_-0-_

Defund cancel culture!


Poznámka k hodnocením v mém pojetí:

Zásadní otázkou je, podle jakých kriterií hodnotit a co zohlednit. Osobně mám nějaká interně vybraná, jedno každé má přiřazenu nějakou váhu, potom jim přiřadím hodnotu a nakonec stanovím průměr. Potom odečtu 10% (100% hodnocení tedy zbývá na naprostý a jedinečný unikát, 90% mají nejlepší z nejlepších a 80% mají věci, které jsem schopný každému bez uzardění - a iniciativně - doporučit). Samozřejmě, že nepoužívám kalkulačku, ale že si to hlava sesumíruje sama - zprůměruje mnoho epizod (a serií), na které si člověk vzpomene. Do jednotlivých kriterií - namátkou a bez pořadí důležitosti - patří i hodnocení žánru, míra nadčasovosti, porovnání s předlohou (pokud ji znám a existuje), dynamika děje (gradace, která se zastaví, nebo má na konci sestupný trend, je zločin), neotřelost scénáře, pocit, jaký ve mně zůstává, cosi jako mravně-edukativní aspekt (již Chesterton tvrdil, že: "každý příběh musí mít morální ponaučení" - nepřesná citace), "míru kvality" porovnáním s tvorbou doby vzniku, kvalitu dialogů, herecké výkony a obsazení, výpravnost, kvalita efektů... e.t.c.

Některé seriály, které mě po chvíli výrazně otráví, dál nesleduji - jen "proskáču" pár epizod, abych mohl s čistým svědomím ohodnotit. Pokud nezapomenu, tak označím, že jsem viděl pouze pilot. Protože jsem léta neodškrtával viděné epky/seriály, tak to občas bez systému doplňuji, proto to ve statistikách některých let vypadá, že nedělám nic jiného, než že jen čumím na seriály :-)

Soap operám automaticky odečítám několik desítek procent a animáky moc nemusím. Bolševická, náckovská a progresivistická propaganda by se měla trestat, podle míry jejího zastoupení se rozhoduji mezi 0% - 20%, v některých případech lituji, že nemohu sáhnout do oblasti záporných hodnot.

Obecně jsou seriály většinově méně kvalitními díla, než běžná kinematografie - abych klasifikoval obdobně, jako občas na CSFD, tak musím řadit seriály do stejné skupiny audiovizuálních děl, jako filmy. Seriály (přes to, že mám pro ně výraznou infantilní slabost) v drtivé většině případů nemohou (dle mých kriterií) dosáhnout stejného průměru hodnocení jako filmy, ale horšího. Proto je v mých hodnoceních 80-100% zastoupeno velmi sporadicky.

Ve výsledku to vypadá zhruba takto:

∞ 100% excelentní, patřící do učebnic
☺ 90% výjimečný (pod 2% seriálů)
☺ 80% ojedinělý (pod 5% seriálů)
▲ 70% velmi dobrý
▲ 60% dobrý
▲ 50% sledovatelný
▼ 40% sledovatelný v nouzi (nablblý, zatížený indoktrinací, deklasující předlohu...)
▼ 30% sledovatelný pouze ve stavu opilosti, nebo ve značně juvenilním věku
◊ 20% sledovatelný po mozkové mrtvici
◊ 10% zcela nesledovatelný, výrazně manipulující, propagandistický, ideologický a pod.
◊ 0% odsouzeníhodný a zavrženíhodný

Odmítám přizpůsobovat hodnocení průměru, jakým hodnotili ostatní - to by potom byla zbytečná práce.

Nejpodstatnější na závěr: Jak zní odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec?
42 :-)
Btw., v tamilštině je to நாற்பத்திரண்டு

A jak zní otázka samotná?
???

Edit: Podíval jsem se na svoje počáteční hodnocení před léty (na prvních pár set) a dnes bych je většinou snížil o 10-20%. Njn, člověk se vyvíjí i v pokročilém věku.