emJey (Miloš Janů)
| Jméno | emJey (Miloš Janů) | |
| Věk | 31 let — narozeniny slaví za 137 dní (Blíženci) | |
| Bydliště | kousek za Prahou | |
| @emJey1993 | ||
| — | ||
| www.facebook.com/milajanu | ||
| Poznámka | — |
Daredevil se představuje jako komiksový ďábel
Kingpin je ve vězení, ale také přichází Punisher. Druhá řada seriálu o komiksovém "ďáblovi z Hell´s Kitchen" se ptá, jestli spravedlnost měla být slepá.
Ani Netflixu se nevyhnul trend současných obrazovek a kin, který velí adaptovat vše komiksové. I u tohoto přesyceného podžánru nicméně internetová streamovací služba objevila mezeru v nabídce – vybírá si hrdiny, na které se zatím nedostalo, nebo takové, jejichž premiéru jinde zpackali. Ty první zastupuje Jessica Jones, jež se časem vrátí s ohlášenou druhou řadou, ty druhé Daredevil.
Projekt vznikající pod záštitou Drewa Goddarda, autora Chaty v lesích, hororové události roku 2012 sice v premiérové sérii zopakoval řadu klišé, co se vývoje situací a postav týče, nicméně i tak dal s přehledem zapomenout adaptaci z roku 2003. „Ďábla z Hell´s Kitchen“, jak superhrdinskému alter-egu slepého a o to vnímavějšího právníka Matta Murdocka přezdívají, doprovodil k restartu patřičně syrovou atmosféru a s takovou civilností, jak jen to podobná látka umocňuje. K tomu první řada nabídla souboje, jež propracovanými choreografickými řetězci připomínají mistrovské akční scény a nadmíru sympatické herecké obsazení. Na nedávno odvysílané druhé sérii je potom chvályhodné, že se výše zmíněné nesnaží jen zkopírovat a znásobit, ale posouvá svého hrdinu dál.
Ačkoliv platí, že první série byla v jednotlivostech silnější a i těch několik málo scén s Wilsonem Fiskem (Vincent D´Onofrio) připomíná Daredevilovi (Charlie Cox), jak se jmenuje jeho opravdová nemesis, nováčci bezchybně plní účel nadhození nesmrtelného superhrdinského dilematu. Totiž otázky, kdo má právo brát spravedlnost do vlastních rukou a kam až by pro ni měl zajít. Druhá řada je dlouhým rozhovorem – tu vedeným slovy, tu pěstmi – mezi nikdy nezabíjejícím Daredevilem a ve své schopnosti účinnějším Punisherem (Jon Bernthal), případně Daredevilovou někdejší láskou, vražedkyní Elektrou (Elodie Young).
Zejména posila ze seriálu Živí mrtví představuje hlavní plus nových epizod. Třebaže z hlediska věrnosti komiksové předloze je na tom Bernthalovo ztvárnění nezastavitelného likvidátora zločinců ještě o stupeň hůře než D´Onofriův Kingpin, nelze jeho buldočímu výrazu upřít efekt. Díky jeho bezohlednosti jdoucí doslova přes mrtvoly se navíc s Punisherem dostává problematika samozvaných strážců zákona před soud. A Murdock se vedle nových hrozeb pro New York musí vypořádat i se zmenšujícím nepochopením svých blízkých pro Daredevila.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
HBO zkouší znovu resuscitovat tuzemskou seriálovou tvorbu
HBO zkouší po Terapii znovu resuscitovat tuzemskou seriálovou tvorbu. Nečeskost je ale téhle pseudoseverské krimi na škodu.
S českým seriálem se to v současnosti má snad ještě hůř než s českým filmem. Ty tam jsou časy, kdy tuzemské seriály skrývaly – pravda, často angažovaně – minisérie televizních filmů na vysoké řemeslné úrovni, plné schopných herců a se smysluplným scénářem.
Jakkoliv se najdou výjimky (Okresní přebor, internetové projekty, částečně První republika). Momentálně český seriál stojí především na levných produkcích nekonečných seriálů, anebo – což může být ve svých důsledcích ještě horší – na ambiciózních adaptacích zahraniční tvorby.
Zachraňovat českou seriálovou scénu penězi a nápady zvenčí se jala zejména kabelová televize HBO. Napoprvé to nedopadlo vůbec špatně a Terapie, formát s izraelskými kořeny, zafungoval díky Karlu Rodenovi a Petru Zelenkovi výborně. Pro druhý takový pokus (Hořící keř mezi seriály nepočítejme) si HBO vyhlédla norskou kriminálku, snad v naději, že tím bude moci konkurovat mysteriózním detektivkám České televize typu Vražd v kruhu. Český Mamon je ovšem,inu, málo český.
Těžko říct, nakolik jsou za to odpovědní tvůrci a nakolik limitace licencí, nicméně zápletka v odkrývání spiknutí jedné ryze kapitalistické sekty převoz do Prahy téměř nepřežila. Scénář motající se v kruhu a vnucující svým postavám nepřirozené dialogy je tragický, většina rádoby dramatických zvratů v něm zase komická. Někteří herci včetně Matěje Hádka v roli ústředního novináře i méně okoukaných tváří se sice s mizerně napsanými postavami zvládají poprat velmi obstojně, ale pro obsazení čítající Vyorálka nebo Malého je vesměs podobného scénáře škoda. Stejně tak režisér Vladimír Michálek (O rodičích a dětech, 2007).
S podporou hudby Karla Havlíčka balí příběh do napínavě stísněné atmosféry spíše navzdory okolnostem. Největší ránu ale Mamonu zasazuje zobrazení Prahy coby neživého města pečlivě designovaných lidí i budov. Podobně jako se Terapie zamkla v ordinaci jednoho psychiatra, uvěznil kdosi Mamon na stránkách katalogu Ikea, v nelidsky chladném bezčasí, do něhož jen občas probleskne opravdová Praha. Což je vzhledem ke snaze rozšířit severské mysteriózno i o trochu té kritiky porevoluční ekonomiky velmi výrazný zápor.
Ano, Mamon působí světověji než ostatní české seriály, ale jde o světovost povrchní a papundeklovou. Prozrazující vysokou investici do něčeho, co při jednom nasvícení může být severská krimi, při dalším moderní český seriál, ale na denním světle zůstává pouze snobským polotovarem seriálového formátu.
Tohle určitě není cesta, jakou by se tuzemská tvorba měla ubírat.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí
Mysteriózní seriál, ve kterém se James Franco vrací v čase
Chce totiž zachránit Kennedyho. Je jednou z nejzajímavějších adaptací Stephena Kinga za dlouhou dobu.
Kolik událostí bylo pro dějiny lidstva natolik klíčových, že by v okamžiku, kdyby se odehrály jinak, nebo se dokonce neodehrály vůbec, mohly zcela proměnit podobu dnešního světa? Těžko s jistotou říci, zvláště když vezmeme v úvahu efekt motýlích křídel slibující dalekosáhlé důsledky i u těch nejnepatrnějších podnětů. Přesto se spisovatelé sci-fi literatury, do níž podobné myšlenky patří především, na několika stěžejních dějinných momentech shodují.
Respektive většinou souhlasí s tím, že k nim patří druhá světová válka a atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Zatímco vizi Philipa K. Dicka, která ukazuje, co by se stalo, kdyby spojenci prohráli válku, připomněl loňský seriál The Man in the High Castle, ke Kennedyho smrti se vrací aktuální seriálová novinka – adaptace knihy Stephena Kinga, Dallas 63. Pod dohledem Kinga samotného a v produkci režiséra sedmé epizody Star Wars, J.J. Abramse či autorky oblíbeného seriálu Mrtví jako já (2003 až 2004) Bridget Carpenter se 11.22.63 vydává několik let před osudovou střelbu.
Středoškolského učitele literatury Jakea (James Franco) totiž jeho přítel 1L (Chris Cooper) přemluví, aby portálem v čase cestoval do roku 1960 a tři roky na to se pokusil změnit minulost.
Po úvodním tápání utopeném v béčkově přímočarých dialozích, kdy v reakci na zjištění, že se minulost může změnám bránit, padají čistě hloupé věty jako „Minulost, že ti dala rakovinu?“, se postupně rozvíjí dílo plně využívající potenciálu knižní předlohy. Na jedné straně inteligentně pracuje s dobovými fakty, reáliemi i konspiracemi, na té druhé mu nechybí klasické kingovské mysteriózno, jehož vlivem toto převážně detektivní drama zvládá přirozeně přejímat i prvky thrilleru, či dokonce hororu.
Velmi dobře potom funguje obsazení Jamese Franca do hlavní role, protože v kontrastu s neokoukanými tvářemi (až na Chrise Coopera) Franco „v minulosti“ skutečně působí nepatřičně a nikdy tak docela nezapadá. Přičemž v něm 11.22.63 našlo toho silného a výrazného tahouna, který minulému kingovskému seriálu (Pod kupolí, 2013) spíše chyběl.
Což ale neznamená, že by snad ostatní herci a herečky nedosahovali jeho kvalit – zaujme zpovzdálí sledovaná nemesis Lee Haevey Oswald (Daniel Webber) či Jakeova femme fatale, školní knihovnice Sadie (Sarah Cadon). Ostatně jen díky ní i divák pochopí, proč Jake tak málo dbá na efekt motýlích křídel.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Peaky Blinders: Gangy z Birminghamu aneb drzá a syrová odpověď na gangsterky z prohibiční Ameriky
Hodněkrát jste si již mohli připomenout, že na přesunu některých talentů a peněz z kin na televizní obrazovky má lví podíl stanice HBO. A že jeden ze seriálů, který tenhle trend svého času podpořil, nese jméno Impérium – Mafie z Atlantic City. Víte ale, že drama o gangsterech prohibiční Ameriky, u jehož zrodu stál sám Martin Scorsese, se v roce 2013 dočkalo britské odpovědi?
Seriál Stevena Knighta, scénáristy Špíny Londýna nebo Východních příslibů, na pohled skutečně působí jako „anglické Impérium“. Také se odehrává ve dvacátých letech, také je o gangsterských vzestupech a pádech. Peaky Blinders nicméně pracují s podstatně syrovější atmosférou, méně politikaří a na rozdíl od Impéria se nesnaží o až tak rozvětvené vyprávění – zatímco Nucky Thompson se dělí o prostor s jinými postavami. Thomas Shelby je jak hlavou ústřední rodiny/gangu, tak hlavní postavou, která má vždycky první a poslední slovo. Knight nemá ambice realisticky postihnout, jak vypadalo birminghamské (a v dalších sériích třeba londýnské) podsvětí. Naopak ho mnohem víc zajímá postava válečného veterána z kočovnické rodiny, který si tvrdohlavě vydobude všechno, co mu pro jeho původ zpočátku nenáleží. Přičemž ve třetí sérii vrcholí kmotrovské dilema, zda vlastně Shelby a jeho příbuzní dokáží uniknout před tím, kým jsou.
Na papíře je to samozřejmě neobjevený námět, avšak Peaky Binders se s ním zvládají vypořádat natolik osobitě, že přerůstají i onu přezdívku „anglické Impérium“. Můžou za to dvě věci. Jednak forma jdoucí proti jakékoliv dobovosti a například zpomalující bitky v dobových kostýmech do video klipové efektnosti, jednak skvěle napsané a hlavně zahrané postavy. V Peaky Blinders se sešla herecká špička, takže Thomase Shelbyho například ztvárnil Cilian Murphy, Scarecrow Nolanova Batmana a Josef Gabčík chystaného Anthropoidu o atentátu na Hendricha.
Vedlejší role potom obsadila taková jména jako Tom Hardy (Jurský park). O jejich výkonech přitom nelze říci nic menšího, než že svoje postavy utrhli ze řetězů. Dalo by se argumentovat, že snaha podkopat tradiční přístup ke gangsterským eposům je v Peaky Blinders často přehnaná a třeba zvláštní soundtrack takovému názoru spíše dává za pravdu. A stejně tak by žádný historik asi nesouhlasil s teorií, že existoval gang, který si na čepice našíval žiletky, aby je pak mohl používat jako zbraň.
Drzost, s jakou si Peaky Blinders tuto teorii uvádějí do praxe a řežou do obličeje soupeře i kultovní díla žánru, je ale tak působivá, že vás bude zajímat jen datum premiéry čtvrté a páté řady. Už teď je jisté, že obě vzniknou.
20 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 10 lidí
Ospalá díra: Do seriálu se vrací legendární démon
Pokud jste fanoušky filmů geniálního vizionáře Tima Burtona či máte zalíbení v americkém folkloru a tamější lidové slovesnosti, pak už jste nepochybně slyšeli o místě zvaném Ospalá díra.
Dávný příběh o Sleepy Hollow
Jedna z nejslavnějších amerických původních pověstí byla poprvé zaznamenána v roce 1820. Do své sbírky povídek a esejů, pojmenované Kniha skic, ji tehdy zanesl jeden z pionýrů zámořské literatury, spisovatel Washington Irving. Samotný příběh je situován do roku 1790 do vesnice Tarry Town, spravované nizozemskými osadníky, které ovšem nikdo neřekne jinak než Ospalá díra. A třebaže duchů a strašidel se zde mělo pohybovat více, nejznámějším byl právě bezhlavý hesenský žoldák, projíždějící na démonickém oři bojiště z americké války za nezávislost. Hlavu mu prý ustřelila dělová koule a o věčný klid neposedného ducha se postaral až učitel Ichabod Crane, pro nějž bylo jeho přemožení jedinou cestou k získání místní krásky, osmnáctileté Katriny. Třebaže si Američané této své pověsti značně cení, jde o variaci na ještě starší příběh z německé lidové slovesnosti. A navíc je známá pravda, že Irving čerpal inspiraci pro svoje příběhy právě během cest po starém kontinentu.
Burton o něm natočil film v roce 1999 a zámořská drobotina se o bezhlavém jezdci ze Sleepy Hollow učí již na základní škole. Vzhledem k omezenému počtu původních zámořských legend totiž jde o možná nejznámější americkou pověst vůbec. A protože daný příběh v sobě mísí horor, historii, akci a romantiku, není divu, že se o něj nakonec začal zajímat i seriálový svět. Je ale na místě upozornit, že s původní vyprávěnkou o bludném kavaleristovi nakonec předloňský – a velmi úspěšný – seriál Ospalá díra nakládá ne macešsky, ale rozhodně po svém. Za vše hovoří už jen to, že se většina ze tří natočených sezón odehrává v současnosti a o hlavu kratší duch, v sedle zde představuje samotnou Smrt, respektive jednoho z jezdců Apokalypsy. Krom hororového mrazení a štědré dávky humoru ovšem Ospalá díra nabízí i docela zajímavou vycházku do zaoceánské historie.
Krev na bojišti
To vám bylo tak. V dobách, kdy Amerika teprve válčila s Brity o svou nezávislost, se v roce 1781 sympatický a velmi vzdělaný, fotografickou pamětí nadaný špion generála George Washingtona, univerzitní profesor jménem Ichabod Crane, setkal na bojišti s velmi nečekaným protivníkem. Odnikud, ovšem nikoli bezdůvodně se na něj v poli vyřítil bezhlavý démon, který byl až dosud považován jen za přelud a výmysl vzešlý ze strachu vyděšených koloniálních vojínů. Jenže Ichabod Crane ho viděl na vlastní oči. A nejen to. Musel s bezhlavým jezdcem v rudém kabátci zkřížit ostří, a dokonce společně s ním zemřít. Nyní, po dvou stech třiceti letech, se však Crane (Tom Mison) probouzí v kobce v lesích nedaleko městečka Sleepy Hollow ve státě New York. Mimochodem natáčelo se opravdu tam, v reálných lokacích, jen samotné město je o něco menší, než jak si obrazovka vymýšlí. Každopádně Ichabod Crane na jeho dnešní podobu nedokáže přestat valit oči. Z jeho přítomnosti je neméně vyplašená místní policistka Abbie Millsová (Nicole Beharie), poměrně kurážná dívka s plány pracovat pro FBI. Že se ale setkali právě tito dva lidé z jiných časů, ovšem opět není žádná náhoda. Craneovo probuzení totiž blízce souvisí s faktem, že se do Sleepy Hollow vrátili i bezhlavý jezdec, který chce od Ospalé díry rozhodně víc než jen získat zpět to, co mu bylo useknuto.
Sekery, pušky, samopaly
A jen tak na okraj: věděli jste, že i bezhlaví jezdci umějí střílet z brokovnice? Neptejte se mě, jak míří, ale tomuhle to jde rozhodně pěkně od ruky. Pokud tedy zrovna nezabíjí chladnými zbraněmi, jež se v jeho rukou rozpalují do červena. A jeho koně byste také nechtěli potkat v noci. Každopádně čím zřejmější začínají být jezdcovy záměry, tím je jasnější, že bude nezbytné démona odstranit. Zjevně je totiž jedním z velitelů pekelných armád, které se chystají vzít svět šturmem. Věc rejtarovy likvidace má ale jeden podstatný háček – dost nesnadno lze zabít někoho, kdo je nesmrtelný. Z toho důvodu uštěpačného Cranea a srdnatou Abbii čeká nejen studium mnoha starých knih a hledání posvátných artefaktů, ale třeba také setkání se zednáři, s pradávnou magií, dalšími strašidly z amerického bájesloví anebo s temným „pojídačem hříchů“.
Představuje se Tom Mison
Dvaatřicetiletý představitel Ichaboda Cranea, britský rodák Thomas James Mison, patří v seriálovém světě mezi vycházející hvězdičky. Třebaže mu postava archaického génia s ještě zaprášenějším britským akcentem přinesla okamžitě nezměrnou popularitu a přestože nešlo o jeho první televizní roli, lze ji označit za jeho nejdůležitější. Stejně tak se ale objevil i v jednom dílu Herculea Poirota, poblíž Benedicta Cumberbatche v minisérii Konec přehlídky nebo v seriálu Lost in Austen. Měří 185 centimetrů, třebaže to odmítá, bývá novináři považován za nový mužský herecký sexsymbol a pro začínající kolegy herce má důležitou radu: „Každý herec lže, že umí jezdit na koni, a vždycky to pak dopadá špatně. Tak například já umím jezdit a… au.“
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Most: Krutě drsná krimi z chladného severu
V detektivce Most spojí síly dva zcela odlišní hrdinové, jejichž úkolem je dopadnout nebezpečného zabijáka. Čeká je ale pár překvapení.
„Seriál Most se už stačil dočkat dvou remaků. V tom stejnojmenném americkém se pátrá po vrahovi, jenž zabíjí na pomezí USA a Mexika, a hlavní roli si v něm zahrála Diane Kruger z Hanebných panchartů a Tróji. Ten druhý se opět odehrává v Evropě a jmenuje se Tunel. První mrtvola je v něm nalezena pod kanálem La Manche a po vrahovi tu pátrají detektivové z Anglie a Francie.“
Severská krimi je pojem a čtenáři moc dobře vědí, že když sáhnou po díle nějakého autora ze Skandinávie, pravděpodobně knížku neodloží, dokud se nedostanou na poslední stránku. Seriálový fenomén Most ale ukazuje, že stejně kvalitní detektivku zvládnou i filmaři.
Děj začíná na Öresundském mostě spojujícím Dánsko se Švédskem. Přesně v jeho polovině byla nalezena mrtvola ženy, na které se vrah evidentně vyřádil a rozřízl ji na dvě části přesně tak, aby na každou zemi zbyla polovina. Na případu tedy začnou pracovat policisté z Kodaně i z Malmö. Dán Martin Rohde (Kim Bodnia) je čtyřicátník, jenž už se ani nesnaží zakrývat rostoucí bříško a pleš. V práci spoléhá na instinkt a empatii, a i když má v práci pověst zkušeného profesionála, v soukromí mu to povážlivě skřípe. Řeší rozvod a vztah s dospívajícím synem, s nímž si nemá co říct. Oproti kolegyni ze Švédska je to však úplný pohodář. Saga Norén (Sofia Helin) je totiž sice možná geniální kriminalistka, když ovšem dojde na spolupráci nebo komunikaci s jinými lidmi, působí jako slon v porcelánu. Prostě skoro jako Sheldon Cooper ze seriálu Teorie velkého třesku, jen s ní není taková legrace.
Ti dva si do oka zrovna nepadnou, ale protože nikoho lepšího jejich šéfové na skladě nemají, musí se naučit spolupracovat. A to zatraceně rychle! Zákeřný vrah totiž nehodlá po jedné mrtvole odejít do důchodu a chystá se udeřit znovu. Tvůrcům se podařilo spojit atraktivní příběh plný nečekaných zvratů s chladným a depresivním severským prostředím, a navíc se jim povedlo zlákat vynikající herce. V Hollywoodu jejich jména sice nejspíš neznají, ale Kim Bodnia v Praze natočil drama Serena s Bradley Cooperem a oscarovou Jennifer Lawrence. Jeho kolegyně Sofia Helin zase patří k nejrespektovanějším švédským herečkám. O kvalitách Mostu hovoří i fakt, že se dočkali loni již třetí řady. Most je zkrátka mezi detektivkami absolutní špička a byla by velká chyba ho minout.
57 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí
Gotham: Domov netopýřího muže
V kinech možná díky Avengerům, X-Menům a Spider-Manovi vítězí komiksová mediální korporace Marvel. V televizi jí ale konkurenti z DC Comics vytřeli zrak skvělými seriály. I zásluhou Gothamu, města, které dobře znáte.
Existuje mnoho míst nevhodných pro život, ale Gotham, ten je vážně jenom jeden. Křivolaké ulice ovládané zločinem, všudypřítomná korupce a šílenství, spravedlnost v nedohlednu… Žádný div, že právě zde se jednoho dne objevilo bentley mezi superhrdiny, opancéřovaný miliardář Batman. Ostatně právě netopýřího muže se týká v zámoří enormně oblíbený seriál Gotham. Bruce Wayne v něm ale zatím sotva vstoupil do puberty. Že to zní podivně? Jestli si diváci multižánrový Gotham kvůli něčemu zamilovali, je to pozoruhodná originalita, s jakou rozšiřuje a popisuje populární komiksový svět, po okraj naplněný slavnými postavami z dřívějších filmů o temném rytíři.
Bruce Wayne zde skutečně nedávno dovršil třináctý rok, takže do reflektoru s netopýří siluetou na skle je ještě daleko. Jak ale víme z minulosti, právě tento věk předurčil jeho kariéru maskovaného ochránce světa. Tehdy byli zavražděni jeho rodiče. Přesto za něj part hlavní seriálové tváře ale převezme jiný povědomý obličej. Možná poslední čestný chlap žijící v Gothamu.
Vražda s mocným dopadem
Ústřední postavou dobrodružného seriálu s krimi prvky je detektiv James Gordon. Jen ho tentokrát nehraje Gary Oldman, nýbrž sedmatřicetiletý americký herec Benjamin McKenzie. Co do charakteru se ovšem jejich Jim nikterak neliší. Stále je to válečný hrdina, který odmítá uhnout před temnými silami městského organizovaného zločinu. A navíc mladému Bruci Wayneovi slíbil, že dopadne lidi zodpovědné za smrt jeho nejbližších. Touto přísahou se ovšem coby nováček namočil do mnohem většího průšvihu, než mohl kdy tušit.
Ostatně už jeho parťák, detektiv Harvey Bullock s tváří Donala Loguea ze Zákona gangu, ví, že v gothamském policejním oddělení to jde od desíti k pěti. Problém má ale mnohem hlubší kořeny. Celé město v čele se starostou je ovládáno gangsterskými klany Falconeů, Maroniů a Fish Mooneyové. Zavázaný je jim každý, kdo dosud neutekl. A kdo neutekl, je možná ještě větší podivín, anebo rovnou šílenec.
V Gothamu jednoduše vládne totální anarchie. I její zásluhou se ovšem může po místních střechách pohybovat dítě ulice Cat. I proto zde může postupně růst moc mafiánského podržtašky Oswalda Cobblepota a dalších podivných kriminálníků, ze kterých se jednou stanou legendy gothamského zločinu. Nenechte se ale oklamat jejich mládím stejně jako věkem Bruce Waynea. Už nyní jsou všichni smrtelně nebezpeční a v nejméně čtyřiačtyřiceti epizodách jsou připraveni prokázat výjimečnost daného komiksového vesmíru. Jak už zaznělo výše, v tomhle městě byste nechtěli bydlet. V seriálové podobě má ovšem Gotham okouzlující a fascinující půvab betonové džungle.
Staří mladí známí
1.) Nosatý panáček ovlivňuje dění v seriálu od prvního dílu. Jmenuje se Oswald Cobblepot, nevadí mu zabíjet lidi a výrazně nesnáší přezdívku Tučňák.
2.) Selina Kyleová přezdívaná Cat zatím nesvádí. Jenom pozoruje a krade v ulicích. Jednou z ní ale bude úžasná Catwoman.
3.) Znáte i podivného forenzního znalce gothamské policie, který si potrpí na hádanky. Jmenuje se Edward Nygma a brzy se proslaví jako Riddler.
4.) Policisté jí zabili otce v podstatě před očima. Co potom může z holčičky jménem Ivy Pepper vyrůst? Jednou se z ní stane slavná travička Poison Ivy.
„Legendární město má konečně svůj seriál. A je stejně temné, jak ho známe z filmů a komiksů. Jen čas se tu vrátil o pár desítek let zpátky. Do dob, kdy byl netopýří muž teprve kluk, jenž právě ztratil rodiče.“
Boom televizních seriálů, které se co do předlohy opírají o více či méně slavné filmy, pokračuje v plném tempu a pochopitelně mu nemohl utéct ani Batman. Pravdou ale je, že v uznávaném seriálu Gotham ho nakonec neuvidíte, stejně jako Supermana v seriálu Supergirl nepotkáte jinak než v náznacích. Na to má domovina těchto superhrdinů, společnost DC Comics, s oběma kulturními ikonami příliš ambiciózní filmové plány. Jejich existence na obrazovce by mohla škodit byznysu a tříštit diváckou pozornost. Neznamená to však, že by mělo být město Gotham zalité sluncem a lidskou laskavostí. I bez přítomnosti netopýřího muže zde totiž kvete zlo, které ostatně dobře známe. Na něm totiž celý seriál stojí a využívá ho velmi rafinovaným způsobem.
I hlavní hrdina je starý známý Gary Oldman. Je to tentýž detektiv Gordon, který kdysi našel malého Bruce Waynea nad těly mrtvých rodičů. A třebaže se s chlapcem spřátelí a také díky tomu se ze čtrnáctiletého mládenečka jednou stane Batman, nyní má Gordon poněkud jiné starosti. Po boku kolegy ostříleného detektiva Bullocka má především vyšetřovat smrt miliardářského páru Wayneových, což jej zavede na dosah nejtemnějšímu gothamskému podsvětí. Krom mafiánských klanů se nyní totiž v Gothamu formuje nová, mnohem děsivější tvář zločinu. Přicházejí mladí psychopati jako je zmíněný Tučňák, Joker, Two-Face, Mr. Freeze a další legendy batmanovského univerza včetně taktéž popisované Catwoman.
„Zatím se jenom rozehřívají a velká sláva je teprve čeká, ale už umějí pořádně vystrčit své nebezpečné drápky.“
Proč chybějí hlavní hvězdy?
Jak už zaznělo výše, dospělého Batmana v tomto seriálu nepotkáme. Bylo by to ostatně proti logice vyprávění. Stejně tak by ovšem nešla podobná karta do ruky filmařům. Hollywood má s Batmanem zcela jiné úmysly, a to na roky dopředu. Ostatně kdyby po natočení trilogie o Temném rytíři nedali ušatému brnění sbohem Christopher Nolan a Christian Bale, došlo k realizaci velkoprojetku daleko dřív. Tak jako to proběhlo v snímku Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti, v němž matador komiksových klasik Zack Snyder (300: Bitva u Thermopyl, Strážci – Watchmen) proti sobě svede dvě komiskové hvězdy z nejzářivějších. Batmama zde hrál Ben Affleck, Supermana pak Henry Cavill, který se představil již jako Muž z oceli. A to je teprve začátek. Jejich cesty byly svedeny dohromady hlavně proto, aby mohla vzniknout nová superhrdinská „týmovka“, přímá konkurence Avengerů a X-Menů. Projekt se jmenuje Justice League (Liga spravedlnosti), do jejich řad vkročí třeba Wonder Woman či Aquaman a svých filmů se dočkají v letech 2017 a 2019.
Kdepak, komiksových adaptací budou ještě haldy.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Fargo jako krvavá historka z Minnesoty
Jeden z nejlepších seriálů současné tvorby dosáhl již dvou výborně natočených řad. Dostal se i k nám coby trumf tuzemského televizního nováčka, kanálu AMC. Martin Freeman odložil chlupatá hobití chodidla a je připraven vraždit se vzpomínkou na slavný film bratrů Coenových.
Seriál Fargo, který je společně se sériemi True Detective a Knick: Doktoři bez hranic považován za nejlepší seriál uplynulé doby, je nyní již delší dobu k vidění také u nás pro české publikum. A ano, se stejnojmenným dvouoscarovým snímkem, který v roce 1996 uvedli Ethan a Joel Coenovi, má tento seriál společného víc než dost. Nikoli ovšem v dějové rovině. Odehrává se sice v podobném regionu a bratři Coenovi ho produkují. Dokonce lze v seriálu nalézt to nejlepší z jejich stylu, byť tvůrcem je někdo jiný. I toto dílko stojí hlavně na kombinaci drsného černého humoru, často úmyslně přehnané brutality a na setkání postaviček, které dokážou naráz šokovat svou obyčejností i dokonalou originalitou. Zároveň se můžete těšit na úžasnou hudbu a doslova herecký koncert hlavních představitelů Martina Freemana a Billyho Boba Thorntona. Nejinak tomu je u druhé série v čele s Kirsten Dunst a Jessem Plemonsem. Příběh první řady ovšem bude tentokrát jiný. Zatímco v původním Fargu se psal rok 1987, nyní máme rok 2006.
Běsnění v Bemidji
Stejně jako ve filmech bratří Coenových často úřaduje neúprosná náhoda, dostane se ke slovu i zde, v zapadlém minnesotském městečku Bemidji. Na zasněžené státní silnici, přes kterou se prohánějí srnky, havaruje vozidlo a jeho řidič musí vyhledat lékařskou pomoc. Rozhodně ale nejde o běžného místního občana, o čemž vypovídá také obsah kufru jeho vozu, kde se zmítá polonahý chlap. Charismatický, až strašidelný Lorne Malvo je profesionální zabiják, čistič, a jak se časem ukáže, navíc i dokonalý psychopat bez jakýchkoli zábran. A tenhle člověk má nyní změnit život jiného muže, svého přesného protipólu. Lester Nygaard je ušlápnutý pojišťovací agent, který žije s nesnesitelnou manželkou, ve stínu úspěšného bratra a do nemocnice ho dostalo setkání s hroudou svalů, která ho šikanovala už na střední škole.
Setkáním s Lornem se ovšem u Lestera ledacos změní. A na konci jejích prvního kontaktu jsou v Bemidji pro jistotu hned čtyři mrtvoly včetně těla místního šerifa. Jenže i to je zatím jen začátek. Na místo činu se začíná sjíždět mafie z města Fargo, kdosi vydírá lokálního řeckého krále supermarketů a těla přibývají. A všechno to mohou vyřešit jenom dobromyslná oplácaná policistka Molly Solversonová v podání Allison Tolman a její ostýchavý duluthský kolega Gus Grimly s tváří Colina Hankse, který jako by z oka vypadl svému otci Tomu Hanksovi. Anebo opět zaúřaduje náhoda? Kdo zná drsné černé komedie bratří Coenových, ví, že se může stát opravdu cokoli.
Reálný příběh, který se nestal
Podobně jako filmová předloha se také seriál v úvodních titulcích ohání větami: „Tohle je pravdivý příběh. Popsané události se staly v Minnesotě v roce 2006. Na žádost přeživších byla všem změněna jména. Z úcty k zemřelým vám všechno ostatní vyprávíme tak, jak se to skutečně stalo.“ Nutno ovšem dodat, že to není úplně pravda. Podobně jako Coenovi ve filmu se i tvůrce seriálu Noah Hawley inspiroval reálnými zločiny natolik volně, že lze televizní dílko v podstatě označit za čistou fikci. Zatímco Coenovi na tuto hru přistoupili ve jménu publicity a zároveň aby dokázali, že jsou při tvorbě schopní každé zlomyslnosti, seriál se skrze úvodní věty hlásí především k původnímu filmu.
Druhá řada seriálové parafráze stejnojmenného filmu naplnila očekávání. Lépe napsaných seriálů není mnoho.
Že bratři Coenové platí za jedny z nejlepších scénáristů Hollywoodu, už ví i Steven Spielberg. Proto se až do loňského roku zdálo nemožné, že by jejich styl někdo zvládl imitovat, a to i ten režisérský. Ale stalo se. Na seriál půjčující si mrazivou atmosféru ze stejnojmenného filmu z roku 1996 Coenové dohlíželi pouze z producentské pozice, přesto seriálové Fargo vyložilo všechny trumfy své celovečerní inspirace.
Zápletka o úředníčkovi Lesterovi (Martin Freeman), kterému setkání s profesionálním zabijákem Lornem (Billy Bob Thorton) převrátí život a žebříček hodnot naruby, přetékala černým humorem, třebaže zároveň přinášela akci a napětí. Druhá série se musí obejít bez cizího námětu i Freemana s Thortonem, přesto přináší přesně takové pokračování, jaké si předchozích deset epizod zaslouží.
Jde o prequel, tedy vidíme události, o kterých si některé starší postavy vyprávěly. Vracíme se až do sedmdesátých let, kdy z farmy poblíž Farga vládla okolí rodina Gerhardtů, čemuž přijeli zatnout tipec gangsteři z Kansas City. Rutinu války gangů nicméně zkomplikuje řezník Ed z Luverne, jehož žena nedopatřením srazí jednoho z Gerhardtů autem. Ve zkratce: všechny ingredience pro černohumornou krimi tu jsou.
Hlavním plusem jsou stejně jako u první řady dobře napsané postavy a dialogy podpořené schopným hereckým obsazením. Upovídaný kliďas Mike Milligan (Bokeem Woodbine) kontrastuje s cholerickým Doddem Gerhardtem (Jeffrey Donovan) a jeho pravou rukou, nemluvným indiánem Hanzeem (Zahn McClarnon). Komickou dvojici tvoří flegmatický Ed (Jesse Plemons) vláčený bláznivou Peggy (Kirsten Dunst), ale vlastně i policejní duo Lou (Patrick Wilson) a jeho tchán Hank (Ted Danson). I ta úplně vedlejší a nejposlednější postava je tu napsána tak, že by se ji nemusel stydět zahrát ani oscarový herec.
Mrazivou atmosféru Severní Dakoty a příhraničních měst zároveň ozvláštňují dobové narážky, kdy se například v Luverne v rámci prezidentské kampaně objeví Ronald Reagan. K tomu se celou sérií táhne motiv mimozemských návštěvníků, což odkazuje na údajné setkání jednoho minnesotského policisty s UFO. Důležitější ale je, že řemeslně jde zase o poctivou žánrovku, která si ví rady s komediálními i akčními prvky a umí je smíchat tím nejlepším způsobem. Přičemž se sem s příležitostným filozofováním nenásilně propadá i nějaký ten vyšší smysl. Showrunner a scénárista většiny epizod Noah Hawley už teď prozradil, že v třetí sérii se vrátíme do současnosti. Nelze se netěšit.
40 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Drasticky přitažlivý Dexter
Kdo by neznal nejsympatičtějšího a také nejvíc sexy televizního vraha z originálního seriálového hitu Dexter. Poprvé diváky okouzlil sympaťák s klukovským kukučem a temnou stránkou duše jménem Dexter Morgan už 1. října 2006.
Správňáci bez jediné chybičky? Nuda!
„Současné seriály nabízejí také komplikovanější hrdiny, kteří porušují desatero i trestní zákoník. A sbírají davy fanoušků. Mají totiž osobní kouzlo a vlastně i dobré úmysly.“
Dexter Morgan
Na rušné ulici byste ho snadno přehlédli. Dobře upravený sympaťák ve středním věku, vždy usměvavý, trošku introvert, ale oblíbený mezi přáteli i kolegy v práci. Živí se jako vyšetřovatel pro policii v Miami, kde na své kariéře pracuje i jeho sestra, a má pověst člověka, jenž umí z cákanců krve na místě činu poznat, kdo, kdy a jak oběť zlikvidoval. A ve volném čase vraždí lidi. Ano, hrdina seriálového fenoménu Dexter je sériový vrah a nutno říct, že i pořádně výkonný. Už od dětství s ním bylo něco špatně a brzy jeho adoptivní otec Harry, zkušený strážce zákona, zjistil, že pokud s tím něco neudělá, skončí Dexter v base či na elektrickém křesle. Společně dokázali vymyslet komplikovaný systém pravidel, díky němuž Dexter mohl ukojit své zvrácené chutě. Prostřednictvím práce pro policii na Floridě má teď přístup k důkazům a informacím o zločincích, jímž se povedlo utéct před zákonem, a právě oni se stávají jeho oběťmi. Kdo si myslí, že se může vysmívat policii a beztrestně ničit životy, ten se dřív nebo později probudí omámený na Dexterově operačním stole, kde se dozví, jaké jsou jeho hříchy. A pak má utrum. Když šel v roce 2006 seriál Dexter se svou kůží na trh, byli jeho tvůrci dost nervózní. Sice do hlavní role sehnali Michaela C. Hall, a mohli se spolehnout na povedenou knižní předlohu, ale sériový vrah jako hlavní hrdina, to mohlo být pro diváky přece jen trošku velké sousto. Naštěstí se báli zbytečně. Sympaťák Dexter je sice zabiják, po nocích však loví v Miami ještě mnohem větší monstra a na rozdíl od nich má i jisté zásady.
„Po osmi letech se putování nejsympatičtějšího psychopata pod sluncem blíží ke konci. Zbývá už jen zaplatit za všechny zločiny, kterých se za svou kariéru dopustil. Je ale možné někoho takového, jako je Dexter Morgan, vůbec zabít?“
Málokterý seriálový herec je tak načichlý mrtvolným pachem jako právě rodák ze Severní Karolíny. Pět let připravoval před kamerou zesnulé na poslední cestu v Odpočívej v pokoji, aby pak dalších osm roků strávil v kůži sériového zabijáka Dextera. Napadne-li vás, že by si teď rád dopřál odpočinek v nějaké romantické komedii nebo kostýmním dramatu, nenechte se zmást. Krev teče i v jeho zatím posledním snímku Cold in July a bez mrtvol se neobejde ani další z jeho filmů Zbav se svých miláčků. Smutné události jej provázejí i ve skutečném životě. Jeho otec William zemřel v devětatřiceti letech na rakovinu prostaty, když bylo Michaelovi pouhých jedenáct let. „Moje starší sestra zemřela už jako malá, ještě než jsem se narodil. Se smrtí jsem se setkal prakticky okamžitě, jakmile jsem začal vnímat svět,“ prozradil herec, jemuž se vrátily obrázky z dětství během natáčení pilotní epizody k seriálu Odpočívej v pokoji. „David, což je postava, kterou v seriálu hraju, připravuje pohřeb svého otce. Ten se v jeho představách probudí, obejme ho a začne si s ním povídat. Proudí mezi nimi přitom taková zvláštní energie, která mi hodně připomněla, co jsem prožíval já sám,“ řekl Michael v rozhovoru pro britský The Observer.
„Dextera jsem hrál rád, ať je, jaký je“
Zatímco Odpočívej v pokoji mu evokovalo vzpomínky na dětství, Dexter jej postavil před realitu současnosti. Uvést na obrazovky seriál o člověku, který bere spravedlnost do vlastních rukou a po večerech vraždí jako na běžícím pásu, byl docela risk. Po stránce divácké vyšel, po stránce soukromé přinesl tvůrcům – a také Michaelovy osobně – řadu nepříjemných momentů. Například když se objevily v USA a Skandinávii skutečné případy vražd, jejichž pachatelé se zjevně nechali inspirovat Dexterem. „Nechci se z toho nijak vymlouvat, je samozřejmě nepříjemné vidět, že se seriálem, u kterého si mají lidé u obrazovek odpočinout a možná se zamyslet nad otázkou morálky, nechá někdo inspirovat k tak ohavným činům. I tak bych ale rozhodnutí přijmout tuto roli nevzal zpátky,“ uvedl pro The Observer. Připomněl tak třeba nález lidských ostatků na pláži na Long Islandu. Vyšetřovatelé zde objevili kosti několika osob, mezi nimi i prostitutek, které své služby nabízely přes internetový portál. Podle úřadů mohl být pachatel přímo člen policejního sboru. „Mnohé americké weby uveřejnily jasná vodítka mezi těmito vraždami a krimiseriálem. Prvním důkazem, proč se vrah inspiroval právě tímto pořadem, byla identita obětí, tedy prostitutek, které se objevovaly jako oběti celou první řadu seriálu. Druhým poutem k postavě Dextera Morgana, krevního znalce, byl fakt, že pachatel z Long Islandu také pravděpodobně pracuje u policie,“ uvádí web Dexterman.cz.
„Jsem rád, že jsem o nemoci promluvil“
Během natáčení čtvrté řady Dextera mu lékaři zjistili Hodgkinův lymfom – zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin – zemřel na něj například český herec a textař Jiří Grossmann, trpěl jím i spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen – které je dnes díky moderní léčbě ve značném procentu případů vyléčitelné. Nemoc tajil před kolegy až do poslední klapky čtvrté série, po níž nastoupil na chemoterapii. Veřejně se k nemoci přiznal v okamžiku, kdy se objevil ve štrikované čepici na předávání Zlatých glóbů a cen Screen Actors Guild. „Původně jsem si myslel, že to zvládnu, aniž bych o tom někomu řekl, že před kamerou prostě budu nosit paruku. Pak jsem si ale uvědomil, že bych asi nikomu nevysvětlil, proč jsem bez obočí, tak jsem to odtajnil,“ dal se slyšet herec, který je prý zpětně rád: „Myslím, že jsem tak poskytl inspiraci a sílu do života dalším lidem s tímto onemocněním.“ Lékaři Michaelovi nemoc odhalili v osmatřiceti letech, zatímco jeho otci bylo v době smrti o rok více, což herec nesnášel úplně dobře. „Od jedenácti let, tedy od tátovy smrti, jsem přemýšlel, jaké by to bylo, žít jen do devětatřiceti jako on. A pak mi zjistili Hodgkinův lymfom, což mě dost vyvedlo z míry.“ řekl listu New York Times. Během natáčení Dextera se také stihl oženit a rozvést s Jennifer Carpenter, která hrála Dexterovu sestru Debru. Brali se v prosince 2008, aby přesně tři roky poté dokončili rozvod. Přesto spolu seriál dohráli. „Naše manželství nebylo jako ostatní, takže tak nemohl vypadat ani rozvod. Navíc to, že skončilo manželství, neznamená nutně, že skončila naše láska,“ mluví stále láskyplně o svém exmanželovi Jennifer Carpenter. Michael dnes žije se spisovatelkou Morgan Macgregor.
Poslední krvavá výprava
Přes den je členem miamského oddělení vražd a vyhlášeným odborníkem na krevní stopy, v noci se z něj pak stává sériový psychopatický zabiják. Tedy občas vraždí i přes den, jak se mu to hodí. Legendární Dexter se v tomto ohledu nikdy neomezoval. A že toho za oněch sedm uplynulých sezón zažil. Nejprve se musel vypořádat s „mrazákovým“ vrahem, ze kterého se později vyklubal jeho bratr. Pak se zapletl do románku s pyromankou. Bylo třeba bojovat proti „Stahovači“. Stal se manželem, otcem i vdovcem. Šli po něm jeho kolegové i zcela cizí agenti. Apokalyptičtí magoři nejrůznější ražby. A nakonec bylo třeba čelit i sourozenecké lásce, jež se tak trochu vymkla kontrole. Kolem tohohle seriálu bylo prostě vždycky živo, již od roku 2006 – a proto si také za uplynulé roky vydobyl tolik slávy a hlavně početnou fanouškovskou základnu.
Přesto to byli právě příznivci, kteří vyzývali tvůrce Dextera, aby sérii uměle neprodlužovali a raději včas zaveleli ke konci, což se nakonec také stalo. I herci byli pro. A vlastně ve výsledku zbývalo zodpovědět jen jedinou otázku. Zabijí nakonec scénáristé Dextera Morgana, čímž by uzavřeli kruh desítek obětí, které zemřely pod jeho hladovými noži? Nastal čas pro poslední jízdu „temného pasažéra“? Anebo by byla škoda se nadobro zbavit takové ikony?
Blíží se bouře
Přízvisko ikonický přitom není v případě seriálu Dexter nikterak nadsazené. Vlajkový pořad televizní stanice Showtime, už dávno vzdálený knižní předloze od Jeffa Lindsayho, opravdu měnil dějiny seriálového světa. Podobně jako kdysi Hannibal Lecter i Dexter připomněl, že zdaleka ne každý hrdina musí být nutně klaďas jako Mirek Dušín. Laťka brutality, kterou seriál nasadil, byla nevídaná. Z většiny herců v tomto seriálu se staly celebrity připravené na kariéru na stříbrném plátně. Hlavně ale tento seriál získal desítky milionů věrných příznivců, a proto bylo také třeba se s ním rozloučit s úctou, k čemuž měla ve finále napomoci chytrá scénaristická klička. Říká se jí „návrat do minulosti“ a v praxi pak značí fakt, že se Dexter Morgan se své závěrečné řadě bude muset porvat se svými démony víc než kdykoli dřív.
Do jeho života totiž vstoupí nejen další podivný šílenec, tentokrát sbírající nařezané kousky mozkové kůry, ale zároveň se objeví také jedna velmi výjimečná žena, jež měl v minulosti na Dexterův život značný, až klíčový vliv. Jeho „stvořitelka“, psychiatrička doktorka Evelyn Vogelová, dáma, jež stála za sepsáním kodexu, který Dexterovi nařizoval popravovat zločince a vyhýbat se zabíjení nevinných. Právě za ní přišel Dexterův nevlastní otec v momentě, kdy odhalil temnotu, jež se skrývá v jeho chlapci. A zatímco zmíněná sběratelka psychopatů trpí příslušnou pozorností jednoho ze svých bývalých svěřenců, je zde ještě Dexterova láska, travička Hannah, a samozřejmě i Debra, trpící výčitkami za to, že prolila krev kapitánky LaGuertové, aby pomohla zakrýt bratrovo děsivé tajemství.
A vůbec, pokud se Vám bude zdát, že se v osmé sezóně pokazí úplně všechno, co mohlo kiksnout, je to přesně tak. Stejně jako se na Miami žene bouře desetiletí, i nad Dexterovou hlavou se pomalu stahují mraky. A otázkou jen zůstává, kolik lidí bude následující cyklon stát život, přičemž tentokrát může dojít k úhoně opravdu každý včetně ústředních charakterů. Tedy alespoň jedna smrt bude přinejmenším překvapivá, pokud ne přímo šokující.
Až na ni dojde, určitě si na mě vzpomenete.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Da Vinciho démoni: Co trápilo mistra Leonarda?
Po mocichtivém rodu Borgiů přichází do seriálového světa další renesanční celebrita. Sám Leonardo da Vinci. Nečekejte ale usedlého badatele s bílým vousem až na zem. Tenhle Leonardo kypí zdravím, mládím a umí být nesnesitelný.
Ať už jste si duchovního otce záhadné šenkýřky Mony Lisy představovali jakkoli, bude v tomto populárním dobrodružném seriálu jiný. Tedy pokud jste Leonarda da Vinciho, jednoho z největších mozků lidského pokolení, neměli před očima jako namyšleného neposedného hejska, se kterým skoro není k vydržení. Jenže to už je úděl géniů a hlavní postava Da Vinciho démonů, ztvárněná třiatřicetiletým britským hercem Tomem Rileym, je opravdu myslivna, kterou hned tak nepotkáte. A mimochodem když se v jeho hlavě zrovna rodí nějaký brilantní nápad, vždy ho v tomto seriálovém mixu akce, zábavy a historické podívané doprovází parádní animace vytvořená ze slavných Leonardových skic.
I natolik významná osobnost, jakou je slavný italský vynálezce, umělec, myslitel a navíc svůdník, ovšem může mít svoje problémy, a ty Leonardovy rozhodně nejsou zanedbatelné. Nejenže mu v mládí zmizela matka, ale nyní se navíc ukazuje, že v jejím odchodu mělo zjevně prsty i tajné spolčení mystiků zvané synové Mithry. Otázka ovšem zní, jestli je lze považovat za ty špatné, podobně jako třeba Vatikán, zatápějící Leonardově Florencii i místní vládnoucí rodině Medicejů. Vypadá to totiž, jako by synové Mithry střežili jakési tajemství, na kterém by měl mít Leonardo eminentní zájem, vždyť je to muž, který zná cenu vědění a umí po něm toužit. Než se ale vydá na cestu, musí ještě vyřešit pár lokálních patálií, které se zapsaly anebo také nezapsaly do dějin. Je třeba srovnat do latě konkurenční rod Pazziů, odehnat za pomoci válečných vynálezů od bran papežské vojsko, poradit si s vatikánským špionem hrabětem Riariem, ale stejně tak Leonardo obrátí svoji pozornost i na Lukrécii Donatiovou, krásnou milenku svého chlebodárce Lorenza Medicejského. A vůbec, Leonardo bude mít velmi napilno. Jeho těkavý a přelétavý mozek je ale na podobný zápřah zvyklý. Spíš než smrt z vyčerpání ale hrozí mladému mistrovi nějaká ta dýka do zad, protože si svou jedovatou vyřídilkou nadělal spoustu nepřátel. A věřte nebo ne, po jednom výletu do Valašska mezi ně bude patřit i hrabě Drákula!
Tom Riley o mistru Leonardovi
Leonardovský vous normálně nenosí a s oholenou tváří vypadá Tom Riley trochu jako malý chlapeček s tmavě hnědými vlasy a se zelnýma očima. Přesto ale za minulé roky nabral třiatřicetiletý rodák z britského hrabství Kent mnoho pozoruhodných lidských i pracovních zkušeností. Byl například dobrým studentem. Má za sebou hned dvě univerzity – kromě londýnské akademie múzických umění vystudoval i anglickou literaturu a drama na University of Birmingham. A třebaže si prošel celou řadou seriálových rolí včetně partu Robina Hooda v nejnovější sezóně Pána času alias doktora Who a nejvíc slávy mu přinesli právě Da Vinciho démoni, Riley nikdy nezapomíná na fakt, že vzešel především z divadelního prostředí. Ostatně psaní textů a režírování amatérských představení se věnoval již na základní škole. A co on sám si myslí o mistru Leonardovi da Vinci? „Než jsme se seriálem začali, věnoval jsem se studiu Leonardova života včetně zkoumání různých spekulativních biografií a výkladů jeho díla. A po přečtení toho všeho je nabíledni, že tenhle člověk uvažoval jinak, než považujeme za "normální“. Už jen jeho absolutní perfekcionalismus svědčí o zcela odlišném pohledu na svět. Dnešní věda by ho možná považovala za „postiženého“, ať hyperaktivitou, kompulzemi, asociálností nebo poruchou pozornosti. Jeho deníky a dopisy jsou plné obsesí. A přesto všechno, anebo právě proto je jeho genialita neoddiskutovatelná!"
0 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé