emJey (Miloš Janů)
| Jméno | emJey (Miloš Janů) | |
| Věk | 31 let — narozeniny slaví za 180 dní (Blíženci) | |
| Bydliště | kousek za Prahou | |
| @emJey1993 | ||
| — | ||
| www.facebook.com/milajanu | ||
| Poznámka | — |
Temný případ - Louisiana plná vražd
Temný případ 1
Když HBO uvádí nějaký seriál po celém světě současně, znamená to, že mu věří. Že se blíží velký hit. A nová krimisérie Temný případ, v angličtině True Detective, opravdu vykazuje známky potencionálního úspěchu široko daleko, třebaže o ní před premiérou koloval jen velmi nicotný zlomek informací.
Jejím tvůrcem je sice možná neznámý Nic Pizzolatto, ovšem v režisérském křesle najdeme velmi známé jméno. Direktorským průvodcem přinejmenším první série projektu se stal Cary Fukunaga, na festivalech zbožňovaný tvůrce Jany Eyrové, ale hlavně drsného dramatu Sin Nombre z prostředí mexického zločineckého gangu Mara Salvatrucha. Navíc má k ruce velmi hvězdnou dvojici v hlavních rolích - Matthewa McConaugheyho a Woodyho Harrelsona.
A seriál nejenže opět vytěží ponuré prostředí louisianských blat, které tolik pomohlo při budování atmosféry v True Blood: Pravé krvi, ale zároveň v sobě spojí současnou oblibu kriminálních retrodramat s moderním psychologickým thrillerem. Jeho vyprávění by se totiž mělo odehrávat v několika časových rovinách, od roku 1995 až do současnosti, přesně v souladu s neúspěchy centrálního detektivního dua při vyšetřování tajemné rituální vraždy. A když je případ téměř po dvaceti letech znovu otevřen, objevují se zároveň hluboké šrámy, které tato kauza na obou vyšetřovatelích zanechala. Ovšem to je jen počátek. V depresivní krajině, kde se to nebezpečím jen hemží, se totiž stále skrývá vrah a detektivové Rust Cohle a Martin Hart mají za povinnost jej dopadnout.
I kdyby je to mělo stát vlastní rozum nebo život. A pokud si při sledování Temného případu vzpomenete na seriálového Hannibala s Madsem Mikkelsenem, jenom dobře. Vše totiž nasvědčuje tomu, že právě tyto dva seriály otevřely novou kapitolu zahraniční televizní tvorby. Éru, kdy už seriály dokonale splynuly s filmovou produkcí a začaly natvrdo útočit skrze strach a nátlak na dušičku, podobně jako kdysi David Fincher ve snímku Sedm.
Temný případ 2
Žádná mysteria, žádná ponurá blata. V druhé řadě jednoho z nejzajímavějších seriálů loňské sezóny začínáme znovu. Nový zločin si žádá nové policisty i nové viníky. A přesto vše nasvědčuje tomu, že nám z Temného případu opět nebude dobře po těle.
Vaughn, Farell a kalifornská špína
Úspěch první osmidílné sezóny Temného případu byl fenomenální a Niku Pizzolattovi, tvůrci tohoto seriálu, nelze než vyseknout poklonu. Tolik dobrot naráz k nám přes obrazovky už dlouho nikdo nenahrnul. Skvělé obsazení pod patronací Matthewa McConaugheyho a Woodyho Harrelsona, drtivě napínavý příběh, časové skoky, perfektní výprava, podmanivé exteriéry, absence obvyklých žánrových klišé, z toho všeho namíchal americký scénárista a producent dokonalý koktejl. Třebaže měl do roku 2014 se scénáristkou vlastně jen minimální zkušenosti a do té doby primárně pracoval jako spisovatel.
Temný případ byl zkrátka zásah. A to staví Pizzolatta tváří v tvář druhé sezóně, jež bude opět jeho dílem, do obtížné situace. Očekávání jsou maximální, všichni jsou připraveni srovnávat. Takže svým způsobem tvůrci vlastně nezbylo než začít znovu, úplně z jiné startovní čáry. S novými tvářemi, s novým bizarním zločinem a v novém prostředí. Jedno se ale určitě nezměnilo. Z hereckého hlediska náš čeká opět koncert. Stačí zmínit dvě jména. Colin Farrell a Vince Vaughn.
Z bláta do písku
Detektivové Rusty Cohle a Marty zůstali v Louisianě a už o nich nepadne ani zmínka. Následující příběh s nimi nebude mít vůbec nic společného. Ostatně kamery se nám přesunuly úplně jinam. Královstvím druhého Temného případu už nebudou žádné pekelné mokřady, nýbrž vyprahlé pláně a rozpálená města státu Kalifornie. Co ovšem zůstalo zachováno, je truchlivá pravda, že i zde dostala spravedlnost v minulosti pořádně zabrat a že i tady je až příliš mnoho mužů a žen v uniformách, kteří si stačili ušpinit ruce. A také zdejší vrahové dokážou při své práci vykazovat až nepříjemnou míru kreativity. Ostatně i z toho důvodu se v městečku Vinci poblíž Los Angeles, prolezlém korupcí, nyní musí na jednom místě činu sejít hned několik zvláštních "vyšetřovatelů", policistů i zločinců, kteří budou jen těžko nalézat společnou řeč.
Tři policajti a kmotr
Zabitým mužem je tu Ben Casper, manažer, který se zjevně zapletl se špatnými lidmi. Nakročeno ke špatnému konci měl ostatně už delší dobu. Liboval si v poměrně nebezpečných sexuálních praktikách, možná byl ve spojení s jakýmsi kultem, spousta důvodů, proč ho nepojistit. Nyní se ale připletl do příliš vysoké hry. Měl být jedním z vyjednavačů v monstrózním projektu, jenž měl změnit dopravní situaci v celém státě, a to ho nakonec stálo život.
A že byl na místo činu povolán zrovna detektiv dálniční policie Ray Velcoro v podání kníratého Colina Farrella, není náhoda. Ne snad že by na tohohle chlapa bylo spolehnutí. Má problémy s kokainem, neovládá svůj vztek a navíc se neumí moc chovat k ženám. Dosvědčit to může jak jeho bývalá manželka, s níž se nyní soudí o syna, tak dívka, kterou obtěžoval v práci, což ho následně stálo frčky. Nikterak příkladný typ. A může být i hůř.
Velcoro je totiž permanentně na výplatnici dříve gangstera a nyní byznysmena Franka Semyona, kterého hraje Vaughn. A Semyon je jedním z těch, kterým leží v dopravním byznysu v Kalifornii hodně peněz. Právě on a náhoda se postarali o to, aby případ dostal na starost Velcoro. Stejně tak je zde ovšem ještě detektiv z šerifova oddělení z okresu Ventura Ani Bezzeridesová, žena s nepěkným dětstvím a se závislostí na alkoholu a gamblerka. Tu hraje Rachel McAdams a skupinku uzavírá válečný veterán Paul Woodrugh, motoristický hlídkař, který za život viděl už spoustu zla a bohužel musel tentokrát najít tělo zavražděného. Tihle všichni budou muset spojit síly. Alespoň zdánlivě. Respektive tito všichni budou mít stejný cíl. A všem půjde stejně o život, ať venku v písku anebo ve zšeřelých klubech a barech pro vybranou klientelu. Protože jakmile dojde na korupci v nejvyšších sférách, na miliardové zakázky, na únosy lidí a na zabíjení, není z temného případu cesty ven. I tentokrát se o to postará silná režisérská sestava, v níž nesmějí chybět mistři stříbrného plátna, "rychlý a zběsilý" Justin Lin a "vymítač ďábla" William Friedkin.
20 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
David Duchovny jako Vodnář - konkurence Temnému případu?
Jedničkou mezi detektivními novinkami bude bezesporu právě pokračování Temného případu. Nebo si alespoň všichni přejeme, aby to tak bylo. Stejně tak ovšem v zámoří, na stanici NBC, roste Farrellovi s Vaughnem nenápadná konkurence s hodně hvězdným trumfem v čele.
Dva roky po skončení úspěšného seriálu Californication se totiž vrací zpět do hry David Duchovny a v nové krimisérii Aquarius ho čeká pouť do hodně divokých časů. Coby válečný veterán a policejní seržant Sam Hodiak se musí v Los Angeles roku 1967 vmísit mezi květinové děti, aby se zde pokusil najít ztracenou dceru své bývalé přítelkyně. Všudypřítomné haldy drog, destrukce řádu, obecný odpor vůči policii anebo Černí panteři však nebudou jeho jediným problémem.
Hlavní potíž je spíš to, že se uprchlá dívka chytla tak trochu divné party. Party, kterou vede chlapík jménem Charles Manson. Jestli se vodnářského seriálu někdy dočkáme u nás, je zatím ve hvězdách, ale první epizody nevypadají vůbec zle. Věděli jste například, že do konce šedesátých let nemuseli policisté zatčené poučit o jejich právech?
40 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Městečko South Park: Zosobnění vulgarity
Někdejší zosobnění vulgarity předvádí v každé sérii vrcholně pohotovou a inteligentní satiru.
Osmnáct let, devatenáct sérií, 267 epizod, jeden celovečerní film, několik videoher. Snad jen Simpsonovi jsou zářivější stálicí animovaného světa. Jenže zatímco rodinka ze Springfieldu pod vedením pozdějších showrunnerů pomalu sestupuje z výšin televizní zábavy a o kvalitě starších sérií si dnes může nechat pouze zdát, dílo Treye Parkera a Matta Stonea s léty zraje.
Městečko South Park už dávno není jen zábavná přehlídka sprosťáren a nechutností, jak si seriál možná někdo pamatuje z přelomu tisíciletí, kdy ho v nočních hodinách vysílala televize Nova. Zatímco animaci jednoduchost zůstala, osudy čtveřice coloradských školáků byly čím dál komplikovanější a z mnohdy samoúčelně vulgárního pořadu se kolem sedmé řady (u nás paradoxně vysílané až s velkým zpožděním a na kabelovce) začala stávat inteligentní satira.
Čtvrťáci Eric, Stan, Kyle a Kenny se samozřejmě nepřestali sprostě špičkovat, popravdě ani nijak výrazně neubylo nechutností a fekálních fórů, ovšem tvůrci dali výrazně najevo, že vedle svérázného smyslu pro humor mají také úctyhodný přehled o společenském dění. A dokázali, že prostřednictvím legračních ukřičených paneláků zvládnou okomentovat i ten nejpalčivější politický problém trefněji, než kdejaký seriózní list.
Svého vrcholu coby chytrá satira potom Městečko South Park dosáhlo právě v novější devatenácté sérii. Ta na prostoru pouhých deseti epizod obsáhla taková témata, jako je rasismus americké policie, prezidentská kandidatura Donalda Trumpa nebo Islámský stát. Tedy témata závažná a tak aktuální, jak to jen jde. Přitom se však nevytrácí vtip a vzhledem k vysoké politické nekorektnosti nehrozí ani přehnané moralizování. Městečko South Park přesně balancuje na hranici toho, co lze a nelze brát vážně, jakož i toho, co je a co už není vtipné.
S devatenáctou sérií potom Parker a Stone dosáhli do konce i experimentování s návazností epizod, které mohli diváci pozorovat už v sérii minulé a předminulé. Zatímco pro většinu epizod platí zacyklení a la Simpsonovi, tedy skutečně jen vzácně narušené změnou typu přechodu ze třetí do čtvrté třídy nebo smrtí některé z postav, ty novější jsou již regulérně provázané.
Pořád nejde o takovou kontinuitu, aby série vyžadovala striktně lineární sledování jako některé několikadílné epizody, nicméně do budoucna to může podobu seriálu zase o něco změnit. Minimálně v tom, že rozprostření jednoho silného satirického námětu napříč sérií umožní nastavit (nejen) americké společnosti podstatně větší zrcadlo. Kdo ví – třeba se do jednoho takového podíváme už v září, kdy se Městečko South Park vrací s jubilejní dvacátou řadou.
25 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Případy detektiva Murdocha: Dobrodružství po kanadsku
Člena torontské policie snad není třeba fanouškům detektivních seriálů představovat. Zatímco v kanadské domovině dospěl detektiv Murdoch do deváté série, Česká televize uvádí v premiéře sedmou řadu.
Williamu Murdochovi (Yannick Bisson) vdechla život autorka detektivních románů Maureen Jennings, která začátek jeho příběhů zasadila do kanadského Toronta roku 1895. Rodačka z anglického Birminghamu, jež žije od sedmnácti let v Kanadě, je hlavním povoláním psychoterapeutka. Za své romány, které píše ve volných chvílích a při jejichž psaní nechává vyplouvat na povrch svoji slabost pro viktoriánskou dobu, která byla plná nových objevů, získala už řadu prestižních mezinárodních cen. Filmaři si jejího díla poprvé všimli už před deseti lety, kdy vznikla třídílná filmová minisérie s Peterem Outerbridgem v hlavní roli.
Pořádně se do románové předlohy ale opřeli kanadští a britští filmaři až před sedmi lety, kdy se na obrazovkách objevily první díly seriálu Případy detektiva Murdocha. Murdochovo detektivní pátrání v mnohém připomíná oblíbený československý seriál Dobrodružství kriminalistiky, kde ovšem s každým výdobytkem moderní vědy pracoval jiný vyšetřovatel, zatímco tady je Murdoch, který způsoby vyšetřování trestných činů na hony předběhl svoji dobu, na všechno sám, tedy se svými parťáky.
Edison a další
Obliba detektiva Murdocha neutuchá ani po letech. Důkazem je například u nás právě vysílaná sedmá série, kterou tvůrci natáhli – namísto tradičních třinácti dílů je jich osmnáct – aby tak uspokojili divácký zájem. S Murdochem a jeho kolegy oslavíme v sedmé řadě Den královny Viktorie, který je kanadským státním svátkem, a podíváme se, jak se závodilo na kole či jak se hrál curling na sklonku předminulého století. Setkáme se i s americkým vynálezcem Thomasem Alvou Edisonem, uvidíme, k čemu může vést arachnofobie, tedy panický strach z pavouků, a zjistíme, co se dělo v Torontu v září 1901, kdy byl v newyorském Buffalu zavražděn pětadvacátý americký prezident William McKinley. Sedmá série britsko-kanadského kriminálního seriálu o muži, který ví, že pokrok nezastavíš, začíná epizodou, v níž se Murdoch a inspektor Brackenreid (Thomas Craig) ocitnou služebně na palubě lodi Keewatin, protože její majitel cítí jakési ohrožení. Jde o první plavbu lodi, která směřuje z Toronta do Rochesteru. Poté, co Murdoch mezi pozvanými hosty nalezne jméno své přítelkyně, je přesvědčen, že by policie měla zůstat na palubě. A bude se opravdu hodit. Dcera majitele lodi, která je zasnoubená s otcovým finančním ředitelem, spadne přes palubu a není nikde k nalezení.
Yannick Bisson a čtyři ženské na krku
Detektivovi William Murdochovi propůjčuje tvář dnes pětačtyřicetiletý kanadský sympaťák. Yannick Bisson okouzlil divačky svým milým kukučem ve filmech Bláznivá svatba a Nepohodlný svědek. V televizním snímku režiséra Paula Shapira, který později natočil seriály Roswell, 24 hodin nebo Smallville, z roku 1984 si zahrál po boku Megan Follows, která se pak proslavila minisérií Anna ze Zelených vršků. Hercovu tvář si ale můžete vybavit také v seriálu Sue Thomas: Agentka FBI. Yannick je ovšem nejen herec, ale také režisér, blázen do horských kol a především otec dvou dospělých a jedné dospívající dcery, které má s herečkou a scénáristkou Chantal Craig. „Mám pocit, že při výchově dcer je někdy lépe méně než více. A tím jsem se vždycky řídil. Možná to zní šíleně, ale kdykoli jsme s manželkou vymysleli nějaká přísná pravidla, tak je holky jako by naschvál porušovaly, proto jsme se na všechno rozumování vykašlali, necháváme jim v naprosté většině věcí volnost a funguje to,“ přiblížil v rozhovoru svůj styl výchovy. „Máme ovšem tři pravidla, která musejí dcery dodržovat – mít respekt, dodržet sliby a nelhat,“ pokračuje Yannick s tím, že mnohem autoritativnější je v rodině Chantal. „Při výchově dcer byla daleko ostražitější než já. Největší trápení jsme měli asi s nejstarší dcerou, což je přirozené, naopak ta nejmladší se dokáže poučit z chyb těch starších a sama vidí, čím si nemusí komplikovat život.“
Yannick a Chantal se nedělí spravedlivě pouze o péči o dcery, ale také prakticky o všechny domácí práce. Oba svorně přiznávají, že nejvíce jim dává zabrat praní a vůbec starost o oblečení. „U toho si i zanadávám. Jak mám zatraceně poznat, které z dcer co patří, jak mám vědět, jak se skládají punčochy?“ říká s úsměvem seriálová hvězda. Na chodu domácnosti se sice hrdě podílí, jak ale sám herec říká, daleko lépe je mu na vzduchu než v domě. Kdykoli mu to rodinné a pracovní povinnosti dovolí, bere horské kolo a vyráží na výšlap. Jezdí většinou sám nebo s kamarády. „Dcery se mnou tuhle vášeň rozhodně nesdílejí. Většinu času trčí na internetu na sociálních sítích. A když nejsou na internetu, sedí u televize a sledují reality show,“ rozpovídal se Bisson.
29 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí
Kreslená budoucnost, na kterou vsadila Futurama
Zajímá vás, jaké vtipy byly na Simpsonovy moc drsné? Sledujte Futuramu.
Dokážete si představit, jaké by to bylo – nedopatřením se nechat na tisíc let zmrazit a probudit se v budoucnosti v roce 3000? Přesně taková je výchozí zápletka kultovní televizní série Futurama.
„Hned v jedné z úvodních epizod první sezóny narazíme na pěkný český odkaz. Bender se v ní dostane na planetu obývanou výhradně roboty, která se jmenuje Čapek 9. Pojmenována je samozřejmě po spisovateli Karlu Čapkovi.“
Když se rozhodnete zkřížit vizuální poetiku a smysl pro humor rodinky Simpsonových s břitkými hláškami hrdinů městečka South Park a to vše zasadíte do slušivého sci-fi kabátku, můžete pravděpodobně očekávat jedině výsledek v podobě Futuramy. Tento americký animovaný seriál z autorské dílny Matta Groeninga a Davida X. Cohena, kteří už dříve pomohli na svět slavné žluté rodince, se sice nemůže pochlubit takovou popularitou jako Simpsonovi, mezi zasvěcenými si ale rychle vydobyl vpravdě kultovní statut. Nyní se seriál díky televizní stanici Prima Cool probil i na české obrazovky. A věřte, že je opravdu o co stát.
„Futurama se mi líbí, protože dokáže v prostředí budoucnosti narážet na aktuální problémy světa,“ pochvaluje si dobrodružství poslíčka Frye a jeho podivných kolegů z malé intergalaktické dopravní filmy Planet Express jeden z autorů fanouškovského webu futuramania.cz Marek Navrátil. Pokud patříte mezi diváky, kterým už se začíná po dvaceti sezonách obtloustlý dobrák Homer pomalu zajídat, je Futurama přesně pro vás. Staví na stejném druhu humoru, ve svých skečích se ale nebojí zajít mnohem dál. Futurama sází na osvědčené triky Simpsonových, ale přesouvá je do jiné doby a může k nim tak přidat něco, co jsme si mohli představit tak možná v čarodějnických speciálech," dodává Marek Navrátil.
Ústřední trojice
Smolař a nicka Philip J. Fry pracoval koncem 20. století jako poslíček v pizzerii. Když se probudí v roce 3000, zaměstná jej nakonec jeho jediný žijící příbuzný, profesor Farnsworth… jako poslíčka.
Jednooká skoro-mimozemšťanka Leela je symbolem zodpovědnosti a spolehlivosti. Kapitánka vesmírné lodi ostatní zpravidla vytahuje z problémů. Jen velmi nerada se ovšem baví o svém oku.
Co by to bylo za sci-fi bez robota? Mexický ohýbač železa Bender si ve svém cynismu nijak nezadá s Marvinem ze Stopařova průvodce po galaxii, navrch ale ještě holduje alkoholu, kouření, pro tvrdší slovo nikdy nejde daleko a má rád porno.
O čem Futurama je
Futurama vypráví příběh poslíčka Frye, který se nešťastnou náhodou objeví v Novem New Yorku roku 3000. Spolu se svými potrhlými přáteli zažívá v pro něj neznámé budoucnosti jedno bláznivé dobrodružství za druhým. Celý seriál je přitom prošpikovaným narážkami a odkazy na různé popkulturní a hlavně televizní fenomény. Ušetřen nezůstal Star Trek, Star Wars ani samotní Simpsonovi, kteří čas od času dokonce „hostují“ některého z hrdinů Futuramy a naopak.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Bez hranic: Evropská FBI k vašim službám
Spojená Evropa sice přinesla volnější pohyb po kontinentu, ovšem ten je dopřán všem – i padouchům. Seriál natočený ve francouzsko-německo-americké koprodukci představuje mezinárodní tým policistů a jejich pátrání.
Vyšetřovatelský tým pase po těchto zločincích prchajících před spravedlností napříč Evropou.
Seriál Bez hranic se skutečně nechal inspirovat americkou FBI a především důvodem jejího vzniku. V dobách před její existencí mohl totiž každý zločinec jednoduše utéct do jiného státu, kam už na něj úřady nemohly. Pak přišla FBI a zločin ve Spojených státech přestal mít hranice. V Evropě je situace trochu jiná, ovšem pravdou zůstává, že neexistuje nadnárodně organizovaná policejní složka, jež by měla na starosti tyto kriminální „transfery“. Interpol i Europol sice mají určité pravomoci, ale to v podstatě nestačí – internacionální kriminalistická spolupráce s jasnými pravidly chybí. Speciální jednotka, která operuje napříč světadílem, tak vznikla jen na papíře – stvořili ji producentka Rola Bauer a scénárista Esward Allen Bernero, svou fiktivní složku moci svěřili do jurisdikce skutečně existujícího Mezinárodního trestního soudu. Do hlavních rolí pak obsadili méně známé evropské tváře a k nim přidaly dvě velmi zvučná americká jména.
Parta hic
V čele týmu stojí detektiv major Louis Daniel (francouzský herec Marc Lavoine), k ruce má seržantku Europolu Evu Vittoriu (Italka Gabriella Pession), komisaře Sebastiana Bergera (Tom Wlaschiha) z berlínské policie, francouzskou seržantku Anne-Marii San (Moon Daily) a poldu ze Severního Irska, detektiva Tommyho McConnela (Richard Flood). Skupině přesto chybí kýžená efektivita a Daniel potřebuje tak trochu píchnout. Tu správnou osobu najde v Holandsku v jednom karavanu, jeho kamarád a bývalý newyorský polda Carl Hickman (William Fichtner) býval elitním detektivem, ovšem během jednoho pronásledování zločince si ošklivě zchromil ruku, což znamenalo jediné – na službu se zbraní v ruce mohl zapomenout. K tomu všemu zranění stále způsobuje bolesti. Daniel ale ví, že dobrého poldu neudělá pouhá schopnost udržet pistoli, a tak angažuje Hickmana do svého týmu.
V seriálu si zahrál také slavný Donald Sutherland, jenž ztvárnil postavu pověřeného představitele Mezinárodního trestního soudu Michela Dorna. Nosí zásadně černou kravatu, a to kvůli Luisi Morenu Ocampovi, skutečnému prokurátorovi, který pro Mezinárodní trestní soud pracoval dlouhých patnáct let. Během nich soudil všechny válečné zločince z bývalé Jugoslávie a většinu zločinců ze Rwandy. Sutherland se s tímto výjimečným mužem setkal naprostou náhodou. „Když jsem čekal na letišti při cestě z Los Angeles do Miami, přišel ke mně chlapík a říká: Promiňte, nejste vy Donald Sutherland? Neměl jsem náladu se s nikým bavit, ale nakonec jsem se přiznal. On se mě hned zeptal: Točíte film o Mezinárodním trestním soudu? Překvapeně jsem odpověděl, že je tomu tak. Řekl mi, že se jmenuje Luis Moreno Ocampo a že byl jeho hlavním prokurátorem. Duchapřítomně jsem ho odtáhl na kávu a vyzpovídal ho. On je jako rocková hvězda, naprosto mimořádný, pozoruhodný muž,“ uvedl Sutherland k rozhovoru pro web interrobang.com.
20 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Chůva k pohledání: Nejbláznivější chůva na světě
Svérázná chůva, která na sobě v žádném případě nešetří make-upem, a módní návrháři by z jejích neotřelých kreací šli do kolen, je už po léta oblíbenou televizní postavičkou. I skutečná Fran Drescher je prý stejně ujetá.
Ano, je svým způsobem ujetá. Právě smích jí pomohl překonat těžké situace, před které ji život postavil. Na počátku celé show stála jedna nadšená holka, která si chtěla vytvořit seriál po svém. Aby jí do toho ostatní nekecali. S mužem, který jí v cestě za snem pomohl, se potkala už coby středoškolačka. Události nabraly rychlý spád, v jednadvaceti se za Petera Marca Jacobsona už vdávala a pustili se do práce. Seriál o chůvě na vysokých jehlách, která aristokratického upjatého zaměstnavatele dovádí k šílenství, z Fran Fine (Fran Drescher) hned po odvysílání prvních epizod v roce 1993 udělal hvězdu. A svět se začal hrabat i v jejím soukromí.
„Elton John si v 5. sérii zahrál sám sebe.“
Znásilnění tajila dlouhá léta
S děsivým zážitkem z roku 1985 se Fran dokázala svěřit až po letech. Dva ozbrojení zloději vtrhli do jejího bytu v Los Angeles a znásilnili ji a její kamarádku. Manžel tomu všemu musel přihlížet. „Dostanete se z toho, ale zapomenout na to nikdy nedokážete, navždycky vám na duši zůstanou jizvy. Ale jsem šťastná, že díky svojí práci se můžu smát,“ řekla Fran. Osud se však rozhodl zkoušet ji dál. Její manžel jí po letech společného soužití přiznal, že je gay. Pár se rozvedl v roce 1999 a bariéru mlčení porušili až po roce, když Fran diagnostikovali rakovinu dělohy. „Když to zjistil, okamžitě mi zavolal a propukl v pláč. Od té doby jsme začali pracovat na našem přátelství.“ Nyní už zase patří vzájemně do svých životů. Spolu s Peterem od roku 2011 produkuje další show s příznačným názvem Šťastně rozvedení.
„Během natáčení Fran vystřídala přes 900 modelů.“
Rodinný podnik
Úspěšný sitcom Chůva k pohledání se natáčel až do roku 1999, každý rok jedna série a dočkal se celkem 146 epizod. Během té doby tvůrcům hned dvakrát zavařily herečky Lauren Lane (Claire „C.C.“ Babcock) a Rachel Chagall (Val Tollerio). Postavu C.C. dokonce kvůli tomu poslali ve scénáři do „sanatoria“, aby se mohla o miminko doma starat. Celý příběh je vlastně inspirovaný Franiným skutečným životem. Kromě toho, že hlavní hrdinku pojmenovala herečka po sobě, do natáčecího kolotoče pěkně zapojila i celou svoji rodinku. Roli jejího otce si zahrál její skutečný tatínek a pes Vořech byl Franin opravdový domácí mazlíček. Maminka Sylvia a babička Yetta se před kamerou ukazovat nechtěly, ale zato chodily okukovat své představitelky na natáčení a z jejich výkonů prý slzely smíchy. Seriál se vysílal ve více než 80 zemích světa.
„V jednom díle se objevila také slavná herečka Elizabeth Taylor.“
Navždy dětmi z „Chůvy“
K seriálu neodmyslitelně patří i další členové povedené rodinky. Charles Shaughnessy jako anglický gentleman Maxwell Sheffield byl ve své době muž, kterého by si doma přála mít nejedna divačka. Ten se ale v roce 1983 sbalil, aby odešel z rodné Anglie a oženil se s americkou kolegyní. Štíhlá blondýnka Nicholle Tom alias Maggie byla divákům známá z filmů o bernardýnu Beethovenovi, ale po skončení Chůvy se už nijak výrazně neprosadila. Madeline Zima hrála postavu Grace Sheffield. Herečka se objevila v epizodních rolích v seriálu Chirurgové a třeba Gilmorova děvčata. Dále se v seriálu objevovaly postavy jako Niles (Daniel Davis), Brighton Sheffield (Benjamin Salisbury), Sylvia Fine (Renee Taylor) a babička Yetta (Ann Morgan Guilbert).
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
M.A.S.H.: Skutečný příběh, aneb jak to bylo doopravdy?
Kultovní seriál z období korejské války patří mezi to nejúspěšnější, co američtí televizní tvůrci vypustili do světa. Ale jak to bylo doopravdy?
M.A.S.H. je zkratka pro lékařské jednotky americké armády - Mobilní armádní chirurgické nemocnice (z anglického Mobile Army Surgical Hospital), a byť byl tento termín použit poprvé už v srpnu 1945, hromadně se uplatnil až během korejské války a v pozdějších konfliktech. Americká armáda zrušila nemocnice MASH v únoru 2006, jejich název nahradila všeobecnější pojmenování CSH (Combat Support Hospital - Podpůrná polní nemocnice), a u nás by zkratku dnes znali asi pouze vojenští fanoušci, nebýt novely spisovatele Richarda Hookera z roku 1968, o dva roky později stejnojmenného amerického filmu a také televizního sitcomu, taktéž se stejným názvem.
Pod pseudonymem Richard Hooker tvořil Richard Hornberger, který si psaním krátil dlouhou chvíli při čekání na pacienty. Byť šlo o fiktivní příběh, čerpal ze svých vlastních zážitků. Sám byl v šestadvaceti letech odveden a sloužil u MASH jako chirurgický sekundář. Později se ve své praxi specializoval na hrudní chirurgii.
Šest set případů za čtyřiadvacet hodin
V polních nemocnicích sloužili převážně mladší lékaři, většinou do třiceti let, kteří se do válečné vřavy dostali rovnou z univerzit. Filmová a seriálová 4077. jednotka byla o poznání menší, než kolik personálu čítaly skutečné americké válečné poli nemocnice v korejské válce. Pro srovnání: například ve skutečné 8076. jednotce působilo deset lékařů, dvanáct zdravotních sester, devětaosmdesát vojáků s rozmanitými zdravotním i nezdravotním zaměřením, jeden hlavní důstojník, jeden praporčík a řada dalších armádních činitelů. Podle vzpomínek veteránů dokázala polní jednotka, která disponovala dvěma sty lůžky, zvládnout i šest set případů za čtyřiadvacet hodin.
Lékaři trávili s pacienty od osmi do dvanácti hodin denně, sloužilo se ale i osmnáct až zmíněných čtyřiadvacet hodin. Podle některých zdrojů se nemocnice v korejské válce i třicetkrát stěhovaly a výjimkou nebyli lékaři, kteří museli být v průběhu konfliktu vyměněni kvůli vyčerpání.
Seriál versus realita
Kanadský dokumentární snímek zachycuje příběhy a osudy skutečných lidí, kteří inspirovali vznik slavného televizního seriálu M.A.S.H. i komediálního dramatu režiséra Roberta Altmana o válce v Koreji. Seriál i film překračovaly ve své době společenské i kulturní hranice, nicméně mobilní armádní chirurgické nemocnice byly i ve skutečnosti místy plnými rebelů.
V příběhu o skutečných polních nemocnicích MASH i televizním a filmovém fenoménu nechybějí archivní záběry a jedinečné fotografie ze zákulisí, interview s herci, jako jsou Jamie Farr alias Klinger, Loretta Swit neboli major Houlihanová a Gary Burghoff známý jako desátník Radar, vzpomínky spolutvůrce seriálu Gena Raynoldse nebo rozhovory s chirurgy, sestrami, piloty a vojáky, kteří do války v Koreji skutečně narukovali.
Víte, že ...
... poslední polní nemocnice MASH působící v Jižní Koreji byla zrušena až v roce 1997? Jejího zavírání se zúčastnily i tváře známé z televizního seriálu: Larry Linville (Frank Burns) nebo David Ogden Stiers (Charles Winchester).
... úplně poslední MASH na světě fungoval až do 16. října 2006 v Německu? Zdejší 212. jednotka působila například v roce 2003 v Iráku.
Tak snad se dočkáme, nebo spíš jsme se dočkali dalších kultů? Ano, dočkali, nicméně tento kousek má mezi těmi "nej" své právem uplatněné místo.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Falling Skies: Emzáci útočí a nemají soucit
Vesmírní mužíčkové Stevenu Spielbergovi stále nedají spát. Proto jim coby producent věnoval další televizní seriál. Zapomeňte ale na sympaťáka E.T.! Tentokrát stojí lidstvo na pokraji zotročení a vyhubení.
Vztah Stevena Spielberga k mimozemským civilizacím by vydal na krabici plné knih a přinejmenším několik podobných publikací už dozajista vyšlo. Není pro filmaře větší štěstí, než když najde své životní téma hned zkraje tvorby. Nemluvě o tom, že mu pak dané téma vydělá miliardy.
Zatímco ve většině Spielbergových filmů a seriálů, od Blízkých setkání třetího druhu po Unesené, se ovšem lidstvo s návštěvníky z hvězd spíše oťukávalo a seznamovalo, v zámořském seriálovém hitu Falling Skies jsou mantinely hry nastaveny trochu jinak. Žádná pátrání, žádné schovávačky. Spíše jako by nám zde ožila Válka světů, a to včetně výrazné rodinné linky, kterou režisér v roce 2005 propašoval do svého vědecko-fantastického akčňáku. Podobně jako v dalších nedávno zrušených Spielbergových seriálech Extant, Under the Dome anebo Terra Nova totiž jde o seriál komunitní a pevně spjatý s jistou americkou famílií. Říkejme jim Masonovi. Ti, kteří přežili. A brzo se odváží k protiútoku.
Boj o všechno
V nevzdálené budoucnosti, kdy se seriál Falling Skies odehrává, bude všechno jinak a z velké části špatně. Tomu, že se naše planeta rojí nezemskými entitami, už se nikdo nediví. V podstatě ani nemá kdo. Během invaze ohromných ufonských korábů vymřelo na devadesát procent lidské populace a většina sídel lehla popelem. Tajemní Espheni skrze svoje další mimozemské pohůnky a futuristické roboty prokázali, že si do naší galaxie nepřišli povídat. Jsou tu, aby vytěžili Zemi až do posledního zrnka horniny, a každého, kdo jim stojí v cestě, automaticky odstraní. Ušetřit chtějí pouze děti, kterým připevňují na záda otrokářské symbionty. Náš druh zde hraje až druhé housle.
Přesto ovšem zůstaly hrstky lidí na útěku. A třebaže se v křovích krčí před hlídkujícími drony, pořád touží po pomstě. Chtějí s nevítanými návštěvníky bojovat a celou dobu v podstatě čekají na vůdce, který by je sjednotil. Na někoho, jako je Tom Mason, bývalý profesor dějepisu s tváří Noaha Wylea, kterého dobře známe z Pohotovosti i z Flynna Carsena a jeho Knihovníků. Jenže dokáže být právě tento otec tří synů a ještě nedávno pacifistický pedagog oním správným kandidátem na pozvednutí pochodně odporu a partyzánského rebelství? Věřte nebo ne, když vám někdo unese syna, máte najednou energie na rozdávání a žádný samopal vám není cizí. A navíc již brzy přispěchají Masonovi a jeho lidem na pomoc nečekaní spojenci. Jen je nezbytné do jejich příchodu přežít, což nebude v tomto poutavém a ponurém postapokalyptickém světě žádná legrace.
Na boj ovšem budou mít Masonovi zase dost času. Už dnes má tento v zámoří oblíbený akční sci-fi seriál silnou fanouškovskou základnu i přes jeho zrušení po páté sérii.
Za mě rozhodně plus.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Nová holka: Moderní sitkom, který se nestydí za to, že je
Sitkom, který se nestydí za to, že je. Ale co. No právě sitkom! A proklatě zábavný.
Sitkom, zvláště ten americký, bývá zřídkakdy považován za kvalitní kulturní počin. Jde to tak daleko, že nejoceňovanější sitkomy posledních let jsou v USA takové, které jsou minimálně z poloviny výtečné (Taková moderní rodinka, Parks and Recreation). Případně ty, kterým se povedlo klasická sitkomová témata (tedy vztahy, ať už rodinné, či partnerské) oživit méně všeobecnými motivy (např. věda a gekovská fakta v Teorii velkého třesku). Jinými se moderní sitkom především snaží nevypadat jako sitkom. Představíme-li si pod pojmem „sitkom“ kousky jako Dva a půl chlapa nebo novější 2 Socky, kde dosud nechybí dokonce umělý smích těžko to považovat za ztrátu. Kam si ale současný divák dojde pro ne zcela výplachový relax typu kultovních Přátel? Inu, třeba k Nové holce.
Seriál, na který dokonce producentsky dohlíží Brett Baer, jeden z výkonných producentů Joeyho, nepříliš úspěšného pokračovatele Přátel, se sice uměle nesměje ani se neustále nezavírá ve studiových kulisách, jinak jde ovšem o čistokrevný sitkom. Pod vedením scénáristky komedie Hlavně nezávazně (2011), Elizabeth Meriwether se točí kolem partičky různorodých spolubydlících, jejich vztahů, pracovních a milostných úspěchů. A víc se nekomplikuje. Scénář je sice prosycený inteligentně absurdním humorem, vypráví o banalitách obyčejného života, kde událostí bude spíše než let do vesmíru stěhování nebo svatba.
Toto sebelimitování všedností pochopitelně v důsledku znamená, že překvapivé jsou maximálně jednotlivé gagy, nikoliv zápletky, díky kvalitnímu obsazení nicméně nemá divák pocit, že by sledoval jen kolotoč dějových vzorců, jak je lenivý scénárista vyčetl z učebnic. Jak název napovídá, původně chtěl seriál stavět hlavně na Nové holce Jess/Zooey Deschanel (500 dní se Summer, 2009) a její roztomilostí/komediálnímu talentu. Postupně si však i ostatní herci vydobyli prostor, takže dnes je skutečně na místě srovnání s Přáteli. I proto, že bychom našli pár/nepár kopírující milostné patálie Rosse a Rachel – s Deschanel ho tvoří svérázný flákač Nick Jake M. Johnson (Jurský svět, 2015). I další postavy jsou postavené na stereotypech, přesto působí přirozeně, ať jde o přehnaně čistotného metrosexuála Schmidta (Max Greenfield), Cece (Hannah Simone) coby divočejší protiklad k Jess anebo prostě šíleného Wilsona (Lamorne Morris). A pokud to náhodou nestačí, nemá Nová holka problém pomoci si speciálním hostem, jakým byla kolem sté epizody například Megan Fox. Což roličky Brada Pitta a Bruse Willise v Přátelích sice netrumfne, leč rozhodně je to dobrý start.
33 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé