Nyki
| Jméno | — | |
| Věk | 29 let | |
| Bydliště | — | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
Rise of the villains
Dlouho jsem váhala, jestli se mám do Gothamu vůbec pustit. Zklamal mě Arrow, zklamal mě Flash a zklamali mě i Agenti, takže jsem neměla zrovna dvakrát velkou chuť se pouště do dalších komiksových adaptací.. Zvědavost u mě ale nakonec zvítězila. Abych byla upřímná, o Batmanovi toho zase tolik moc nevím, viděla jsem sice pár filmů ale o komiks jako takový jsem se nikdy nezajímala, protože pro mě je to tak moc ikonický hrdina, že mě prostě jakýkoli zájem o něho už dávno omrzel. S příchodem Gothamu jsem si ale řekla, že bych se o Bruci Waynovi mohla prostřednictvím tohoto seriálu něco dozvědět. Navíc fakt, že je to vlastně komiksová adaptace, která se konečně nezaměřuje na superhrdiny ale na superpadouchy, byla přeci jenom více než lákavá, a tak jsem se do Gothamu po měsících rozmýšlení s chutí dala.
Čeho jsem se už předem obávala, byla hlavní role Bena Mckenzieho. To herce si pamatuji ještě jako mladíka z OC a vážně jsem mu moc nevěřila v tom, že by dokázal vystihnou charisma detektiva Gordona. Spletla jsem se. Charisma na kameru prodává více než dobře a hned po prvních minutách mi jak on, tak i jeho role sedla, až jsem se tomu sama divila, protože tyhle typické klaďase moc nemusím. Jeho parťák mi k srdci přirostl sice až po pár dílech, ale o to možná víc. Malý Bruce byl taky fajn, málokdy se podaří do dětské role vybrat takhle sympatického herce.
S čím ale nastal menší problém, byli samotní padouši. Kdo je totiž komiksem nebo filmy absolutně nepolíbený, většina z nich mu bude připadat jako naprosto šílené kreatury. Mně stačil ze začátku jenom pohled na Fish, protože ta herečka afektovaně snad i mrkala. Osobně jsem předem znala jenom Catwoman a Tučňáka, ostatní záporáci, kteří se v seriálu objevili, pro mě byli většinou úplně neznámí. Když se ale podívám z širší perspektivy, cast se nemohl vydařit líp. Robin Lord Taylor se pro roli Tučňáka snad narodil (on mimochodem celý seriál téměř táhl, já osobně tenhle typ slizounů můžu a Tučňák si pro sebe ukradl snad každou scénu- i tu ve které nebyl), Cat byla také podařená a Riddlera jsem prostě milovala.
Gotham měl ze začátku velkou mezeru v tom, že scénáristé snad sami nevěděli, co vlastně tvoří hlavní linku seriálu. Kvůli tomu byl Gotham ze začátku hodně epizodní, což mě osobně u seriálů dost vadí (záleží samozřejmě na situaci). Jak už jsem psala, hodně padouchů mi nic neříkalo, a proto na mě většina dílů s nimi (hlavně ty začáteční) působily hodně na efekt.
Někdy sedmý díl ale naštěstí přišel zlom a já dostala Gotham, který jsem očekávala. Děj byl víc zaměřený na hlavní mafiánskou linku, která mě bavila a při které docházelo konečně alespoň k minimálnímu rozvoji postav. Pár dalších slabších dílů sice v první sérii bylo, ale ty dobré to vcelku zachraňovaly, stejně má ale Gotham v tomhle ohledu co dohánět.
Klady a zápory se v seriálu docela hezky vyrovnávají, takže Gotham rozhodně není nejlepší komiksový seriál. To vůbec ne. Docela se bojím, že mezi průměrného Arrowa a Flashe hezky zapadá, což je škoda protože má větší potenciál. Má lepší atmosféru, lepší cast, lepší scénář. Ale na rozdíl od novějšího Flashe si ale Gotham zřejmě dokáže mojí pozornost udržet i do druh série a dokonce by mě i mrzelo, kdyby druhé byla poslední sérií tohoto kousku.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Býval jeden z nejoblíbenějších
O Orphan Black jsem se dozvěděla teprve nedávno od pár kamarádů. Téma "klony" mně sice moc neoslovilo, ale četla jsem na něj celkem slušné recenze, tak jsem si ze zvědavosti pustila první díl.
Už dlouho mě žádný pilot tak nenadchl. Už po prvních třiceti minutách jsem tušila, že tohle bude prostě to pravý ořechový. Další díly jsem zvládla během dalších dvou dnů. Všichni tento seriál přirovnávají k Ringeru, ale já jsem tento seriál neviděla, takže mi OB připadalo jako vážně hodně originální a skvěle zpracované dílko. Každý díl jsem byla napnutá, co se stane dál. Musí se nechat, že celý seriál táhne Tatiana Maslany. O ní jsem nikdy předtím neslyšela a v OB jsem ji viděla úplně poprvé, ale ta holka si zaslouží fakt obdiv ta to, co před kamerou předvádí. Dokáže zahrát snad každý druh osobnosti a právě ona kvalitu každému dílu rozhodně přidává.
Druhá série na mě místy působila, jako by tvůrci občas vařili z vody a mnohdy jsem se v ději opravdu ztrácela (ale tvůrci se ztráceli mnohdy taky, takže si z toho nic nedělám). Celý vývoj seriálu jsem si představovala trochu jinak, ale víceméně se i přes občasný chaos kvalita držela.
Ve třetí sérii se objevila další várka nových klonů a moje zmatení pokračovalo, protože někdy jsem vážně netušila o co tam jde. Troufám si říct, že to vážně nebyla moje chyba, protože k obrazovce jsem byla přikovaná a nic mi neuniklo, ale ten děj šel prostě občas tak rychle, že jsem to nejspíš nestačila pobírat, ale co jsem tak slyšela, tak asi nejsem jediná...
Někdy po třetím dílu třetí série jsem měla chuť přestat seriál sledovat. Už to prostě nebylo to, co v první sérii. Naštěstí jsem u seriálu zůstala a na čtvrtou se přeci jenom těším, ale celkové hodnocení musím snížit. Z (pro mě) velmi kvalitního a dobře udělaného seriálu se totiž stala taková oddychovka, kterou budu dál ráda sledovat, ale už jí prostě nezařadím mezi to nejlepší, co jsem měla tu čest vidět. Škoda nevyužitého potenciálu.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
Spartacus se může jít zahrabat
Po shlédnutí Spartaca jsem si téma antický Řím zamilovala, a podívat se proto na tenhle kousek pro mě byla jasná volba. Už po pár minutách mi došlo, že se Spatacem to má vážně společné jenom ten Řím a že Spartacus se může jít zahrabat. Tam, kde jeho tvůrci využívají přehnané násilí, sex a nereálné bojové prvky, Řím naopak sází na naprostou realičnost a působí tak, že si nic nehraje. První zmíněný seriál sice miluju, ale tenhle rozdíl vidí i slepec.
Rome je prostě takový, jak se na první pohled zdá. Naprosto opravdový. Tvůrcům se povedlo to, co málokomu. Do tehdejšího Říma diváky opravdu přenesli a ukázali to tam takové, jaké to vážně bylo. Určitě jsem nebyla jediná, kdo má pocit, že se římskými uličkami sama prochází. V tomhle ohledu bych seriál opravdu vyzvedla mezi ty nejlepší.
Všechny postavy jsou vesměs velmi dobře pojaté a ztvárněné. Při pohledu na Caesara jsem navíc měla pocit, jako by ho někdo přenesl z minulosti, protože PŘESNĚ TAKHLE si alespoň já Caesara předtavuji, ať už po vzhledové nebo povahové stránce. Marcus Antonius byl taktéž skvělý, hlavně v druhé sérii, která mu prostě po právu patřila. Kdo seriálu dodával vážně šťávu, byli Lucius Vorenus a Pullo (a ten hlavně). U Vorena mi trvalo trochu déle, než jsem té postavě přišla na chuť, ale nakonec se mi to podařilo. Zkritizovala bych hlavně to, že děj skákal od jedné postavy k druhé, a než jsem si scénu s jednou opravdu stačila náležitě užít, kamera už byla zase u jiné. Díky tomu měl ale Řím šťávu a nevlekl se.
I když se děj nedržel naprosto do puntíku historie, vůbec to nevadilo. Upřímně, kdyby všechno bylo přesně podle pravdu, nikdo by se na to nedívat, byla by to nuda. Na můj vkus ale všechno ubíhalo až moc rychle. V půlce dílu jsme se přesunuli třeba o pět let, a kdyby to v ději nebylo zmíněno, já bych si toho vůbec nevšimla. Herci nemohli před kamerou zestárnou od padesát let, ale ty šediny by někomu třeba přidělat mohli... Ale seriál snímá samozřejmě vcelku dlouhé časové rozmezí a kdyby točili o každém roku jednu sérii, těch řad by muselo být tak 200.
Samotné finále první série mě opravdu dostal do kolen, i když snad každý věděl předem, jak to skončí. Scéna v senátě, kdy se všichni vrhli na Caesara byla úžasná hlavně proto, že si podle mého tvůrci nehráli na nic velkolepého a proběhlo to celé tak, jak to podle mých představ proběhlo i tehdy. Jenom konec, kdy Caesar nevyřkl svůj známý citát "I ty, Brute?" mě zklamal (:D)
Řím má divákovi vážně co nabídnout a je to první seriál, u kterého mě mrzí, že nemá víc jak ty dvě řady a není tak trochu "roztahanější".
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Vražedně návykový Dexter
Myslím, že každý seriálový fanoušek o fenoménu jménem DEXTER už alespoň jednou zaslechl. Tento seriál se určitě do dějin jako jeden z těch nejlepších TV kousků zapsal právem.
Dexter je vlastně obyčejně neobyčejná kriminálka v čele s chlápkem, co pomáhá řešit jako forenzní analytik případy a je tak trochu...sériový vrah, co vraždí ale pouze další vrahy. Když si člověk tenhle krátký obsah přečte, buď ho to nadchne nebo si zaťuká na čelo.
Už v pilotním díle se nám ukázal Dex v pravém světle. Jeho hlášky, výrazy...Dlouho jsem se s takhle geniální postavou nesetkala. V prvních minutách mu člověk prostě nemůže nezačít fandit. Skvěle mu sekunduje jeho sestra Deb, kolega Angel a Masuka...no zkrátka všichni. Ty postavy jsou tam tak úžasně zahrané a vyobrazené, že mám pocit, že se na ně dívám jako na opravdu žijící osoby. Navíc když se v půlce série přimíchá do děje vrah s chlaďákem, Dexter teprve začne mít pravou šťávu a od zbytku všech stupidních kriminálek Miami a spol. se naštěstí naprosto eliminuje. Všechno to vyvrcholí v úžasné a naprosto promyšlené finále, se kterým je divák prostě náležitě spokojený, jinak to ani nejde.
1. série 90%
Druhá série začala tak, jak druhá skončila. Úžasně. První dílek byl zase trochu úvodní, ale poslední minuta prostě navnadila na další sledování. Obě série už jsem viděla před nějakou dobou, ale stále se nemůžu rozhodnou, která je lepší.
2. série 90%
A ve třetí nastal menší problém. Tahle série totiž shodila vysoce nadprůměrného Dextera jen na nadprůměrného a ne-li hůř. Celá ta věc "Já Dexter a můj milý komplic návladní" moc nefungovala. Jméno onoho návladního si už ani nepamatuji, protože byl navýsost nesympatický a už od prvního dialogu s ním jsem si přála, aby ho Dexter rozřezal na cimprcampr. Třetí série je u fanoušků doteď jedna z těch méně oblíbených a já se nedivím. Dívat se na ni dá, ale kdyby Dexter začal nějak podobně, nepatřil by dnes (alespoň podle mě) ke kultovním seriálům.
3. série 70%
Chyby třetí série naštěstí zachraňuje série čtvrtá. Vrah Trinity, jehož totožnost nám tvůrci odhalili hned na začátku, což bylo geniální, totiž nastavuje laťku tak vysoko, že se jí už bohužel další série nemohly vyrovnat. Zápletka byla úžasná a konec ještě úžasnější, zato smutnější.
4. série 100%
Naneštěstí má právě konec "čtyřky" na svědomí, že v páté série se nemluví pomalu o ničem jiném, než o dětěch.Do děje se přimíchala Lumen, kterou jsem sice ze začátku nemusela, později jsem si jí ale vážně oblíbila a nic mě nemrzelo tak jako to, když odešla. Celý ten příběh okolo ní měl prostě grády a nenudil, i když mojí milované čtyřce se nemohl vyrovnat.
5. série 80%
Pátou sérii pokládám obecně za poslední dobrou, protože šestá byla prostě průšvih. Celá ta náboženská stránka mě iritovala. Dexter dokázal, že je přeci jenom americký seriál a tomuhle tématu se zřejmě nemohl vyhnout... Navíc to, jak se vypořádali se skutečností, že ze dvou vrahů je jenom jeden, bylo prostě divné, jiný výraz na to nemám. Kdyby zůstali dva, možná by bylo líp.
6. série 70%
Bohužel hned po pár dílech sedmé série jsem si říkala, co se to se starým dobrým Dexterem stalo. Díly se táhly, Dexter mi opravdu začal lézt na nervy, zvlášť pak, když začal lézt do zadku Hanně, ze které jsem teda vážně nebyla odvařená tak jako on a navíc se hned v půlce zbavili jednoho z nejlepších záporáků, takže Sirkův potenciál nebyl zdaleka využit. Sedmou sérii jsem opravdu dokoukávala s donucením.
7. série 60%
Osmé série jsem se po té předchozí vcelku obávala. Naštěstí se do děje přimíchala nová postava doktorky Voglové, která nenudila a Dextera jsem si zase jako postavu na rozdíl od minulé řady oblíbila. Honička s novým vrahem, co krade lidem mozek, byla zase osvěžení, bohužel tahle linka byla rychle ukončená a na scénu se zase přimíchala mnou nenáviděná Hanna, která mi naštěstí tentokrát tolik nelezla a nervy a ke konci série jsem ji měla i ráda.
Samotný konec celého seriálu byl bohužel více než špatný. Nikdo nemůže být nikdy naprosto spokojený, ale tento konec pro měl byl vážně zklamání a dlouho po tom jsem přemýšlela, jestli se do celého seriálu pustím vůbec někdy znovu. Dexter měl buď umřít, nebo ho měla dostat policie. Verze s opuštěním Hanny a syna neberu, stejně jako neberu to, že Dexter skonči jako dřevorubec.Úplně závěrečná scéna byla děs a hrůza a o vousatém Dexterovi se mi zdá ještě do teď. Doufám, že posledí díl byl od scénáristů jenom takový vtip.
8. série 70%
I přes nějaké méně povedené série a hodně špatné zakončení je ale Dexter vážně jedna z těch nejlepších věcí, které mě v televizi potkaly a asi i kdy potkají.
40 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Čeho je moc, toho je příliš
Na Lhářky se dívám už čtyři roky a teprve teď jsem se po "velkém" finále a odhalení A rozhodla napsat k tomuhle seriálu svůj názor (samozřejmě bez spoilerů).
Už po prvním díle mi bylo jasné že se dívám na Zoufalé manželky pro teenagery. Ale to mi nevadilo a seriál se mi i vcelku líbil. Bylo to pro zase něco jiného a líbilo se mi všechno to napětí kolem toho. Člověk musí jenom ignorovat fakt, že hlavně čtyři hlavně herečky neumí zrovna extra hrát (snad krom představitelky Spencer), ale hlavní záměr seriálu splňují a jsou alespoň hezké :D Za ty dvě série si na ně člověk zvykne a určitě si najde mezi nimi svojí oblíbenkyni.
Už od prvního dílu jsem byla- asi tak jako všichni- zvědavá, kdo je vlastně záhadný A. A právě tady kolem téhle anonymní postavy začíná největší problém. Od seriálu, který si "prý" zakládá na každém detailu bych čekala, že mají všechno skvěle promyšlené, a že když tvůrci už tuší, že se v tom budou akorát zamotávat, tak že seriál tak v té třetí sérii zabalí a odhalí nám kdo je A. Bohužel tohle právě tvůrci PLL na celé čáře projeli, protože když seriál hezky vydělává, tak proč by netočili dál i za podmínky, že nakonec se ze skvělého nápadu stane nereálná slátanina všeho možného...
Ať mi každý tvrdí co chce, tak vážně ne! Seriál prostě není vymakaný do poslední minuty, naopak mi připadá, že o identitě záhadného A se rozhodovalo snad každý díl podle toho, od koho by to fanoušci nečekali. Důkazem je i poslední díl 6x10, že?
S tímto posledním dílem jsem se definitivně rozhodla, že už vím kdo je A a se seriálem prostě končím a o opaku by mě muselo přesvědčit jenom hodně dobré pokračovaní, kterého se ale naneštěstí určitě nedočkáme. Škoda, jak říkám, PLL byl seriál s velkým potenciálem. Bavilo mě to neustálé teorizování fanoušků, se kterým jsem na netu strávila třeba celý den, jenže můj watchlist je už tak dost nabytý, abych ztrácela čas ještě s tímhle teď už průměrným seriálem.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Nic pro mě
Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám do tohodle seriálu jít nebo ne. Protože upřímně...název iZombie mi připadal prostě pitomý. Ale kniha by se neměla soudit podle obalu, a jelikož měla tahle "zombičina" dobré hodnocení, tak jsem to zkusila.
Moje první pocity z pilotu byly dost zmatené. V životě jsem rychlejší pilot neviděla, a i když si hodně lidí může stěžovat, že některé piloty jsou až příliš rozvláčné, iZombie by to vůbec neuškodilo. Tohle na mě působilo jako že se Liv přes noc prostě smířila s tím že je zombie a hotovo. Prostě bude sedět před televizí a jíst mozky...
Každý díl by děsně šablonovitý. Liv sní mozek a vyřeší vraždu... Navíc to vyobrazení zombíků bylo prostě děsné. Jsou to prostě milí lidičkové s upíří pletí, kteří jsou v pohodě jen do té doby, co jí lidské mozečky. Když jsou hladoví, běží za Rickem a jeho partou a hodí je po celé Americe...Bože!
Tohle celé vedlo bohužel k tomu, že jsem to po prvních sedmi dílech vzdala, protože tenhle seriál už mi neměl co víc nabídnout. Většinou se snažím alespoň sérii dokoukat před tím, než seriál ohodnotím, tady to ale bohužel nešlo. Pokud se někomu seriál líbí tak to chápu, je to fajn oddechovka, ale já mam raději něco vážnějšího.
25 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Game of thrones is coming
Tento seriál vždycky byl, je a bude moje srdcovka. Než jsem se k němu dostala, do rukou mi jako první přišla knižní sága, takže jsem už věděla, do čeho v seriálu jdu. To, že jsem ale znala příběh mi ale zážitek z něho vůbec nezkazilo. První série se sice na můj vkus držela až moc knižní předlohy (naprosto stejné dialogy...), ale jinak jí nemůžu vůbec nic vytknout a dovoluji i říct, že seriál knížku možná nakonec vážně předčil...
Na seriál už se dívám už pár roků, takže si dopodrobna nevzpomenu co se přesně stalo v jaké sérii, ale až do třetí bych seriál hodnotila jako vážně velmi velmi dobrý. Děj odsýpal, každý si určitě zamiluje alespoň jednu nebo dvě postavy, kterých je tam vážně požehnaně a každá je něčím úplně jiná a jinak zajímavá.
Bohužel někdy ve čtvrté sérii nastal jakýsi zlom. Pro mě jako čtenáře to bylo znát obzvlášť, děj se totiž začal obírat úplně jiným směrem než v knížce (to je pochopitelné, protože Martin se rozhodl knížky vydávat tak jednu po 20 letech ) a většinou bohužel pro mě nesmyslnou cestou. Tomu, kdo nečetl knížky to vadit nebude, ale mně vážně připadá jak kdyby tvůrci prostě bez knižní předlohy nevěděli, kam se vlastně ubrat. Naštěstí zvraty neubývají a napětí tam také pořád je, takže seriál se i po letech pořád ještě drží.
P.S. Jsem vážně zvědavé kdo nám do budoucích sérií z postav zůstane , protože jestli nám všechny postavy Martin a tvůrci budou vraždit jako na běžícím pásu, za chvíli tam vážně zůstanou jenom ti Chodci :D
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Mušketýrská kriminálka
Právě jsem dokoukala první sérii a pořád jsem z toho rozpačitá. Od Mušketýrů jsem čekala všechno, ale tohle ne. Přestavovala jsem si vážné drama o královo "ochrance" a místo toho jsem dostala čtyři detektivy na stopě všem pařížským zločincům.
Je vidět, že seriál se prostě nebere vážně a možná je to dobře, protože díky tomu působí vcelku uvolněně a pro mě osobně je to seriál, u kterého si odpočinu a nemusím u něho přemýšlet. Jenomže já jsem náročná divačka a od seriálu očekávám víc. Pro mě to byl prostě ten typ, u kterého mi stačí zhlédnout první a poslední díl a o nic tak vlastně nepřijdu.
V tomhle ohledu v mých očích seriál pokulhává, ale tohle zachraňují vcelku sympatické postavy, hlavně čtyři mušetýrci a skvělý Capaldi. Jenže mě pár fajn postav prostě na dobrý seriál nestačí a The Musketeers budu proto hodnotit jako pro mě průměrný seriál, který už nikdy víc vidět nemusím. Druhé sérii nejspíš šanci nedám.
40 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Hitchcock by se nemusel stydět
Seriál Bates motel je vlastně takový prequel k Hitchcockově Psychu, který má za úkol diváku přiblížit, jak se z Normana vraždící maniak stal...
Už na začátku je jasné, že tento počin bude samotnému filmu buď dělat ostudu, nebo se to prostě neskutečně vydaří. Pro Motel to naštěstí dopadlo podle té druhé možnosti a jednomu z nejlepších režisérů rozhodně ostudu nedělá.
Seriál drží hlavně skvělé herecké výkony Freddiho a Very, obzvlášť Freddiho Highmora, který dokazuje, že to prostě není jenom Karlík nebo roztomilý klučina z Hledání Země Nezemě. Norman mu prostě sedí, zahrál ho bravurně a já si ho v jiné roli už prostě jenom těžko přestavím. Vera také odvádí skvělou práci, ale na rozdíl od Highmorovo Normana si mě Norma tolik nezískala a kolikrát jsem se přistihla, jak u seriálu přemýšlím, jestli mám Normu vlastně ráda nebo jí nesnáším. To ale samozřejmě není vina herečky, jako spíš její role.
První série si mě už po prvních dílech získala svojí jedinečností a uměním překvapovat. Prvních dest dílů jsem dala v kuse, protože od BM se vážně nedalo odtrhnout. Týhle šílený rodince nejde nefandit. Jejich sousedka bych ale být nechtěla :D
K seriálu mám jenom menší výtku, a to je to, že děj se odehrává v dnešní době. Tvůrci možná sázeli na modernost, ale jak už jsem zmiňovala, Bates motel je prequel a tak by tam časovou linii mohli dodržet, seriálu by to rozhodně slušelo o trochu víc, ale to je můj názor a někomu tahle menší změna právě naopak vyhovuje.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Velké zklamání
Po prohlášení mnoha fanoušků, že Flash válí a je snad už lepší než starší kolega Arrow, jsem sama na Flashe byla dost zvědavá. Jenže už ten první díl mi říkal, že tohle nebude nic dobrého.
Superhrdiny zbožňuji a celý koncept nejrychlejšího muže na světě mi zněl dobře (původní předlohu jsem znala jen tak přibližně, komiksy od DC nečtu), takže jsem vážně čekala víc.
Je vidět, že seriálu se ujala stanice CW, což mu vůbec nepřidává. CW je známá svojí tvorbou pro "young adult" a to je na Flashovi hrozně znát. Hlavní hrdinové vypadají tak na 18 let a to raději ani nezmiňuji, že ani neumí hrát a jediný, komu roli jakžtakž věřím, je právě Barry Allen v podání Granta Gustina.
Tohle celé bych ještě překousla, ale on upřímně ani ten příběh za nic nestojí. Dialogy jsou prostě naprosto debilní, každý díl má úplně stejnou dějovou strukturu aneb ve městě se objeví nebezpečný meta-člověk, kterého má Barry zastavit, ale během toho všeho ztratí svojí víru sám k sobě a jeho věrní přátelé ho musí povzbudit a dokázat mu, že je to hrdina, který má spasit svět...Fajn, jenže tohle mě začalo tak po pátém dílu nudit.
Půlka série je o přesně o tomhle a ta druhá půlka je o dopadení hlavního záporáka, jehož totožnost zjistíme snad už v prvním díle, ale ke konci je to ještě zabalené do strašně napínavé zápletky proč je tenhle padouch vlastně padouchem. Celé finále jsem přetočila až na konec (ano, až tak moc mě to nebavilo) a vlastně mi vůbec nic neuteklo.
Na druhou řadu se určitě nebudu dívat a radši budu pkračovat spíš v Arrow, ale na Legends od tommorow jsem dost natěšená a na toho Barryho se tam dokonce těším, ale Flashe jako takového si prostě neoblíbím.
57 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 14 lidí