emJey (Miloš Janů)
| Jméno | emJey (Miloš Janů) | |
| Věk | 31 let — narozeniny slaví za 138 dní (Blíženci) | |
| Bydliště | kousek za Prahou | |
| @emJey1993 | ||
| — | ||
| www.facebook.com/milajanu | ||
| Poznámka | — |
Černá listina: Sólo pro Jamese Spadera
Na tento seznam se rozhodně nechcete dostat. Každému zde uvedenému jménu hrozí permanentní nebezpečí. Děje se tak ovšem právem. Černá listina Reda Reddingtona zahrnuje výčet nejhorších zločinců na světě.
Jamese Spadera si asi většina lidí pamatuje hlavně coby mladého badatele Daniela Jacksona z filmové Hvězdné brány, velmi dobře se ale u diváků i kritiky zapsala také jeho spolupráce se Stevenem Soderberghem v komorním dramatu Sex, lži a video. Druhý uvedený snímek ovšem není žádný mladík, premiéru měl už v roce 1989, takže je poměrně jasné, že i na Spaderově čele za tu dobu přibylo něco málo vrásek a kolem pasu pár kil. A pokud nepřibylo vrásek, rozhodně ubylo vlasů. Vlastně dá docela práci čtyřiapadesátiletého rodáka z Bostonu vůbec poznat. Výrazná změna vizáže směrem k usedlosti mu ovšem umožňuje přijímat i nové role, a právě k partu hlavního hrdiny akčního krimiseriálu s prvky thrilleru Černá listina (The Blacklist) se podobná nenápadnost výborně hodí. Raymond „Red“ Reddington totiž ze své zdánlivé nevýraznosti těžil celý život a dost často tak činil v rozporu se zájmy své rodné země. Kdysi byl jedním z nejnadějnějších důstojníků amerického námořnictva a jeho talent jej předurčoval ke skvělé kariéře. Frček přibývalo. Jenže pak Red zmizel neznámo kam, a když se znovu objevil, začalo kolem něj být značné dusno. Dokonce natolik, že se dostal na přední příčky žebříčku nejhledanějších zločinců v hledáčku FBI. Prodával totiž tajemství. Státní tajemství, o kterých se nikdy nikdo cizí neměl dozvědět, natožpak vlády nepřátelských mocností nebo teroristé. Přesto ale jako by nebylo možné Reddingtona dopadnout. Bezpečnostní složky a tajné služby při honu na tento stín selhávaly dlouhých dvacet let. Pak si však jednoho dne Red nakráčel přímo do budovy Federálního bezpečnostního úřadu s tím, že je přípraven se vzdát. A nejen to.
Pomůžu, ale…
Přinesl s sebou, tedy ve své hlavě, tak soupis těch nejhledanějších a nejnebezpečnějších všiváků pod sluncem, z nichž FBI mnohé ani nezná. Nabízí rozluštění zločinů, nad kterými si americká justice roky marně lámala hlavu. Ovšem nejen to. Stejně tak Red nabízí i pomoc při pochytání gaunerů, jimž většinou sám pomohl se schovat. Samozřejmě má ale i pár podmínek, přičemž nejpodivnější z nich je, s kým z řad agentů hodlá spolupracovat. Vybere si totiž naprosto nedůležitého nováčka, zvláštní agentku Elizabeth Keenovou v podání jednatřicetileté Megan Boone. Neděje se tak samozřejmě náhodou. Něco podobného se totiž v životě tohoto profesionálního lháře nestává často. A ještě méně často pak Red dělá cokoli, z čeho by neměl prospěch. Za každou odpovědí, kterou vydá, se tak skrývá hned několik dalších otazníků a rébusů, k jejichž rozluštění musí dát svolení zase a jenom Reddington.
A třebaže se dvaadvacet epizod první sezóny týká především lovení kriminálníků, právě Reddingtonovy utajené motivy a z nich plynoucí následky jsou zlatou nití, která se vine celým seriálem. Je snad Red otcem agentky Keenové? Nebo pase po důležitých informacích, jež mu byly dosud zapovězeny? Anebo ho prostě baví tahat FBI za nos? V tomto úspěšném a řádně napínavém americkém seriálu je možné cokoli a vždy je lepší počítat se vším.
Paměť Jamese Spadera
To, že herci mají dobrou paměť, je tak trochu samozřejmé. James Spader má ale přece jen před ostatními kolegy jistou výhodu. Coby „majiteli“ fotografické paměti mu v podstatě stačí si text přečíst jednou a má ho v hlavě. Proto mu nedělaly problémy přípravy ani na celovečerní snímky, ani na televizní právnický seriál Kauzy z Bostonu, který se pro něj v roce 2004 stal pomyslným novým kariérním začátkem. Skvělého pamatováka u něj ale vyvažuje například velmi špatný zrak. Herec, který má nejradši oslovení Jimmy, nemůže nosit čočky, a tak v podstatě nevychází na ulici ani před kamerou bez brýlí. Na divadelním jevišti bez nich prý není schopen rozeznat ani jednotlivé kolegy, takže příliš mnoho improvizace v jeho blízkosti může způsobit dost komplikací.
20 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Agenti S.H.I.E.L.D. pomohli komiksu ovládnout televizi
Legendární komiksová úderka od nakladatelství Marvel dostala svůj seriál. Ale nejen to. Stala se jedním z pionýrů nové seriálové revoluce. Dosud vládly komiksové adaptace pouze kinům, ale to se nedávno změnilo.
Začalo to v roce 2008 prvním Iron Manem a skončilo to dvanácti celovečerními filmy. Respektive neskončilo. Takový je počet vzájemně propojených filmových adaptací podle komiksů od nakladatelství Marvel k dnešnímu dni. V rámci třetí fáze premiér je jen do roku 2019 připraveno deset „bublinových“ filmů. A další budou následovat. Z malého vydavatelského domu, který začal publikovat zábavné kreslené sešitky v roce 1939, se stal monumentální mediální kolos, který v roce 2009 za neuvěřitelné čtyři miliardy dolarů odkoupil hráč z největších, společnost Walt Disney. Ta tak přitom rozhodně neučinila z žádného altruismu. Disneyovci prostě jen pochopili, že komiksovým adaptacím patří budoucnost, přičemž ta probíhá právě teď. Z tohoto druhu filmů se stal superbyznys, který zároveň před nedávnem opustil příšeří kin a začal ovládat i televizní obrazovky. A pokud začnete sledovat v zámoří enormně oblíbený seriál Agenti S.H.I.E.L.D., záhy pochopíte, jak rafinovaná a komplexní je tato revoluce v seriálovém světě – skrze Agenty došlo k regulérnímu a především dlouho dopředu plánovanému propojení světa stříbrného plátna a světa televize. Filmy jako Thor, Captain America či Iron Man a jejich pokračování toho pojí hodně. Všichni hlavní superhrdinové z těchto filmů a někteří další se ostatně sešli coby Avengers. Jejich první společný počin se pak stal čtvrtým nejvýdělečnějším snímkem všech dob. Jejich svět je provázaný, jednotlivé filmy se doplňují, dobrodružství na sebe navazují a vytvářejí dokonale výdělečný celek. Každopádně už od prvního Iron Mana by se všichni výše uvedení nadlidé a polobozi neobešli bez nenápadného, a přesto velmi důležitého elementu, bez šedých, do perfektních obleků oháknutých myší v pozadí, které za Avengery dělají špinavou práci, ale stejně tak daly tyto komiksové ikony dohromady. Jejich nejznámějším představitelem je Nick Fury, kterého ve filmech hraje Samuel L. Jackson.
Agenti přicházejí
„Šedé myši“ si ale říkají jinak. Jsou to agenti S.H.I.E.L.D., štítonoši lidského bezpečí, které je od příchodu superhrdinů značně ohroženo. A právě S.H.I.E.L.D., vedený z filmů známým agentem Coulsonem se v roce 2013 nakonec dočkal vlastního seriálu. Seriálu natolik úspěšného a očekávaného, že jen na jeho první díl se v Americe dívalo přes dvanáct milionů párů očí, což z něj udělalo nejsledovanější dramatickou seriálovou epizodu od roku 2009. A mimochodem tento pilotní díl psal také Joss Whedon, tvůrce filmových Avengerů. Jak už víme z marvelovských snímků, agenti S.H.I.E.L.D. jsou pracovníci supertajné a dokonale vybavené výzvědné služby, kteří již od druhé světové války vědí, že lidstvu hrozí mnohem víc než jen pozemská nebezpečí. Právě oni začali jako první krotit zločineckou organizaci Hydra, operující s mimozemskými artefakty. Právě oni pak nalákali vykázaného Thora na jeho kladivo a právě z jejich řad pochází agentka Black Widow, již ve snímcích propůjčila své půvaby Scarlett Johansson. Pro marvelovské univerzum jsou nepostradatelným svorníkem a zasahují tak trochu do všeho, třebaže jim málokdy přináleží ústřední part.
Akční dobrodružný, sci-fi a fantasy míchající seriál, jehož dění začíná krátce po dění ve snímku Avengers, ovšem danou situaci mění. Tedy alespoň z části. I nadále totiž budou lidé agenta Coulsona, kterého zde hraje v Avengers zesnulý, ovšem pro seriálové účely zázračně vzkříšený třiapadesátiletý Clark Gregg, velmi důležitým pojítkem. Vlastně mnohem důležitějším, než by se mohlo zdát. Tento seriál je totiž velmi úzce propojen s marvelovskými celovečeráky. Tak úzce, že nejen vychází z jejich dění, ale zároveň mezi snímky vytváří most, na němž bývá mnohdy dořešeno, co se do filmů nevešlo, a objevují se zde důležité vedlejší informace, jež by jinak zůstaly fanouškům skryty. Neděje se tak v každé epizodě, ale lze bez obav říct, že právě tímto seriálem se podařilo tvůrcům z Marvelu zasadit do svého impéria poslední důležitý střípek. Dali fanouškům vše, co si žádali – rozšíření známého a oblíbeného světa plného zázraků, do kterého je možné vstoupit každý týden.
Coulson, Skye a spol.
Jak už bylo řečeno, dění seriálu navazuje přímo na dění snímku Avengers. Hydra a mimozemská invaze zde byly ovšem odraženy pouze zdánlivě. Proto také agent Coulson musí narychlo vybudovat nový tým, který by mu pomohl odhalovat nadpřirozené a nepřirozené dění ve světě. Kdosi totiž jako by otevřel pokladnici se superhrdinskými vlastnostmi, které se ne vždy dostanou do rukou správným lidem. A pochopitelně v tom má prsty opět Hydra. Anebo někdo horší, kdo dosud původem nacistické spiritualisty užíval pouze jako své loutky? Možná skutečně existuje nějaký hybatel hvězd, který chce udělat na Zemi pořádný nepořádek. Toho je ale třeba odhalit, pročež se ke Coulsonovi postupně přidají také nenápadná, ale výjimečná (byť trochu destruktivním a neovladatelným talentem nadaná) hackerka Skye, duo géniů Simmonsová a Fitz, ale třeba také mlčenlivá válečnice Mayová s temnou minulostí a drtivou asijskou úderností. A jejich řady se časem rozrostou, protože nepřátel budou mít agenti víc než dost. Bohužel v průběhu šestašedesáti dosud existujících epizod ze tří řad naleznou i některé zrádce přímo ve vlastních řadách. Hydra totiž nikdy nespí. A jakmile jí useknete jednu hlavu, narostou jí tři další.
Masivní invaze komiksových seriálů
Premiérové tituly, ať už s postavičkami od vydavatelství Marvel nebo z konkurenčního DC Comics, se do Česka dostávají jen postupně. Hodně postupně. V podstatě u nás zatím běží jen úspěšný zelený lukostřelec Arrow. V rodném zámoří je ale nabídka pochopitelně mnohem výživnější.
V rámci synergických procesů v DC například k Arrowovi přibyl v roce 2014 neméně úspěšný The Flash, představující nejrychlejšího mladíka na světě, bojujícího ve městě Central City se zločinem páchaným nadpřirozenými schopnostmi obdařenými „metalidmi“. I tyto seriály se pak vzájemně prolínají, ovšem nejen to. Oba daly zároveň vzniknout dalšímu seriálu, Legends of Tomorrow, který si již odbyl svoji premiéru v USA a v němž se uplatnilo naráz hned několik vedlejších postav jak z Flashe, tak z Arrowa. A stejně tak se objevil i nový seriál Lucifer, velmi volně inspirovaný kultovním komiksem o pánovi pekla, který se pod zemí nudí, a proto raději začne řešit zločin v Los Angeles. Na tak mocný nástup komiksových seriálů však zareagovali i v Marvelu, a to dosti originálním způsobem. Nejenže k Agentům S.H.I.E.L.D. přibyl seriál Agentka Carterová, situovaný do dob druhé světové války, kdy se objevil Kapitán Amerika, ale zároveň by se měl v krátké době odloupnout i další výhonek z tohoto univerza, seriál Most Wanted. Stejně tak ale Marvel na stanici Netflix uvedl velmi ambiciózní „antihrdinský“ seriál o nevidomém právníkovi Daredevil, svojí temnotou velmi odlišný od trikových Agentů i od filmové adaptace s Benem Affleckem. A k Daredevilovi se záhy přidružili i další seriály z daného vesmíru, podobně realisticky záměřené Jessica Jones a letos v září Luke Cage. Všechny tři uvedené pořady se přitom opětovně a vzájemně doplňují a vyměňují si postavy.
Budoucnost je dnes, právě nastala seriálová revoluce.
29 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí
12 opic: Mor před branami lidstva
Po seriálech Hannibal a Fargo k nám přichází další seriálová adaptace známého filmového světa. Tentokrát se na lidstvo řítí absolutní katastrofa. Pokud někdo nezasáhne, čeká svět vyhlazení. A ten někdo musí přijít z budoucnosti
Snímek 12 opic si nepochybně pamatujete, protože na podobné kinematografické vzepětí se zapomíná jen těžko. V roce 1995 naladil animátor, režisér a bývalý člen Monty Pythonů, Terry Gilliam vpravdě mistrovskou formu. Společně s Brucem Willisem a Bradem Pittem dal vzniknout jedné z nejlepších a zároveň nejoriginálnějších vědecko-fantastických podívaných devadesátých let, v níž se to jen hemžilo časovými paradoxy a nelítostnými vizemi světa zítřka. A protože postapokalyptické seriály jsou v posledních letech pro Ameriku poměrně velké téma – vzpomeňme například zajímavé seriálové projekty Živí mrtví, Falling Skies, Extant, Revoluce anebo Into the Badlands – došlo nakonec i na „opičí armádu“ vedoucí svět do záhuby. Pro stanici Syfy byl v roce 2015 v Kanadě a v Michiganu natočen prozatím šestadvacetiletý seriál, který se již brzy rozšíří o třetí sezónu. Jen dopředu upozorňuji, že s lunatickým a úsměvně bizarním gilliamovským stylem nemá seriálových 12 opic mnoho styčných bodů. Dokonce ani přesto, že se v nich vrací starý známý časoprostorový nomád.
Sedm miliard minus
Podobně jako ve filmové předloze budou tajemství celého příběhu 12 opic odhalována jen velmi postupně a úsporně, takže může chvilku trvat, než se divák v jednotlivých seriálových dějích zorientuje. Ani zde ale nečekají člověčí rod vůbec snadné časy. Během roku 2017 by měl lidstvo postihnout mor, respektive jakási kataklyzmatická epidemie, jejíž vinou během krátkého času vymře sedm miliard lidí. A taky nemoci přežije pouze pár hrstek nejodolnějších, ale ani oni by neměli vydržet na planetě déle než jednu generaci. Jako by nestačila všeobecná dekadence, virus totiž mutuje, a lidstvo proto stojí na hranici vyhynutí, pokud ne za ní. Nebo alespoň něco podobného tvrdí umolousaný, vyděšený a k boji neustále připravený muž jménem James Cole s tváří devětatřicetiletého Aarona Stanforda. který zároveň dodává, že právě přicestoval z roku 2043.
Návrat z budoucnosti
Není se tedy co divit, že mu plavovlasá viroložka Casandra Raillyová, kterou zde hraje Amanda Schull ze seriálu Kravaťáci, příliš nevěří. A jejich vzájemný vztah určitě neposílí ani to, že se Cole s dívkou seznámil s nožem v ruce, respektive na ženině krku. Přesto ale doktorka nakonec muži popřeje sluchu, což je chvíle, kdy může započít boj s časem. Je třeba do dvou let najít jak již zmíněnou „armádu 12 opic“, tak Lelanda Frosta, o němž si Cole přináší z budoucnosti jen velmi kusé informace. Pochopitelně přitom není v sázce nic menšího než osud celé planety a všech jejích obyvatel a můžu slíbit, že vývoj všeho dění bude v tomto seriálu doopravdy zamotaný a spletitý. Všechno ostatně ještě víc zastře mlhou příchod excentrické, snad i trochu šílené, ale zároveň geniální matematičky Jennifer Goinesové, kterou zde hraje „náhrada“ za Brada Pitta, uhrančivá tmavovláska Emily Hampshire.
Přesto ale nečekejte tak umělecké vyprávění, jak ho nabídl Gilliam, vycházející ve svém snímku z pozoruhodného černobílého krátkého filmu z roku 1962 La Jetée. Děj seriálu bude značně odlišný a k původní předloze se vztahuje jen volně. Třebaže i v seriálu se to časovými skoky jenom hemží, přece jen jde především o konspirační spletenec, který doplňují i pozoruhodné technologické dovětky. Tak například James Cole zde rozhodně není pouze obyčejný člověk – na to je jeho tělo příliš dobře a nečekaně vylepšené. A nečekejte, že zabitím zdánlivě hlavního viníka všechno skončí. Jeho smrt bude teprve začátkem.
20 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
King a Maxwellová: Exagenti na stopě zločinu
Základy tohoto úsměvného krimiseriálu položil americký spisovatel a bestsellerista David Baldacci, nicmméně ústřední schéma vám rozhodně bude povědomé i odjinud. King a Maxwellová jsou zkrátka stará dobrá "buddy" detektivka, v níž se dva parťáci sloužící zákonu neustále špičkují, nicméně pořád táhnou za stejný provaz a zatínají tipec zločinu. Jen se tentokrát jedná o muže a ženu.
A také je pravda, že King a Maxwellová nepatří úplně mezi policajty. Kdepak, tahle soukromá očka mají mnohem zajímavější životopis, který jim vtiskl do vínku tvůrce seriálu Shannen Brennan, stojící takže za Kriminálkou Los Angeles. Sean King a Michelle Maxwellová jsou bývalí agenti tajné služby a oba disponují kromě odzbrojující drzosti také spoustou prakticky využitelných zkušeností. King je navíc právník, což se vždycky hodí. Stejně tak ale mají tito parťáci máslo na hlavě, jehož vinou ostatně museli opustit špionážní složky. Zatímco King v podání Jona Tenneyho neuhlídal prezidentského kandidáta před střelcem-atentátníkem, Michelle Maxwellové v podání (opět) Rebeccy Romijn chráněnce unesli přímo pod nosem. A přesto i takové minely mohou být skvělou motivací do práce. Aby dokázali, že na to stále mají, nevzdávají King a Maxwellová žádný případ včetně těch, v nichž jde opravdu o zuby. Jen se jim občas připlete do cesty minulost, na kterou by nejradši jednou pro vždy zapomněli.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Knihovníci: Žáci Flynna Carsena
A zase génius" Pamatujete si na Flynna Carsena, kterého ve třech televizních filmech ztělesnila hvězda seriálu Pohotovost, americký herec Noah Wyle?Dost tajuplná instituce zvaná Knihovna povolala Flynna Carsena do služby v roce 2004 a od té doby je to právě excentrický dobrodruh z rodu Indiany Jonese, kdo má za úkol chránit nejvýraznější a nejmocnější artefakty civilizace před prackami nenechavců, kteří většinou ani netuší, po čem to vlastně jdou. Nejeden relikt, který Flynn skladuje v hlubokém podzemí pod Metropolitní veřejnou knihovnou, má totiž v sobě tolik magické síly, že by to dokázalo srovnat svět se zemí. A přesto nový dobrodružný seriál Knihovníci není an tak o Flynnu Carsenovi. I v této části carsenovské zábavní franšízy sice platí, že nový "knihovník" smí nastoupit až po smrti toho původního, nicméně pro tentokrát se Knihovna zjevně rozhodla udělat výjimku. A hned několikanásobnou. Snad aby nebyl Flynn na všechno sám anebo kvůli tomu, jaké mu hrozí nebezpečí, je do Knihovny povolána hned čtveřice nových pomocníků, patří mezi ně agentka z protiteroristického Eve (Rebecca Romijn), vysoce inteligentní znalec umění a hazardér Jake (Christian Stone), vynikající senzorickou pamětí nadaná Cassandra (Lindy Booth) a technologický mág a hacker Ezekiel (John Kim). A jejich úkol? Inu, zaskočit za Flynna v misích, které zkrátka nejsou pro obyčejné smrtelníky. Zachránit je třeba korunu krále Artuše, rajské jablko pokušení, stav tkající osud a mnoho dalších krásných věcí, o jejichž se dosud hovořilo pouze v legendách. Bohužel i tentokrát je ale dost takových, kteří by s těmito cennostmi rádi dělali neplechu.
25 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
17. série Vražd v Midsomeru a příliv obdivu
Vraždy v Midsomeru vstoupily již do své 17. série, kde se mísí britský venkov ve znamení smrtonosné slasti. Z přírody a městeček v britském okresu Midsomer sice možná dýchá idylka, ve skutečnosti jde o jedno z nejnebezpečnějších míst.
Krádeže detektivního románu "nevydařeného" čísla slaného kouzelníka či představení nového anglického perlivého vína jsme svědky v nové řadě Vražd v Midsomeru. Právě na pozadí takovýchto událostí čeká Johna Barnabyho (Neil Dudgeon) a Charlieho Nelsona (Gwilym Lee) vyšetřování vražd, jejichž důmyslnost mnohdy nemá v jiných krimi seriálech obdoby.
"Myslím, že i po tolika letech natáčení scénáristy stále napadají velkolepé, vtipné a nečekané způsoby, jak připravit jednotlivé postavy o život. V důmyslnosti úmrtí je nedostižitelný."
Vraždy v Midsomeru můžou zavánět starými časy, témata, kterým se seriál věnuje v sedmnácté řadě, jsou ale moderní a odrážejí situaci v dnešní společnosti. Výroba vína stejně jako komerční festivaly jsou dnes na britském venkově stále častější úkaz. Stejně jako odchody lidí z velkých měst do vesnic, které jsou zahrnuty do děje. Střet nového, které přivážejí na venkov měšťáci, a starého, jež zastávají místní obyvatelé, po dramatické stránce nesmírně nahrává do karet.
Sedmnáctou řadou přišlo v Midsomeru o život už na tři sta lidí, a to mnohdy bizarním vražedným nástrojem - probíjejícím mikrofonem, jedovatou žábou, gilotinou, jehlicí do klobouku zaraženou v uchu, sklenicí čalamády, hromadou novin, chrličem ze střechy či regálem plným midsomerského modrého sýra.
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Návrat po šesti letech
Planeta se zase začíná hemžit lidmi se zcela nelidskými schopnostmi. Fyzika a zaběhnuté zvyky budou opět hrát jen druhé housle. Hrdinové prošli znovuzrozením a zas je čeká záchrana světa.
Hrdinové, známí taktéž jako Heroes, patřili k těm vzácným seriálům, jejichž zásluhou se nyní zámořská seriálová tvorba dá postavit co do popularity na roveň celovečerním filmům. Tomu Kringovi, dnes osmapadesátiletému scénáristovi a producentovi, se v roce 2006 podařilo nemyslitelné - s pomocí originálního konceptu využil soudobé poptávky po komiksových superhrdinech, dal jim zcela novou fazónu a svět mu za to mohl utrhat ruce nadšením. A přitom jen stačilo obdařit nadlidskými schopnostmi, jež známe hlavně od Supermana a dalších herojů, obyčejné lidi.
První dvě sezóny Hrdinů byly fenomenální, epickou, velmi pohlednou a výpravnou podívanou, jež posunula dějiny televizních seriálů zase o krok dál. A stejně tak je fér dodat, že zbylé dvě řady už zaznamenaly pokles jak co do kvality, tak obliby, takže nakonec nákladní Heroes zašli víceméně na nezájem publika. Přesto se ale nejen nostalgici od roku 2010 ozývali, že by se ohýbač času Hiro Nakamura, nezničitelná roztleskávačka Claire Bennetová, létající Nathan Petrelli, děsivý hodinář Sylar a ostatní nadpřirození kolegové mohli jednou vrátit. A právě to se nyní... nestane. Alespoň ne zcela. Na jejich místo ovšem přicházejí noví Hrdinové. Jiní. A přicházejí do světa, který se změnil a začal být zlý.
Nová krev v ohrožení
Opět pod vedením Tima Kringa loni legendární Hrdinové zaveleli k návratu, byť jen na pouhých třináct epizod. Sledovanost bohužel nebyla dostatečná, aby dokázala utáhnout náročný projekt stavějící do značné míry na vizuálních efektech a počítačových tricích. A pravdou je, že svým způsobem se změnila i nálada celého seriálu. Ještě výrazněji se posunula do fantaskní roviny a potemněla. V rámci Kringovy vize dnů příštích totiž sehraje významnou roli drtivá katastrofa, která změní chod celého světa.
Noví Hrdinové přímo nenavazují na své slavnější předchůdce. Sám Kring se ostatně nechal slyšet, že ač v seriálovém světě neuteklo tolik času, namísto aby tato seriálová řada byla řadou pátou, je spíše řadou desátou a možná ještě vzdálenější. Kromě Noaha Benneta v podání Jacka Colemana, brýlatého a příliš opatrovnického otce se schopnostmi číst myšlenky, proto do seriálu jen občas zavítají Mohinder Suresh a sympatický Hiro. Ale jinak Znovuzrození stojí na dosud neviděných postavách. A jejich situace bude od počátku kritická. Takzvaní evos, "vyspělí", ti, kteří prošli evolucí, totiž už nežijí před většinovou společností ve skrytu. Snaží se naopak splynout s normálními lidmi a žít obyčejný život. Ničivá exploze na mírovém setkání v městě Odessa ve státě Texas ale všechno změní. A rok po ní je realita naprosto děsivá. Na vyspělé jsou pořádané hony, probíhající pogromy a navíc jim jdou ve stopách i nájemní zabijáci a lovci, kteří jsou nějakým způsobem provázáni s tajemnou společností Primatech. A přesto to budou právě Noah Bennet, dospívající chlapec Tommy, schopný přemísťovat předměty, plavovlasá a mocná dívka Malina, maskovaný hrdina El Vengador, asijská bojovnice Miko z počítačové hry a mnozí další uprchlíci, kteří se nyní pokusí zabránit děsivé zkáze. Ačkoli Noah momentálně netuší, co se děje, protože mu kdosi vymazal paměť, postupně se blíží k odhalení spiknutí, které souvisí se zničením celého světa. A proto bude třeba cestovat časem i prostorem a hlavně nepřestávat hledat pravdu, byť může být pro některé sebehořčí. Když je někdo jediný, kdo něco udělat může, tak to udělat musí.
A o záchraně lidstva to platí dvojnásob.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Je rozumné řídit se heslem.
Opravdu ano. Jakým heslem? Že v nejlepším je dobré přestat, protože tady to platí čtyřnásob.
Já si původní Hrdiny hodně užíval. Poprvé jsem je viděl se startem vysílání Primy COOL v dubnu 2009 a nebylo to vůbec na škodu, ba naopak. Hltal jsem to jako docela dost a první řada mi utekla jako voda. Sice ano, spoustu a spoustu postav, ale na to jsem za ty 4 roky přestal nadávat. Není nutné tlouct hlavou proti zdi, že? Každopádně postavy a jejich schopnosti mi šly na ruku, promyšlenost nejde upřít.
Claire mi sedla, Sylar jakbysmet, Hirova linka taktéž, ale bez přemíry japonského prostředí.
Druhá řada mě šokovala jednak počtem epizod (nakonec jsem si to spojil se stávkou scénáristů) budiž tedy odpuštěno, ale vývoj děje? Já se prostě nudil.
Trojka ikdyž s dvojnásobkem počtu dílů oproti dvojce nedokázala dle mého názoru navázat na rok 2009/2010 a cirkus s T-Bagem to taky už nezachránil.
Koukal jsem na všechny, protože jsem chtěl mít určité zakončení a zadostiučinění, že nebyla ztráta času sledovat Hrdiny. Neřekl bych, přímo že se to naplnilo, ale jisté momenty tomu často nahrávaly.
Tyto prázdniny jsem si zopáknul všechny řady během snad 1 měsíce, ale mimo to jsem zrekapituloval i Ztraceni a Zoufalé manželky a na Hrdiny jsem často zanevřel a pořád je odsouval, než dojedu ty před nimi.
Nicméně jsem to tak nějak dobře stihnul do startu Heroes Reborn, abych měl dobrý přehled a věděl do čeho jít a co uvidím. Zprávy o tom, že pokračování nebude vyžadovat znalost předchozích řad mi trochu nedávalo smysl a přišlo mi to docela mimo mísu, to tak navrhnout. Jelikož Rebornům předcházely ty web epizody, které teda nebyly nic extra, tak ale pořád jsem tak nějak myslel, že to půjde. Další rána a to, že se neobjeví většina těch zajímavých charakterů? To zabolelo, protože na to jsem sázel a nejen já, že jo?
No shrnuto podtrženo jsem na 24. září už nečekal s takovým jásotem a premiérový dvoudíl do světa moc díru teda neudělal. Vážně mi vadí Quentin, teda už mi moc vadit nemusí, určitě bych bez mrknutí vymazal celou japonskou "slátaninu". To je tak nudný/hrozný zároveň!
Bennet je jedním z pojítek na minulost, ale to je prostě málo. Sem tam mihnutí ostatních a to hlavně - méně významných původních postav to už nebude moct vynést tam, kam to asi Kring chtěl směřovat.
Já se kloním k jednou a dost.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Dočkáme se i Milénia?
S jídlem samozřejmě roste chuť a rozhodně se nelze divit, že po úspěchu nových Akt X má jejich tvůrce Chris Carter apetit. Zbývá mu totiž v rukávu jeden seriál, který by si rozhodně zasloužil připomenout, třebaže i přes značné ambice zdaleka nedosáhl popularity Akt. Pamatujete si ještě na Milénium?
Lance Henriksen v něm v polovině devadesátých let coby bývalý profilovač FBI Frank Black spolupracoval s tajnou, tisíc let existující skupinou, jež se snažila odvrátit konec světa s příchodem nového tisíciletí. Nejprve se řešily velmi temné vraždy, posléze seriál zatočil o poznání mystičtějším směrem ke znovuoživování jezdců Apokalypsy. A právě tento seriál by se nyní mohl vrátit, byť jen v podobně okrájené podobě jako Akta.
A co na to nyní pětasedmdesátiletý Lance Henriksen? Ohledně potenciálního pokračování svých dobrodružství se vyjádřil zcela jasně: "Nic by mě neučinilo šťastnějším." Na podporu projektu již vznikla webová stránka backtofrankblack.com.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
Zpětný pohled na historii Akt X: Tehdy a teď
Mulder a Scullyová opět chtějí uvěřit. S mysteriózní klasikou se vrací oddechovost televizní zábavy devadesátých let.
Budeme-li hovořit o významných milnících televizní zábavy, start seriálu Akta X v roce 1993 bychom určitě našli v první desítce. I kdyby jen proto, že popohnal kariéru Davida Duchovnyho, a tím zadělal na další hity, jako je Californication nebo Aquarius. Nebo pro nezapomenutelnou znělku Marka Snowa, kterému se povedlo do několika tónů vtlačit snad víc mysteriózna, než nakonec figurovalo v samotných epizodách. Těch do dnešního dne vzniklo přes 200, přičemž duchovní otec seriálu Chris Carter se nějakým způsobem podílel na všech a režíroval i onen nepříliš kvalitní celovečerák Akta X: Chci uvěřit (2008). Po něm již opravdu jen ti nejskalnější z fanoušků věřili, že by se Duchovny a Gillian Anderson mohli vrátit k rolím Foxe Muldera a Dany Scullyové, aniž by to neskončilo naprostým fiaskem. Chris Carter se ovšem rozhodl, že to tak nenechá, a po necelých čtrnácti letech od premiérového vysílání poslední epizody deváté série se postavil do čela revivalu, respektive série desáté.
Šestidílná událost bohužel nevykročila pravou nohou. První epizoda se totiž neomezila na to, aby smysluplně přivedla agenty speciálního oddělení FBI pro paranormální jevy zpět do akce, ale pokusila se o určitou aktualizaci seriálu jako takového. Křečovité dovysvětlování některých případů z minulosti, spřádání komplikovaných konspiračních teorií a snaha popsat, jak to bylo s pokusem Muldera a Scullyové o rodinný život, vede k podivnému mišmaši, po kterém nic z toho, co jste o Aktech X tušili, nezůstane na svém místě. Pravda nicméně během tohoto úvodu zůstala tam venku, takže s druhou epizodou už je zase vše jinak. Nebo přesněji řečeno - není jinak vůbec nic.
Třebaže okolnosti, za jakých se Mulder a Scullyová vrací do úřadu pro vyšetřování paranormálních jevů, nedávají velký smysl a rychlost, s jakou seriál zajede do starých kolejí, je ještě nesmyslnější, Akta X jsou najednou zpátky. Stejně tak neutuchající skepse, která už přes dvacet let brání ústředním FBI agentům uvěřit v mimozemšťany, i specifický humor, s nímž tvůrci sami shazují přiznaně béčkový ráz seriálu. Na scénu sice výrazněji vstupují moderní technologie a internet, takže je oscilace mezi seriózně vyhlížející konspirační paranoiou a komediálním naháněním sci-fi bizarností z filmů Eda Wooda častejší, veškeré aktualizace jsou ale spíše iluzorní a povrchní. Doopravdy a v kontrastu s novodobým trendem přinášet seriály mnohdy propracovanější než leckterý film se s 10. sérií vrací Akta X taková, jaká byla na svém vrcholu - tedy přes ono mysteriózní ladění především zábavná.
V mnohém slaboduchá a balancující na hraně parodie, ale rozhodně maximálně funkční coby oddechová záležitost. Lépe ten revival vlastně ani dopadnout nemohl.
Pět věcí, které jste nevěděli o Aktech X
1.) V reálném světě jsou role obou "agentů" zcela převrácené. Zatímco David Duchovny se považuje za skeptika, Gillian Anderson je spíš otevřená nezodpověditelným záhadám světa. Sice se nehlásí k žádné víře, nicméně souhlasí, že existují věci, které člověka přesahují.
2.) Jméno Dany Scullyové je odkazem na slavného baseballového konferenciéra Vina Scullyho. Postava sveřepé agentky FBI se však vzala odjinud. Chris Carter se nechal inspirovat statečnou agentkou Clarice Sterlingovou v podání Jodie Foster z Mlčení jehňátek.
3.) V desáté vzpomínkové sezóně se objeví také klasická postava "Kuřáka". Jeho představitel William B. Davis kvůli této roli vzal v roce 1993 cigaretu do ruky dvacet let poté, co se zlozvykem skoncoval.
4.) Ve znělce je na "průkazech" obou agentů uvedeno Federal Bureau of Justice, United States Department of Investigation, nikoli Federal Bureau of Investigation, jak zní oficiální název FBI. To proto, že napodobování průkazů FBI, byť třeba jen pro potřeby filmu, je trestným činem.
5.) Jediný, kdo od začátku prosazoval přítomnost Gilian Anderson, byl Chris Carter. Producentům přišla malá, obyčejná a málo sexy.
Akta X za zvuků legendární znělky znovu otevřel sám Chris Carter, tvůrce dvou zřejmě nejslavnějších agentů FBI. Původní sestavu doplňuje Mitch Pleggi jako náměstek ředitele FBI Walter Skinner a už osmasedmdesátiletý William B. Davis jako legendární "kouřící muž".
Diváci zděšení, ohromení, vděční a šťastní
Podle tvůrců umožnily návrat Akt X po tolika letech změny, které v poslední době proběhly na obrazovkách. David Duchovny, Gillian Anderson i Chris Carter se shodují, že vše začalo být možné realizovat ve chvíli, kdy bylo jasné, že místo kdysi obvyklých čtyřiadvaceti epizod diváky uspokojí i šestidílná minisérie.
"Dost nám během příprav pomohlo i to, že jsme se smířili s tím, že Mulder a Scullyová nebudou pár. Už spolu prostě nežijí. Mulder působí na první pohled trochu samotářsky, zatím Scullyová pracuje v nemocnici, kde asistuje při operácích, jenže je cosi znovu svede dohromady. Po devíti letech vysílání seriálu a dvou filmech stále zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Deset měsíců, které zabere natáčení jedné běžné seriálové řady, se tak smrsklo na tři měsíce. Ty strávil štáb loni v létě po letech opět v kanadském Vancouveru.
Dobře napsané drama, thriller i komedie
Při sledování desáté série dojde každý divák k momentu, kdy se alespoň na chvíli ocitne ve vzpomínkách klidně i dvacet let starých, kdy měla Akta X tu největší šťávu. Sám Duchovny ale tvrdí, že záměrem nebylo natočit jen "odkaz", ale minisérii, která je zajímavá sama o sobě. Nemá smysl se vracet jenom kvůli pár mrknutím a narážkám na minulost jako - Pravda je tam venku nebo - Chci uvěřit. Účelem bylo vytvořil životaschopný seriál, který se uplatní i v dnešní době. Aby byl dobrým, napínavým dramatem, thrillerem, komedií, hororem a vlastně čímkoli, čím Akta X můžou být. Garantuji, že při zhlédnutí minimálně tří epizod z desáté řady uznáte, že se to povedlo!
Hvězdy, které stvořila Akta X
David Duchovny a Gillian Anderson ušli od konce natáčení seriálu, který je oba proslavil, každý kus cesty. Duchovny má za sebou třeba další seriálový úspěch jako sexem posedlý Hank Moody, zatímco Anderson odešla do Londýna budovat divadelní kariéru. Návrat k ikonickým postavám brali oba jako zpestření svých pracovních životů. Ať se ale oba jakkoli brání tomu, že to nejsou ti staří známí agenti FBI, sami se můžete přesvědčit, že přece jen jsou.
Nicméně Mulder i Scullyová se v nových Aktech X potkávají se svými mladšími verzemi, agentem a lékařkou, kteří je možná jednoho krásného dne v seriálovém světě "plnohodnotně" nahradí.
S nádechem Milénia či American Horror Story
Na natáčení se kromě Chrise Cartera podíleli producenti a scénáristé Glen Morgan (Milénium), Darin Morgan (Milénium, Hranice nemožného) a James Wong (American Horror Story). V nových epizodách přibyli k původnímu základnímu ansámblu herci, jejichž tváře můžete znát z jiných populárních seriálů. Například Joel McHale (Zpátky do školy), Robbie Amell (Flash) a Lauren Ambrose (Odpočívej v pokoji), vedle nich se v epizodních rolích objeví Annabeth Gish (Akta X, The Bridge), Annet Mahendru (Takoví normální Američané), Rhys Darby (Flight of the Conchords) nebo Kumail Nanjiani (Silicon Valley).
Blíže k třem novým tvářím:
1.) Agentka Einsteinová (Lauren Ambrose)
Těžko říct, jestli si tak tvůrci připravují půdu pro budoucí Akta X bez Muldera a Scullyové nebo prostě jen chtěli udělat fanouškům radost pohledem na to, jak kdysi tihle dva u FBI začínali. Nicméně agentští nováčci Miller a Einsteinová jsou jejich příjemnou reminiscencí. Ryšavou lékařku, vědkyni a skeptičku, která při bádání nepřipouští nic mimozemského a vše se snaží vysvětlit pozemskými přírodními zákony, ztvárnila osmatřicetiletá Lauren Ambrose, jejíž dosud nejznámější rolí byla asi Claire Fisherová v seriálovém dramatu Odpočívej v pokoji.
2.) Agent Miller (Robbie Amell)
Další agent FBI, který je bez předsudků a hlavně bezmezně věří ve svět paranormálních jevů, je pro Muldera jako dar z nebes. O to víc, když Foxovi navzdory jeho paličatosti zachrání agent Miller život. Parťáka agentky Einsteinové si zahrál sedmadvacetiletý kanadský sympaťák Robbie Amell, který se proslavil rolí Stephena Jamesona v seriálu Lidé zítřka nebo postavou Freda Jonese ve filmu Scooby Doo! Prokletí nestvůry z jezera.
3.) Tad O´Malley (Joel McHale)
Na Mulderově straně je i internetový zpravodajec Tad O´Malley. Jeho představitele, čtyřiačtyřicetiletého herce a komika Joela McHalea, můžou znát seriáloví fanoušci ze sitcomu Zpátky do školy, který u nás vysílal Smíchov.
"Psal se rok 1991, když scénárista a režisér Chris Carter začal koketovat s myšlenkou natočit seriál o paranormálních jevech a mimozemšťanech. Právě tehdy totiž profesor z Harvardu John E. Mack vydal článek, v němž tvrdil, že až 3,7 milionu Američanů mohlo být uneseno mimozemskými návštěvníky. Do dvou let vznikla Akta X."
Chci uvěřit ... aneb Jak to tenkrát bylo?!
Lidé tohle téma hltali. Plnilo stránky novin, časopisů, v televizi nevysílali nic jiného. Bylo by hloupé jejich nadšení nevyužít. Režisér si při tvorbě připomínal aféru Watergate a na jejím základě napsal pilotní díl s agentkou FBI v hlavní roli, v níž už viděl Gillian Anderson. Jenže producenti chtěli vyšší, nohatější, blonďatější a prsatější herečku, než byla tehdy čtyřiadvacetiletá Gillian.
Tak začal lítý boj, ze kterého nakonec vyšel Carter jako vítěz. V čem ale neměl příliš jasno, bylo obsazení jejího kolegy. Původně to měl být podivín, vyšinutý profesor. Nakonec ale post získal David, který se touto dobou nacházel na univerzitní půdě na Yale. Verdikt zněl jasně. Půjde o pohledného, chytrého, vzdělaného a psychicky naprosto zdravého muže, který prostě jen věří nevysvětlitelným věcem.
Spousta cen, Milénium a dva filmy
Akta X během devíti let posbírala šestnáct cen Emmy, pět Zlatých glóbů a především si dokázala vybudovat nespočet fanklubů po celém světě. Příběhy, které Carter nemohl využít pro Akta X, přesměroval do svého dalšího projektu, seriálu Milénium. V roce 1998 se objevila v kinech i celovečerní Akta X a o deset let později následovalo pokračování s podtitulem Chci uvěřit, jehož natáčení si užívali filmaři i fanoušci.
Filmovou dvojku Akt X střežili tvůrci jako oko v hlavě a bylo překvapující, že naprosto loajální k informačnímu embargu byl celý filmový štáb čítající stovky členů. Na internetu se sice objevily záběry z natáčení, na nichž se třeba povalovala na place maska vlkodlačího monstra, dlouho ovšem nebylo jasné, zda ji senzacechtivým slídilům nepředhodili jako matoucí návnadu sami filmaři.
"Užívali jsme si spekulace, které o filmu kolovaly. Když se fotky na internetu najednou zjevily a nebylo možné se dopátrat autora, začali fanoušci spekulovat, že byla nastrčena. Jiní zase tvrdili, že stvůra skutečně ve filmu bude. Bylo by bláhové, kdyby tvůrci nepřilili olej do obou ohňů.
Kanibal, hlíst a černý olej
Fanoušci vzpomínají na Akta X nejen kvůli dvěma hlavním aktérům, ale také kvůli "příšerkám", z nichž se v mnoha případech staly televizní legendy. Fox s Danou šli po stopě pěkné řádce prapodivných stvoření. Jedním z nejslavnějších je zřejmě Eugene Tooms - kanibal, který si jednou za třicet let potřeboval doplnit vitamíny lidskými játry. Nevídanou popularitu si mezi fanoušky získal i přerostlý humanoidní hlíst, který za svůj vzhled vděčil černobylské radioaktivní katastrofě. Přebývá nejradši v obřích stokách, a třebaže ho Mulder zabije, on si na konci epiozody zvesela a velmi čile plave odpadem do světa. Zásadní roli hraje v mytologii seriálu i černý olej, inteligentní mimozemská látka, s jejíž pomocí chtějí mimozemšťané ovládnout naši planetu.
Nikdo si nedovolí pochybovat o tom, že Akta X byla a jsou jedním z nejvlivnějších seriálů v televizních dějinách. O jeho popularitě ani nemluvě. Tento popkulturní fenomén se vysílal od roku 1993 do roku 2002, tedy dlouhých devět let, a v jeho vrcholné formě, především v prvních pěti sezónách se sledovanost Akt X dokázala vyšplhat až devětadvaceti milionům párů očí na epizodu. Platí ale, že se v posledních letech Akta X utopila ve vlastních spletitých pletichách, tak to nezměnilo význam, jaký měla tato série pro svět televizních seriálů. Právě přes ufologická X-Files se totiž jejich tvůrci podařilo dostat na obrazovky "velký věk zábavyů, který na stříbrném plátně započali Steven Spielberg a George Lucas svými filmovými superhity.
Nelze tvrdit, že by Chris Carter byl zkraje kdovíjak zapáleným příznivcem spikleneckých teorií se zelenými mužíčky. Sci-fi ani nečetl. Byl redaktorem časopisu Surfing Magazine a nadšený sportovec a podobné věci ho vůbec nezajímaly. Byl člověkem, který dospíval v době časů studené války, trpěl poměrně zdravou dávkou skepse vůči průhlednosti zákulisí nejvyšší politiky. Nicméně i tak na počátku své scénáristické kariéry začínal ve studiích Walta Disneyho především u rodinných komedií a k stříbrňákům a mimozemským invazím se měl dostat až později. Cartera učaroval výzkum amerického psychiatra Johna E. Macka, který se zabýval bádáním ohledně "mimozemských únosů". Jedna z jeho hypotéz byla, že v průběhu let mohly být návštěvníky z hvězd ze Země "ukradeny" až tři miliony osm set tisíc lidí, a přesně na této vizi se také rozhodl postavit svůj nový seriál.
Přesto ale Akta nejsou zcela originálním počinem - Chris Carter při jejich tvorbě do jisté míry vycházel ze zapomenutého seriálu ze sedmdesátých let Kolchak, v němž stejnojmenný reportér pátral v ulicích Chicaga po upírech a dalších paranormálních entitách. Otec Foxe Muldera a Dany Scullyové jen vsadil na mimozemský život. A jeho pilotní díl za dva miliony dolarů s relativně ostříleným třiatřicátníkem Davidem Duchovny a se začínající a zcela neznámou Gillian Anderson sklidil neuvěřitelný úspěch. Rupert Murdoch a další nejvyšší představitelé stanice FOX mu prý při interním promítání dokonce tleskali ve stoje. Žádný jiný seriál totiž dřív nedokázal přinést tolik napětí a lákavých konspirací naráz. Tehdy se zrodila Akta X, seriál, který vnutil světu myšlenku, že pravda se skrývá tam venku.
Následující řádky obsahují spoilery z 10. sezóny.
Svým způsobem se měli Fox a Dana vrátit již dřív. Jejich snímek Akta X: Chci uvěřit totiž slavil v roce 2008 docela slušný úspěch, a proto se brzy začalo hovořit o možných pokračováních. Jen byl původně v plánu další celovečerní film. A třebaže televizní stanice FOX o podobný formát nestála, zatímco Gillian a David se nechali slyšet, že na hraní v celé seriálové sezóně nemají čas ani síly, Carter se ve svém snažení nevzdal. Jen trpělivě vyčkával a v roce 2013 veřejně ohlásil, že se mu nakonec podařilo uspět. Jen tedy za pomoci kompromisu. Desátá "vzpomínková" řada má totiž pouze šest epizod, i tak se do nich ale jejich tvůrcům podařilo nacpat vše, co mají fanoušci X-Files rádi.
Ani tentokrát tedy nebude chybět mohutné spiknutí. Díky němu budou moci oba agenti odhalit existenci "sparťanského viru" a zároveň stanou na dosah pochopení, proč je momentálně ve světě tolik napětí a proč má celá planeta jednou nohou nakročeno do třetí světové války. Vysvětlení přitom bude pochopitelně spojeno s existencí mimozemšťanů, ačkoli ti tentokrát sehrají trochu jinou roli, než by se dalo očekávat. Stejně tak ale nebudou chybět paranormální schopnosti, zde zastoupené především telekinezí a telepatií, a bude se také hovořit s mrtvými. Zároveň se dostane i na monstra, díky nimž se stal ze seriálu v devadesátých letech takový hit, tentokrát v podobě plastových golemů. Objeví se také Foxova a Danina mladší "dvojčata", agenti Miller a Einsteinová. Dokonce dojde i na čistě komediální epizodu o stovky let starém tvorovi z lesů, který se nedobrovolně stává člověkem. A pokud jste si mysleli, že se zapomnělo na tajemný osud dítěte obou agentů, syna Williama, vyvedu vás v omyl. V desáté řadě se ho dočkáme. Není třeba dodávat, že podobné návraty sympatických rebelů z FBI by se mohly odehrávat častěji a možná se i tak stane. Otevřená vrátka na konci šestého dílu napovídají, že ve složkách Akt X stále ještě zůstává ledacos k vyprávění.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí