Harpie77
| Jméno | — | |
| Věk | — | |
| Bydliště | — | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
Nenásilný humor, romantika, drama
Za poslední měsíce jsem zhlédla řádku korejských seriálů. Přesněji C-dramat/ K-dramat. Tak jako mají někteří v oblibě pohádky a jiní horory, i tento styl není pro každého. Proto stejnou věc jeden chválí, jiný haní.
Obecně mají tato dramata jisté společné rysy. Dobro většinou zvítězí nad zlem, ale za určitou cenu. Postavy jsou napsané tak, že si vás získají a někdy vám situaci autor ztíží tím, že nejsou černobílé, ale i v padouchovi je kus dobra. To aby bylo těžké někoho šmahem odsoudit. Ovšem pokud je nějaká postava opravdu padouch, stojí to za to a herecké výkony vás nutí postavy z hloubi duše nenávidět. A nebo milovat, pokud jsou to hrdinové či dobráci, a mít na krajíčku z jejich ztráty či utrpení. Nutí vás si na ty postavy zvyknout, zamilovat se do nich nebo si je oblíbit a pak vám je rvou z ruky a ubližují jim a nechávají vás to utrpení prožívat s nimi. Osobně jsem vděčná, když show nekončí tragicky.
Vše je často provázeno jemným nenásilným humorem, který působí komediálně. Jsou to takové perličky pro pozorné diváky, například průpovídky postav jen tak mimochodem. Časté jsou i typické emotivní výbuchy či přehnané reakce, které když jsou dobře zahrané, perfektně do děje sedí a nijak zážitek neruší, naopak ho umocní.
Člověk by si řekl, že už se nedá nic nového vymyslet, ale stále nevycházím z údivu, kolik podob vztahů a zápletek existuje. V každé show jsem slyšela nějaké moudro a nebylo jich málo. Je to show, která mě nutí přemýšlet nad životem. Často jsem se přistihla, jak myslím na to, co bych udělala v určité situaci já...
Souboje, kostýmy, rekvizity, příroda a prostředí, to vše je zde velmi působivé. Stejně tak herecké výkony, které mě dokážou vtáhnout do děje. Scény jsou pečlivě a přesvědčivě zahrané.
Překvapila mě délka jednotlivých dílů (něco přes hodinu). V době, kdy nás rozptylují reklamy na každém kroku a videa se koncentrovala do shortů, jako by člověk ztrácel postupně schonost se déle soustředit. Proto sledování pro mě bylo někdy únavné. Faktem ale je, že jsem sledovala několik dílů za sebou, což byl asi hlavní důvod mé únavy a upadající pozornosti. Během jednoho dílu se toho odehrálo mnoho, obsahově by se to dalo přirovnat k "seriálu z filmů". Pro netrénovaného diváka tedy velmi náročné.
První série, v porovnání s druhou, na mě působila uvolněněji. Autoři si dávali na čas a děj se odvíjel volnějším tempem. Krásně jsem si to užívala. Oproti tomu druhá série měla delší díly, bylo jich o polovinu méně a děj jako by více spěchal do cíle. Přesto jsem si i druhou sérii neméně užila. Vztahy a pouta mezi postavami mi zůstanou v srdci už navždy.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Pocit opravdovosti
Dokoukáno komplet...
Postavy seriálu ve mně zanechaly dojem opravdovosti. To, jak byly napsané v kombinaci s tím, jak byly zahrané + příběh, který ztvárnily. Asi se mi nechce pouštět do podrobných rozborů díla, ale shrnula bych to jako výtečný koktejl osobností a příběhu. Z mého pohledu dokonalý seriál, stejně jako TBBT. Ano, pokud bych chtěla něco hledat a do něčeho šťourat - měla jsem občas pocit, že některé díly byly slabší nebo mě tolik nezaujaly. Ale to mohlo být klidně i tím, že jsem nebyla ve správném rozpoložení.
Seriál ve mně zanechal dojem podobný přečtení dobré knihy. Jisté měřítklo kvality pro mě je i to, zda bych byla ochotná nebo bych měla chuť se na seriál podívat znovu. Tento mezi ně rozhodně patří.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Dítě ti prostě změní život
Je možné, že kdybych byla puberťačka, tak mnoho referencí na rodičovské trable přehlédnu nebo se jim jen zasměji a brala bych je jako klišé. Překvapilo mě, kolika témat se dokázali tvůrci v této sérii dotknout. Postavy byly ve vzájemné rovnováze z pohledu dobra a zla, žádný vyloženě rodinný slaďák. Příběh byl jednoduchý se zápletkami, které vám vyčarovaly na tváři celou škálu emocí od smíchu až po pláč.
Zhlédnuto během jednoho večera, nedalo se přestat. Seriál mi vyloženě sedl a nemám chuť hledat nějaké nedostatky, proto za mě 100%.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Dokoukány všechny série
Zajímavé a pěkně zpracované téma Lucifer vs. nebe. Každá série je zaměřená určitým směrem. Některé série vám vezmou dech, jiné jsou trošku slabší. Z konce poslední série jsem popravdě rozpačitá. Nechci říkat zklamaná, všechno vlastně dopadlo dobře, ale měla jsem tak nějak jinou představu.
Tom Ellis utáhl celý seriál s partou lidí, se kterými to skvěle fungovalo. Vtipné hlášky, ve spojení s jeho kouzlem, nikdy nezklamaly. V tomto ohledu mě více pobavily prvotní série, kde se na malou Trixie koukal jako na otravný hmyz. Bylo zajímavé sledovat vývoj jeho postavy. Na konci seriálu byl stále stejný, přesto úplně jiný.
Tvůrcům tleskám za to, že dokázali vymyslet zajímavé a stále nové zápletky pro detektivy a přiblížit všechny ty věci kolem. Zároveň v tom ukázat obraz toho, co si lidé řeší v soukromí a jak je práce ovlivňuje. Bylo to velmi komplexně zpracované - pracovní záležitosti, rodinné, milostné, přátelství, a v neposlední řadě i záležitosti kolem nebe. Přesto v tom nebyl žádný zmatek. O překvapení však nebyla nouze.
Od poloviny poslední série bylo cítit loučení a to mi ztenčilo zásoby papírových kapesníčků. Celkově povedený projekt a jsem ráda, že se to po zrušení/obnovení důstojně dotočilo a uzavřelo.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Čísla, která vládnou světu
Na první pohled je to trošku zamotaný seriál a bohužel se vám hlava rozmotá až po jeho zhlédnutí, kdy vám dojdou souvislosti. Celou dobu autor mlží a všelijak chodí kolem horké kaše. Následkem toho mi stále jaksi unikala pointa a bylo obtížné se v příběhu zorientovat a udělat si na postavy nějaký názor. Nevědět, co přijde, má pochopitelně své kouzlo, ale všeho příliš škodí. Zpracování tohoto seriálu mi dost znesnadňovalo zamilovat si nějaké postavy. Většinou jsem stále nevěděla, co si myslet a to bylo dost nepříjemné.
Je to velká škoda, protože výtvarné zpracování a efekty byly velmi pěkné a myšlenka světa, kde má každý své číslo - ne jako vězeň místo svého jména - ale takové, které se zvyšuje s počtem skutků, ke kterým se zavážete. Velikost tohoto čísla ovlivňovala moc, kterou máte. Pokud vaše číslo spadlo na nulu, zemřeli jste. Ale ani smrt nemusel znamenat konec, jak bylo v seriálu naznačeno. Bohužel více prozrazeno nebylo a z děje to vyplývalo jen mlhavě. A ani velikost čísla vždy neodpovídala vyřčeným pravidlům na počátku seriálu.
To, co mi v seriálu vadilo a za co dávám méně bodů, byla perverznost hlavního hrdiny Lichta Bacha přezdívaného Eso, která se mi zdála přehnaná a chvílemi i dost nepříjemná. Určité momenty se daly vyřešit též zábavně a mnohem elegantněji. Naprosto ubohá mi přišla v závěru promiskuita halvní hrdinky Hiny, která byla odpovědí na jednání Lichta.
Bojové scény byly pěkné, chemie mezi postavami fungovala. Celkově se příběh snažil něco sdělit, ale řešení by bylo snadnější a účinnější, kdyby lidi bývali vzali do ruky motyky... Pokud se na seriál podíváte, pochopíte.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
po 1. sérii
Musím konstatovat, že mne seriál překvapil a oslovil více, než jsem čekala. Poprvé jsem zmínku o jeho vzniku zahlédla při sledování Arrowa. V jednom z dílů, který byl pojítkem Flashe, Supermana, Supergirl a dalších superhrdinů, ve kterém zachraňovali svět, jsem se s novou Supermanovou verzí setkala. Už tam se mi zdál herecký výkon výborný a vzhled herce přirozený, sedící k této roli. Jako by se pro ni narodil. Přesto jsem měla obavy z toho, jak by mohlo být téma Supermana zpracované, aby to nebylo ohrané klišé a nestal se z toho propadák nebo nudný seriál s hrinou, který má prostě sílu a lítá.
Musím celý dosavadní koncept pochválit a to do puntíku. Nejen výběr a výkony herců, na které se většinou každý zaměřuje, ale i kostýmy a líčení, které daly celému seriálu punc opravdovosti a reálnosti; kameru, scénografii, efekty, zvuk, střih... a v neposlední řadě kontent. Nebyl díl, který by byl jak se říká "o ničem". Každý díl mi přišel jako samostatný výživný film nabitý událostmi. U jiných projektů, jako by autoři měli málo fantazie, sledujete jednu nicotnou událost zabalenou do spousty omáčky. Tento seriál je opakem.
Pochopitelně se objevily momenty, které vyznívaly trošku pohádkově ve smyslu, že dobro vždy zvítězí nad zlem. Ale proč ne? K tomu, abych se pobavila, nepotřebuji, aby se na scéně umíralo jak o závod jen proto, abych z toho byla paf. Brečela jsem právě kvůli těm pěkným a emočně silným momentům, které mne chytaly za srdce.
Superman má u mě své zvláštní místo již od dětských let, kdy jsem se s původní filmovou postavou poprvé setkala. Před vysíláním seriálu jsem se bála, aby nebyl zpracovaný lacině. Děkuji tvůrcům, že jsou takoví mistři.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
První díl vydal za celý film
Připomnělo mi to citát, jehož pointou je, že se život neměří podle toho, jak dlouho dýcháme, ale kolik věcí nám bere dech. Stejným způsobem mne ohromil první díl tohoto seriálu. Byla jsem dojatá, pobavená, napnutá a plná očekávání. Spokojená s výtvarným zpracování a režií, hudebním a zvukovým doprovodem, scénářem... Prostě jsem z toho byla paf. Měla jsem dojem, jakoby vydal za celý film, jakoby vše bylo řečeno a uděláno. Pochopitelně jsem začala mít obavy, jak bude seriál pokračovat.
Smutné je, že byly oprávněné. S počtem epizod se kvalita lehce snížila a chvílemi se mi zdálo, že je děj a chování hlavní hrdinky nesmyslné. Jde o podstatu lásky, která je hlavním tématem této zábavné romanťárny. Všechny postavy mi přišly v pohodě, jen ta hlavní postava Shizuka se jevila s prominutím jako blbka. Na to, jak byla inteligentní a na svém vzdělání si zakládala a o všem byla schopná moudře rozhodovat, nebyla schopná si v hlavě srovnat jednoduché úvahy. Její chování se postupem času dostávalo do rozporu s jejím chováním v prvních dílech.
Nicméně dávám plný počet, protože bych nerada kvůli jedné "chybě" snížila celkové hodnocení. Autor se pravděpodobně snažil poukázat na to, že ne všichni se snadno nebo přirozeně zamilují a vyšla z toho postava, která si protiřečí. Moje očekávání jsou tudíž můj problém. Vrstevníci byli sympatičtí a roztomilí, každý svým vlastním způsobem. I "zlí hoši" byli sladcí a užila jsem si dost legrace.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Soužití s UI
Zajímavě pojatá myšlenka soužití s UI. Jinak také AI - autonomní inteligence, což je podstatou sledu událostí, které se v seriálu během 100 let odehrávají.
Ve chvíli, kdy jsou lidé napadeni umělou inteligencí, se začíná odehrávat příběh, při kterém jsme vráceni o 100 let zpět na počátek hudební kariéry Divy - ta má jediný úkol - zpívat, aby všichni byli šťastní. Po návratu časem se zde objevuje zařízení v podobě kostky, jenž si říká Matsumoto. Jejich společným posláním je zabránit krveprolití v budoucnosti a zachránit lidstvo. A to za pomoci změn ve sledu událostí. Diva má v sobě něco jako alter ego jménem Vivy, která bude s Matsumotem na tomto projektu spolupracovat.
Sledování tohoto seriálu bylo krapet náročnější, obzvláště pokud ho berete jako zákusek (12-13ti dílný seriál, který shlédnu během jednoho dne). Jsou zde silné momenty a myšlenky, které se dožadují hlubšího myšlenkového zpracování. Vyjádření 100 let v relativně několika dílech je poměrně náročné pojmout. Cítila jsem potřebu čas, který se po několika dílech přeskakoval, něčím vyplnit a domyslet si nějaký děj. Byl to podobný pocit, jako když začně další série a nenavazuje tam, kde ta předchozí skončila. Z tohoto pohledu by se tedy mohl seriál zdát roztříštěný nebo núplný. Ale má to svůj logický důvod a je to jen chvilkový dojem.
Postavy si mne snadno získaly a nejen ty hlavní. Obrazové ztvárnění bylo velmi pěkné a snadno čitelné pro vyjádření děje. Obecně se ježím při představě muzikálu. Ale! Zde byla hudba psaná na míru a velmi dobře se s ní zacházelo. Byly zde velmi silné momenty, dramatické i emocionální. Dost často mne zmohly slzy lítosti. I přes fakt, že se jedná o drama, si autor našel místo i pro dávku vtipných momentů. Všechny díly byly vyvážené, žádné propadáky.
Jediné, co mi zpočátku dělalo problém, byla rychlá mluva sexy kostky, jak se Matsumoto sám nazval :D Když spustil, mluvil jako kulomet. Nevím, tohle se od UI očekává?
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Slzy již při openingu
Charakterizovala bych to jako svět naruby. Zvířata mluví, jsou v jistém smyslu kultivovaná, staví si města. Naproti tomu lidé jsou jako lovná zvěř na pokraji vyhubení. Proč tomu tak je vypráví tento nádherně zpracovaný příběh. Jelikož jsem citlivka, rozplakal mne již úvod a to ještě ani nezazněla úvodní skladba. Málokdy se mi stane, aby mě seriál pokořil v první minutě. Obrazové ztvárnění si udrželo laťku až do samého konce. Hudba mi učarovala. Obzvláště některé kousky marně vyhledávám, abych je mohla poslouchat i bez sledování animé.
Celý děj začíná v lese, kde se seznámíme s hlavními postavami. Už les je kouzelný a pohádkový jako z Avatara. Golem, jehož životnost je rovných 1 000 let a jeho posláním je dohlížet na rovnováhu lesa a udržovat jí potřebnými prostředky, objeví malou holčičku. Somali, přibližně pětileté děvčátko, které se objeví v lese s okovami na krku a končetinách, je roztomilá, statečná a velmi zábavná díky své zvídavosti. Při prvním shledání nazve Golema otcem a položí základ dojemnému příběhu, který nepostrádá napětí, vtip ani emocionálně silné chvíle.
Tohle animé rozhodně není ztráta času. Je mnoho věcí, které může člověk dodatečně po shlédnutí seriálu zpracpovávat a přemýšlet nad nimi. Smutné je, že ani moje hodnocení nedokáže vystihnout ksásu tohoto projektu.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Nedopečené, chtělo to lépe využít čas
Celkově se hlavní téma motá kolem časové osy. Na jedné straně jsou požírači času, na druhé ti, kteří proti nim bojují. I když je hlavní pointa od počátku jasná a dokážete více méně rozpoznat, kdo patří na jakou stranu, je dílo nešikovně zpracované. Abyste pochopili celý seriál, musíte si opravdu počkat do posledních dvou dílů. Samotný konec je otevřený, ale nejsem si jistá, zda bych měla zájem o pokračování.
Chemie mezi postavami byla dosti zvláštní. Hlavními postavami jsou otec a syn, kteří se snaží dostat zpět čas, jenž byl gamblerskému otci sebrán. Později se k nim připojí chlapcova matka, která se od někud vyloupne. Matka i otec vypadají mladší, než jejich syn, ale není zcela zřejmé, proč nebo jak k tomu došlo. To, co mi bylo krajně nepříjemné bylo ztrapňování jejich syna a neskutečně otravná povaha matky. Jakmile slyším "darling", naježím se, protže se mi vybaví její uječený hlas a protivné chování.
Hudba, která byla převážně jazzového zaměření a měla asi navodit atmosféru jako v nějaké čenobílé detektivce, mi k tématu vůbec neseděla a občas mi i vadila. Některé bojové scény byly přehnané i na poměry animé. V jednu chvíli byl znám vítěz a najednou se to obrátilo nějakou scestnou logikou, ale aby se to zachránilo, tak se to zase přebilo jiným logickým vysvětlením. Bylo to únavné.
Za co však zvedám své hodnocení na 70% je ztvárnění hlavní postavy otce (vyjma jeho excesů) to byl pohledný sympaťák, byl chytrý a zručný. A za jednu fantasticky zpracovanou scénu, při které se loučil se svou umírající matkou.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk