MariChan
| Jméno | Markét | |
| Věk | 30 let (Střelec) | |
| Bydliště | Praha | |
| — | ||
| @geek_knihovnikem | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
"It's a rock fact!"
Přesně takové příběhy mám ráda. Má to svou „creepiness“. Nevím jak jinak to nazvat. Lehký nádech děsu a melancholie, co udrží diváka při vědomí a neukolíbá ho typickým černobílým rozdělením dobro/zlo. Neustále mi vrtalo hlavou, že mi to něco připomíná, dokud jsem nezjistila, že autorem je Patric McHale. Rozhodně mi to evokuje trochu ponurejší Adventure Time. A to se mi líbí. Má to podobné kouzlo.
Přesto, že jsem na Over the Garden Wall narazila úplnou náhodou, jsem celou minisérii zvládla zkouknout na jeden zátah. Příběh je krásně uzavřený, neroztahaný a ten menší počet dílů tomu seděl jako zadek na hrnec. Akorát toho zpívání bylo občas až moc.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Jedno velké .. ALE
Jako člověku, který četl knihy, mi tohle zpracování opravdu pije krev. A to s každou odchylkou, kterou zmerčím. Stejně jako film.
Ale.. jedno velké ALE!
Přeci jen, zpracování knih nikdy nejsou 100%, tak bych neměla seriálu tolik křivdit. A pokud přehlédnu "herecké schopnosti" Katherine McNamary a přestanu to neustále srovnávat s knihami, mohu Shadowhunters dát i slušných 60%.
První dva díly jsem zatínala pěsti, ale po celé sérii musím říct, že to nebyl až tak hrozný zážitek.
Jsem zvědavá, jestli se vývoj děje bude i dále vesměs držet knih nebo půjde svou vlastní cestou.
Každopádně pokud si chce člověk seriál užít naplno, nesmí ho vnímat jako zpracování knih (které ho nutí hledat jednu chybu za druhou), ale vnímat ho jako samostatnou jednotku.
83 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
I heart Linus
Až mě samotnou překvapuje, jak rychle jsem si tenhle seriál zamilovala.
Krimi epizodní díly s nádechem jakéhosi spiknutí v pozadí .. sem tam předvídatelný děj, ale naprosto úžasná dávka humoru, která je přesně mým šálkem kávy.
Kirstenina choroba je sama o sobě zdrojem nejvtipnějších scén. Je zajímavé sledovat její vývoj a jak ji jednotlivé "stitche" emočně ovlivňují.
Navíc celkem dobrý scifi námět s pěkným potenciálem. To je moje.
Jsem velmi ráda za slíbenou další sérii.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
♫ Spásou být pro Digi-svět ♪
Také se nemohu přidat k zastáncům názoru, že digimoni jsou pouhou předělávkou pokémonů. Ať už byl napsán v manze dřív ten nebo ten .. na tom zase tolik nezáleží, ale po hlubším prozkoumání děje, vyplouvají na povrch markantní rozdíly.
Digimoni existují ve vlastním virtuálním světě, který je paralelní k tomu reálnému, kdežto pokémoni jsou pouze jakousi substitucí za zvířata.
Neodsuzovala bych digimony pouze kvůli podobnostem ve vzhledu monster.
Oba seriály jsem zbožňovala jako malá. Sbírala karty, časopisy, plyšové hračky, samolepky atd. Už tehdy jsem si ale mnohem více oblíbila právě digimony. Byli jaksi poutavější, tajemnější.
Příběh není tak natahovaný a je i poučný. Přivedla jsem k nim i mladšího brášku, a ten je dnes do nich blázen. No, také jsem neodolala a zhltla první dvě série.
Za mě rozhodně DIGITAL MONSTERS.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
♪ Ten den co se narodil Kočkopes ♫
A: "Který seriál jsi měla nejraději jako malá?"
B: "Kočkopsa"
A: "Kočkopsa?"
B: "Jo, rozhodně Kočkopsa"
A: "Co to vůbec je?"
Mrzí mě, jak málo lidí vlastně zná Kočkopsa. Byl to seriál mého dětství. Originální, vtipný, suprově animovaný a zanechal ve mě větší dojem než takoví Pokémoni,Kačeři,Gumídci apod.
Ačkoliv jsem byla obrovský fanda toho všeho.
Nedávno jsem se snažila dostat k nějakým dílům, abych na Kočkopsa nalákala i svého brášku. V češtině nesehnatelné. Jaká škoda.
Nevadí, sem tam si nějaký ten díl v angličtině pustím při sváče jako kulisu. Nostalgie.
I po těch letech se mi ale stále líbí a až teď plně doceňuji některé vtipy a nápady. Za mě (co se týče seriálů pro děti), geniální.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé