anjoa
| Jméno | — | |
| Věk | — | |
| Bydliště | — | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
Crossing Lines
Tak první, co mě u Crossing Lines napadlo, bylo, že ICC zřejmě rozšířil svoji jurisdikci bez toho, že by to někomu řekl:-)
Crossing Lines v rámci žánru nevybočuje z průměru, podobných kriminálek je celá řada. Určitým ozvláštněním tak mohou být české lokace a čeští herci. Každý tak může hrát hru: "Jé, Roden. Jé, Issová. Jé, Vašut."
Líbí se mi jednotlivé případy, protože působí obyčejně, nejsou nijak závratně překombinované a nesnaží se za každou cenu šokovat nějakou hnusárnou. OK, ten případ s řidiči kamionů mi přišel poněkud ujetý, ale ten zbytek ušel.
Jenže já mám u Crossing Lines problém s tím, že mi není extra sympatická žádná z hlavních ani z vedlejších postav. Snad všechny z nich mi byly každým dílem nesympatičtější a nesympatičtější. V jiných kriminálkách si dokážu vybrat alespoň jednu postavu, u které mě zajímá, jak to s ní bude dál. Tady mi to prostě chybí. Chápu, že chtějí vykreslit komplexní postavy, které mají mimo práci i soukromý život. Ale tady jsou v soukromí všichni tak nějak moc pochroumaní. To máme věřit, že mají zajišťovat spravedlnost na starém kontinentu, když snad každý z nich má bokem nějakou kriminální aktivitu? Nejsem zastáncem černobílých postav, ale tohle je prostě příliš. Tyhlety detektivy s kriminálními aktivitami umí dobře vytvořit snad jen Britové. Navíc i po skončení série mi spíš přijdou jako skupina jednotlivců než jako ucelený fungující tým. Všichni se pořád předhání, kdo z nich je chytřejší, kdo z nich má nejlepší kontakty, kdo z nich je největší drsňák, a mě to tady prostě nebaví.
Ze seriálu je podle mě cítit urputná snaha natočit zvláštní evropskou kriminálku tak, aby jí rozuměli i Američané. Jinak si totiž neumím vysvětlit to neustálé objasňování různých narážek, které jsou jasné snad úplně všem.
Asi naivně doufám ve zlepšení, protože dám seriálu šanci i v další sérii. Tak nějak doufám, že všechny moje výtky zmizí, a druhá série pro mě bude příjemným překvapením.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
Tin Man
Tin Man je dobře koukatelný pohádkový fantasy příběh s nádechem steampunku, takový update Čaroděje ze země Oz. Všechny důležité postavy z původního příběhu tady jsou, všechny jsou ale trochu jiné, než si je pamatujeme. Zároveň je ale pořád můžeme snadno poznat.
Právě to se mi na seriálu Tin Man líbí, je to vlastně nový pohled na klasický příběh s novými postavami a novými dějovými linkami. Ke kladům počítám i ty občasné odkazy na původní příběh.
Hlavní hrdinkou je DG, která v našem světě skočí do tornáda a přistane v O.Z. (Outer Zone), kde vládne zlá čarodějka Azkadelia. DG společně se svými novými přáteli – Tin Manem, Glitchem a Rawem - objevuje svou minulost i budoucnost. Ani DG, ani Azkadelia však nejsou tím, kým se na první pohled zdají být. Z postav mě nejvíc zaujal Glitch, roztomilý génius s polovinou mozku, zfetovaný Magic man a Azkadelia se svým netradičním vypouštěním opičích netopýrů:-) Taky její kostýmy jsou pro záporáka naprosto úžasné.
U herecké představitelky malé DG jsem si říkala, že ta holka vypadá na malého andílka trochu moc děsivě, skoro jako zplozenec ďábla, později jsem zjistila, že hrála Lilith v Supernatural, tak už to bylo jasný:-)
Vizuální stránka odpovídá televiznímu zpracování. Jednotlivé lokace jsou poměrně zajímavé, ať už se jedná o Severní ostrov nebo podzemní město, ve kterém teda mohli zůstat o něco déle.
Seriálu se daří balancovat přesně na hraně mezi komedií a dramatem. Není sice tak roztomile naivní jako 10th Kingdom, ale má něco do sebe. Celkově má Tin Man i slabá místa, příběh je možná trochu předvídatelný a konec byl podle mě takový moc uspěchaný, ale většinu času jsem se dobře bavila. Škoda jen, že se seriálu u nás nedostalo větší pozornosti. Určitě by si to už jenom kvůli Zooye Deschanel zasloužil.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Bomb Girls
Seriál Bomb Girls je pro mě obrovské překvapení. Nejsem moc velký příznivec seriálů, které jsou primárně zaměřeny na vztahy, a proto jsem vůbec nečekala, že by mě Bomb Girls mohl tak bavit.
Seriál má od každého něco – najdete tu romantiku, napětí, akční scény, vtipné momenty, ale i momenty, které vás vezmou za srdce. Přidejte si úžasnou hudbu a ještě úžasnější kostýmy. Miluju ty jejich krásné šaty, pracovní uniformy, ve kterých jsou neskutečně sexy, a k tomu ty barevné šátky.
Když se řekne seriál o 2. světové válce, tak si spíš představím zablácené vojáky bojující kdesi v zákopech a statečně táhnoucí své polomrtvé kamarády do bezpečí. Není příliš často vidět příběh z pohledu "těch doma" a po zhlédnutí Bomb Girls myslím, že je to škoda.
Seriál se zaměřuje na osudy pěti žen a jednoho muže z modré směny v továrně na výrobu bomb Victory Munitions. Jsou to lidé, které okolnosti donutily mnohdy poprvé postavit se na vlastní nohy. Nedokážu říct, kterou z postav mám nejraději, oblíbila jsem si je všechny. Bohatou Gladys bojující s předsudky své rodiny, mateřskou Lornu, která by pro dobro svých děvčat snad obětovala i své rodinné štěstí, malou milou Kate se zlatem v hrdle, nezávislou Betty, Veru toužící prosadit se ve světě, kde ženy byly dosud jen na okrasu svých mužů a nakonec Marca, "nepřátelského" Itala žijícího v Kanadě.
Povedlo se tady to, co mi v seriálech často chybí - dát dohromady "normální" postavy, kdy i přes okolnosti, které je daly dohromady, přes rozdílné zázemí, ze kterých pochází, tak působí přirozeně, žádná z nich nevyčnívá špatným směrem, žádná z nich nemá takové problémy, přes které se nemůže dostat.
Příběh se odehrává v Torontu, a proto se události z Evropy dostávají k postavám zprostředkovaně. Někdy mi ale připadá, že jsou tam ty události až moc uměle našroubované, prostě proto, aby divák nezapomněl, že mimo továrnu zuří válka. To nám ostatně nezapomene v každém dílu připomenout i Gladys. Občas to dokáže lézt pěkně na nervy:-)
Jakmile se, zejména ve 2. sérii, začaly do popředí dostávat vedlejší postavy, tak se mi zdálo, že tím seriál trpí. Ztrácí se tím pro mě uvěřitelnost osudů hlavních postav (obzvlášť Gladys je podle mě jedno velké WTF).
Škoda, že seriál nebyl obnoven pro 3. sérii, snad to vynahradí celovečerní film, který příběh holek z továrny na bomby ukončí.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
The Escape Artist
Každý má právo na obhajobu. Ale odtud potud.
Hlavní postavou seriálu je Will Burton, advokát, který snad nikdy neprohrál žádný případ. Má krásnou manželku, sympatického syna, byt velikosti malého letiště s krásným výhledem na Londýn a samozřejmě chatu. Právě urputná snaha udělat Willovo zázemí co nejidiličtější, vychází tak trochu naprázdno. Člověk si říká, že je to až příliš dokonalé, než aby to bylo skutečné. To Liam působí jako takový ten divný neškodný soused, který radši dělá, že vás nevidí, než aby vás musel pozdravit.
Jsou si Will a Liam podobní? Na první pohled ne. Jeden je milující otec a manžel, druhý téměř asociál. Jenže seriál nutí diváka dívat se na hlavní hrdiny blíž a vidět mezi nimi jisté podobnosti – oba jsou nadprůměrně inteligentní, dokážou manipulovat s lidmi, milují riziko a neradi prohrávají. A ať mi nikdo netvrdí, že výběr jejich jmen (Will + Liam) byl jenom náhoda. Takové dvě strany jedné mince.
Seriál těží z dobrého nápadu, ale moc se mi nezdá samotné provedení. Na můj vkus tam až příliš velkou roli hrála náhoda, a ne brilantní mysl Willa a Liama. Za závěrečné Maggiino shrnutí by se nemusel stydět ani samotný Hercule Poirot. Její jediný smysl v závěrečném dílu byl vysvětlit pomaleji chápajícímu divákovi, co že se to vlastně stalo. I když jsem se nenudila, což u něčeho, v čem hraje Tennant snad ani nejde, tak se mi to stejně zdálo příliš dlouhé. Dva díly by úplně stačily. Bohužel taky nelze přehlédnout logické díry v příběhu. Co uděláte, když vás bude pronásledovat psychopat? No, přece sbalíte syna a pojedete na chatu uprostřed ničeho.
David Tennant byl jako obvykle vynikající. Jako manželovi, otcovi nebo advokátovi v soudní síni jsem mu věřila všechno, co se mu zračilo v obličeji. V té roli mstitele se ale trochu ztrácí. On prostě nemá ten správný "záporácký ksicht":-) To se ovšem nedá říct o Tobym. Tobyho jsem poprvé zaregistrovala v Black Mirror a už tam jsem si ho uložila do kolonky "do budoucna sledovat". U něj rozhodně nebudete pochybovat, jestli je Liam skutečně vinný či nikoliv. Stačí se podívat na ten jeho výraz a je vám to hned jasné.
Moc se mi nelíbila závěrečná konfrontace Willa a Liama. Přišlo mi, že to bylo strašně krátké a že si toho vlastně ani moc neřekli. Skoro to vypadalo, že Willovi hraje do karet snad úplně všechno. Neříkám, že se mi Willovo provedení nelíbilo. Líbilo, ale prostě mi v hlavě pořád straší otázka: Byl hlavním tématem seriálu Will vs Liam nebo Will vs právní systém? Závěrečná pointa o rozdílu mezi skotským a britským právem je tak pro ty, co neznají angloamerický právní systém, docela vzdálená.
Na konci seriálu budete odcházet s myšlenkou, že právní systém nefunguje a že je normální brát spravedlnost do vlastních rukou, pokud jste advokát s vynikající znalostí trestního práva.
A jaké z toho plyne ponaučení na závěr? Vždycky, ale vždycky si potřeste rukou se sériovým vrahem.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Witches of East End
Na Witches of East End jsem se těšila. Od ukončení Charmed mi v seriálovém světě chybí nějaké ty čarodějky. Sem tam se sice nějaká objeví, ale žádný seriál už dlouho nestál jen na nich (OK, The Secret Circle nepočítám, tam se čarodějky a magie nějak minuly). Už když jsem ale v traileru uviděla tu čarodějku s květinou ve vlasech, tak jsem si pomyslela, že to asi nepůjde úplně tím směrem, kam bych chtěla. A měla jsem pravdu, postupně se z Witches of East End vyklubala čarodějnická telenovela.
Seriál se strašnou dobu plácá v milostném životě té méně zajímavé sestry. Její oblékání, účesy, kytky ve vlasech, fakt celá Rosalinda:-) Milostný trojúhelník Dash-Freya-Killian prostě nefunguje. Nemyslela jsem si, že může být nějaký milostný trojúhelník horší než Damon-Elena-Stefan, ale tady dokázali, že může. Mně se mnohem víc zamlouvala dějová linka okolo Ingrid, asi hlavně kvůli tomu, že v každém dílu prožívala něco nového, něco se o sobě dozvídala, a nebyla pořád zaseklá na jednom místě. Asi nejlepší postavou celého seriálu je ale tetička Wendy, zábavná, drzá, sexy, prostě svá. Navíc Mädchen Amick je pořád kočka.
Vím, že si často stěžuju, že seriál dává víc otázek než odpovědí. Tak tady to bylo přesně naopak, tempo odhalování věcí o minulých životech hlavních hrdinek bylo až moc rychlé, něco si mohli nechat i do další série. Kdo je měnič, poznáte hned, jak se daná osoba objeví, protože ten obličej snad není stvořený pro kladné role:-) Dívat se díl za dílem, jak se Beauchampovic rodinka snaží přijít na to, kdo to je, a nikdy se jim to nepovede, z nich prostě dělá hlupačky. A když se divák dozví, z jaké říše hlavní hrdinky přišly, tak to vzbudí, když ne vlnu smíchu, tak alespoň pousmání. No což, třeba se v další sérii objeví i Thor:-)
Co mě v seriálu potěšilo, je to, že se skutečně používá magie. Triky jsou sice na úrovni několik let starých Charmed, ale kouzlí se tu. Seriál je i docela vtipný, občas se sice smějete tam, kde byste se smát neměli, ale když ono je to tak kouzelně naivní, že se nedá odolat.
Pokud nebudete od Witches of East End očekávat rozvinutou čarodějnickou mytologii, čarodějnické souboje, mozek namáhající zápletky, komplexní postavy, ale spokojíte se s milostnými problémy čarodějek, sem tam nějakým kouzlem a hláškami tetičky Wendy, tak směle do toho. Mně tentokrát ta nenáročnost docela sedla, a pokud nebudu mít nic lepšího ve watchlistu, tak budu pokračovat ve sledování další série.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Death Comes to Pemberley
Budu předstírat, že jsem Death Comes to Pemberley nikdy neviděla a že po svatbě Elizabeth a Darcyho následuje jenom "a žili šťastně až do smrti".
Z Darcyho a Lizzie udělali starý nudný manželský pár, který mezi sebou nemá vůbec žádnou chemii. Navíc až na pár výjimek spolu vůbec nejsou na obrazovce, a když už jsou, tak spolu prohodí pár vět a zase je rozdělí. Jasně, je to detektivka, tak na romantiku není zase tolik času. Ale to teda hlavní postavy nemusely pocházet z pera Jane Austen. Mohly se klidně jmenovat úplně jinak a rozdíl by to nebyl.
Nejhůř v téhle adaptaci vážně dopadla Lizzie, která vypadá nějak opotřebovaně a ušmudlaně, skoro by se dalo říct, že vypadá jako Darcyho matka a ne jako jeho manželka. Už to není ta bezstarostná dívka s jiskrou v oku, tahle Elizabeth prostě ztratila své kouzlo. Ona jenom chodí, kouká a občas něco zamumlá. Připadá mi jako stín ve svém vlastním domě. Anna Maxwell Martin není špatná herečka, ale tahle role jí nesedla. Obzvlášť patrné je to ve flashbacích, které jsme už viděli v jiných adaptacích a s jinými herci.
Tomu, kdo zná alespoň trochu austenovský svět, musí být hned jasné, kdo bude obviněn z vraždy. No jasně, kdo jiný než Wickham? Proč ne třeba Darcy?
Seriál má skvělé obsazení (Matthew Rhys, Matthew Goode, Trevor Eve, Anna Maxwell Martin, Jenna Louise Coleman), ale přesto se jim nepodařilo vtáhnout mě do děje. Na začátku jsem si taky říkala, že obsadit tři typově stejné herce do rolí Darcyho, Wickhama a Fitzwilliama, byl fakt nápad hodný génia, zvlášť když se většina prvního dílu odehrává v noci a vy si říkáte: "Jo, to je ten. Ne, vlastně to je tenhle."
Nejvíc se mi v téhle adaptaci líbil Matthew Goode jako Wickham a Jenna Louise Coleman jako Lydia. On je asi nejlepší Wickham. Podařilo se mu ho vymanit ze škatulky "bezcitný profesionální zloduch" a zařadit do škatulky "zloduch s kouskem citu v těle". A jeho závěrečná řeč k Lydii, to byla krása. Lydia je úžasně nesnesitelná, až si říkáte, že manželství s ní je Wickhamův největší trest.
Tomuhle dílu by dost prospělo zkrácení. Obvykle mi nevadí pomalejší tempo, ale tady mi ty dlouhé nicneříkající záběry na krajinu a Elizabethino koukání docela vadily. Vizuálně je to sice krása – krajina, kostýmy – ale dějově nic moc. Co se mi líbilo, bylo propojení Wickhama s ostatními postavami. Všichni věděli, že když padne Wickham, tak oni taky. Identita vraha se dá odhadnout docela snadno, ale způsob, jakým je to naservírováno divákovi, je teda docela stupidní. Nic, nic a najednou je z Elizabeth slečna Marplová.
Death Comes to Pemberley není úplně špatné, ale není to ani dobré. Upřímně, pro toho, kdo viděl jiné adaptace literárních děl od BBC, tak mu tohle bude připadat mdlé.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Cirkus Bukowsky
Na české televizní scéně působí Cirkus Bukowsky jako malý zázrak. Je tu hodně patrná inspirace severskou školou a tu já můžu.
Samotná detektivní zápletka seriálu zase až tolik nepřekvapí, žádné šokující twisty či odhalení vraha se nekonají. Postupně se pátrání po vrahovi Edity Tiché mění spíš na road movie, kdy hlavní hrdinové víceméně náhodně nacházejí potřebné stopy. O to více ale zaujme technické zpracování – ty krásné dlouhé záběry na krajinu, projíždějící vlaky, auta jedoucí uprostřed lesů, přístav v Děčíně, pochmurné počasí (pořád jsem čekala, že každou chvíli začne pršet a ono nic:-) Působí to tak hnusně, špinavě a beznadějně. Baví mě místo mrakodrapů zahlédnout Žižkovský vysílač, místo TGV Regionovu atd. Naprostá paráda.
Ústřední dvojice se skvěle doplňuje. Při pohledu na Kuneše jsem si hned vybavila Wallandera. Nespí, chlastá, jeho osobní život stojí za prd, zná jen svou práci a ta se k němu v případu Edity Tiché obrátí zády. Nestor Bukowsky je zase takový český Philip Marlowe s těmi svými cynickými poznámkami pronášenými směrem k divákovi, který se při svém detektivním pátrání stačí vyspat s každou ženou, kterou potká. Navíc to nejsou žádní kladní hrdinové po vzoru Mirka Dušína, a to je dělá sympatickými.
Záporák v podání Jaromíra Hanzlíka byl docela odvážná volba, ale kupodivu to funguje. Taky v boxerovi Mikym jsem překvapivě poznala toho kluka, kterého jsem kdysi zahlédla v Ulici. Jen ten Michal Dlouhý už asi prince z pohádek hrát nebude.
Dialogy v seriálu nešustí papírem a akční scény ve vás nevyvolávají záchvaty smíchu. Líbí se mi promluva hlavního hrdiny k divákovi, která sice chvílemi může působit jako berlička v příběhu. Když to tak vezmu, tak ono se toho v seriálu dějově vlastně ani moc neudálo. Hlavní hrdina na můj vkus tráví až moc času v autě. Taky úvodní znělka je podle mě až hodně inspirovaná Lutherem. Kameru lítající ze strany na stranu nemám ráda nikde. Tohle všechno ale dokážu Cirkusu Bukowksy odpustit.
Celkově Cirkus Bukowsky hodnotím na české poměry jako velmi povedenou podívanou, u které jsem se týden co týden těšila na nový díl.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
By Any Means
Warren Brown a Gina McKee v jednom seriálu, to jsem si nemohla nechat ujít. Kromě herců mě nalákal i fakt, že By Any Means je od BBC a od té očekávám určitou kvalitu.
By Any Means do značné míry připomíná Leverage nebo Hustle. Je tu zachováno takové to tradiční schéma "good guys vs. bad guys". Hlavní hrdinové se tak snaží přechytračit zločince, které mají za úkol dostat z ulice "by any means necessary". Celou dobu operují v šedé zóně, což Jack opakuje v každém dílu, nejsou to policisté, jejich metody se často neliší od metod zločinců. To je asi tak všechno, co mají tyhle tři seriály společného.
Hlavní postava Jack Quinn nemá takový styl a lehkost jako Mickey Bricks, spíš je to takový ten pouliční rváč, který ale oplývá určitou dávkou šarmu, a prostě mu nejde odolat. Jess je tak trochu magor, TomTom přesně zapadá do představy počítačového génia a Charlie působí jako takový morální kompas skupiny, když zpochybňuje některé metody, které k dosažení svého cíle používají.
Líbilo se mi, že hlavní hrdinové nejsou nedotknutelní. Takže je často vidíme s roztrženým rtem nebo monoklem. Taky se mi líbí, že v seriálu neazpomínají na humor.
Za celých šest dílů jsem si ani jednou neřekla: "Páni, jak to asi udělali." Ne, všechny podfuky dokážete odhadnout předem. Jediný twist, který jsem nečekala, byl ve finále, a uznávám, že byl dobrý.
Dost taky záleží na zločincích, které mají odklidit, a jejich obětech. V Leverage to bylo jasné, tam na začátku každého dílu představili oběť, za kterou tým bojoval, a divák tam měl důvod hrdinům fandit a doufat, že se jim to podaří. Tady to tak úplně není. Jasně, vidíme, že tým pracuje, aby zloducha dostal, ale co když se jim to nepodaří? Tak budou mít akorát trochu pošramocené sebevědomí, ale nic extra se neděje a jde se dál. Chybí mi tu nějaká angažovanost, důvod, proč dělají to, co dělají.
Myslím, že jsem od televize, která na obrazovky přenesla Luthera nebo Sherlocka, očekávala víc. A i když jsem se u By Any Means bavila, tak jsem se nebavila tolik, že bych nedočkavě vyhlížela další sérii.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Back in the Game
Pilot Back in the Game nepatřil k těm nejhorším, co letošní sezóna přinesla. Na druhou stranu nepatřil ani k těm nejlepším, takže jsem se docela rozmýšlela, jestli tomu seriálu dát šanci, nebo ho rovnou zavrhnout jako ztrátu času. Na konec jsem se do něj pustila, ale jen kvůli Maggie Lawson, a naivně jsem věřila, že už to může být jenom lepší a lepší. No, nebylo.
Takže co od Back in the Game čekat? Průměrné rodinné drama se spoustou morálních ponaučení. Nevadí mi to, že seriál nepřináší nic nového, protože mám ráda příběhy, kdy se z lůzra stane vítěz a získá holku svých snů (ach, vzpomínka na Setha Cohena:-) Vadí mi, že seriál podává tenhle příběh poněkud nezajímavou formou. Pár vtipů se tam sice našlo, ale označit seriál jako komedii, to chce hodně představivosti. Baseball pro losery není sranda, trenér Dick není vtipný, otec není civilizovaný a Terry není vtipná. Když mi z celého seriálu nejvtipnější přijde malý tancující kluk, tak je prostě něco špatně.
Celou dobu jsem si říkala, že mi v tom seriálu něco chybí. Až když jsem ho dokoukala, tak mi to došlo. Terry je Juliet, Maggie Lawson hraje naprosto stejnou postavu jako v Psych. Taky je tady ta dospělá, zodpovědná a trochu nudná postava a já celou dobu čekala, odkud vyskočí Shawn s Gusem, aby je seřvala, že se chovají jak malí kluci. A Lenora, co to udělali s Lenorou? Vždyť chudák vypadá jako svoje babička.
Back in the Game si pusťte, pokud si libujete v motivačních proslovech, oplzlých starých dědcích a ve sbližování se rodičů s dětmi. Pokud vás alespoň jedno z toho odrazuje, tak Back in the Game pro vás nebude to pravé ořechové.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
The Good Guys
Seriál The Good Guys mě příjemně překvapil. Je postaven na nucené spolupráci dvou naprosto odlišných policistů. Jack Bailey je mladý ambiciózní detektiv, který dělá vše podle policejní příručky. Jeho parťák Dan Stark naopak zůstal svým vzhledem, myšlením i vyšetřovacími metodami zaseknutý někde v polovině 80. let. Jejich případy jsou většinou hodně jednoduché (od ukradeného zvlhčovače vzduchu přes rozbitý automat až po zničení maskota obchodu s elektronikou), ale kvůli Starkovým vyšetřovacím metodám se vždy zkomplikují.
The Good Guys je seriál, který sám sebe nebere příliš vážně. Vysmívá se různým policejním klišé. Určitý retrolook a styl vyprávění nezapřou inspiraci seriálem Starsky & Hutch. Po komediální stránce připomíná seriály Castle, Chuck a Psych. V každém díle je spousta flashbacků, které ale nepůsobí rušivě, protože objasňují absurdní situace a poskytují jiný pohled na řešení daného případu.
V tomhle seriálu nejsou žádní supergeniální vyšetřovatelé mezi laboratorními zkumavkami, spíše se sází na komornější prostředí dallaské policejní stanice a jednodušší policejní práci nebo netradiční využití informátorů:-)
Stejně jako Las Vegas, Miami, New York, tak i Dallas má svého policejního hrdinu, a tím pro mě není nikdo jiný než Dan Stark. Celkově je tento seriál příjemným zpestřením v nepřeberném množství kriminálních seriálů.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí