xxmartinxx
| Jméno | Martin Svoboda | |
| Věk | 33 let — narozeniny slaví za 9 měsíců (Panna) | |
| Bydliště | Poděbrady | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
Tak to vidím já...
První Dojem: na tohle jsem koukal skoro bez zájmu. Nakonec to dopadlo zhruba jak sem čekal. Je sice hezké, že je to plné zpomalených, zrychlených a rozmazaných záběrů, ale jejich objekt je většinou starý panelák nebo projíždějící tramvaj. Tenhle seriál prostě nemá šanci býr cool, tak by si to měl uvědomit a dát víc do děje a herců.
Typicky české výkony (Otec mluví o ztrátě syna se zájmem cestujícího čekajícího na spožděný vlak.) tomu moc nepomáhají. Stropnický se snaží tvářit jako Horacio, ale nejde mu to a postavy jsou nesympatické a okopírované odjinud.
Tenhle seriál má moc silnou konkurenci ve svých zahraničních sourozencích na to, aby měl šanci zaujmout. Čeští herci jsou navíc spíš nevýhoda.
78 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 9 lidí
Tak to vidím já...
Naprosté dno sitcomového žánru srovnávatelné jen s ještě o něco horším Ženatým se závazky. Fanouškům se omlouvám, ale tohle je tak nezkonale trapné, že mě z toho až bolí oči.
Bejen, že nevím, co je na seriálu vtipného. Já dokonce ani nevím, co by vlastně vtipného být mělo! Kybby nespustil umělý smích, nedokázal bych ani určit, kdy bych se měl smát.
Příšerní herci (i můj jindy oblíbený Sheen) zoufale postrádají charisma a já se jen ptám - co jsem komu udělal, že jsem to musel vidět, i když jen pár epizod?
17 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 35 lidí
Tak to vidím já...
První dojem: Čekal jsem to mnohem horší. Dokonce bych věřil, že po pár dílech, kdy se v tom autoři naučí chodit, by to mohlo i dosáhnout nad 50%. Zatím je to jen několik nesmyslně slepených vtipů posbíraných všude kolem a umělý smích, který tu působí opravdu nuceně.
Přese všechno to počáteční zklamání bych to nezatracoval. I přes Dejdara, který mi je maximálně protivný, je to docela koukatelné, coč je věc, která mě u českého sitkomu vážně překvapuje. Jestli půjdou autoři do sebe, promyslí si, co vlastně chtějí a dají tomu i nějaké vlastní nápady, nemuselo by to být tak špatné.
Edit:
Takže po několika dalších epizodách se můj názor změnil. Je tu několik skvělých nápadů (Dukovany.), i když celkově to zazdívá celková "otupělost" všech přítomných. Nemyslím, si, že Comeback dělá vyloženě ostudu a občas se na něj rád podívám. Musím uznat, že to nešlo tak dolů s kvalitou jak jsem myslel a pořád se na to kouká docela dobře.
68 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 19 lidí
Tak to vidím já...
Další ze "seriálů", které jsem jako malej sledoval. Asi nejlepší Reality show. Žádné hloupé problémy rádoby kmenů, ani sledování ponorky ve vile. Tady šlo o adrenalin a byla to zábava. I když dnes už by to ztratilo lesk, tenhle seriál měl svoje kouzlo a já bych se na pár epizod kouknul bez váhání i dneska.
Závěrečná scéna každého dílu, kdy byli do klece, ve které byli před chvílí soutěžící vpuštěni tygři, je pro mě nezapomenutelná. Jako kluk jsem vážně věřil, že by tam soutěžící nechali... To byl sice samozřejmě nesmysl, ale i to přidávalo seriálu na zajímavosti.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 9 lidí
Tak to vidím já...
Je to už hodně dávno, co sem kočkopsa sledoval. Tak dávno, že mě to docela bavilo. Dneska bych to asi nebral (ale kdo ví ;-D), ale tenkrát se mi to líbilo vážně hodně a já si nemůžu stěžovat. Zjistil jsem, že tuhle formulaci o seriálu z dětství používám v názorech asi až moc často, ale perfektně to celé vystihuje.
Příjemný seriál ze "starých" časů s mírně střeštěným humorem určeným pro malé děti, na který jsem úplně zapomněl. Teď sem si vzpomněl a i když je to trochu moc, tak dám vysoké hodocení. Možná jsem sám, ale všem okolo deseti let bych to doporučil.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Tak to vidím já...
Já osobně Britkomy nikdy nemusel. Oblíbil jsem si jedině IT Crowd a právě pana Beana. I když ani u něj se nesměju pokaždé, tak většina epizod i první film jsou docela dobré pro oddech a pobavení.
Některé dily jsou opravdu nezapomenutelné (U doktora, v prádelně) a medvídek Teddy je prostě klasika.
Rowan Atkinson už se role Beana nikdy nezbaví. Vytvořil něco, co každý zná a hodně lidí má rádo.
Mr. Bean je prostě kult, který jakoby náhodou změnil historii televizních seriálů. To si zaslouží obdiv, i když se to vždycky nepovedlo na 100%.
77 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 13 lidí
Tak to vidím já...
První řada - 95%
Druhá řada - 85%
První dojem: Po prvním díle jsem vážně spokojenej. Vtipný seriál, který má i téma na dojemné části. Skvělé hlášky. Originální příběh. Zajímavé postavy. Hlavně tety jsou opravdu perfektní. Pokud seriál nezaběhne směrem k nudnému kýči, tak to bude naprostá špička. Na závěry je zatím brzo, ale tomuhle seriálu věřím. Zatím 90%.
První řada: Málokdy se vidí tak osobitý a originální seriál, který se nebojí být jiný a svůl. Originální a místy byzardní detektivní příhody, jejichž řešení závisí na rozhovoru s mrtvými (leckdy nějakým způsobem znetvořenými) obětmi. Přestože seriál je dokonale morbidní a černý humor je snad všude, tak všichni hrdinové jsou v podstatě milí lidé a díky tomu vzniká dokonalý kontrast.
Hlavně jsem si oblíbil tety Lily a Vivian, které vždycky ukradnou scénu pro sebe a Olivii Snook, které se to daří taky.
Druhá řada: DRuhá řada má pomalejší začátek a občas už je hranice kýče překročena. Dějová linie s Klášterem v prvních několika epizodách zdržuje jejich děj.
A teď konec výhrad. Pushing Daisies byl stále jeden z nejnápaditějších a nejzábavnějších seriálů svého druhu. Příběhová linie posledních dvou třetin sezóny se obdivuhodně rozjela a přestože každý díl si uchová vlastní příběh, je i chytře rozšiřován ten obecný.
Pushing Daisies je jeden z mála seriálů, který si za dvě řady vytvořil vlastní svět s fungujícími pravidly a jedinečnou atmosférou. Bohužel už zřejmě skončil a mě to moc mrzí. Zbudou na něj jen dobré vzpomínky.
91 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 11 lidí
Tak to vidím já...
Takže první dojem - veké zklamání. Čekal jsem něco víc, než průměrný děj, afektované herce a umělý smích. Jsem sice opravdu jen na začátku seriálu, který je kultovní, takže nechci kritiku uspěchat, ale první dojem dopadl vážně špatně.
I když hlavní nápad - jeden velký flashback se mi líbí, tak celkové pojetí mi docela vadí. Třeba si vážně zvyknu... Ztím se nebojím napsat kritiku.
Někdy si prostě člověk se seriálem nejsou souzeny. I když sem se snažil, tak si k tomuhle seriálu nemůžu najít cestu. A nebudu tu tvrdit, že se mi líbí, jenom kvůli jeho vysokému hodnocení. Viděl jsem jen několik epizod, ale tu další si vždycky pouštím jenom proto, že doufám, že to bude lepší. To se ale (v mých očích) nestalo.
Postavy jsou rámcovité, výkony herců příšerné, děj předvýdatelný=zápletky neoriginální. To je můj názor na HIMYM.
19 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 31 lidí
Tak to vidím já...
Tenhle plešatý sympaťák ukázal, že i z průměrné kriminálky jde udělat něco víc jen s pomocí holé hlavy a lízátka.
Celý seriál táhne hlavní postava, tudíž záleží, jestli vám je představitel Kojaka sympatický. Když ano, máte vyhráno, když ne, nemá šanci.
Mě Kojak docela sympatický je, takže mu dám nadprůměrné hodnocení. Vlastně má podle mě neuvěřitelné charisma. Nejde sice o kriminálku století, ostatně scénář a ostatní herecké seriálu podrážejí nihy, ale rozhodně je s Kojakem občas zábava. Já mu to nedokážu nepřipustit.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Tak to vidím já...
Série 1 - 100%
Série 2 - 90%
In Treatment je zatím jediný seriál, kterému dávám plné hodnocení 100%.
Seriál In Treatment je naprosto unikátní záležitost. Seriál, ve kterém se jen mluví. Příběhy, které sledujeme, vlastně ani nevidíme. Nejsou tu dokonce ani žádné flashbacky, vše je jen jedno velké povídání a většina seriálu se odehrává v jedné místnosti. Těchto několik informací by mohlo většinu lidí odradit. Ve skuteečnosti je tu ale víc akce a napětí, než v ledajakém akčním filmu. Vše je založeno na skvělém scénáři a bez sebemenšího přehánění geniálním hereckém výkonu (nejen) Gabriela Byrna.
Seriál In Treatment rozhodně není pro každého, ale dokáže pohltit a naprosto si ovázat člověka kolem prstu. Navíc není rozhodně snadné ho sledovat a naopak hrozně jednoduché je zavrhnout ho jako blbost největší. To je ale velká chyba.
PS: Kdybych seriál sledoval s dabingem, dal bych o několik desítek měnší hodnocení. Seriál je založený na dialozích, tudíž logicky jejich předabováním vše ztrácí své kouzlo. Věřte, když říkám: "Na ČT2 ne!"
Série 1
Po prvním seriálovém týdnu, kdy člověk teprve poznává a vžívá se do neobvyklého stylu vyprávění, se seznámíme se všemi pacienty. Z každého z nich je okamžitě vycítit jeho charisma a je jasné, že každý z nich má za sebou silný příběh. Paul zatím působí jako bezchybná modla. O to víc překvapí jeho postupné odhalování.
A jak děj postupuje a o každém z pacientů se dozvídáme víc, můžeme si je oblíbit nebo nesnášet je, ale začínáme jim věřit a brát je jako živé existující lidi, jejichž problémy nám nejsou lhostejné. Navíc sama postava Paula se postupně, zprvu nenápadně, začíná projevovat. Jeho postupná proměna z nespochybnitelnéa silné osobnosti prakticky v trosku je vážně hodně dobře zahrané a veškerá možná ocenění pro Gabriela Byrna jsou to nejmenší, co to dokazuje.
Když je člověk v polovině seriálu, zdá se už, že z Paul je na dně a nemůže klesnout hloub. O to více překvapuje jeho stále větší a větší ztracenost v situaci. I pacienti se víc otevírají a příběhy gradují. Hlavně Lauřina a Sophiina část je dost vypjatá. Přesto s každým novým dílem se emoce prohlubují a problémy, které se v minulém dílu zdály neřešitelné, teď ustupují daleko závažnějším. Gradace seriálu je vážně neuvěřitelná.
Ke konci série už jsem byl seriálem natolik pohlcený, že jsem pomalu věřil, že lidé zde vystupující jsou skuteční. Můžou za to opravdu dokonalé herecké výkony, které se dají zmiňovat pořád dokola. Nicméně i ostatní herci, spolu s bezchybným scénářem, režií i nenápadnou a ne často užívanou hudbou, jsou... bezchybní. Jak se jednotlivé dějové linie uzavírají, uvědomuju si navíc, že mi postavy (i ty nejprotivnější) budou chybět.
Série 2
Druhá série začíná naprosto Luxusně. Když se Paul objevuje na scéně, působí jako popudlivá troska, ale během jediného dílu ukáže tahle postava svůj neuvěřitelný charakter a na konci prvního dílu už je zase ve vedení. Skvělý herecký koncert Gabriela Byrna zaručuje už od prvního dílu téměř jistě další skvělou řadu.
To potvrdil ostatně i celý první seriálový týden. Pacienti jsou opět velmi dobře vybraní a i když k nim nejde přilnou tak pevně jako k těm z první série, jsou to pořád uvěřitelné a skvěle zahrané postavy. Paul, přestože terapeut je stále dobrý, se utápí ve svýchproblémech a je zajímavé sledovat, že se i dopouští chyb, před kterými kdysi sám varoval.
Děj je rychlejší, postav je více, víckrát se dostáváme z pracovny. Štáb dokonce ochočil pár divokých zvířat (No dobře, jen želvu ;-D). Přesto si In treatment stále drží svojí komorní atmosféru, která seriál dělá tím, co je na něm nejlepší.
Seriál se sice drží dál, to rozhodně ano, ale už to není ono. Přestože herci jsou skvělí a jejich jednotlivé příběhy zrovna tak, tak ději něco chybí. Je to asi dějovou linií, která se místo milostného trojúhelníku zabívá existenční krizí... a to není tak divácky přitažlivé téma.
Druhá řada právě proto nemá tak napjaté zakončení jako první. Je to tím, že Paulova, tedy nosná, dějová linie nebyla tak osobní. Pacienti mi taky k srdci nepřirostli natolik, jako v řadě první, ale laťka nastavená první řadou asi ani nešla vyrovnat. Druhá řada proto vždy zůstane ve stínu první, což jí samotné ale ubírá máloco. Třetí řada by být mohla, ale spíše v duchu první, osobnější řady.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí