Zejména Horníčkovo herecké a improvisační mistrovství, Dietlovo kvalitní řemeslo a volba absolutně apolitické (a nepříliš zábavné) Flaubertovy předlohy umožnily vznik poměrně kvalitní adaptace (která je pojata spíše jako "na motivy"). Seriál vznikl v období tuhé normalizace, je sice natočený tak, aby byl "politicky neškodný", na druhou stranu ale neobsahuje žádnou formu byť i skryté politické agitky (kterou bolševici dokázali obvykle procpat do všeho, bez ohledu na to, do jaké doby byl děj situovaný).

Je to půvabné dílko, které sice nevstoupí do dějin kinematografie, ale diváka pohladí po duši i po létech.