_-0-_
| Jméno | Ano, jméno mám. Příjmení také. | |
| Věk | 2025 let | |
| Bydliště | Earth | |
| @**************** | ||
| — | ||
| Z ksichtoknihy pociťuji nauseu | ||
| Poznámka | Ještě bych mohl uvést svůj telefon, rodné číslo, adresu, datum narození, čísla účtů, OP a pasu. V dnešním orwellovském světě bych tak úspěšně dokonal suicidum. |
DOKONALÁ UKÁZKA CIMRMANOVY FRUSTRAČNÍ KOMPOZICE
Její princip spočíval v tom, že Jára da Cimrman střídal moment očekávání momentem zklamání. Pilot byl v tomto případě momentem očekávání, zbytek serie momentem zklamání.
Kdysi jsem viděl film pod názvem Final Countdown (tuším pod českým názvem Tajemní záře nad Pacifikem). Jejím hrdinou byla americká letadlová loď, nosnou myšlenkou adorace amerického námořnictva a amerických hodnot, to vše maskované Sci-Fi pláštíkem.
Tvůrci seriálu postupovali obdobně, s tím, že adoraci amerických hodnot, tvořenou mixem bezduchého patriotismu, rodinných hodnot, pámbíčkářstvím a quasiindividualismu, povýšili na úroveň, značně převyšující mez snesitelnosti. Celkem bych pochopil, kdyby se takové seriály dokolečka promítaly skutečným americkým vojákům. Bezvadný prostředek brainwashingu...
Kořením jsou tupoučké dialogy, proložené flaňďáckou vatou, které rozhodně nepotěšily (S01E09 "Říkal jsem, že mě sem Bůh poslal z nějakého důvodu."... atd)
Američany chápu, národ se 100% kořenů historicky tvořených rozličnými kulturami emigrantů, otroků a vyvrhelů společnosti je nutné integrovat, musí se mu do hlavinek nacpat něco spojíjícího. Co funguje lépe, než patriotismus, víra ve společné božstvo a definice nepřítele, na kterého se dá snadno ukazovat prstem. Jenže to, co je v US funkčním (a bohužel i žádoucím) nástrojem, udržujícím integritu národa bez historie, je pro Evropana poměrně těžce stravitelné, ne-li odpudivé. Zkrátka tak trochu Major Zeman po americku.
Když se takovýto politicko-výchovný program obalí Sci-Fi (resp. postkatastrofickým) pláštíkem, tak to moc nepomůže, zejména tehdy, když je vlastní příběh vystaven velmi amatérsky a je vlastně pouhou chabou recyklací tisíckrát zpracovaného tematu.
Je ale zajímavé takový seriál sledovat. Ne kvůli tomu, abyste viděli další scifárnu, ale proto, abyste si mohli zopakovat, čím se liší americká a evropská kultura.
58 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 12 lidí
MIX VŠEHO, CO BY VE SCI-FI BÝT NEMĚLO
Jsem vděčný čtenář/divák Sci-Fi, postapokalyptickou nevyjímaje. Po osledování čtyř řad tohoto "dílka" téměř v maratonu jsem ale pěkně otrávený. Tvůrci si patrně mysleli, že když smíchají slušnou profesionální grafiku a animace s potřebnou dávkou patriotismu, křesťanských prcků, nechutného patosu, rodinných temat, plytkých a nudných keců, dohromady, to vše okoření absencí logiky a na to napatlají primitivní přímočarou epiku, s několika opakujícími se zápletkami v různých obdobách, tak že vznikne Sci-Fi. Omyl. Nevznikne.
Vznikne polovýchovná (pro Američany zejména) hrůza, která bývá ze slušnosti nazývána rodinným seriálem. Je to patvar, který by malému dítěti způsobil trauma (moc násilí), neodolnému, nevzdělanému a nepříliš duchem obdařenému pubescentovi pořádně vypláchne mozek a dospělejší jedince přinutí k zamyšlení nad sebou samotným, proč ten ztracený čas nevěnovail něčemu přínosnějšímu.
Kladem je grafické zpracování - za spodobnění mzáků a jejich technologií patří grafikům pochvala.
Škoda je, že vznikl další seriál, ve kterém z kvalitativního pohledu forma mnohonásobně převyšuje obsah. Sledování je něčím, jako duševní masturbací - v průběhu mírně potěší, ale za hodinu si člověk obtížně vzpomene, co se vlastně odehrávalo. Njn, ale mainstreamové diváky je třeba něčím bavit...
67 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 9 lidí
ZA TAKOVÉTO ZPRACOVÁNÍ BY MĚL BÝT KRIMINÁL!
Musím se úvodem věnovat předloze: Četl jsem všechny "Ledovky", které dosud vyšly (31 dílů "ofigo" a další překlady viz http://ledova-spolecnost.blogspot.cz/2007/10/dly-ke-staen.html)
Jedná se o rozsáhlou Sci-fi ságu, která vypadá z počátku poněkud nepovedeně (na první pohled nepochopitelné - nelogické přemístění civilisace na zamrzlé zemi do věčně se pohybujících vlaků, jako by to nešlo jinak), ale s každým dalším dílem se děj zesložiťuje a současně se čtenáři odhaluje, proč to tak muselo být - do všech detailů a bez logických chyb. Okolo 35. dílu již jde o regulérní hard Sci-Fi, která svým rozsahem a kvalitou dostihuje (ne-li převyšuje) světoznámé ságy typu Nadace, nebo Duny.
Zjevně nízkorozpočtový seriál se bohužel kvalitou zpracování i obsahem značně vzdálil od literární předlohy, technicko-ekonomicko-sociální aspekty ságy byly opomenuty na úkor primitivní epiky, vytržené z kontextu. Seriál toho kromě prostředí a základního motivu prvního dílu ságy nemá mnoho společného s předlohou.
Velmi důrazně NEdoporučuji sledovat. Na druhou stranu - pokud jste čtenář(ka) a milujete Sci-Fi, tak neváhejte ani sekundu. V takovém případě si udělejte čas a čtěte - budete číst jedním dechem až do posledního přeloženého dílu.
88 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
HLOUPOUČKÁ VYKRÁDAČKA
Vykazuji deviaci - celý život mě přitahuje Sci-Fi, a proto jsem schopný z oblasti tohoto žánru snést na screenu ledasco.
Proto jsem přetrpěl se značnou dávkou sebezapření i Helix.
Reálie seriálu jsou velmi nadějné, ale způsob, jakým s nimi zatočil scénárista a režisér je na udělení nějaké (velmi negativní) ceny. Směs klišé, polodementních "vatoidních" dialogů, postupné odkrývání rodinných vztahů hodné soap opery, nelogické jednání protagonistů, quasivědecké postupy a tisíckrát obehraná "zombie-stupidárna" - to vše vytvořilo smrtelný mix. Podobně zpracované seriály bývají někdy tak hloupoučké, že se (v protikladu se záměrem tvůrců) promění ve sledovatelnou komedii - ale ani to se nezdařilo.
Jednou věcí mě ale seriál dostal. Na vykrádačky jsem si zvykl, ale (POZOR, SPOILER) v jednom z posledních dílů je nucen otec dvou dospělých dětí k tomu, aby si vybral které z nich bude žít a které bude usmrceno. 100% opraný nejsilnější motiv ze Sophiiny volby, zprasený (jak jinak) a vtěsnaný do několika minut jednoho z posledních dílů. Z toho jsem šel do kolen, je to jednoznačně literární zločin a ostudná prasárna. William Styron se obrací v hrobu...
71 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 14 lidí
DRSNÁ REALITA
Život je plný kompromisů, lidé nejsou černobílí, ale šedí. Každodenní realita je plná ústupků, větších či menších podrazů, alespoň občasné preference vlastního prospěchu nad "všeobecným blahem", různými "něco za něco" mezi good a bad guys, všudypřítomné korupce - to vše je, bylo a bude - a popravdě je to neměnnou normou lidského chování. (Pravda - v dnešní pokrytecké době se tváříme, že tomu tak není.)
Mám v oblibě seriály typu filmu, rozsekaného na jednotlivé díly, tvořící sesonu. Obvykle bývá problém, aby se autoři vyhnuli výrazně proměnné dynamice děje a "tunám vaty". V The Wire se to tvůrcům povedlo - dokonce v rámci celého seriálu.
Mezi klady The Wire patří absence jednoho výrazného hrdiny, implementace lidských slabostí, tužeb a problémů do psychoprofilu jedné každé postavy, přesně a logicky dávkovaná míra násilí a zejména uvěřitelné postavy a vazby mezi nimi v rámci nejnižší sociální vrstvy Baltimoru. Popis formování a postupná profesionalisace nové jednotky, částečně vytvořené z "policejního odpadu", rozvíjení mezilidských vztahů (nejen mezi jednotkou, ale i mezi jednotlivými policisty a bad guys), rozvoj jednotlivých postav a jejich uvěřitelný morální rozvoj (který se nikdy ani zdálky nepřiblíží rychlošípovství), mnohdy protizákonná cesta k cíli volbou menšího zla... To vše se kladně podpisuje na uvěřitelnosti děje.
Největším záporem je, že se seriál bohužel nevyhnul americké politické korektnosti - ale budiž ke cti tvůrců, že v nevelké míře.
POKUD JSTE FANOUŠKY DETEKTIVEK, KTERÉ NEJSOU ZALOŽENY NA DEDUKCÍCH SALONNÍHO DETEKTIVA, LABORATOR STORY, NEBO RYCHLÝCH AKCÍCH POCTIVÝCH TOUGH GUYS, ALE HLEDÁTE REALISTICKĚ, OBSÁHLÉ A DOBŘE PROPRACOVANÉ PŘÍBEHY Z PROSTŘEDÍ AMERICKÉ SPODINY, TAK NEVÁHEJTE.
83 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
NEHLEDÁTE-LI TUPOU ZÁBAVU, VYDRŽTE SLEDOVAT
Nízkonákladový švédský seriál (i na švédské poměry), značně roztahaný děj s relativně přímočarou dějovou linií, minimum akce, poloamatérské triky a efekty, zkrátka na první (a nesprávný) pohled nic, co by stálo za sledování.
Zkrátka neočekávejte to, co si v první chvíli představujete pod pojmem Sci-Fi.
Budete se dívat na něco, co je nezvyklé ve století výstřelů, nadbytečných potoků krve, fantastických digitálních efektů a hlavně povrchní zábavy, nevyžadující ani stopu zamyšlení. Pod úrovní základní dějové linie je nastíněno několik sociálních temat:
1) Jak je definovaný člověk (resp. jak charakterizovat bytost, která by měla - pokud by měla - mít totožná práva jako člověk (Vercors: Nepřirozená zvířata)?
2) Jak se vyrovná společnost s existencí antropomorfních bytostí (Čapek: R.U.R., Asimov: Já robot)?
3) Co (kdo) a jak nahradí v budoucnu člověka? Není vytvoření umělé (vyšší) inteligence jen dalším evolučním krokem, přinášejícím vyšší evoluční typ tvorů (lhostejno, že syntetických)?
4) Jakou odpovědnost nese člověk za tvory, které stvořil (které si osvojil)?
5) Intelektuální a emotivní vývoj syntetických bytostí, jejich přechod od bezduchých strojů k autonomním bytostem s vlastním Id.
Ne, ne, nečekejte vesmírnou střílečku, ale možný model počátků a vývoje nového typu společnosti, ve které by mohl (pokud) koexistovat člověk s jinými bytostmi.
Přes všechny výhrady, které by divák mohl mít ke zpracování, má určitě smysl seriál sledovat. V obecné rovině vlastně řeší dnes všudypřítomnou problematiku střetu a vývoje kultur, etnik a sociálních skupin, vlivu a zneužitelnosti xenofobie.
POKUD JSTE MYSLÍCÍ DIVÁCI, TAK ZATNĚTE ZUBY A SLEDUJTE.
EDIT: Po dosledování jsem byl nucen zvýšit hodnocení na 80%, což je u mě vynikající výsledek - za konfrontaci vlastností člověka a nevyzrálé (vyvíjející se) umělé inteligence, která poskytuje povrchnosti a bezcitnosti "pána tvorstva" nemilosrdně pravdivé zrcadlo.
V tomto kontextu odpouštím i USB port v zátylku hubotů, který mě neskutečně iritoval.
TENTO SERIÁL JE UKÁZKOU, JAK S MINIMÁLNÍMI NÁKLADY VYTVOŘIT KVALITNÍ DÍLO. GRATULUJI TVŮRCŮM.
83 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 12 lidí
LATENTNÍ BOLŠEVICKÁ PROPAGANDA
Jedno z významných propagandistických děl bolševika, z ryze pragmatického pohledu by si zasloužilo 100%. Zkreslování historie a profesionální manipulace s podvědomím diváků je dotaženo k dokonalosti. Jedná se o podobný "skvost", jakým byl německý Žid Süss.
Seriál splnil zadání - spoluvytvořil goodwill KGB (bolševického Gestapa) v bývalém SSSR a jeho satelitech a současně a podpořil mýtus, že je bolševický blok dlouhodobě světovým mírotvorcem.
Diváci to "žrali i s navijákem" (zejména v době, kdy byl seriál vysílán jako novinka). V roce 1973 jej sledovalo 50-80 milionů televizních diváků!
Kolik procent populace si po shlédnutí seriálu bylo schopno uvědomit (natož připustit), že konflikt mezi Třetí říší a SSSR není ničím jiným, než střetem dvou rovnocenných zločinných režimů, střetem genosse Stalina a genosse Hitlera?
Nějak se zapomíná, že největšími masovými vrahy v dějinách lidstva byli soudruzi Mao Ce-tung, Adolf Hitler, Josif Stalin, Pol Pot a Kim Čong-il, kteří za sebou dohromady zanechali doslova stovky(!) milionů mrtvých. Seriál Семнадцать мгновений весны je jedním z mnoha propagandistiských děl, která výrazně deformují výklad dějin. Navíc tak, aby si to divák neuvědomil.
Tento druh mimořádně účinné latentní propagandy je tím nejnemravnějším zneužitím kinematografie, jaké si lze představit (kam se na to hrabe dětská pornografie).
Bez ohledu na profesionální kvality seriálu mu nemohu pro jeho anetický účel dát jiné hodnocení, než 0%.
56 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 9 lidí
TELENOVELA VYDÁVANÁ ZA SCI-FI
Neuvěřitelně zdlouhavý, nudný a hloupoučký příběh s absurdně dlouhou stopáží. Regulérní telenovela s typickými atributy (milostné zápletky mezi téměř všemi členy posádky, časté záběry do "Silicon Valley", tedy do výstřihů hereček, řešení situací postrádající logiku, násilně implementovaná nadbytečná postava "roztomilé" malá holčičky, ze které jsou všechny postavy paf - diváka s IQ nad 70 musí nutně rozzuřit...) Těch několik technoblábolů, které by mělo vytvořit z telenovely Sci-Fi to nezachraňuje.
Přirovnání El Barco k Lost v info o seriálu je důkazem, že "papír" snese vše.
Pokud vydržíte sledovat pilotní díl a pustíte si další s tím, že to má být Sci-Fi a že když má seriál tři řady, tak musí být alespoň některé další díly sledovatelné, tak mám pro Vás špatnou zprávu - nebudou.
Pokud ovšem milujete seriály typu Rodinná pouta, tak jste narazili na skvělé dílo. Gratuluji.
45 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 11 lidí
PROFESIONÁLOVÉ DVACÁTÉHO PRVNÍHO STOLETÍ
Jak natočit Profesionály ve 21. století? Britský seriál Life on Mars je odpovědí. Koma jako záminka pro umístění děje do roku 1973 a je to.
Skvělá politicky nekorektní doba, bez všudypřítomného dozoru a represí efektivně pracující státní správy, doba, kdy je možné chlastat v práci, jezdit rychle autem, všude kouřit, černocha nazvat černochem... Výrazně svobodnější svět (který je již dnes čímsi jako pohádkovou nadsázkou), drsné metody, dokonalé hlášky... Před divákem se nečekaně a nenásilně otevře svět a doba Profesionálů. Britské zpracování opět ukázalo, jak kvalitní tvůrci a herci jsou v GB. Přes veškerou nadsázku nepůsobí herci dojmem nablblých amerických panáků, jsou ve svých rolích věrohodní. (Btw., nedívejte se na zločinně provedený US remake.)
Kromě toho, že se jedná poměrně slušné detektivky, tak je to také obžaloba dnešní doby. Nějak jsme si nevšimli, jak jsou den po dni okrajovány osobní svobody, jak jsme pod nejrůznějšími záminkami oblbováni, jak jsme se odnaučili nazývat věci jejich pravými jmény, jak jsme neteční vůči všudypřítomným zásahům do našeho soukromí, jak se zásluhou požadavku "politické korektnosti" stává pravda nežádoucím artiklem, jak mlčky akceptujeme buzeraci státním aparátem v tisíci a jedné věci. Autoři si to uvědomovali a poslali do minulosti hrdinu, zblblého dbnešní dobou a konfrontovali jej s realitou konce minulého století, kde ve světě reálného života leckdy působí dojmem blba. V druhé řadě byly vloženy "výchovné aspekty", v rámci kterých bylo demonstrováno, v čem je naše doba údajně lepší, ale na konci to autoři nevydrželi a vrátili se k původnímu náhledu.
POZOR, SPOILER:
Hrdina, který je v minulosti a neví, co je realita (nebo co je správná realita), dostává radu: "... barman mi jednou řekl, že když cítíš,tak jsi naživu. A když nic necítíš... naživu nejsi." Když se hrdina vrátí do současnosti, tak je konfrontován s absurditou vymyšlených problémů dnešní doby a při jedné obzvláště stupidní poradě se nechtěně řízne do palce. Okolí komentuje: "Same. Podívej se na svoji ruku." Sam se podívá, zjistí, že je zraněný a říká: "Necítím to." Pochopí, že ve vyumělkovaném současném světě není naživu, v porovnání s minulostí de facto jen přežívá, a proto volí sebevraždu, která jej má uvrhnout zpět do komatu - do minulosti, kde lze skutečně plnohodnotně žít.
KONEC SPOILERU
(Omlouvám se uživatelce JosephineMarch82 za původně neoznačený spoiler.)
Nebojte se, seriál není žádný filosoficky laděný a nudný, je to výborná detektivní serie, velmi připomínající Profesionály, ale navíc latentně obsahuje jednoznačné poselství, vypovídající tak moc o dnešní pokrytecké době.
EDIT: Podíval jsem se opakovaně (po roce) na poslední řadu a donutilo mě to zvýšit hodnocení o 10%
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 9 lidí
ĆASOPROSTOROVÉ HRÁTKY
Již dlouho jsem neviděl něco s tak neotřelého (originálního) se silnou atmosférou a brutálním napětím, kde jsou zcela obyčejné předměty nositeli zvláštních vlastností. Jízdenka, hřeben, klíč, oko vám mohou změnit život, napomohou k záchraně blízké osoby, některé mají globální význam (klíč). K tomu změť náznaků, zhmotnělá vyšší moc, vhodně zvolená dávka otázek bez odpovědí. Jako střed děje pokoj č. 10, který není jen tak pro každého, čas jako veličina, která se umí měnit...
Miniserie by se moc hodila jako dlouhý pilot k dalším pokračováním...
Takových seriáloidních sraček se dočkalo dalších řad, tak proč sakra ne Lost room, který většinu z nich strčí dohromady do kapsy? Proč nezparcovat námět, který je neotřelý a vystačil by na několik dalších seson a dlouhý prequel? CHCI POKRAČOVÁNÍ!
75 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí