzz. To se Jane Austenová obrací v hrobě jako kočka zapomenutá v sušičce." Asi tak by se dal slovy Amandy charakterizovat celý seriál.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Whitechapel
Whitechapel je typicky britská syrová záležitost, tak trochu ve stylu Luthera nebo Sherlocka. Jde o psychologický krimithriller, nevyhýbá se násilí a má nezapomenutelnou atmosféru. Z každého dílu přímo čiší temná, ponurá atmosféra Londýna a frustrace detektivů, kteří se snaží dopadnout vraha. Seriál příliš nepoužívá moderní technologie jako CSI nebo profilování pachatelů jako Criminal minds, ale spíše je zaměřen na starou detektivní práci – hledání stop, vyslýchání svědků, studium literatury, velkou roli zde hraje obyčejná tabule s důkazy.
Seriál ve dvou sériích oživil legendy z historie Londýna a nenásilně je zakomponoval do současnosti. První série se věnuje Jacku Rozparovači, druhá legendárním gangsterům Krayovým. Scénář je propracován do posledního detailu. Děj graduje až k postupnému rozuzlení a tam kde první série končí, druhá plynule navazuje.
Rupert Penry-Jones jako DI Chandler, který trpí obsedantně-kompulzivní poruchou, je brilantní. Jeho detektiv přichází na nové oddělení a zavádí pro své podřízené řadu novinek, na které nereagují moc nadšeně, jako zdravé sendviče, celozrnné sušenky, zelený čaj, kravata k obleku. Postupně zjišťuje, že realita je dost odlišná od policejních příruček. Ostatní herci jsou také vynikající, zejména Steve Pemberton jako Edward Buchan, odborník na Jacka Rozparovače. Já jsem si oblíbila DC Kenta, nejmladšího člena oddělení, optimistu, který prožije dost těžké chvíle. Jen obtížně lze některého z detektivů označit za vzorový příklad policisty, naopak jsou to lidé z masa a kostí, kteří chybují a někdy používají i neortodoxní metody vyšetřování. A možná právě proto se mi tak dostali pod kůži.
Druhá série je podle mého názoru o trochu slabší, ale stále je nadprůměrná. Zaměřuje se spíše na vnitřní vývoj hlavních postav. Také legenda o Ronniem a Reggiem není určitě tak známá jako legenda o Jacku Rozparovači. I přesto Whitechapel má všechno, co hledám u detektivky – příběh, atmosféru, sympatické postavy.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Let them eat cake
Let them eat cake je šestidílný britský seriál odehrávající se v předrevoluční Paříži mezi prostopášnou šlechtou žijící v paláci ve Versailles. Sledujeme konkurenční boj mezi hraběnkou de Vache a madam de Plonge. Jejich intriky, pletichy, boj o moc na pozadí rodící se revoluce, o níž šlechta ve Versailles nemá zatím ani zdání. Hraběnce hbitě sekunduje její služka Lisette a krejčí Bouffant, ale i ostatní postavy jsou takové komické figurky v čele s Marií Antoinettou. Hraběnka je prezentována jako prostoduchá osůbka, která nechápe mechanismus dveří, slabostí neudrží vidličku a nedokáže sama bez služky 3 dny vstát z postele. Zároveň je ale skvělá ve shánění posledních drbů a jejich donášení královně. A její rána strávená s markýzem de Sade taky stojí za zmínku:-) Kromě výše zmíněných postav je výborný i překladatel Marie Antoinetty, který vypadá, jako by ji chtěl každou chvíli zaškrtit a který překládá trochu volněji, než je zvykem:-)
Let them eat cake je seriál plný černého humoru a skvělých hlášek. V tomto seriálu jsem objevila ženské komediální duo French/Saunders, které mi svým stylem humoru a propracováním scénáře připomíná Black adder. Jedná se o vtipnou záležitost s řadou absurdních situací. Bohužel ne v každém díle se tuto úroveň podařilo udržet, protože některé hlášky jsou vysloveně trapné, jiné naopak výborné. Pro mě byl vrcholem 2. (hraběnka obviněná z vraždy) a 3. (malování jejího portrétu) díl. Bavily mě i ty narážky na budoucnost ("v Louvru, kde má být prý jednou světoznámá galerie"). Občas trochu rušivě působí umělý smích. Doporučuji původní znění, ale i český dabing je povedený a dokázal si vcelku dobře poradit s velkým množstvím nejrůznějších slovních hříček.
80 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
The nine lives of Chloe King
The nine lives of Chloe King je pro mě rozhodně jednou z nejslabších novinek léta 2011. Je to takové spojení romance pro teenagery a nadpřirozených schopností. Seriál tentokrát pro změnu nezahrnuje upíry nebo vlkodlaky, ale starobylý kult Mai.
Casting samotné Chloe se příliš nepovedl. Skyler Samuels nebyla moc dobrá ani jako Andie v The Gates, ale tady je opravdu hodně nevýrazná a nezajímavá. Ale účes má za všech okolností perfektní:-) Poslední dobou se taky objevuje trend, že hlavní hrdina má nějakého ulítlého nejlepšího kamaráda (Stiles v Teen wolf, Kenzi v Lost girl). Tady tuto roli plní pár Paul a Amy, kteří představují komediální prvek uprostřed všech těch nadpřirozených věcí.
Podle mě moc nefunguje ani milostný trojúhelník Alek/Chloe/Brian. Jednoduše proto, že Brian je spolu s asijským kamarádem Paulem jedna z nejotravnějších postav seriálu. Navíc Alek je asi jediným důvodem, proč se na tento seriál dívat. Jeho postava je vtipná a on není takový ten za všech okolností dokonalý kladný hrdina.
Scénář je taky nepříliš originální a plný klišé. V podstatě se v seriálu nic neděje, nějaký padouch buď chce chytit Chloe, nebo naopak Chloe nějakého padoucha chytit chce. Nedozvíme se příliš informací o Mai, o Řádu a dalších nadpřirozených bytostech. Proč taky? Hlavně že vidíme v každém dílu několik rozhovorů Chloe s její matkou, která působí tak dokonale, jako by vyskočila z reklamy na prací prášky. A protože je seriál z produkce ABC Family, musí tu být povinně důraz na rodinné hodnoty a morální ponaučení:-)
Plně si uvědomuji, že nejsem přímo cílová skupina tohoto seriálu, proto ho úplně nezatracuji. Svoje diváky si určitě najde. Pro mě je to ale jenom letní oddychovka na jedno zhlédnutí. Nic víc.
93 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 14 lidí
Gravity
Neexistuje mnoho komediálních seriálů, jejichž hlavní téma je smrt. Six feet under a Dead like me představují světlou výjimku, u které se podařilo skloubit dohromady humor i drama. Takhle zřejmě měl být koncipován i seriál Gravity. Six feet under nebo Dead like me mají na rozdíl od Gravity ale něco navíc – sympatické postavy s příběhem, děj, který se posouvá dopředu, chování postav, ze kterého vám není trapně.
S označením komedie u Gravity příliš nesouhlasím. V seriálu se sice objevují úsměvné situace (exkurze v 1. dílu, návštěva domova důchodců, potápění ve vaně) spojené nejčastěji s postavami detektiva Millera a Jorgeho, ale místy na mě působí spíše trapně. Pro představu Miller je jógu praktikující vegan, který předstírá, že je detektiv, dluží peníze snad každému, má rakovinu, pronásleduje Lilly a hledá vraha své matky. Na 10 dílů docela hodně problémů:-)
První díly mi přišly docela zábavné, takové neokoukané v nepřeberném množství vztahových seriálů. Jenže postupně se díly začínají opakovat. Každá epizoda odkrývá důvody i způsob spáchání neúspěšné sebevraždy jednotlivých postav. Způsoby, jakým se postavy chtěly zabít, působí dost komicky a nemotorně. Pokus o sebevraždu většině z nich ukázal nové možnosti – ať už lásku nebo třeba jenom schopnost zašlápnout švába.
V Gravity je na americký seriál hodně sexu a nahoty. Závěr je jeden velký cliffhanger na 2. sérii, která už natočená nebyla.
Od Gravity jsem si slibovala víc. Čekala jsem více černého humoru a dostala jsem takový nijaký seriál s postavami, které mi většinou nebyly vůbec sympatické. Pro mě je Gravity takový průměr, neurazí, ale ani příliš nenadchne.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Game of thrones
Převedení prvního dílu ságy Píseň ledu a ohně spisovatele G. R. R. Martina do seriálové podoby mě nadchlo - ať už jde o vizuální stránku (oceňuji, že na severu se neprocházejí v letních šatičkách), hudbu nebo výborné herecké výkony převážně méně známých herců. Chtěla bych vyzdvihnout hlavně představitelku Aryi Maisie Williams, která je pro mě osobně velkým překvapením.
Děj přeskakuje mezi několika příběhovými liniemi – máme tu drsné Seveřany, intrikánské Jižany a divoké kmeny na Východě. Líbí se mi, že v Západozemí neexistuje jeden jediný hrdina, který sám bojuje proti zlu. Naopak dobro a zlo zde není jasně definováno, postavy se v průběhu děje vyvíjí a kladná postava nemusí být nutně na konci seriálu kladnou.
Co se týče postav, seriál má celou řadu silných ženských hrdinek (Arya, Daenerys, Cersei). Vypilované jsou i vedlejší postavy – baví mě rozhovory mezi Varysem a Petyrem Baelishem. Skřet Tyrion je jedna z nejzábavnějších postav a co by Jaime neudělal pro lásku, že? Jedinou pro mě hodně nesympatickou postavou je lady Catelyn. Ta na rozdíl od Cersei ve mně vzbuzuje čistokrevnou nenávist:-)
Seriál ukazuje, že ne všechny bitvy se odehrávají na bitevním poli a že ne všichni hrdinové se vždy musí dožít šťastného konce. Vždyť i Cersei řekla: "Když hraješ hru o trůny, buď zvítězíš nebo zemřeš. Žádná střední cesta neexistuje." A tady se to potvrzuje na 100 %. Martin zabíjí svoje postavy nemilosrdně (ať už jde o muže, ženy, děti nebo roztomilá zvířátka:-) a hlavně nečekaně.
Na seriálu je hodně patrný rukopis HBO – explicitní znázornění násilí, sexu, krve, vnitřností, což v tomhle seriálu vůbec není na škodu, a HBO si tak na své konto může připsat další vynikající seriál.
V seriálu mi trochu chyběli roztomilí zlovlci, které mají mít děti z rodu Starků pořád u sebe, a taky větší bitvy, ale ty vynahrazují menší souboje (skvělé jsou tréninky Syria Forela s Aryou).
Po přečtení prvního dílu a zhlédnutí seriálu můžu konstatovat, že pro mě je Game of thrones po dlouhé době seriál, u kterého se mi 10 dílů zdá opravdu hodně málo. Myslím, že se máme v Clash of Kings na co těšit, pokud budou tvůrci v takto vysoce nastavené laťce pokračovat.
95 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 40 lidí
Bedlam
Bedlam je pro mě tak trochu zklamáním. Podle traileru jsem se těšila na pořádnou britskou duchařinu a místo toho jsem doslala trochu strašidelnější Ghost whisperer.
Bedlam je prvním původním seriálem stanice Sky Living, která převážně vysílá americké seriály. Proto se možná Bedlam snaží vypadat co nejméně britsky, ať už se to týká výběru herců nebo tím, že postavy nejsou příliš propracované. Většina britských seriálů si potrpí na dobrý výběr herců, ale tady mám pocit, že casting snad probíhal v modelingové agentuře. Herci jsou velmi atraktivní, ale hrát moc neumí. Co se týká postav - Kate je nesympatická a sobecká osoba, Molly je přehnaně milá a ochotná všem pomáhat, Ryan je divný a Jed většinu života prožil v blázinci. Jedinou sympatickou a inteligentní postavou pro mě zůstává hlavní záporák Warren.
Líbí se mi nápad přeměnit bývalou psychiatrickou léčebnu na dům s nájemními byty. Seriál si tak zachovává ponurou a tísnivou atmosféru právě proto, že se většina scén odehrává v blázinci, který se navíc ještě rekonstruuje. Byty jsou opravdu velmi luxusní a docela by mě zajímalo, kde nájemníci berou peníze na nájem, protože zřejmě nikdo z nich nepracuje.
Hodně se mi líbí úvodní znělka. Jinak samotné díly jsou docela stereotypní. Objeví se nový nájemník, pronásleduje ho duch, který mu chce ublížit, pak přijde na scénu Jed a všechno vyřeší. A ten poslední díl, co to jako mělo být?
Duchové silně připomínají démony ze Supernatural a umí nějakým záhadným způsobem nájemníky přenášet na jiná místa a fyzicky jim ubližovat. Pro britské seriály je typický rychlý děj vtěsnaný obvykle do 6 dílů, ale tady se ty díly občas hodně vlečou. Bedlam se snaží svézt na úspěšné vlně seriálů jako Being Human, ale podle mě mu něco prostě chybí. Chybí mu odpovědi alespoň na některé otázky, které každým dílem přibývají. Z hlediska žánru (nemám ráda malé mrtvé tmavovlasé holčičky:-) pro mě ale Bedlam ještě stále zůstává nadprůměr.
83 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
Criminal minds: Suspect Behavior
Criminal minds: Suspect Behavior je pokus o spin-off, který zřejmě moc nevyšel. Seriál nepřináší nic nového, je to obyčejná kriminálka, kde navíc už v polovině každého dílu víme, kdo je zločinec. Záměrně nechci srovnávat s původními Criminal minds, protože tohle by podle mě vůbec neobstálo.
Výběr herců je hodně špatný. Ačkoliv je Forest Whitaker oscarový herec, tady se pořád tváří stejně útrpně. A ostatní herci tomu taky moc nepřidávají. Vyloženě mi vadí ta blonďatá holka, která má v každém díle ty nejupnutější džíny, co asi v kostymérně našli:-) Žádnému z nich jejich roli nevěřím, navíc mezi nimi nefunguje ani chemie. Whitaker pořád pobíhá a profiluje jak pominutý a ostatní jsou tam, alespoň v počátečních dílech, asi jenom na ozdobu.
Samotné příběhy nejsou úplně špatné, ale nelíbí se mi způsob, jakým agenti profilují podezřelého. Sice na začátku každého dílu říkají, že Red-cells je speciální tým a používá netradiční metody, ale co je na těchto agentech tak speciálního a který tým FBI má základnu v tělocvičně?
V seriálu mi také chybí nějaká hlavní dějová linka, která by dokázala lépe udržet divákovu pozornost a propojit jednotlivé epizody. Criminal minds: Suspect Behavior je v tomto ohledu podobné CSI – v každém díle je nějaký případ, který se za čtyřicet pět minut vyřeší. Seriál byl po pouhých 13 epizodách ukončen a podle mě se není čemu divit.
88 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Flash Forward
Seriál zpracovává vynikající nápad o naplnění či nenaplnění budoucnosti. Celosvětový výpadek lidského vědomí 6. října 2009 trvající 137 vteřin zapříčiní, že každý člověk na světě vidí svoji budoucnost o půl roku později, konkrétně 29. dubna 2010. Někoho tyto vidiny posílí, někoho zdrtí, někdo proti nim bojuje, ale nikdo doopravdy neví, jestli se vidiny vyplní či zda se výpadek bude znovu opakovat. Seriál rozvíjí myšlenku, zda sami můžeme ovlivnit svoji budoucnost nebo je všechno v rukách osudu. To je dokumentováno na lidech, kteří neměli žádný záblesk a pravděpodobně 29. dubna 2010 budou po smrti.
Flash Forward má zajímavý pilot, pak trochu ztrácí tempo, aby se po dvojdílu v polovině série vrátil ve vší parádě a směřoval ke konci, kdy se budoucnost sejde se současností.
Seriálu se nedá upřít určité ovlivnění seriálem Lost. Zmatené pobíhání Marka Benforda po výpadku nápadně připomíná pobíhání Jacka z Lost po havárii letadla. Dále zde můžeme vidět plakáty propagující Oceanic Airlines a v neposlední řadě se do Flash Forwardu přesunuli i někteří herci.
Pro mě nejzajímavější linií seriálu byla linie se Simonem Camposem, aneb podezřelým nula, ze kterého se postupně vyklube ohromně charismatický sympaťák:-) Přiznávám, že jsem sentimentálně fandila Brycovi a jeho japonské přítelkyni Keiko. Naopak nejméně mě zaujala linie Aarona a Tracy v Afghánistánu.
Je škoda, že seriál skončil po první sérii, protože měl potenciál i na další sezóny. Na tabuli D. Frosta bylo přece napsáno The end – 2016. A navíc ve Flash Forwardu hrál můj oblíbenec Jack Davenport:-)
75 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Childrens hospital
Seriál Childrens hospital je úžasná směsice černého humoru a parodování všech úspěšných seriálů z lékařského prostředí jako je ER, Grey's Anatomy, House M.D. a Scrubs. Filmoví fanoušci tu najdou i ironické narážky např. na Matrix, Star Trek a Pátek třináctého.
Každá epizoda trvá přibližně 12 minut a začíná obvyklým "v předchozím díle jste viděli...", kde ale přidává události, které se vůbec nestaly. Moje nejoblíbenější "v předchozím díle jste viděli..." je ze 4. dílu, kde se dr. Cat Black postupně rozchází s hromadou lékařů a sester, s některými i opakovaně:-)
V každém dílu se z tlampačů ozývá hlášení v podání Michaela Cery. Jedná se o hlášky typu: "Attention staff - Fish is my favourite dish." nebo "Attention staff – there must be more to life than this." Odkaz na Grey's Anatomy a Scrubs je vidět hlavně v tom, že každý díl je vyprávěn z pohledu ženské hrdinky – nejdříve dr. Cat Black, později dr. Valerie Flame. Dr. Owen Maestro si často a rád hraje na dr. House – za tím zabodnutým nožem v břiše přece musí být něco víc:-) A navíc je tu Dr. Blake Down s namalovaným obličejem klauna, který vypadá jako, kdyby utekl z hororu Stephena Kinga. Celkově je lékařský personál z Childrens hospital takový hodně zvrhlý.
V první sérii se navíc objevují fiktivní reklamy na naprosto nezbytné léky proti depresi a trailer na nový seriál National Terrorism Strike Force: San Diego: Sport Utility Vehicle, zkráceně NTSF:SD:SUV :-)
Seriál Vám také dá odpověď na otázky, co se skutečně stalo 11. září 2001, jak působí léčivá síla smíchu nebo jak se co nejlépe rozejít s přítelem. Ukáže vám, že předstírání vlastní smrti je nejlepší způsob, jak nemuset odpovídat na e-maily.
Seriál Childrens hospital balancuje na samé hraně korektnosti a hodně často ji i překročí, a proto si myslím, že to není seriál pro každého. Některé díly jsou naprosto vynikající, ale jsou i díly, které může člověk považovat za hraničící s trapností. Mně osobně se hodně líbil díl vyprávěný z pohledu portorikánského trpaslíka a díl vysílaný naživo. Já si prostě nemůžu pomoci, ale tu zvrhlou bandu lékařského personálu jsem si hodně oblíbila a už se těším na 3. sérii.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk