anjoa
| Jméno | — | |
| Věk | — | |
| Bydliště | — | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
The Guild
The Guild je zábavný a oddychový webseriál se specifickým typem humoru, který se nemusí líbit každému. Pro mě je The Guild ovšem jeden z mých dlouhodobě nejoblíbenějších seriálů, ke kterému jsem se dostala přes Feliciu Day z Dr. Horrible's Sing-Along Blog.
Děj seriálu se točí kolem partičky asociálů sdružených v guildě Knights of God. Codex (zrzka s videodeníčkem, kterou vyhodil i její psychiatr), Vork (plešatý pošuk, který šetří, kde může), Zaboo (napůl Žid a napůl Hind, který má problémy s matkou), Clara (matka, která zanedbává své děti i manžela), Tinkerballa (holka, co pořád hraje) a Bladezz (model, který ukradl guildě všechno, co měla). Ve třetí a čtvrté sérii se navíc setkáváme s konkurenční guildou Axis of Anarchy, kterou vede Fawkes (Wil Wheaton).
Postupem času se seriál rozvíjí i mimo prostředí MMORPG do "běžného" života našich hrdinů. Hledání práce, hledání sám sebe, problémy v rodině, neschopnost zapadnout mezi normální lidi to všechno řeší hrdinové The Guild s větším, či spíše s menším úspěchem.
Na začátku každého dílu si Codex vede svůj videodeníček, kde krátce zrekapituluje předchozí díl. Herečka Felicia Day má právě během této chvíle skvělé grimasy a hlášky, které člověka dokážou rozesmát ("Já teď lžu už i vlastní webkameře."). Jednotlivé díly jsou asi tak 4-5 minut dlouhé, některé jsou vynikající, některé jsou slabší. V technické stránce je vidět, že seriál byl natáčen s malým rozpočtem, ale zároveň je vidět velké zapálení herců pro věc.
80 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Dead Set
Nápad zasadit zombie epidemii do prostředí televizní soutěže Big Brother je sám o sobě výborný, ale podle mě byl v Dead Set využit jen zčásti. Přímý přenos nekonečného záběru jedné místnosti z vily je totiž jediným programem ve Velké Británii, který přežije zhroucení televizního vysílání, ale tvůrci seriálu dále s možností potenciálních přeživších diváků nepracují. Je v podstatě využita pouze vila, která plní funkci úkrytu před hladovými zombíky.
Z hereckého obsazení musím vyzdvihnout hlavně herce Andyho Nymana a jeho postavu producenta Patricka, který si i přes všechny své chyby a nechutnosti získává největší sympatie. Už jen pro samotné opovržení, které cítí k soutěžícím, a zvlášť k Pippě, která není úplně nejinteligentnější, a se kterou po dobu útoku zůstává uvězněný v jedné místnosti.
Seriál je takovou satirou a hororem dohromady. Skvělé je stereotypní vykreslení "celebrit" žijících v domě Big Brothera. Takové nesympatické hrdiny aby člověk skutečně hledal jen v televizní realitě. Debata jestli zabít nakaženého soutěžícího nebo ho "jen" zmrzačit a v pozdějších dílech použití kousků těl soutěžících k odlákání zombíků bylo parádní. Místy seriál hodně funguje jako kritika současné společnosti ("…to znamená, že už nejsme v televizi?").
Ve srovnání s Walking Dead na mě působí seriál Dead Set stísněnějším dojmem. Kamera je roztřesená, nejsou tady žádné jasné barvy, děj se odehrává na omezeném prostoru. Zároveň působí Dead Set ale i trochu nudněji, je to takový seriál bez většího napětí s řadou zbytečných postav a bez jakéhokoliv vysvětlení původu zombie epidemie.
Tvůrci také porušují některá typická hororová klišé – dívka jako poslední přeživší, tupí zombíci honící se za masem. Naopak zombíci jsou v tomhle seriálu určitě rychlejší a možná i inteligentnější než samotní soutěžící:-)
Konec seriálu mě docela hodně překvapil a byl těžce neamerický. Dalo by se říct, že konečně vyhrál Big Brother někdo, komu jsem fandila:-)
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Studio 60 on the Sunset Strip
Seriál Studio 60 on the Sunset Strip je zajímavý, inteligentní a sarkastický seriál. Je to snad nejukecanější seriál od dob Gilmore Girls, ve kterém se výborně mísí drama s komedií. Seriál obsahuje také plno narážek na předchozí dílo scénáristy Aarona Sorkina West Wing. V čem podle mě seriál vyniká a řekla bych, že nemá konkurenci, je způsob, jakým se dokáže vtipnou a ironickou formou dotýkat ožehavých témat (11. září, terorismus, prezident Bush, křesťané, Hollywood…).
Ve 22 dílech se postupně rozvíjí život scénáristů, herců a vedení Studia 60. Ukazuje jejich celotýdenní přípravu na vysílání páteční show, psaní skečů, vliv inzerentů či strach o ratingy. Seriál má vynikající obsazení, kterému vévodí Matthew Perry jako Matt Albie, staronový hlavní scénárista Studia 60, a jeho nejlepší přítel producent Danny Tripp, kterého hraje Bradley Whitford. Tyhle dva přivádí po několika letech zpět do Studia 60 nová ředitelka televize NBS Jordan McDeer (vynikající Amanda Peet). Matt zde potkává svou bývalou přítelkyni Harriet, která je jednou z hlavních hereček show. Jejich vztah by možná vystačil na samostatný seriál:-) Také přátelství herců Simona a Toma je v seriálové tvorbě podle mě něčím výjimečným. Všechny postavy jsou velmi reálné a člověk se s nimi prostě dokáže rychle sžít. Vztahy mezi nimi nejsou prvoplánové, ale uvěřitelné a upřímné.
Samotné skeče, které herci v páteční show předváděli, mi až tak vtipné nepřipadaly. To je ale vynahrazeno jinými momenty (zatčený Ježíš s jointem v kapse, hajlující Santa Claus, používání gilotiny, chytání uprchlého hada nebo rozbíjení kokosového ořechu).
Hlavní předností seriálu je vynikající scénář Aarona Sorkina, skvělé herecké výkony a kamera, která velmi často a dlouho sleduje herce bez jakéhokoliv střihu. Myslím si, že takhle by měla vypadat inteligentní zábava. Možná právě proto měl seriál tak nízkou sledovanost a byl po první sérii ukončen.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
Moderní Sherlock
Sherlock je pro mě seriálové překvapení roku 2010. Seriál je osvěžující, inteligentní a vtipný. Přenesení Sherlocka Holmese do 21. století zafungovalo skvěle, ale přitom si seriál zachoval jakýsi retrolook.
BBC opět válí, má skvělý casting, a to nejen Sherlocka a Watsona, ale i vedlejších postav – Lestrada, Moriartyho, paní Hudsonové a dalších. Sherlock, ztvárněný Benediktem Cumberbatchem, je vyobrazen jako sarkastický asociál, který si z nudy střílí ve vlastním obýváku. Watson, ztvárněný Martinem Freemanem, zase jako válečný veterán z Afghánistánu, který si píše blog. Taky chemie mezi hlavními hrdiny funguje úžasně.
Zajímavá je i vizualizace brilantního Sherlockova přemýšlení, které následně objasní i pro ty méně chápavější, že Watsone:-)
Kamera, hudba, kvalitní dialogy, ústřední dvojice neustále cestující v londýnském taxíku – a já prostě slintám:-)
Závěr lehce navnadil na druhou sérii. Taky už se jako Sherlock těším na podzim 2011 na nějakou pěknou vraždu, která mě rozveselí.
92 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 24 lidí
Psychoville
Seriál Psychoville opravdu dělá čest svému jménu. Psycho je totiž slovo, které ho vystihuje nejlépe. Seriál je ujetý, hororově napínavý a plný černého humoru.
Příběh je založen na totálně úchylných postavách, které dohromady spojuje tajemný příběh. Je tady obdivovatel sériových vrahů David a jeho matka, kteří kralují 4. epizodě věnované Alfredu Hitchcockovi. Dál tu máme zdravotní sestru, která si myslí, že panenka je její dítě, depresivního jednorukého klauna, slepého milionáře sbírajícího plyšová zvířátka a liliputána hrajícího v pornofilmech.
Pro mě je Psychoville opět dokladem toho, že Britové prostě umí točit zajímavé seriály. Já sama se už nemůžu dočkat druhé série:-)
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Průměr
Sedm lidí se jednoho rána probudí v hotelu v malém, opuštěném městečku, které vypadá jak vystřižené z 50. let. Je tady jenom trochu divný recepční a kuchaři v čínské restauraci, kteří našim hrdinům vaří jídlo. Nápad dobrý, provedení horší.
V první polovině seriálu se ještě podařilo udržet stísněnou atmosféru, ale postupně se žánr přesouvá z psychothrilleru spíš do romantické polohy. Velkým problémem je, že většina postav působí nesympaticky, a vám je úplně jedno, kdo se z městečka dostane a kdo ne. Hlavní ženská hrdinka Janet je kapitola sama o sobě. Nějak jsem za celou sérii nepochopila, co na ní všichni vidí. Také odhalování pravdy dvojicí novinářů je plné mezer a působí dost náhodně.
Pro mě vrchol seriálu přišel s koncem 12. dílu. Poslední, 13. díl, dost zavání otevřeností pro případné pokračování.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé